Čínské úřady potvrdily, že mají informace o další ženě, která otěhotněla během prvního pokusu o vytvoření geneticky upraveného člověka. Vědec Che Ťien-kchuej, který za výzkumem stojí, už čelí policejnímu vyšetřování.
Ťien-kchuej na konci loňského listopadu zaskočil světovou veřejnost, když na mezinárodní konferenci v Hongkongu oznámil, že geneticky upravil několik lidských embryí a že se z nich narodila dvojčata. Cílem jeho výzkumu bylo, aby měly děti od narození větší odolnost proti viru HIV.
Už tehdy informoval ostatní experty, že je možné, že u dalšího testovaného páru můžu dojít k dalšímu těhotenství. Od té doby se celou záležitostí zaobírají čínské úřady – a to přesto, že vědec tvrdí, že měl k experimentu povolení jak od příslušných úředních míst, tak od zúčastněných párů.
Nyní Peking oznámil, že druhá potenciální matka opravdu existuje a opravdu je těhotná. Zřejmě bude následovat první matku, která je i s geneticky upravenými dvojčaty pod dohledem lékařů.
Vyšetřovatelé už konstatovali, že Che se dopustil falšování úředních dokumentů a úmyslně se vyhnul dohledu nadřízených. Projekt, do něhož byli zapojeni i výzkumníci z jiných zemí, organizoval v podstatě soukromě a měl při něm využívat „technologie s nejasnou bezpečností a efektivitou,“ uvedla agentura Nová Čína.
Podle této agentury Che výzkum provedl především s touhou po osobní slávě a také s využitím soukromě získaných zdrojů.
Osm párů v experimentu
Kontroverzního experimentu se zúčastnilo osm dvojic dobrovolníků. Byly složené vždy z HIV-pozitivního otce a HIV-negativní matky. Vědec z Šen-čenu využil takzvanou techniku CRISPR/Cas9, která dovoluje výměnu defektního genu. Zaměřil se přitom na receptor CCR5, který umožňuje vstup viru HIV do buňky. V posledních letech totiž vědci zjistili, že mutace tohoto receptoru vede k rezistenci vůči viru HIV či k lepší prognóze po nákaze.
Takový výzkum je zakázaný nejen v Evropě nebo USA, ale i v Číně. Podle agentury AP se navíc zdá, že genetická úprava není zcela dokončená a že nejméně u jednoho z dvojčat jde o směs buněk s nejrůznějšími změnami. „Skoro to nevypadá jako editace – jako by byly změněné jen některé geny, protože k infekci HIV může i nadále dojít,“ komentoval Cheovy poznámky genetik George Church z Harvardu.
Church i jeho kolega Kiran Musunuru, expert na editaci genů z Pensylvánské univerzity, zpochybňují také rozhodnutí použít jedno z embryí při pokusu o otěhotnění – čínští vědci věděli předem, že se nepovedlo změnit obě kopie genu. „U tohoto dítěte tedy nedošlo k žádné zlepšené ochraně proti HIV, ale současně ho vystavili neznámým rizikům,“ varoval Musunuru.
Experti mluví o eticky neobhajitelném kroku
Také řada dalších vědců už označila projekt vědce z Šen-čenu za „nezodpovědný“. Argumentují mimo jiné tím, že i kdyby editace CCR5 fungovala perfektně, lidé s „nenormálním“ CCR5 mají zase větší riziko nákazou jinými viry, například západonilskou horečkou, která může být smrtelná.
„Je to neospravedlnitelné… experiment na lidských bytostech, který není morálně ani eticky obhajitelný,“ reagoval Musunuru. Souhlasí s ním i Eric Topol, který vede hlavní světové pracoviště v úpravě genů – Scripps Research Translational Institute v Kalifornii.
