V Brně odstartuje projekt na bezemisní létání

Nahrávám video

Vodíkový pohon letadel, a tedy i nulové emise jsou hlavními tématy, která řeší projekt společenství firem a výzkumných center pod vedením brněnské divize nadnárodní společnosti Honeywell. Hodnota výzkumu šplhá k pěti miliardám korun a na jih Moravy přiláká padesát špičkových vědců a inženýrů.

Technický vedoucí projektu Newborn Ondřej Kotaba se ve společnosti Honeywell Technology Solutions ČR věnuje leteckým technologiím sedmnáct let. Nyní povede jeden z největších projektů v historii brněnské pobočky. Může změnit budoucnost leteckého průmyslu. „Ty projekty jsou velké. Celkově přes Evropu to budou stovky inženýrů a vědců,“ nastínil.

Pracovníci budou v Brně zkoumat a vyvíjet novou generaci vodíkových palivových článků účinných v letectví. Druhý projekt se zabývá vývojem technologií, které budou řídit teplotu a tlak v letadlech. První výsledky nového projektu na bezemisní létání bude mít firma zhruba za tři a půl roku. To by vědci mohli mít hotový prototyp, který následně budou zkoušet.

Vodní pára místo zplodin

Řada společností spjatých s leteckým průmyslem, a také Evropská unie, do projektu dá celkem pět miliard korun. Cílem většího z nich je vývoj megawattového leteckého pohonného systému napájeného vodíkem. Místo zplodin bude vypouštět jen čistou vodní páru.

Letecká doprava poslední tři dekády vytrvale roste. Je přitom významným znečišťovatelem planety.

„Vybudování těchto nových týmů povede k tomu, že doména bezemisních pohonů v letectví bude další oblastí, ve kterých bude Brno a Česká republika skutečným středem Evropy,“ řekl generální ředitel Honeywell Technology Solutions ČR Michal Závišek.

Brno jako technologické centrum

Projekt je natolik zásadní a zajímavý, že má nalákat špičkové vědce a inženýry. Bude jich celkem padesát. Nejen z Česka, ale i ze zahraničí. „Když se podíváte na skladbu našich zaměstnanců v tuto chvíli, mezi těmi tisíci inženýry a vědci, které teď zaměstnáváme, je 47 různých národností,“ podotkl Závišek.

Udělat z Brna technologické centrum státu chce už roky také vedení Jihomoravského kraje – nehledě na politickou příslušnost. „Strategie toho hospodářského rozvoje jsou na dekády. Začali jsme před dvaceti lety. A myslím, že ty plody v podobě silných vynikajících firem vidíme až dnes,“ okomentoval podnikatel a investor do technologií Jiří Hlavenka.

Specialistů z oblasti vědy a techniky přibývá

Roste také počet vysoce kvalifikovaných pracovníků – za posledních deset let více než trojnásobně. Podle nejnovějších dat Českého statistického úřadu z roku 2020 bylo v republice zhruba 148 tisíc specialistů z oblasti vědy a techniky – 107 tisíc tvořili muži, zbytek ženy.

Vědu, výzkum a inovace podporuje vláda – v roce 2021 částkou převyšující 37 miliard korun. Ze zahraničních fondů a různých programů šlo dalších skoro osm a půl miliardy. O roli Brna v tomto odvětví mluvila ministryně pro vědu, výzkum a inovace Helena Langšádlová (TOP 09). „Brno má mimořádnou pozici v této oblasti a vláda si je toho vědoma. Jsou tam takové tři faktory – velmi kvalitní vysoké školy, jsou zvyklé spolupracovat na jedné straně univerzity a na druhé průmyslové firmy, a je tam dlouhodobě velmi chytrá inovační politika,“ řekla pro ČT.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Enterprise poprvé vzlétla před 60 lety. Otestujte si znalosti fenoménu Star Trek

Americký televizní seriál Star Trek se několikrát zapsal do dějin. Sága posádky lodi Enterprise putující vesmírem pod vedením kapitána Jamese Kirka divákům ukazovala například to, že mohou spolupracovat tvorové různých ras. Star Trek byl také prvním pořadem, ve kterém běloch políbil černošskou ženu. Když se přitom před šedesáti lety, 8. září 1966, objevil na obrazovkách první díl dnes už legendární série, na velký úspěch to nevypadalo.
před 3 hhodinami

Česko trápí stovky kontaminovaných míst. Podívejte se na aktuální mapu

Dědictví minulosti, ve které se nedbalo na ochranu životního prostředí, si Česko nese i v současné době. Aktuální kauza možného znečištění v bývalém vojenském prostoru Dobrá Voda na Klatovsku je jen pomyslným vrcholem ledovce. Míst, která by potřebovala sanaci, je totiž mnohem víc.
před 5 hhodinami

Připravte se na nový svět, radí OSN. Planeta se oteplí o víc než 1,5 stupně

Rok 2024 znamenal začátek nové éry. Byl totiž prvním, kdy průměrná globální teplota překročila úroveň před průmyslovou revolucí o 1,5 stupně Celsia. Nová zpráva OSN teď přiznává, že se lidstvo bude muset – přinejmenším dočasně – smířit s tím, že tato symbolická hranice bude překročená nejen na jeden rok a že oteplení dosáhne nejméně 1,8 stupně. Zpráva současně popisuje, co to pro civilizaci znamená.
před 8 hhodinami

Vědci z Harvardu připodobňují šíření umělé inteligence k šíření viru

Šíření umělé inteligence (AI) je neporovnatelně rychlejší než úspěch jakékoliv jiné technologie v dějinách lidstva. Její přijetí je výrazně dynamičtější než nástup automobilů, stolních počítačů i internetu. První veřejný chatbot ChatGPT sice vznikl teprve na podzim roku 2022, ale už dnes AI používá většina lidí. Podle nové studie amerických vědců je to podobné infekci virem.
před 12 hhodinami

Rybníky nejsou podle vědců ideální k zadržování vody v krajině

Čtyřletý výzkum vědců z Masarykovy univerzity a Výzkumného ústavu vodohospodářského ukázal, že rybníky nejsou dobrým způsobem, jak zadržovat vodu v krajině. Mapovali život v rybnících i v potocích pod nimi a zjistili, že z rybníků vytéká přehřátá a znečištěná voda, která neumožňuje existenci vodním živočichům. Může za to oteplování i způsob hospodaření. Ministerstvo zemědělství podporuje obnovu menších nádrží, které mají v krajině i další funkce. Aktuálně vypsalo další dotační výzvu.
před 23 hhodinami

AI může představovat existenční hrozbu, varoval komisař OSN

Umělá inteligence (AI) může pro lidstvo představovat existenční hrozbu, varoval podle tiskových agentur vysoký komisař OSN pro lidská práva Volker Türk v Ženevě a vyzval k okamžitému přijetí kroků ke snížení rizik.
včera v 12:33

Téměř dvacet kilo stříbra. V Dánsku našli největší vikinský poklad

Malé Thorovo kladivo Mjolnir, desítky mincí, náramky i stříbrné pruty. Přes sedm set stříbrných předmětů o váze 18,5 kilogramu obsahuje nově objevený poklad, který byl uložen do hliněné nádoby někdy v 9. století. Našel ho náhodou muž z městečka Rebild, když začal stavět novou terasu. Je téměř třikrát větší než dosud největší podobný nález v zemi.
včera v 11:33

Plzeňští archeologové poprvé zkoumají gulag v Kazachstánu. Trpěli tam i Češi

Plzeňští archeologové zahájili první archeologický výzkum bývalého gulagu, nápravného pracovního tábora, na území dnešního Kazachstánu. Navázali na prvotní průzkum pozůstatků táborů pro politické vězně ze 30. až 50. let 20. století, který tam provedli loni v říjnu. Takový výzkum dosud nebyl v žádné z postsovětských zemí možný. Vědci z filozofické fakulty práce provádějí ve spolupráci s organizací Gulag.cz, která se dokumentaci sovětských pracovních táborů věnuje už 15 let. Výzkum, který Kazachstán podporuje, navazuje na expedici z roku 2021.
včera v 09:02

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.