Vodíkový pohon letadel, a tedy i nulové emise jsou hlavními tématy, která řeší projekt společenství firem a výzkumných center pod vedením brněnské divize nadnárodní společnosti Honeywell. Hodnota výzkumu šplhá k pěti miliardám korun a na jih Moravy přiláká padesát špičkových vědců a inženýrů.
V Brně odstartuje projekt na bezemisní létání
7 minut
Události v regionech: V Brně odstartuje projekt na bezemisní létání
Technický vedoucí projektu Newborn Ondřej Kotaba se ve společnosti Honeywell Technology Solutions ČR věnuje leteckým technologiím sedmnáct let. Nyní povede jeden z největších projektů v historii brněnské pobočky. Může změnit budoucnost leteckého průmyslu. „Ty projekty jsou velké. Celkově přes Evropu to budou stovky inženýrů a vědců,“ nastínil.
Pracovníci budou v Brně zkoumat a vyvíjet novou generaci vodíkových palivových článků účinných v letectví. Druhý projekt se zabývá vývojem technologií, které budou řídit teplotu a tlak v letadlech. První výsledky nového projektu na bezemisní létání bude mít firma zhruba za tři a půl roku. To by vědci mohli mít hotový prototyp, který následně budou zkoušet.
Vodní pára místo zplodin
Řada společností spjatých s leteckým průmyslem, a také Evropská unie, do projektu dá celkem pět miliard korun. Cílem většího z nich je vývoj megawattového leteckého pohonného systému napájeného vodíkem. Místo zplodin bude vypouštět jen čistou vodní páru.
Letecká doprava poslední tři dekády vytrvale roste. Je přitom významným znečišťovatelem planety.
„Vybudování těchto nových týmů povede k tomu, že doména bezemisních pohonů v letectví bude další oblastí, ve kterých bude Brno a Česká republika skutečným středem Evropy,“ řekl generální ředitel Honeywell Technology Solutions ČR Michal Závišek.
Brno jako technologické centrum
Projekt je natolik zásadní a zajímavý, že má nalákat špičkové vědce a inženýry. Bude jich celkem padesát. Nejen z Česka, ale i ze zahraničí. „Když se podíváte na skladbu našich zaměstnanců v tuto chvíli, mezi těmi tisíci inženýry a vědci, které teď zaměstnáváme, je 47 různých národností,“ podotkl Závišek.
Udělat z Brna technologické centrum státu chce už roky také vedení Jihomoravského kraje – nehledě na politickou příslušnost. „Strategie toho hospodářského rozvoje jsou na dekády. Začali jsme před dvaceti lety. A myslím, že ty plody v podobě silných vynikajících firem vidíme až dnes,“ okomentoval podnikatel a investor do technologií Jiří Hlavenka.
Specialistů z oblasti vědy a techniky přibývá
Roste také počet vysoce kvalifikovaných pracovníků – za posledních deset let více než trojnásobně. Podle nejnovějších dat Českého statistického úřadu z roku 2020 bylo v republice zhruba 148 tisíc specialistů z oblasti vědy a techniky – 107 tisíc tvořili muži, zbytek ženy.
Vědu, výzkum a inovace podporuje vláda – v roce 2021 částkou převyšující 37 miliard korun. Ze zahraničních fondů a různých programů šlo dalších skoro osm a půl miliardy. O roli Brna v tomto odvětví mluvila ministryně pro vědu, výzkum a inovace Helena Langšádlová (TOP 09). „Brno má mimořádnou pozici v této oblasti a vláda si je toho vědoma. Jsou tam takové tři faktory – velmi kvalitní vysoké školy, jsou zvyklé spolupracovat na jedné straně univerzity a na druhé průmyslové firmy, a je tam dlouhodobě velmi chytrá inovační politika,“ řekla pro ČT.
