V Brně odstartuje projekt na bezemisní létání

Nahrávám video

Vodíkový pohon letadel, a tedy i nulové emise jsou hlavními tématy, která řeší projekt společenství firem a výzkumných center pod vedením brněnské divize nadnárodní společnosti Honeywell. Hodnota výzkumu šplhá k pěti miliardám korun a na jih Moravy přiláká padesát špičkových vědců a inženýrů.

Technický vedoucí projektu Newborn Ondřej Kotaba se ve společnosti Honeywell Technology Solutions ČR věnuje leteckým technologiím sedmnáct let. Nyní povede jeden z největších projektů v historii brněnské pobočky. Může změnit budoucnost leteckého průmyslu. „Ty projekty jsou velké. Celkově přes Evropu to budou stovky inženýrů a vědců,“ nastínil.

Pracovníci budou v Brně zkoumat a vyvíjet novou generaci vodíkových palivových článků účinných v letectví. Druhý projekt se zabývá vývojem technologií, které budou řídit teplotu a tlak v letadlech. První výsledky nového projektu na bezemisní létání bude mít firma zhruba za tři a půl roku. To by vědci mohli mít hotový prototyp, který následně budou zkoušet.

Vodní pára místo zplodin

Řada společností spjatých s leteckým průmyslem, a také Evropská unie, do projektu dá celkem pět miliard korun. Cílem většího z nich je vývoj megawattového leteckého pohonného systému napájeného vodíkem. Místo zplodin bude vypouštět jen čistou vodní páru.

Letecká doprava poslední tři dekády vytrvale roste. Je přitom významným znečišťovatelem planety.

„Vybudování těchto nových týmů povede k tomu, že doména bezemisních pohonů v letectví bude další oblastí, ve kterých bude Brno a Česká republika skutečným středem Evropy,“ řekl generální ředitel Honeywell Technology Solutions ČR Michal Závišek.

Brno jako technologické centrum

Projekt je natolik zásadní a zajímavý, že má nalákat špičkové vědce a inženýry. Bude jich celkem padesát. Nejen z Česka, ale i ze zahraničí. „Když se podíváte na skladbu našich zaměstnanců v tuto chvíli, mezi těmi tisíci inženýry a vědci, které teď zaměstnáváme, je 47 různých národností,“ podotkl Závišek.

Udělat z Brna technologické centrum státu chce už roky také vedení Jihomoravského kraje – nehledě na politickou příslušnost. „Strategie toho hospodářského rozvoje jsou na dekády. Začali jsme před dvaceti lety. A myslím, že ty plody v podobě silných vynikajících firem vidíme až dnes,“ okomentoval podnikatel a investor do technologií Jiří Hlavenka.

Specialistů z oblasti vědy a techniky přibývá

Roste také počet vysoce kvalifikovaných pracovníků – za posledních deset let více než trojnásobně. Podle nejnovějších dat Českého statistického úřadu z roku 2020 bylo v republice zhruba 148 tisíc specialistů z oblasti vědy a techniky – 107 tisíc tvořili muži, zbytek ženy.

Vědu, výzkum a inovace podporuje vláda – v roce 2021 částkou převyšující 37 miliard korun. Ze zahraničních fondů a různých programů šlo dalších skoro osm a půl miliardy. O roli Brna v tomto odvětví mluvila ministryně pro vědu, výzkum a inovace Helena Langšádlová (TOP 09). „Brno má mimořádnou pozici v této oblasti a vláda si je toho vědoma. Jsou tam takové tři faktory – velmi kvalitní vysoké školy, jsou zvyklé spolupracovat na jedné straně univerzity a na druhé průmyslové firmy, a je tam dlouhodobě velmi chytrá inovační politika,“ řekla pro ČT.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Změny klimatu a intenzivní zemědělství ničí české ptactvo, upozorňují ornitologové

Každý rok v Česku ubude 1,6 procenta ptáků. Od roku 1982 se už jejich početnost snížila o 13,4 procenta, tento jev se stále zhoršuje. Upozorňuje na to Česká společnost ornitologická (ČSO) v nově vydané knize Stav ptactva v Česku 2026. Na téměř sto stranách popisuje, kolik je u nás ptáků a jak se jim daří, jakým problémům musí čelit a jaká jsou řešení.
před 13 hhodinami

Střevní mikrobiom může souviset s rozvojem mentální anorexie, naznačuje český výzkum

Mikroorganismy ve střevech hrají významnou roli v rozvoji mentální anorexie. Jsou důležité také pro zotavení z tohoto závažného psychického onemocnění. O výsledcích studií vědkyň z Mikrobiologického ústavu Akademie věd informovala akademie v tiskové zprávě. S různými poruchami příjmu potravy, mezi které anorexie patří, se loni v Česku léčilo více než deset tisíc lidí. Od roku 2010 se jejich počet podle údajů ministerstva zdravotnictví téměř zdvojnásobil.
před 17 hhodinami

Experimentální vakcína výrazně snižuje riziko návratu melanomu

Očkovací látky na principu mRNA se nejvíc proslavily během pandemie covidu-19, od té doby ale vznikly i proti dalším nemocem. Teď oznámily dvě farmaceutické společnosti výsledky třetí fáze studie, která zkoumala účinnost proti rakovině.
před 17 hhodinami

V Číně objevili obří houbu „D-rex“. Vznikla ve světě zničeném asteroidem

Když něco živého zemře, vždy se v přírodě najde organismus, který toho využije. Doba masových vymírání tomu přeje. Jedno z těch největších nastalo asi před 65 miliony lety, kdy asteroid, který narazil do Země, způsobil vyhynutí dinosaurů a mnoha dalších forem života. Čínští vědci teď našli organismus, který se rozkladem po této katastrofě živil.
před 20 hhodinami

Dětská obezita způsobuje komplikace už v raném věku

Řecká Asociace nezávislých pediatrů Attiky zdůraznila potřebu včasného rozpoznání obezity u dětí a dospívajících a individuálního přístupu k její léčbě, který zahrnuje dlouhodobou péči a aktivní zapojení rodiny, a to v souvislosti s novými doporučeními Světové zdravotnické organizace (WHO) zveřejněnými 7. října.
24. 10. 2026‌‌

Letošní vlny veder zabily v evropských městech 50 tisíc lidí, ukazuje model

Autoři nových výzkumů odhadují, že v městských oblastech v Evropě zemřelo během letošního dusného léta o 50 tisíc lidí více, než je běžné. Za dvě třetiny těchto úmrtí je podle nich zodpovědná klimatická změna. Tento údaj získaný pomocí modelování je podstatně vyšší než v předchozích nejhorších letech 2003 a 2022.
24. 10. 2026‌‌

Skončilo slavné herní studio BioWare

Jen několik týdnů poté, co skupina saúdských investorů a zeť amerického prezidenta Jared Kushner odkoupili videoherní společnost Electronic Arts (EA), zrušila tato firma jedno ze svých nejznámějších studií, BioWare, které během tří desítek let vytvořilo jedny z nejslavnějších videoher vůbec.
23. 10. 2026‌‌

Čeští krotitelé molekul umí zpomalit světlem jejich pohyb. Je to cesta k molekulárním strojům

Molekulární stroje je složité vyrobit, protože molekuly jsou neustále v pohybu. Čeští vědci teď ale přišli na způsob, jak pohyb zpomalit. Využívají k tomu světlo.
23. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.