V Brně odstartuje projekt na bezemisní létání

7 minut
Události v regionech: V Brně odstartuje projekt na bezemisní létání
Zdroj: ČT24

Vodíkový pohon letadel, a tedy i nulové emise jsou hlavními tématy, která řeší projekt společenství firem a výzkumných center pod vedením brněnské divize nadnárodní společnosti Honeywell. Hodnota výzkumu šplhá k pěti miliardám korun a na jih Moravy přiláká padesát špičkových vědců a inženýrů.

Technický vedoucí projektu Newborn Ondřej Kotaba se ve společnosti Honeywell Technology Solutions ČR věnuje leteckým technologiím sedmnáct let. Nyní povede jeden z největších projektů v historii brněnské pobočky. Může změnit budoucnost leteckého průmyslu. „Ty projekty jsou velké. Celkově přes Evropu to budou stovky inženýrů a vědců,“ nastínil.

Pracovníci budou v Brně zkoumat a vyvíjet novou generaci vodíkových palivových článků účinných v letectví. Druhý projekt se zabývá vývojem technologií, které budou řídit teplotu a tlak v letadlech. První výsledky nového projektu na bezemisní létání bude mít firma zhruba za tři a půl roku. To by vědci mohli mít hotový prototyp, který následně budou zkoušet.

Vodní pára místo zplodin

Řada společností spjatých s leteckým průmyslem, a také Evropská unie, do projektu dá celkem pět miliard korun. Cílem většího z nich je vývoj megawattového leteckého pohonného systému napájeného vodíkem. Místo zplodin bude vypouštět jen čistou vodní páru.

Letecká doprava poslední tři dekády vytrvale roste. Je přitom významným znečišťovatelem planety.

„Vybudování těchto nových týmů povede k tomu, že doména bezemisních pohonů v letectví bude další oblastí, ve kterých bude Brno a Česká republika skutečným středem Evropy,“ řekl generální ředitel Honeywell Technology Solutions ČR Michal Závišek.

Brno jako technologické centrum

Projekt je natolik zásadní a zajímavý, že má nalákat špičkové vědce a inženýry. Bude jich celkem padesát. Nejen z Česka, ale i ze zahraničí. „Když se podíváte na skladbu našich zaměstnanců v tuto chvíli, mezi těmi tisíci inženýry a vědci, které teď zaměstnáváme, je 47 různých národností,“ podotkl Závišek.

Udělat z Brna technologické centrum státu chce už roky také vedení Jihomoravského kraje – nehledě na politickou příslušnost. „Strategie toho hospodářského rozvoje jsou na dekády. Začali jsme před dvaceti lety. A myslím, že ty plody v podobě silných vynikajících firem vidíme až dnes,“ okomentoval podnikatel a investor do technologií Jiří Hlavenka.

Specialistů z oblasti vědy a techniky přibývá

Roste také počet vysoce kvalifikovaných pracovníků – za posledních deset let více než trojnásobně. Podle nejnovějších dat Českého statistického úřadu z roku 2020 bylo v republice zhruba 148 tisíc specialistů z oblasti vědy a techniky – 107 tisíc tvořili muži, zbytek ženy.

Vědu, výzkum a inovace podporuje vláda – v roce 2021 částkou převyšující 37 miliard korun. Ze zahraničních fondů a různých programů šlo dalších skoro osm a půl miliardy. O roli Brna v tomto odvětví mluvila ministryně pro vědu, výzkum a inovace Helena Langšádlová (TOP 09). „Brno má mimořádnou pozici v této oblasti a vláda si je toho vědoma. Jsou tam takové tři faktory – velmi kvalitní vysoké školy, jsou zvyklé spolupracovat na jedné straně univerzity a na druhé průmyslové firmy, a je tam dlouhodobě velmi chytrá inovační politika,“ řekla pro ČT.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Rok 2025 byl po předchozích dvou letech nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň nejteplejších v historii měření.
před 4 hhodinami

Virus HIV se učí odolávat jedinému léku. Tvrdě za to ale platí

Vědci z americké společnosti Gilead Sciences, která má jediný účinný lék na HIV, otestovali, jestli se tento virus této látce nedokáže přizpůsobit. Výsledky naznačují, že ano, ale současně ukazují, že to ve skutečnosti nemusí být příliš nebezpečné.
před 14 hhodinami

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapiens na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
12. 1. 2026

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
11. 1. 2026

Čeští vědci navrhli řešení klimatické změny. Klíčem je kácení severských lesů

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy desetinu emisí vypuštěných lidstvem za rok.
10. 1. 2026

Dvacet pod nulou, nebo jen pět? Předpovědi počasí na příští týden se silně liší

Úspěšnost předpovědí počasí se v posledních letech zásadně zlepšila. I tak se ale vyskytne situace, která představuje i pro nejmodernější předpovědní modely a zkušené meteorology značnou výzvu. Momentálně se týká příštího týdne.
9. 1. 2026

Genetická šifra mistra Leonarda. Vědci možná získali jeho DNA

Mezinárodní vědecký tým našel s pomocí velmi detailních analytických metod stopy DNA na kresbě připisované renesančnímu géniovi Leonardu da Vincimu. Mohly by patřit samotnému mistrovi a univerzálnímu učenci, k identifikaci jeho DNA ale ještě zbývá daleká cesta. O studii informoval časopis Science.
9. 1. 2026
Načítání...