Při rekonstrukci domu v Terezíně na Litoměřicku našel jeho majitel dopisy určené ženě, kterou nacisté internovali v terezínském ghettu. Mezi cennými artefakty byly i transportní kartičky, úřední dokumenty a drobné předměty terezínských vězňů. Některé dokumenty jsou ještě z Rakouska-Uherska. Ukryté byly v sutinách na půdě pod podlahou. Uvedl to spolumajitel domu, sběratel a člen Klubu vojenské historie Jiří Smutný, který vzácné písemnosti objevil. Dokumenty jsou podle historiků vzácné svým počtem i tím, že pocházejí přímo z ghetta.
Unikátní korespondence nebo rozpis služeb hlídačů. V Terezíně se našly věci z židovského ghetta
Události ČT: V Terezíně se našly dokumenty z židovského ghetta (zdroj: ČT24)
Kvůli dokumentům bylo třeba prohledat asi 55 tun suti. „Nejzajímavější byly asi dopisy, kterých tam bylo 15. Adresované byly jedné paní, která byla vězněna v ghettu. Dopisy chodily z Itálie a tuším z Rakouska,“ uvedl Smutný.
Adresátem byla židovská vězeňkyně Anna Hönigsbergová, psali je její příbuzní. Historikům se už podařilo některé členy rodiny vypátrat v Jižní Americe. Zjistili také, že žena válku přežila.
Suť ukrývala i transportní kartičky. „Dostávali je vězni, když směřovali do Terezína a z Terezína pryč,“ řekl Smutný. Některé z nich byly i s číslem bloku, tedy domu, který byl za ghetta takto označen. V jednom z nich žila i adresátka nalezených dopisů. „Nevíme, jestli se dopisy dostaly přímo k ní,“ dodal sběratel.
Vzpomínky mrtvých
Mezi nalezenými materiály je také slamník, kufr, transportní lístky, lahve z terezínského pivovaru a řada drobných předmětů denní potřeby, uvedl již dříve Radiožurnál. Mezi nalezenými dokumenty je třeba i rozpis služeb hlídačů na toaletách. „Jsem nadšený, tohle jsem nikdy neviděl. Určitě to půjde na novou výstavu. Je třeba lidem ukázat, že něco tak absurdního v terezínském ghettu existovalo,“ řekl rozhlasu historik Tomáš Federovič.
Písemnosti z druhé světové války předali historikové správcům památníku v Terezíně. Veřejnost by je mohla vidět do dvou let v obnovených expozicích. Dokumenty z doby Rakouska-Uherska bude vystavovat ve svých prostorech město.
Historikové a sběratelé tušili, že v budově mohou podobné dokumenty být. „Už v minulosti jsme pár artefaktů odtamtud vyndali, ale že tam toho bude takové kvantum, to jsme tedy nečekali,“ řekl sběratel. Dokumenty naplnily celou místnost. Historikové je kvůli prašnému prostředí vyndávali v plynových maskách. „Byla možnost půdu zatopit vodou, ale to bychom dokumenty poškodili,“ dodal Smutný.
Pevnost Terezín založil v roce 1780 Josef II. na obranu proti Prusům. Za druhé světové války v něm nacisté zřídili židovské ghetto. Mezi lety 1941 a 1945 tam internovali 155 tisíc Židů z celé Evropy. Na 117 tisíc z nich se nedožilo osvobození. Věznicí gestapa v Malé pevnosti prošlo 32 tisíc mužů a žen. V Terezíně jich zahynulo 2600, další tisíce v jiných koncentračních táborech, do nichž je nacisté převezli.