Tři šípy, které roztrhají MiG na kusy. Ukrajině mají pomoci britské rakety Starstreak

Už na začátku března naznačila Velká Británie, že by v rámci své vojenské pomoci mohla na Ukrajinu dodat i střely typu Starstreak. Podle webu Global Conflicts by se to mohlo stát právě v těchto dnech. Protiletecké střely by měly pomoci vrátit ukrajinské armádě rovnováhu potřebnou pro kontrolu vzdušného prostoru.

Starstreak je přenosný systém protivzdušné obrany vyvinutý společností Thales Air Defence v Belfastu. Výrobce popisuje zbraň jako „střely určené k zajištění blízké vzdušné obrany proti konvenčním vzdušným hrozbám, jako jsou stíhačky s pevným křídlem nebo vrtulníky“. Thales dodává, že Starstreak je „skutečně univerzální střela“, kterou lze odpalovat nejen pěchotou, ale také z lehkých pozemních, námořních i vzdušných platforem. Uvádí, že ji proto lze „rychle nasadit do operací a snadno začlenit do struktury sil“.

Tato tvrzení výrobce se opírají o pětadvacetiletou zkušenost britské armády. Zbraň používá od roku 1997.

Starstreak váží pouhých 14 kilogramů a měří asi 140 centimetrů, takže se dá snadno přenášet i na delší vzdálenosti. Skládá se z odpalovací trubice a zaměřovací jednotky, kterou ovládá jeden voják. Ten sleduje cíl pomocí opticky stabilizovaného zaměřovače – poté, co ho zaměří, odpálí střely.

Aby byl střelec v bezpečí, má střela dva stupně – první ji jen odpálí na krátkou vzdálenost, teprve pak se odpálí stupeň druhý. Ten ji urychlí na Mach 4, tedy čtyřnásobek rychlosti zvuku. A teprve, když dohoří druhý stupeň, uvolní se tři jednotlivé projektily.

Střela Starstreak se třemi projektily
Zdroj: Wikimedia Commons

Ty jsou vyrobené z wolframu, tedy kovu s mimořádnou hustotou. Jsou dlouhé necelých čtyřicet centimetrů a váží asi 900 gramů – z toho půlka připadá na výbušnou náplň. Na cíl se pak navádějí pomocí dvou laserových paprsků, což umožňuje větší přesnost než u jiných systémů – navíc se tato navigace nedá rušit pomocí elektronických nebo jiných systémů.

Proti pancéřovaným cílům jsou tyto půlmetrové šipky slabé, ale na letadla jejich kinetická energie a explozivní síla stačí. Síla nárazu spojená s výbuchem jsou schopné letadlo nebo vrtulník roztrhat na kusy. Střely přitom mohou zasáhnout nepřátelské stroje až na vzdálenost sedmi kilometrů, což znamená, že pokud protivník nedisponuje vysoce přesnou naváděnou municí, jsou jeho letecké síly zranitelné velmi často.

Začalo to Německem

Lehká střela Starstreak je britským pokusem o vlastní cestu a navazuje na německý Fliegerfaust z druhé světové války. Už během ní se ukázalo, jak dobře fungují přenosné raketové zbraně pěchoty proti těžké technice – německé pancéřové pěsti nebo americké bazuky se v druhé polovině války dokonale osvědčily.

Brzy se proto objevila myšlenka, že by něco podobného mohlo vzniknout i proti letecké vojenské technice. Prvním pokusem, neúspěšným, byl německý Fliegerfaust vyráběný zbrojovkou HASAG. Tato zbraň vystřelovala najednou čtyři nebo pět neřízených střel – více raket mělo zvyšovat pravděpodobnost zásahu letadla.

Replika Fliegerfaustu
Zdroj: Wikimedia Commons

Německo ale stačilo nasadit jen několik desítek těchto zbraní, které žádný zázračný zvrat do vývoje války nepřinesly.

Po válce na tento výzkum navázaly Spojené státy, které začaly v šedesátých letech jako první vyrábět sériově MANPADS jménem Redeye. Ty byly přímým předchůdcem známějších protiletadlových raket Stinger. Sovětský svaz zase vyvinul vlastní systém Strela, jenž byl ve 21. století nahrazen zbraní Igla a nyní systémem Verba.

Odpálení střely Redeye
Zdroj: Wikimedia Commons

Nejen Starstreak

O nynějším plánu britské vlády pomoci ukrajinské armádě vedle tisíců protitankových střel také zásilkou těch protileteckých informoval poprvé 9. března v britském parlamentu ministr obrany Ben Wallace. Už tehdy agentura Reuters tento slib komentovala jako významný posun.

Londýn nejdříve Ukrajincům zaslal dva tisíce protitankových střel NLAW, které pomáhaly brzdit postup ruských jednotek. Podle Wallace pak počet těchto doručených systémů ještě vzrostl; následoval je menší počet protitankových střel Javelin.

Protiletecké střely, které by mohly Ukrajině pomoci odrážet nálety ruských letadel, se ale zdržely. „V reakci na žádost Ukrajiny se vláda rozhodla zvážit dodání vysokorychlostních přenosných protileteckých střel Starstreak,“ citoval britského ministra obrany v druhém březnovém týdnu deník The Guardian. „Domníváme se, že tento systém zůstane v definici obranných zbraní a zároveň pomůže ukrajinským silám lépe bránit své nebe,“ pokračoval.

Obrana ukrajinského vzdušného prostoru je v posledních dnech žhavým tématem, protože Rusové bombardují ukrajinská města a zabíjejí při tom civilisty. Kyjev neustále žádá západní spojence o pomoc s potlačením vzdušných útoků a o vytvoření bezletové zóny. NATO ale odmítá dohlížet na bezpečnost ukrajinského vzdušného prostoru v obavě z přímého střetu s Ruskem a snahy některých států Aliance dodat Ukrajincům stíhačky zatím nejsou úspěšné.

Systém Starstreak
Zdroj: Reuters

Snadno odpalovatelné střely schopné ničit široké spektrum letecké techniky by tento problém mohly částečně vyřešit. Takovým protiletadlovým zbraním, které může voják snadno přenášet na rameni, se říká MANPADS – neboli Man-portable air-defense systems.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Studenti si vyzkoušeli stav beztíže. Hráli karty nebo pili vodu

Stav beztíže, jaký znají astronauti z Mezinárodní vesmírné stanice, si vyzkoušelo 26 studentů a dalších osobností při misi Zero-G. V rámci projektu Česká cesta do vesmíru letěli speciálním letadlem nad Krkonošemi a Orlickými horami. Vědci dělají při takovém letu často různé pokusy, studenti si tak mohli cestu naplno užít. Projekt zaměřený na propagaci technického vzdělávání a přírodních oborů začal loni v září. A let v Airbusu A310 vyvolávajícím stav beztíže byl jeho vyvrcholením, na začátku se do výběrového řízení v přihlásilo 861 zájemců.
před 12 hhodinami

Z kontinentální Evropy odstartovala orbitální raketa. Po několika sekundách spadla

Z kosmodromu Andöya Spaceport na severu Norska v neděli po několika odkladech odstartovala ke zkušebnímu letu raketa Spectrum německé startupové firmy Isar Aerospace, která odvysílala živé záběry ze startu na portálu YouTube. Let ale trval jen několik sekund, raketa se brzy zřítila zpět na zemský povrch, uvedla agentura AFP. I tak šlo o první start orbitální rakety z kontinentální Evropy mimo Rusko.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Slintavka bývala v českých chlévech častým hostem. Farmáři podceňovali její šíření

Už když se slintavka a kulhavka šířila v českých zemích v 19. století, znamenala pro hospodáře velkou hrozbu. Dobový tisk ukazuje, že lidé podceňovali to, jak extrémně nakažlivá nákaza je.
před 22 hhodinami

Zatmění Slunce přitáhlo lidi do planetárií i hvězdáren, bylo ale za mraky

Lidé měli v planetáriích a hvězdárnách možnost pozorovat částečné zatmění Slunce, viditelnost ale omezovala oblačnost. Pořadatelé pro ně měli připravený i další program. Například do ostravského planetária v městské části Krásné Pole přišlo kolem 140 návštěvníků, do hvězdárny v Teplicích přes šedesát a v Karlových Varech asi dvě desítky.
29. 3. 2025

Zimní čas je pro člověka přirozenější, ale přizpůsobí se, míní lékař

V noci na neděli začne v Česku platit letní čas. Hodiny se ve dvě ráno posunou o hodinu vpřed. Praktický lékař Cyril Mucha v pořadu 90’ ČT24 uvedl, že pro člověka je přirozenější zimní čas, ale běžný člověk se změně za několik dní přizpůsobí. Problémy se změnami času mají podle něj lidé, kteří mají například obecně problém se spánkem. Europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL) zmínil, že chce téma zrušení střídání letního a zimního času vznést na půdě europarlamentu v září.
29. 3. 2025

Z rudého snu noční můra. Před sto lety zamířila do Kyrgyzie tisícovka Čechoslováků

Interhelpo bylo československé dělnické družstvo, které pomáhalo budovat socialismus v sovětském Kyrgyzstánu. Vzniklo v květnu 1923 a před sto lety, 29. března 1925, vyjel první transport jeho členů do tehdejší Kyrgyzie. Celkem tam dorazila asi tisícovka Čechů a Slováků a přestože se část z nich později stala oběťmi stalinských čistek, družstvo se významně podílelo na vybudování průmyslového potenciálu asijské republiky.
29. 3. 2025

Před polednem nastane zatmění Slunce. Bude vidět i z Česka

V sobotu nastane částečné zatmění Slunce, které bude pozorovatelné i z Česka. Měsíc zakryje až 22 procent slunečního disku, přičemž nejvýraznější zatmění bude patrné na severozápadě Čech. Úkaz začne krátce před půl dvanáctou dopoledne a potrvá zhruba do jedné hodiny odpoledne. Půjde o jedno z nejlépe pozorovatelných zatmění v posledních letech, protože Slunce bude v době maxima vysoko nad obzorem, uvedl Pavel Suchan z České astronomické společnosti.
29. 3. 2025

Nejstarší vanilku v Evropě našli vědci na Pražském hradě

Pražský hrad byl v době Rudolfa II. centrem evropské kultury, obchodu i umění. Dokládá to i nový objev přímo ve Vladislavském sále. Archeologové tam našli vůbec nejstarší důkaz o použití vanilky v Evropě.
28. 3. 2025
Načítání...