V odborném žurnálu Nature vyšla studie týmu českých vědců. Jejich výzkum dokládá u velké části veřejnosti zkreslené představy o názorech lékařů na očkování proti covidu-19. A to pak snižuje ochotu nechat se očkovat. Ačkoli naprostá většina lékařů vakcinaci důvěřuje a podporuje ho, mezi veřejností se rozšířilo přesvědčení, že názory jsou rozděleny zhruba půl na půl. Informování veřejnosti o široké názorové shodě na straně lékařů dlouhodobě zvyšuje míru proočkovanosti a hraje tedy významnou roli v boji proti pandemii covidu-19.
Mezinárodní vědecký tým s klíčovým českým podílem pracoval formou rozsáhlých dotazníkových šetření. Ta se jednak zaměřila na zjištění pohledu lékařské komunity na očkování, ale vedle toho i na povědomí veřejnosti ohledně těchto názorů. Nakonec autoři zkoumali vliv poskytnutí informace o skutečných názorech lékařů na rozhodnutí lidí nechat se očkovat.
„Zjistili jsme, že informování o velké názorové shodě ohledně prospěšnosti očkování mezi lékaři je levný a dlouhodobý způsob, jak zvýšit zájem o vakcinaci,“ shrnuje výsledky studie její spoluautor Michal Bauer.
Drtivá většina lékařů očkování věřila
První ze zmíněných dotazníkových šetření proběhlo v únoru 2021 mezi českými lékaři ze všech částí republiky. Zaměřilo se na názory týkající se schválených vakcín. Z 10 tisíc lékařů, kteří se průzkumu mínění účastnili, věřilo vakcínám 89 procent. Zároveň jich 90 procent už bylo očkováno anebo se plánovalo naočkovat. Až 96 procent lékařů by pak doporučilo vakcínu svým zdravým pacientům.
Většina veřejnosti si ale této jasné shody nebyla vědomá. To se zjistilo díky průzkumu, který proběhl v rámci dotazování domácností Život během pandemie agentury PAQ Research. Zúčastnilo se ho 2101 respondentů, což je sociologicky dostatečný vzorek. Respondenti odhadovali, jaké procento lékařů vakcínám věří a chce být naočkováno. Zhruba devadesát procent dotázaných podcenilo míru podpory očkování uvnitř lékařské komunity. V průměru si lidé mysleli, že schváleným vakcínám věří pouze 60 procent lékařů a že jen 57 procent se chce nechat naočkovat.
Náhodně vybraná polovina respondentů pak dostala v březnu 2021 pravdivé informace o názorech mezi lékaři na očkování, tedy že 90 procent z nich vakcínám důvěřuje a chce se očkovat. Druhá polovina respondentů tyto informace nedostala. To vědcům umožnilo věrohodně odhadnout, jakou roli hraje znalost skutečných názorů lékařské komunity pro ochotu přijmout vakcínu. Po dobu následujících devíti měsíců totiž výzkumníci u respondentů sledovali, zda se nechali naočkovat.
Vliv na proočkovanost
Ukázalo se, že poskytnutá informace nejen korigovala zkreslené domněnky o názorech lékařů na očkování, ale také dle studie zvýšila proočkovanost o 4,5 procentního bodu. Podíl lidí, kteří se rozhodli nenaočkovat, se tedy snížil o celých dvacet procent.
„Vliv na proočkovanost byl stabilní a dlouhodobý. I jednorázové poskytnutí informace zvýšilo proočkovanost po dobu minimálně devíti měsíců a přispělo i k zvýšenému zájmu o třetí dávku,“ upřesňuje spoluautorka studie Julie Chytilová.
Autoři studie se shodují v závěru, že mylné představy veřejnosti o názorech lékařské komunity jsou pravděpodobně způsobeny snahou některých médií zprostředkovat ke kontroverzním tématům opačné názory. Poskytnutí obdobného prostoru protichůdným názorovým proudům totiž přitahuje pozornost diváků a vytváří zdání objektivního přístupu novinářů.
Tato praxe ale může ve společnosti vytvářet zkreslenou představu o míře názorové neshody mezi odborníky a podrývat tak její schopnost čelit celospolečenským výzvám. „Novináři by se proto měli snažit poskytovat informace nejen o názorových rozdílech mezi odborníky, ale i o míře konsensu názorů mezi širokou odbornou veřejností“ uvádí Chytilová.
„Tento problém, kdy zkreslené představy o nejednotnosti expertů oslabují schopnost řešit globální výzvy, se velmi pravděpodobně týká i řady dalších oblastí, například debat o klimatických změnách,“ doplňuje Bauer. Výsledky této studie tak patrně mají přesah do celé řady dalších oblastí a současná pandemie je jen jedním příkladem obecnějšího fenoménu.
