Sever Itálie zasáhlo historické sucho. Vyschly řeky, umírá úroda, zvířata žízní

Severní Itálie zažívá v těchto týdnech nejhorší sucho za více než sedmdesát let. Řeky i pole vysychají, snižují se taky zásoby podzemních vod nebo hladiny v přehradách a jezerech. Z Alp už přitom nepřitéká řekami téměř žádná voda a kromě občasných bouřek (doprovázených sice prudkými, ale krátkými dešti) nepadá voda ani z nebe.

Počátek současného sucha lze hledat v uplynulé zimě, i když deficit srážek se na severu Itálie kumuluje dva roky. Zima totiž byla nezvykle teplá a suchá, a tedy i chudá na sníh. Zejména v jižních a jihozápadních Alpách spadlo v mnoha oblastech až o sedmdesát procent méně sněhu než obvykle a některá zimní střediska tak byla nucena výrazně zkrátit zimní sezonu.

Tající sníh přitom tvoří rozhodující zdroj vody severoitalských řek. I to málo, co napadlo, navíc roztálo kvůli velmi teplému jaru a začátku léta nezvykle brzy. Malé množství vody z tajícího sněhu se projevilo i na velmi nízkých stavech hladin známých velkých jezer na severu Itálie, například Lago Maggiore zaznamenalo nejnižší stav vody v historii měření.

Traktory nabírají vodu z řeky
Zdroj: Reuters

Nekončící sucho

Severní Itálie je na občasná sucha zvyklá, současná suchá epizoda ale překvapuje svou délkou – v některých regionech trvá už prakticky půl roku. Kromě nedostatku srážek zhoršilo situaci i nadprůměrně teplé jaro a začátek léta, který byl ve znamení extrémní vlny veder. Není proto divu, že dopady sucha jsou dramatické.

Výmluvné jsou záběry koryta nejdelší italské řeky Pád. Široký vodní tok se leckde smrsknul na potok obklopený rozsáhlým pásem vyschlého písku a štěrku. Hladina řeky je často o šest až sedm metrů pod obvyklou úrovní. Lodě v přístavech tak zůstaly na suchu daleko od vody.

Velmi malý průtok Pádu s sebou v deltě řeky nese další problém – pronikání slané vody z Jaderského moře až do vzdálenosti třiceti kilometrů od ústí řeky. Tam už proto není možné vodu z řeky využít k zavlažování, neboť hrozí zasolení polí, a je tak nutné hledat náhradní zdroj, anebo nechat úrodu zaschnout.

Sucho má dopad i na ekosystémy –⁠ ptáci hynou kvůli nedostatku vody
Zdroj: Reuters

Bez vody není života

Současná situace závažně dopadá na všechny, kteří jsou na vodě v řece Pád a jejich přítocích závislí – od zemědělců, přes vodohospodáře až po obyvatele měst a vesnic, kterým z kohoutků teče jen užitková voda a pitnou vodu vozí cisterny.

Na umývání aut nebo zalévání zahrádek musejí zapomenout všichni. V některých částech Lombardie a Piemontu dokonce úřady na noc vypínají vodu, aby nikoho nenapadlo zalít zahradu tajně, pod rouškou tmy. Zákaz zalévat zeleň ve vnitřních dvorech domů a umývat auta platí mimo jiné i v Miláně. Ve Veroně se nesmí zalévat dokonce už ani sportovní trávníky.

Spousta rostlin už zaschla, například na vodu náročná sója
Zdroj: Reuters

Asi největší obavy mají zemědělci. Vody na zavlažování totiž s pokračujícím létem dál ubývá a v části oblasti je situace kritická. V některých regionech museli farmáři na zavlažování rezignovat, jinde už část úrody zcela uschla. Odhady propadů úrody se pohybují mezi čtyřiceti a padesáti procenty, což představuje škody asi tři miliardy eur, a to jen prozatím. Pokud sucho neskončí, vyšplhají se až na pět miliard.

Jde přitom o evropsky velmi významnou zemědělskou oblast, jejíž výpadek ještě prohloubí negativní situaci na trhu s potravinami narušeném ruskou invazí na Ukrajině. Nedostatek vody se projevuje taky na výkonu vodních elektráren – ten se ve srovnání s loňským rokem snížil asi o čtyřicet procent. 

Sucho zasáhlo nejen Pád, ale i z historie známou řeku Piavu – zde na družicovém snímku asi padesát kilometrů severně od Benátek:

Satelitní snímek
Zdroj: Copernicus

Budoucnost nepřináší dobré zprávy

Výhled pro příští dny a týdny neslibuje nic dobrého. V oblasti celé Pádské nížiny a vlastně i severní Itálie bude panovat nadále suché a slunečné počasí, maximálně s výjimečnými bouřkami, zejména v podhůří Alp.

Řeka Sangone vyschla už v polovině června
Zdroj: Reuters

A k tomu se přidají převážně nadprůměrně vysoké teploty, maxima budou šplhat většinou nad 30 stupňů Celsia, ojediněle i nad 35 stupňů. Horké a suché počasí bude navíc zvyšovat i riziko vzniku a šíření přírodních požárů.

Konec dramatického sucha tedy zatím není v dohledu, a to je zde léto sotva v polovině. Optimistické nejsou ani dlouhodobé klimatické scénáře, podle nichž čekají severní Itálii během tohoto století častější a intenzivnější suchá období, přičemž nejdramatičtější dopady zřejmě pocítí obyvatelé jižní oblasti Alp.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Evropou se šíří spalničky

V Evropě se v posledních letech stále víc šíří spalničky. Před nárůstem případů varovalo Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC). Od začátku minulého roku zdravotníci v zemích EU zachytili přes 32 tisíc případů. V roce 2023 to přitom nebylo ani dva a půl tisíce. Zdaleka nejhorší situace je v Rumunsku. Za boomem vysoce nakažlivého onemocnění jsou především mezery v proočkovanosti.
před 6 hhodinami

Prezident Pavel jmenoval fyzika Pánka předsedou Akademie věd

Prezident Petr Pavel ve čtvrtek dopoledne na Pražském hradě jmenoval fyzika Radomíra Pánka novým předsedou Akademie věd. V prosinci ho zvolil akademický sněm instituce. V čele končí Eva Zažímalová, která po dvou čtyřletých funkčních obdobích už nemohla kandidovat. Pánek má vést instituci do roku 2029, funkční období mu začne 25. března.
před 9 hhodinami

Prvními testy prošel nový lék proti HIV. Stačí ho užívat jednou ročně

Preventivní injekce proti viru HIV s roční účinností prošla první fází testování, oznámila americká farmaceutická společnost Gilead Sciences. Nová forma preventivního přípravku by se mohla stát nejdéle působící formou ochrany proti tomuto viru, jaká je nyní k dispozici. Vir HIV způsobuje nemoc AIDS.
před 10 hhodinami

Ve Španělsku našli čelist nejstaršího evropského zástupce rodu Homo

Část čelisti hominida, kterou archeologové našli v roce 2022 na severu Španělska, patří zřejmě novému druhu, nejstaršímu doloženému kosternímu ostatku v západní Evropě. Informoval o tom tým vědců vedených archeoložkou Rosou Huguetovou z univerzity v katalánské Tarragoně. Otevírá se tak nová neznámá kapitola v evoluci člověka na evropském kontinentu, napsal deník El País.
před 11 hhodinami

NASA začala propouštět, v prvním kole přišlo o práci přes dvacet expertů

Vláda Donalda Trumpa začala šetřit také v americkém Národním úřadu pro letectví a vesmír (NASA). V prvním kole přišlo o práci třiadvacet expertů. V obří agentuře se takový počet může zdát jenom jako drobnost, ale podle odborníků jde teprve o začátek rozsáhlejšího procesu.
včera v 17:36

NASA vyslala do vesmíru teleskop, který má pomoci pochopit velký třesk

Americká NASA do vesmíru v noci na středu vyslala dalekohled SPHEREx, který má pomoci vysvětlit, jak vznikaly a po miliardy let se vyvíjely galaxie a také, jak se vesmír krátce po svém vzniku začal tak rychle rozpínat. Uvedla to agentura AP.
včera v 10:52

Plastové „letokruhy“ na ptačích hnízdech vědci využívají pro datování

Některá ptačí hnízda jsou tak plná umělohmotných odpadků, že podle nich vědci mohou detailně rekonstruovat průběh hnízdění některých druhů. Tentokrát se zaměřili na lysky, kde dokázali popsat příběh třicet let starého hnízda.
včera v 10:37

Jaro letos začíná opět velmi brzy, vyrašily už habry

Habry v Lanžhotě na Břeclavsku letos znovu vyrašily velmi brzy při porovnání s údaji z pravidelného pozorování od roku 1951. V posledních dvaceti letech se datum rašení posunulo proti 50. a 60. letům minulého století v průměru o čtrnáct dnů. V posledních třech letech ale rašily extrémně brzy a posun proti průměru činil téměř měsíc.
11. 3. 2025
Načítání...