Roušky by měli nosit nakažení. Ostatní před viry ochrání jen speciální respirátory

Běžná papírová rouška chrání hlavně v případě, že si ji nasadí nakažený. Na těle zdravého příliš účinná není. Řekl to Rastislav Maďar z Lékařské fakulty Univerzity Ostrava, který se věnuje cestovní medicíně. I tak je však lepší ji mít než nemít žádnou, dodal s tím, že se musí pravidelně měnit. Výrazně roste podle výrobců zájem o ústenky a respirátory z nanovláken, které podle Maďara chrání lépe.

Kvůli nákaze novým koronavirem už v Číně zemřelo 80 lidí, potvrzených případů nakažených je podle posledních údajů 2744. První případy nákazy pocházející z Číny se z evropských států zatím potvrdily jen ve Francii.

„Běžné papírové roušky chrání víc okolí před člověkem s rouškou, který by mohl být infekční, než daného člověka s rouškou před nakaženými kolem něj,“ řekl Maďar. Podle něj papírová rouška za pár desítek minut dýcháním zvlhne a zvýší se její propustnost. Musela by se proto pravidelně vyměňovat. „Jistá ochrana to je, lepší než nemít žádnou,“ dodal.

České lékárny kvůli hrozbě koronaviru ochranné pomůcky nakupují v lékárnách čím dál víc. Společnost Penta, která provouzuje největší lékárenskou síť v ČR, zaznamenala sedmdesátkrát vyšší zájem o roušky než obvykle, obrovskou poptávku hlásí také lékárny Benu a síť Pilulka.cz. Na řadě e-shopů už jsou roušky i respirátory vyprodané,  v kamenných obchodech zatím většinou jsou. 

Firma Ardon Safety, jež se zabývá analýzou rizik na pracovišti, uvedla, že poptávka po respirátorech a nano-respirátorech, které slouží jako ochrana proti aerosolům, virům, bakteriím, pylům a dalším látkám, raketově roste od minulého pátku. „Za jedinou hodinu k nám dorazí stovky objednávek a poptávka po respirátorech na bázi nanovláken se celkově zvýšila o 600 procent.

Rouška, nebo respirátor?

Ani ta nejlepší rouška se nevyrovná nejslabšímu respirátoru nejnižší filtrační třídy. Světová zdravotnická organizace dokonce uvádí, že při nesprávném použití mohou roušky riziko přenosu virem ještě zvýšit. Celý problém roušek a respirátorů je poměrně složitý, důležitá informace ale zní: pro ochranu před virovými onemocněními opravdu fungují jen respirátory filtrační třídy FFP3, částečně FFP2. Ideální variantou jsou ty s vydechovacím ventilkem.  

Mezi rouškami a respirátory je několik zásadních rozdílů. Roušky mají zabránit průniku choroboplodných organismů zevnitř ven – jejich hlavním účelem je tedy ochránit okolí, nikoliv člověka, který je nosí. Testy těchto roušek nejsou povinné a netýkají se schopnosti ochránit člověka před jeho okolím. 

Naopak respirátory mají zabránit tomu, aby byl člověk ohrožen zvenku, a mohou tedy ochránit před viry, bakteriemi a dalšími hrozbami člověka, který respirátor používá. “Respirátory podléhají povinným zkouškám a musí splňovat podmínky normy (ČSN EN 149). Certifikované respirátory podléhají kontrolám v intervalech kratších než jeden rok. Jednou z nejdůležitějších zkoušek je celková účinnost ochrany; zjišťuje se na deseti osobách a získává se měřením koncentrace aerosolu chloridu sodného,„ uvádí časopis dTest.

Jaké roušky a respirátory fungují?

Zájem o roušky v České republice výrazně vzrostl během epidemie SARS. Časopis dTest tehdy provedl rozbor, jaké roušky mají smysl a jakým se raději vyhnout, protože člověku dávají pocit falešné bezpečnosti. Časopis tehdy uvedl: “Lékařské roušky jsou zhotoveny z materiálu, kterým snadno procházejí zejména nejmenší částice a nejmenší mikroorganismy (pod 0,3 μm; průměr viru chřipky 0,10 μm).„ Virus koronaviru SARS 2 má přitom rozměry kolem  0,11 μm.

Respirátory nejsou a nemohou být základní obranou proti nemocem. Americké Centrum pro kontrolu a prevenci nemocí doporučuje dodržovat u wuchanského koronaviru tyto zásady:

  • Umývejte si ruce často mýdlem a vodou nejméně po dobu 20 sekund. Není-li k dispozici voda a mýdlo, použijte prostředky na bázi alkoholu
  • Nedotýkejte se očí, nosu a úst nemytýma rukama
  • Zabraňte kontaktu s nemocnými osobami
  • Jste-li sami nemocní, zůstaňte doma
  • Při kašlání a kýchání si zakrývejte ústa kapesníkem, ten po použití vyhazujte
  • Čistěte a dezinfikujte často používané předměty

České filtry a roušky

Nanovlákenné filtry a respirátory vyrábí v Česku firma Pardam z Roudnice nad Labem. “Mikroorganismy včetně virů a bakterií, které se zachytí v nanovlákenném filtru, díky použitým nanočásticím stříbra v krátkém čase zahynou. Proto uživatelé mohou respirátor používat opakovaně,„ uvedl ředitel firmy Jan Buk.

V Číně své roušky kompletuje brněnská firma Respilon, nanovlákenné filtry podle její jednatelky Jany Zimové splňují nejpřísnější evropské i americké normy odolnosti proti průniku virů a bakterií. Odběratelé z celého světa poptávali za poslední týden zhruba pět milionů ústenek a respirátorů, uvedla Zimová, firma denně vyrobí 150 tisíc kusů. Současnou poptávku ale pokrýt nedokáže, protože je kvůli oslavám čínského nového roku do 4. února výroba zastavená.

Nahrávám video
Epidemioložka Fabiánová: O novém koronaviru toho příliš nevíme. Informace se často mění
Zdroj: ČT24

Zásoby respirátorů a ústenek ovlivnila také poptávka z Filipín. “Týden před čínským novým rokem odešla většina skladových zásob respirátorů na Filipíny, kde se lidé chtějí chránit před znečištěným vzduchem z nedávných erupcí sopky Taal,„ uvedla firma Respilon. V Evropě má ve skladech asi 150 tisíc ústenek a respirátorů, v Česku bude podle ní v příštích dvou týdnech k dispozici 10 tisíc kusů.

Podle předsedy Asociace nanotechnologického průmyslu České republiky Jiřího Kůse stoupá i návštěvnost webu, který sdružuje české výrobce nanotechnologií. Proti průměru je denní návštěvnost asi čtrnáctinásobná.

“Prakticky každou minutu včetně nočních hodin přicházejí nové objednávky antivirových ústenek, šátků a respirátorů. Lidé posílají své dotazy k účinnosti a použití těchto produktů i přes sociální sítě, začínají se objevovat i dotazy a objednávky z blízkého zahraničí, například ze Slovenska a Polska,„ řekl Kůs.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci objevili pět tisíc let zamrzlou bakterii. Odolá desítce moderních antibiotik

Objev bakterie odolné proti celé řadě moderních antibiotik v uzavřeném rumunském ekosystému zamrzlé jeskyně podle vědců vyvolává obavy, aby se tyto vlastnosti nepřenesly na jiné mikroorganismy. Současně ale nabízí naději pro nové léky.
včera v 08:03

Téměř to skončilo tragédií jako Challenger. NASA popsala problémy Starlineru

Americká vesmírná agentura NASA zkritizovala problémy mise kosmické lodi Starliner, kvůli nimž musela její posádka zůstat na Mezinárodní vesmírné stanici místo plánovaných osmi dní celé tři měsíce.
20. 2. 2026

Výzkum brněnské vědkyně ukazuje, jak zásadní je mezinárodní spolupráce

Tak náročný výzkum, jako je hledání léků proti rakovině, se nedá nikde dělat izolovaně, už jen kvůli tomu, jak drahý je. Proto se stále více vědců spojuje v mezinárodních organizacích. Jednou z nich je platforma canSERV, podporovaná EU, která propojuje vědce s výzkumnými službami a infrastrukturami a která má urychlit objevy a zlepšit péči o pacienty. Podílí se na ní i brněnská vědkyně Pavla Bouchalová.
20. 2. 2026

Mráz ze Sibiře před sedmdesáti lety sevřel Evropu

Únor před sedmdesáti lety přinesl výjimečně chladné teploty. Tehdy sevřel sibiřský mráz většinu Evropy, včetně tuzemska. Chlad, který přišel z ruské části Arktidy, způsobil kontinentu spoustu problémů.
20. 2. 2026

Vědci poprvé změřili znečištění vracející se rakety

Vědcům se poprvé podařilo změřit znečistění, které tvoří rakety a jiná obdobná tělesa při sestupu do atmosféry. Popsali to experti z Leibnizova ústavu fyziky atmosféry v odborném časopise Communications Earth & Environment. Vědci díky laserovému zařízení LiDAR zaznamenali lithiový oblak ve výšce 96 kilometrů nad zemským povrchem, který podle nich vznikl návratem části rakety Falcon 9 společnosti SpaceX.
20. 2. 2026

V Evropě se šíří bakterie odolávající antibiotikům. Přenáší se jídlem

Nové údaje evropských agentur pro zdraví a bezpečnost potravin ukazují, že u bakterií přenášených potravinami stále roste jejich odolnost vůči běžně používaným antibiotikům. To podle expertů ohrožuje léčbu řady onemocnění a může to způsobit spoustu zdravotních problémů, z nichž některé skončí smrtí.
20. 2. 2026

Na Slovensku objevili dva nové druhy minerálů

Objevit neznámý druh minerálů není úplně výjimečné, ale ve zdejším regionu to zase tak časté není. Teď se to podařilo slovenským vědcům, kteří popsali rovnou dva druhy najednou.
19. 2. 2026

V tělech volně žijících ryb se vyskytují antidepresiva, popsali jihočeští vědci

Vědci zjistili, že u jiker a následně i ryb se vyskytují psychoaktivní léky, které do vody unikají z odpadů. Na projektu mezinárodního týmu spolupracovali i zástupci Jihočeské univerzity (JU). Výzkum se konal na dvou místech na českých tocích. Psychoaktivní léky, které se používají například proti depresím, pak mohou negativně ovlivnit vývoj ryb.
19. 2. 2026
Načítání...