Rouška a hlt vodky ochrání. Deset mýtů, které se šíří o novém koronaviru

Jak zmírnit paniku, která se objevuje v souvislosti s nemocí COVID-19? Mimo jiné tím, že se člověk nenechá ovlivnit fámami a nesmysly. Z nejrůznějších zdrojů se například šíří zaručené návody na účinnou léčbu, přitom většina z těchto rad už byla přesvědčivě vyvrácena.

Mýtus číslo 1: Už dávno existuje lék

Přes naději v mnoha výzkumech stále lék neexistuje. Testuje se sice několik přípravků, ale u žádného nebyla doposud prokázána účinnost a neexistence vedlejších účinků. Výzkum nového koronaviru ale postupuje nesmírně rychle, každý den na toto téma vzniká několik desítek vědeckých studií.

Mýtus číslo 2: Antibiotika pomáhají

WHO varuje před zbytečným předpisováním a užíváním antibiotik. Tyto léky pomáhají proti bakteriálním chorobám, ale nemoc COVID-19 je způsobená virem – proti virům antibiotika nefungují. Zbytečné užívání těchto léků jen může zhoršit odolnost bakterií vůči antibiotikům, což je dlouhodobě větší hrozba než epidemie koronaviru.

Mýtus číslo 3: Rouška ochrání

Rouška sice před koronavirem neochrání, ale ten, kdo ji nosí, je ohleduplný vůči svému okolí. Látka totiž brání rozšiřování kapének. A čím více lidí nosí roušky, tím menší je riziko šíření nákazy.

WHO doporučuje pro osoby s příznaky této nemoci a také pro ty, kdo se o ně starají, respirátory. Pro zdravotní pracovníky jsou klíčové. Špatně používaný respirátor však může riziko nákazy dokonce ještě zvýšit. WHO také varuje před nošením více roušek najednou. Jako účinnou ochranu doporučuje udržovat bezpečnou vzdálenost od kýchajících a kašlajících osob – nejméně jeden metr. A především důsledné dodržování základních hygienických návyků, jako je mytí rukou.

Mýtus číslo 4: Zvířata jsou rizikem

WHO uklidňuje veřejnost, že neexistuje jediný důkaz, že by se mohla nemoc přenášet prostřednictvím domácích zvířat, například psů nebo koček.  V pátek 28. února ale americké CDC po jednom podezřelém případu upozornil veřejnost, že by se měl nakažený člověk vyhýbat kontaktům se svými mazlíčky. Co se týče hospodářských zvířat, neexistují žádné důkazy, že by se virus přenášel například konzumací masa – jediné riziko spočívá ve spotřebě syrového masa a mléka přímo na trzích se zvířaty. 

Mýtus číslo 5: Balíky z Číny jsou nebezpečné

Virus není schopen přežívat mimo lidské tělo delší dobu, zejména v podmínkách neustálé proměny teplot a dalších extrémů, které panují při dálkové dopravě. Americký úřad CDC i jeho evropská obdoba EDC proto shodně uvádějí, že na zásilkách poslaných z Číny se virus nemůže udržet – jsou tedy zcela bezpečné a nepředstavují v tomto ohledu žádnou hrozbu.

Mýtus číslo 6: Děti jsou nejvíc ohrožené

Obavy rodičů před nemocí jsou pochopitelné, panika ale není namístě, říkají experti. Jednou z největších záhad této epidemie je totiž schopnost dětí odolávat COVIDu-19. Děti odolávají nemoci lépe než kdokoliv jiný – jak počet nakažených, tak úmrtnost je u nich procentuálně jednoznačně nejmenší ze všech kategorií.

Mýtus číslo 7: Fungují domácí triky

Na sociálních sítích a mnoha webech se objevují nepodložené informace o tom, co všechno proti novému koronaviru zabírá. Účinky žádného z těchto přípravků nejsou prokázané, proti viru neexistuje zatím žádná opravdu spolehlivá léčba. Světová zdravotnická organizace konkrétně zmiňuje, že efektivní nejsou; naopak mohou být škodlivé:

  • kouření
  • tradiční bylinková léčba
  • samoléčba

Mýtus číslo 8: Alternativní léčba funguje

Kvůli neexistenci léčby a očkování lidé hledají naději v alternativní léčbě. I v některých českých médiích se objevily informace o účinku červených řas. Je sice pravda, že proti určitým druhům virů mají konkrétní druhy červených řas jistý účinek, ale u nového koronaviru se nic takového neprokázalo – už jen proto, že řas existuje přes čtyři tisíce druhů.

Podobně neprokázaný je účinek česneku a sezamu. WHO sice přiznává, že česnek má antimikrobiální účinky, ale není důvod se domnívat, že mohl porazit nový koronavirus. Jako čisticí prostředek funguje alkohol, ale pouze zevně, nikoliv vnitřně.

Mýtus číslo 9: Před přenosem infekce ochrání kapky a kloktání

Obranou by také podle alternativních léčitelů měly být nosní kapky a kloktání ústní vody. Účinek těchto improvizovaných prostředků nebyl nikdy prokázán u žádného druhu virového onemocnění přenosného kapénkovou infekcí.

Mýtus číslo 10: Koronavirus představuje závažné riziko smrti

Pro mnoho lidí se stala tato nemoc strašákem. U nerizikových skupin obyvatel je ale úmrtnost podobná sezonní chřipce. Naopak hrozbu nemoc představuje pro starší občany a ty se silně oslabenou imunitou, například pro osoby s vážnými, potenciálně smrtelnými chorobami. 

Největší hrozbou je rychlé šíření COVIDu-19, které by zahltilo kapacity nemocnic. Menší množství pacientů by zdravotnictví moderních zemí, jako je Česká republika, mělo zvládat léčit bez větších problémů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Náročné operace výrazně zhoršují paměť a intelekt u části seniorů, popsal výzkum

Asi patnáct procent starších pacientů, kteří podstoupí vážnější chirurgický zákrok, trpí potom duševními problémy, jež se postupně zhoršují, popsali američtí vědci v rozsáhlém výzkumu.
před 2 hhodinami

Folklor jako návod. Dle vědců může zlepšit moderní krizovou komunikaci

Takzvané morové legendy a současná komunikace o zdravotních krizích souvisejících se životním prostředím mají dle estonských a finských vědců mnoho společného. Zatímco oficiální krizová komunikace však klade větší důraz na omezení, folklor se zaměřuje na aktivní roli lidí a jejich osobní odpovědnost. Reet Hiiemäeová a její kolegové o svých zjištěních píší v časopise Folklore.
před 5 hhodinami

AI předčila lidské lékaře, diagnózu v praxi určila mnohem lépe, ukázal výzkum

Je umělá inteligence (AI) v reálném provozu nemocnice schopná nahradit lidské lékaře? To byla otázka, na kterou se pokoušeli odpovědět vědci z Harvardovy univerzity. Odpověď dle nich je kladná.
před 6 hhodinami

Archeologové objevili prastarou nekropoli. Může být předkem megalitických hrobů

Desítky zesnulých do pravěké nekropole na jihu Evropy tehdejší obyvatelé ukládali do země zřejmě celé generace. Detailní analýza tohoto místa naznačuje, že mohlo být jedním z prvních v Evropě, kde vznikala kultura, která ovlivnila většinu kontinentu.
před 23 hhodinami

Meč nebes je nejvyšším stromem Asie. Je větší než Petřínská rozhledna

Nejvyšší stromy na Zemi mohou být vyšší než většina staveb, které vytvořili lidé. Platí to také pro nově popsaný nejvyšší strom v Asii, který teď přeměřili tchajwanští vědci.
včera v 12:27

Kůže ještěrek umí triky s ultrafialovým světlem. Funguje jako maják, popsali čeští vědci

Vědci z Univerzity Karlovy v Praze a univerzity ve Valencii objevili zatím neznámý mechanismus tvorby barev u ještěrek rodu Podarcis. Popsali, že ultrafialově modré skvrny na bocích těchto ještěrek vznikají neobvyklou interakcí mezi pigmenty a mikroskopickými odrazivými strukturami v kůži.
včera v 10:32

„Výkop století.“ Francouzští archeologové zkoumají podzemí u Notre-Dame

Fronta turistů strádající pod sluncem čeká, až bude moci vystoupat na katedrálu Notre-Dame a prohlédnout si její chrliče. Čtyři metry pod nimi míří tým archeologů opačným směrem – kope přímo dolů a zpět v čase do Paříže z doby starověkého Říma před dvěma tisíci roky, píše agentura AP.
včera v 07:30

Astronaut Svoboda poletí na ISS v roce 2027, oznámil Babiš

Projekt Česká cesta do vesmíru v pondělí prezentoval vývoj příprav české mise na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS) a avizuje klíčové milníky pro rok 2027. Tiskové konference v pražském planetáriu se zúčastnili premiér Andrej Babiš (ANO), ministři Karel Havlíček (ANO), Robert Plaga (za ANO) a Jaromír Zůna (za SPD), budoucí astronaut Aleš Svoboda, astronaut Evropské kosmické agentury (ESA) Andreas Mogensen a další.
8. 6. 2026Aktualizováno8. 6. 2026
Načítání...