Rouška a hlt vodky ochrání. Deset mýtů, které se šíří o novém koronaviru

Jak zmírnit paniku, která se objevuje v souvislosti s nemocí COVID-19? Mimo jiné tím, že se člověk nenechá ovlivnit fámami a nesmysly. Z nejrůznějších zdrojů se například šíří zaručené návody na účinnou léčbu, přitom většina z těchto rad už byla přesvědčivě vyvrácena.

Mýtus číslo 1: Už dávno existuje lék

Přes naději v mnoha výzkumech stále lék neexistuje. Testuje se sice několik přípravků, ale u žádného nebyla doposud prokázána účinnost a neexistence vedlejších účinků. Výzkum nového koronaviru ale postupuje nesmírně rychle, každý den na toto téma vzniká několik desítek vědeckých studií.

Mýtus číslo 2: Antibiotika pomáhají

WHO varuje před zbytečným předpisováním a užíváním antibiotik. Tyto léky pomáhají proti bakteriálním chorobám, ale nemoc COVID-19 je způsobená virem – proti virům antibiotika nefungují. Zbytečné užívání těchto léků jen může zhoršit odolnost bakterií vůči antibiotikům, což je dlouhodobě větší hrozba než epidemie koronaviru.

Mýtus číslo 3: Rouška ochrání

Rouška sice před koronavirem neochrání, ale ten, kdo ji nosí, je ohleduplný vůči svému okolí. Látka totiž brání rozšiřování kapének. A čím více lidí nosí roušky, tím menší je riziko šíření nákazy.

WHO doporučuje pro osoby s příznaky této nemoci a také pro ty, kdo se o ně starají, respirátory. Pro zdravotní pracovníky jsou klíčové. Špatně používaný respirátor však může riziko nákazy dokonce ještě zvýšit. WHO také varuje před nošením více roušek najednou. Jako účinnou ochranu doporučuje udržovat bezpečnou vzdálenost od kýchajících a kašlajících osob – nejméně jeden metr. A především důsledné dodržování základních hygienických návyků, jako je mytí rukou.

Mýtus číslo 4: Zvířata jsou rizikem

WHO uklidňuje veřejnost, že neexistuje jediný důkaz, že by se mohla nemoc přenášet prostřednictvím domácích zvířat, například psů nebo koček.  V pátek 28. února ale americké CDC po jednom podezřelém případu upozornil veřejnost, že by se měl nakažený člověk vyhýbat kontaktům se svými mazlíčky. Co se týče hospodářských zvířat, neexistují žádné důkazy, že by se virus přenášel například konzumací masa – jediné riziko spočívá ve spotřebě syrového masa a mléka přímo na trzích se zvířaty. 

Mýtus číslo 5: Balíky z Číny jsou nebezpečné

Virus není schopen přežívat mimo lidské tělo delší dobu, zejména v podmínkách neustálé proměny teplot a dalších extrémů, které panují při dálkové dopravě. Americký úřad CDC i jeho evropská obdoba EDC proto shodně uvádějí, že na zásilkách poslaných z Číny se virus nemůže udržet – jsou tedy zcela bezpečné a nepředstavují v tomto ohledu žádnou hrozbu.

Mýtus číslo 6: Děti jsou nejvíc ohrožené

Obavy rodičů před nemocí jsou pochopitelné, panika ale není namístě, říkají experti. Jednou z největších záhad této epidemie je totiž schopnost dětí odolávat COVIDu-19. Děti odolávají nemoci lépe než kdokoliv jiný – jak počet nakažených, tak úmrtnost je u nich procentuálně jednoznačně nejmenší ze všech kategorií.

Mýtus číslo 7: Fungují domácí triky

Na sociálních sítích a mnoha webech se objevují nepodložené informace o tom, co všechno proti novému koronaviru zabírá. Účinky žádného z těchto přípravků nejsou prokázané, proti viru neexistuje zatím žádná opravdu spolehlivá léčba. Světová zdravotnická organizace konkrétně zmiňuje, že efektivní nejsou; naopak mohou být škodlivé:

  • kouření
  • tradiční bylinková léčba
  • samoléčba

Mýtus číslo 8: Alternativní léčba funguje

Kvůli neexistenci léčby a očkování lidé hledají naději v alternativní léčbě. I v některých českých médiích se objevily informace o účinku červených řas. Je sice pravda, že proti určitým druhům virů mají konkrétní druhy červených řas jistý účinek, ale u nového koronaviru se nic takového neprokázalo – už jen proto, že řas existuje přes čtyři tisíce druhů.

Podobně neprokázaný je účinek česneku a sezamu. WHO sice přiznává, že česnek má antimikrobiální účinky, ale není důvod se domnívat, že mohl porazit nový koronavirus. Jako čisticí prostředek funguje alkohol, ale pouze zevně, nikoliv vnitřně.

Mýtus číslo 9: Před přenosem infekce ochrání kapky a kloktání

Obranou by také podle alternativních léčitelů měly být nosní kapky a kloktání ústní vody. Účinek těchto improvizovaných prostředků nebyl nikdy prokázán u žádného druhu virového onemocnění přenosného kapénkovou infekcí.

Mýtus číslo 10: Koronavirus představuje závažné riziko smrti

Pro mnoho lidí se stala tato nemoc strašákem. U nerizikových skupin obyvatel je ale úmrtnost podobná sezonní chřipce. Naopak hrozbu nemoc představuje pro starší občany a ty se silně oslabenou imunitou, například pro osoby s vážnými, potenciálně smrtelnými chorobami. 

Největší hrozbou je rychlé šíření COVIDu-19, které by zahltilo kapacity nemocnic. Menší množství pacientů by zdravotnictví moderních zemí, jako je Česká republika, mělo zvládat léčit bez větších problémů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Írán odpojil internet v panice, Starlink rušit nedokáže

Teherán odpojil internet během protestů v panice a o přístup k síti přišlo dočasně i ministerstvo zahraničí. Píše to list Financial Times s odkazem na experty. Odříznutí Íránci se navzdory hrozbě represí pokoušejí komunikovat se světem přes Starlink. Íránské úřady se marně snaží rušit signál, a tak zabavují lidem antény.
před 8 hhodinami

Cítí se opuštěni elitami, sjednoceni hněvem. Co lidi spojuje v krizích, ukázal český výzkum

Co mají společného spory o roušky během covidu a hádky o pomoc Ukrajině v diskuzích na facebooku? Výzkum českých vědkyň ukazuje, že lidé v časech krize sdílejí opakující se příběhy na základě modelu „my dole“ proti „těm nahoře“. Může to na sociálních sítích posílit sounáležitost mezi lidmi, ale současně takové chování rozděluje společnost ještě víc a vytváří pocity nedůvěry vůči elitám, hlavně těm politickým a mediálním.
před 10 hhodinami

Jaký bude rok 2026? Velká předpověď naznačuje vysoké teploty

Letošní rok by se mohl zařadit k těm dosud nejteplejším. Naznačují to predikce na základě analýzy historických dat a sledování dlouhodobého vývoje. Důležitou roli mají mít jevy El Niňo a La Niňa. Dosud nejteplejší byl rok 2024, ten loňský se stal třetím nejteplejším od počátku pozorování.
před 13 hhodinami

Mikroplastů je tolik, že kontaminují výzkumy o množství mikroplastů

Mikroplastů je už na Zemi tolik, že se nedá pořádně říct, jak moc jich je – tak se dají shrnout výsledky několika studií, které vyšly v poslední době. Na základě důkladných analýz jejich autoři zpochybňují předchozí výzkumy, které popisovaly, kolik mikroplastů (a nanoplastů) se nachází v lidských tkáních.
před 14 hhodinami

Komunisté před 55 lety normalizovali poměry. Pomocí lží i vražd

Zpátky k normálu – to byl cíl komunistů po srpnové okupaci v roce 1968. Rozjitřená společnost, která doufala ve změnu, se měla vrátit do doby před obrodným procesem (pražským jarem), takzvaně se normalizovat. Komunisté ale potřebovali vysvětlit a před lidmi obhájit vojenskou invazi z 21. srpna 1968. Posloužit k tomu měl oficiální dokument, který vyšel před 55 lety, byl plný lží a invazi nazýval „bratrskou pomocí“. Vtloukat do hlavy si ho měly i děti ve školách.
před 17 hhodinami

Umělá inteligence zabíjí tu dětskou, varuje výzkum

V této fázi vývoje převažují rizika využívání generativní umělé inteligence (AI) ve vzdělávání nad výhodami, říkají američtí autoři studie Centra pro univerzální vzdělávání Brookings Institution. Takzvaní chatboti dětem pomáhají s referáty, úkoly a učením, současně jim toho ale podle průzkumu až příliš mnoho berou.
15. 1. 2026

Švýcarská nemocnice vyrábí metry umělé kůže pro popálené při požáru

Po požáru ve švýcarském zimním středisku Crans-Montana, kde při silvestrovských oslavách zahynulo čtyřicet lidí, 116 utrpělo zranění a desítky jsou stále hospitalizovány, pracuje laboratoř na výrobu kůže v centru buněčné produkce Univerzitní nemocnice kantonu Vaud na plné obrátky. Pokouší se pomoci zachránit pacienty s rozsáhlými popáleninami. Speciální zařízení v obci Epalinges nedaleko Lausanne je totiž jediné svého druhu v Evropě.
15. 1. 2026

Pouštní národy lovily žraloky už v době kamenné, ukázal český výzkum

Pravěcí obyvatelé jihu Arábie se už před zhruba sedmi tisíci lety ve velké míře živili mořskými zdroji a troufli si i na tak velkou kořist, jako byli žraloci, vyplývá z výzkumu týmu Archeologického ústavu Akademie věd ČR (AV ČR). Ten v Ománu objevil nejstarší megalitický kolektivní hrob v jižní Arábii.
15. 1. 2026
Načítání...