Rouška a hlt vodky ochrání. Deset mýtů, které se šíří o novém koronaviru

Jak zmírnit paniku, která se objevuje v souvislosti s nemocí COVID-19? Mimo jiné tím, že se člověk nenechá ovlivnit fámami a nesmysly. Z nejrůznějších zdrojů se například šíří zaručené návody na účinnou léčbu, přitom většina z těchto rad už byla přesvědčivě vyvrácena.

Mýtus číslo 1: Už dávno existuje lék

Přes naději v mnoha výzkumech stále lék neexistuje. Testuje se sice několik přípravků, ale u žádného nebyla doposud prokázána účinnost a neexistence vedlejších účinků. Výzkum nového koronaviru ale postupuje nesmírně rychle, každý den na toto téma vzniká několik desítek vědeckých studií.

Mýtus číslo 2: Antibiotika pomáhají

WHO varuje před zbytečným předpisováním a užíváním antibiotik. Tyto léky pomáhají proti bakteriálním chorobám, ale nemoc COVID-19 je způsobená virem – proti virům antibiotika nefungují. Zbytečné užívání těchto léků jen může zhoršit odolnost bakterií vůči antibiotikům, což je dlouhodobě větší hrozba než epidemie koronaviru.

Mýtus číslo 3: Rouška ochrání

Rouška sice před koronavirem neochrání, ale ten, kdo ji nosí, je ohleduplný vůči svému okolí. Látka totiž brání rozšiřování kapének. A čím více lidí nosí roušky, tím menší je riziko šíření nákazy.

WHO doporučuje pro osoby s příznaky této nemoci a také pro ty, kdo se o ně starají, respirátory. Pro zdravotní pracovníky jsou klíčové. Špatně používaný respirátor však může riziko nákazy dokonce ještě zvýšit. WHO také varuje před nošením více roušek najednou. Jako účinnou ochranu doporučuje udržovat bezpečnou vzdálenost od kýchajících a kašlajících osob – nejméně jeden metr. A především důsledné dodržování základních hygienických návyků, jako je mytí rukou.

Mýtus číslo 4: Zvířata jsou rizikem

WHO uklidňuje veřejnost, že neexistuje jediný důkaz, že by se mohla nemoc přenášet prostřednictvím domácích zvířat, například psů nebo koček.  V pátek 28. února ale americké CDC po jednom podezřelém případu upozornil veřejnost, že by se měl nakažený člověk vyhýbat kontaktům se svými mazlíčky. Co se týče hospodářských zvířat, neexistují žádné důkazy, že by se virus přenášel například konzumací masa – jediné riziko spočívá ve spotřebě syrového masa a mléka přímo na trzích se zvířaty. 

Mýtus číslo 5: Balíky z Číny jsou nebezpečné

Virus není schopen přežívat mimo lidské tělo delší dobu, zejména v podmínkách neustálé proměny teplot a dalších extrémů, které panují při dálkové dopravě. Americký úřad CDC i jeho evropská obdoba EDC proto shodně uvádějí, že na zásilkách poslaných z Číny se virus nemůže udržet – jsou tedy zcela bezpečné a nepředstavují v tomto ohledu žádnou hrozbu.

Mýtus číslo 6: Děti jsou nejvíc ohrožené

Obavy rodičů před nemocí jsou pochopitelné, panika ale není namístě, říkají experti. Jednou z největších záhad této epidemie je totiž schopnost dětí odolávat COVIDu-19. Děti odolávají nemoci lépe než kdokoliv jiný – jak počet nakažených, tak úmrtnost je u nich procentuálně jednoznačně nejmenší ze všech kategorií.

Mýtus číslo 7: Fungují domácí triky

Na sociálních sítích a mnoha webech se objevují nepodložené informace o tom, co všechno proti novému koronaviru zabírá. Účinky žádného z těchto přípravků nejsou prokázané, proti viru neexistuje zatím žádná opravdu spolehlivá léčba. Světová zdravotnická organizace konkrétně zmiňuje, že efektivní nejsou; naopak mohou být škodlivé:

  • kouření
  • tradiční bylinková léčba
  • samoléčba

Mýtus číslo 8: Alternativní léčba funguje

Kvůli neexistenci léčby a očkování lidé hledají naději v alternativní léčbě. I v některých českých médiích se objevily informace o účinku červených řas. Je sice pravda, že proti určitým druhům virů mají konkrétní druhy červených řas jistý účinek, ale u nového koronaviru se nic takového neprokázalo – už jen proto, že řas existuje přes čtyři tisíce druhů.

Podobně neprokázaný je účinek česneku a sezamu. WHO sice přiznává, že česnek má antimikrobiální účinky, ale není důvod se domnívat, že mohl porazit nový koronavirus. Jako čisticí prostředek funguje alkohol, ale pouze zevně, nikoliv vnitřně.

Mýtus číslo 9: Před přenosem infekce ochrání kapky a kloktání

Obranou by také podle alternativních léčitelů měly být nosní kapky a kloktání ústní vody. Účinek těchto improvizovaných prostředků nebyl nikdy prokázán u žádného druhu virového onemocnění přenosného kapénkovou infekcí.

Mýtus číslo 10: Koronavirus představuje závažné riziko smrti

Pro mnoho lidí se stala tato nemoc strašákem. U nerizikových skupin obyvatel je ale úmrtnost podobná sezonní chřipce. Naopak hrozbu nemoc představuje pro starší občany a ty se silně oslabenou imunitou, například pro osoby s vážnými, potenciálně smrtelnými chorobami. 

Největší hrozbou je rychlé šíření COVIDu-19, které by zahltilo kapacity nemocnic. Menší množství pacientů by zdravotnictví moderních zemí, jako je Česká republika, mělo zvládat léčit bez větších problémů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Žena trpěla třemi nevyléčitelnými nemocemi. Jedna genová terapie ji zbavila všech

Nevyléčitelně nemocná pacientka měla tři nemoci, jejichž kombinace znemožňovala léčbu. Přípravek proti jedné z nich totiž okamžitě zhoršoval průběh obou ostatních. Vědci tak u ní vyzkoušeli experimentální terapii CAR-T, která zabrala během pouhých několika týdnů.
před 1 hhodinou

KGB, petro-rubl a Potěmkinovy reaktory. Historik vysvětluje příčiny katastrofy v Černobylu

Před čtyřiceti lety došlo do té doby v nepříliš známém městě k nehodě. Jedna noc, jeden reaktor a jedno jméno – Černobyl. Tato událost navždy změnila pohled na jadernou energii. V seriálu ČT24 tuto událost připomínáme – ale nejen jako příběh samotné katastrofy, ale pokud možno v co nejširším kontextu.
před 6 hhodinami

Československo pod radioaktivním mrakem. Před čtyřiceti lety hrálo hlavní roli počasí

Před čtyřiceti lety došlo k nejhorší katastrofě při provozu jaderných elektráren v historii. Šlo o Černobyl. O dopadech na Evropu do značné míry rozhodovalo počasí a také schopnost ho dostatečně dobře předpovídat.
včera v 09:00

VideoNASA chce do roku 2036 vybudovat základnu na Měsíci

Šéf NASA Jared Isaacman týden před startem mise Artemis II představil nový plán, podle kterého chtějí Spojené státy do roku 2036 vybudovat na Měsíci trvalou základnu. Počítá s desítkami pilotovaných přistání, budováním potřebné infrastruktury i využitím místních zdrojů, především vody. Právě její hledání bude jedním z klíčových úkolů příštích let a zapojí se do něj i technologie, kterou vyvíjejí vědci z ČVUT. Pátrání po vodě na Měsíci má začít v roce 2029.
11. 4. 2026

Dospělí, kteří nikdy nevstoupili do manželství, mají dle studie vyšší riziko rakoviny

Dlouhodobé vztahy zřejmě fungují jako silný faktor, který pomáhá před rakovinou. Ve hře je celá řada různých faktorů, které se podílejí na této ochraně, popsali vědci v rozsáhlém výzkumu.
11. 4. 2026

Artemis II se vrátila na Zemi. Přistání do oceánu proběhlo úspěšně

Mise Artemis II, při které první lidé od sedmdesátých let minulého století obletěli Měsíc, v noci na sobotu ukončila svou více než milion kilometrů dlouhou cestu. Čtveřice astronautů v kosmické lodi Orion proletěla atmosférou a dopadla do Tichého oceánu nedaleko západoamerického San Diega. Manažer programu Orion Howard Hu na tiskové konferenci uvedl, že tento den představuje začátek nové éry lidského průzkumu vesmíru.
10. 4. 2026Aktualizováno11. 4. 2026

Vědci popsali šimpanzí „občanskou válku“ v Ugandě

V ugandském národním parku Kibale propukly mezi dvěma frakcemi šimpanzí skupiny Nogo boje, které vědci přirovnávají k občanské válce. Vyplývá to ze studie, která vyšla v odborném časopise Science.
10. 4. 2026

Tučňák císařský se stal ohroženým druhem

Mezi ohrožené druhy se nyní počítá tučňák císařský, oznámila Mezinárodní unie ochrany přírody (IUCN). Posun z kategorie téměř ohrožených do kategorie ohrožených podle expertů odráží sílící dopady klimatické změny. Ta postihuje zejména druhy životně závislé na mořském ledu v Antarktidě, jehož ubývá.
10. 4. 2026
Načítání...