Plíseň banánů se šíří do Jižní Ameriky. Zničila už jeden druh tohoto ovoce

Několik zemí Latinské Ameriky vyhlásilo fytosanitární pohotovost v obavě z rozšíření choroby, která ohrožuje banánovníky. Učinily tak poté, co houbovitá plíseň postihla jednu plantáž v Kolumbii u hranic s Venezuelou. Zatím není potvrzeno, že jde o obávanou variantu takzvané panamské nemoci, která v minulosti zlikvidovala ve světě celý jeden druh banánů. Informoval o tom deník El País.

„Riziko této nemoci je potřeba brát velmi vážně, rychle se totiž šíří a v půdě přežívá až třicet let,“ uvedl kolumbijský ministr zemědělství Andrés Valencia, který se už kvůli tomu sešel se zástupci banánového průmyslu i s prezidentem země Ivánem Duquem.

Valencia nicméně připomněl, že tato nemoc banánovníků nepředstavuje žádné zdravotní riziko pro lidi. Pokud se ale rozšíří, může postihnout jen v Kolumbii skoro milion lidí, kteří se produkcí banánů živí. Kolumbie je šestým největším exportérem této plodiny, takže případná tamní epidemie by měla vliv i na světové ceny banánů.

Kolumbijské úřady zatím čekají na vyhodnocení vzorků, které poslaly do Nizozemska. Výsledky by měly být v srpnu. Už nyní ale provádí Kolumbie fytosanitární kontroly na hranicích, v přístavech i na letištích.

Opatření už přijaly i další země regionu, včetně Ekvádoru, který je největším vývozcem banánů na světě a kde je na produkci banánů závislá skoro pětina ekonomicky aktivní populace. Tento týden mají do Ekvádoru přijet i experti regionální zemědělské organizace Oirsa. V 60. letech minulého století tam totiž tato plíseň zdevastovala rozsáhlé plantáže.

Kontroly zavedly také Guatemala, Panama a Salvador.

Banánová smrt

Houbovitá plíseň fusarium R4T je mutací takzvané panamské choroby, která se u banánů objevila koncem 19. století v Panamě a v polovině minulého století prakticky zničila oblíbený druh banánů Gros Michel. Před 30 lety se choroba poprvé objevila na Tchaj-wanu a šířila se v Asii i Africe.

Kolumbijské úřady vyšetřují možnost, že se plíseň nyní do Kolumbie dostala z Venezuely, která se potýká s ekonomickou krizí a kde tamní vláda fytosanitární kontroly zřejmě neprovádí. „Migrace z Venezuely nám v tomto smyslu způsobila už jiné problémy,“ uvedl kolumbijský ministr zemědělství Valencia. Dodal, že například v roce 2018 řešili v pohraničí slintavku a kulhavku skotu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Veletrh vědy láká na jaderné reaktory i astronomii Středozemě

Na výstavišti v pražských Letňanech ve čtvrtek začíná Veletrh vědy. Potrvá do soboty. Nabídne stovku interaktivních expozic a desítky přednášek s diskusemi. Podesáté ho pořádá Akademie věd ČR (AV ČR), která na něm představí novinky ze současného výzkumu. Do programu se zapojuje i řada univerzit.
před 2 hhodinami

Český tým rekonstruoval evoluci covidu. Naznačil, že ze SARS pandemie nebude

Covidová pandemie změnila svět mnoha způsoby, z některých se společnost nevzpamatovala ani po šesti a půl letech. Patogen se rychle vyvíjel, což vedlo nejen ke vzniku řady konspiračních teorií, ale i komplikací ohledně léčby, očkování a opatření. Čeští a izraelští vědci v laboratorních podmínkách nyní zrekonstruovali, jak se koronavirus SARS-CoV-2 měnil a vyvíjel, a zároveň odhalili podmínky, které mohou vést ke vzniku vysoce nakažlivých variant.
před 5 hhodinami

Fyzici se pokusili rozříznout foton. Vznikla podivnost

Když polobožský hrdina Herkules bojoval s lernskou hydrou, zjistil, že ji přes svou nepřekonatelnou sílu nedokáže zabít. Za každou hlavu, kterou usekl, narostly dvě nové. Podobně, ale ještě mnohem hůř, se chovají podle odborného časopisu New Scientist fotony – těch totiž při každém rozseknutí vznikne rovnou nekonečno.
před 21 hhodinami

Šakali se šíří i kvůli úbytku vlků, mohou osídlit až tři čtvrtiny Evropy

Za šířením šakalů po Evropě stojí podle nového výzkumu kombinace změn klimatu a krajiny i dlouhodobý úbytek velkých predátorů, především vlků. Důležitou roli hraje člověk, jehož sídla poskytují bezpečnější prostor pro život. Výzkum, na kterém se podíleli vědci z brněnského Ústavu biologie obratlovců Akademie věd, zároveň naznačuje, že by šakali mohli v budoucnu osídlit až 75 procent evropského kontinentu, tedy téměř šestinásobek současné plochy výskytu. Studii publikoval časopis Nature Ecology & Evolution.
před 23 hhodinami

Mlha je živá. Obsahuje oceány bakterií, které pomáhají lidem

Mlha je mokrý vzduch, říká její definice. Ale co kdyby se na ni dalo pohlédnout jinak? Co kdyby při detailním pohledu připomínala spíš bublající oceán plný forem života, jež spolu divoce, byť krátce, interagují, množí se a umírají, a to všechno těsně na dosah lidí, kteří o tomto pozoruhodném mikrokosmu ani netuší? Přesně tuto představu mlhy popsala ve své studii doktorandka z Arizonské státní univerzity Thi Thuong Thuong Caová.
včera v 10:58

Gram měsíčního prachu patří Akademii věd, potvrdil soud

Měsíční prach náleží Akademii věd, potvrdil Nejvyšší soud (NS) v neobvyklém sporu. Vzorky měsíčního prachu se do Československa dostaly v 70. letech díky mezinárodní vědecké spolupráci se Sovětským svazem. Zůstaly v držení rodiny výzkumnice, která je tehdy od sovětských kolegů jménem Akademie převzala. Akademie se o tom dozvěděla v roce 2020 v souvislosti s žádostí o vývozní povolení. Podala žalobu a pražské soudy jí vyhověly. Dovolání podané dcerou vědkyně NS odmítl.
včera v 09:13

Jev El Niño v létě vznikne podle WMO na osmdesát procent

Pravděpodobnost výskytu meteorologického jevu EL Niño je letos od června do srpna osmdesát procent, což zvyšuje pravděpodobnost extrémního počasí, uvedla ve své pravidelné prognóze Světová meteorologická organizace (WMO).
2. 6. 2026

Hmyzem roku vyhlásili čeští vědci kudlanku nábožnou

Kudlanky se v české přírodě šíří více než kdy předtím, pronikají dokonce již i do hor. A navíc se na naše území už možná mohly dostat i další druhy, jež u nás nikdy předtím nenacházely vhodné podmínky. Vědci na to upozornili tím, že kudlanku nábožnou vyhlásili hmyzem roku.
2. 6. 2026
Načítání...