Oxfordské očkování proti koronaviru má slibné výsledky, zveřejnili vědci

V pondělí 20. července informoval vědecký žurnál The Lancet o výsledcích vakcíny proti novému koronaviru, která vzniká v Oxfordu. Byla testována na tisícovce lidí a první závěry jsou slibné – množství protilátek bylo dostatečné a vědci nepozorovali žádné horší vedlejší účinky.

Vědci oznámili, že očkovací látka ChAdOx1 nCoV-19 (neboli AZD1222) byla bezpečná a tělem dobře tolerovaná, zejména když se její podávání spojilo s paracetamolem. Při podání druhé dávky už byly problémy téměř zanedbatelné.

U všech osob bylo po podání dvou dávek dosaženo cíle, tedy imunitní reakce proti novému koronaviru. „Vakcína proti viru SARS-CoV-2 se dá použít proti infekci, nemoci a smrti u globální populace,“ uvádí vědci. Prioritou by podle nich mělo být očkování rizikových skupin, jako jsou zaměstnanci ve zdravotnictví a senioři ve věku nad 65 let.

Vědci chtějí s dalším testováním pokračovat, další klinické studie by měly cílit právě zejména na starší populaci. Podle Kate Binghamové, která předsedá speciálně vytvořenému výboru britské vlády, je právě výzkum, který probíhá pod hlavičkou Oxfordské univerzity, ve vývoji vakcíny nejdále. Tamní profesorka Sarah Gilbertová na začátku července britským poslancům řekla, že do projektu už se v Británii zapojilo 8 tisíc dobrovolníků.

Americko-německá cesta

Americký Pfizer se snaží vakcínu proti nemoci z koronaviru vytvořit ve spolupráci s německou firmou BioNTech a badatelé první výsledky svých klinických testů zveřejnili na webu medrxiv.org už na konci června.

V rámci studie byly účastníkům podávány čtyři různé potenciální vakcíny a jedna z nich údajně při jistém způsobu dávkování u všech pacientů vyvolala tvorbu protilátek na koronavirus SARS-CoV-2. Web STAT, který se specializuje na zdravotnické zpravodajství, vysvětluje, že část protilátek byla takzvaně neutralizující –⁠ ty podle dosavadních poznatků mohou virus zneškodnit. Vědci prý zaznamenali i více než dvojnásobnou míru výskytu těchto protilátek než u lidí, kteří covid-19 prodělali.

Slibná očkovací látka se testovala na 45 osobách, přičemž nejlepší výsledky se dostavily u skupin, které dostávaly nižší a střední dávku. Zejména při vyšších dávkách pacienti pociťovali vedlejší účinky včetně horečky a problémů se spánkem, autoři výzkumu ale nežádoucí projevy nepovažovali za vážné, píše STAT.

„Stále je před námi dlouhá cesta a zkoušíme i jiné kandidáty,“ uvedl jeden z lídrů výzkumu vakcín pod záštitou Pfizeru Philip Dormitzer. „Můžeme však v tuto chvíli říci, že je zde slibný kandidát, soudě podle prvních dat o imunogenicitě a bezpečnosti,“ shrnul.

Desítky kandidátů

Podobné povzbudivé signály přišly také od americké biotechnologické společnosti Inovio. Čínská vláda zase pro použití mezi vojáky schválila experimentální vakcínu z dílny pracovníků čínské vojenské akademie věd. Podle agentury AFP se už na lidech začalo v různých zemích světa testovat přes 20 očkovacích látek.

Podle českého epidemiologa Romana Prymuly by se první vakcíny mohly objevit už na podzim letošního roku – budou zřejmě určené pouze pro ty nejvíce zranitelné skupiny osob. V České republice by se první očkování mohla začít používat na jaře roku 2021.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Írán odpojil internet v panice, Starlink rušit nedokáže

Teherán odpojil internet během protestů v panice a o přístup k síti přišlo dočasně i ministerstvo zahraničí. Píše to list Financial Times s odkazem na experty. Odříznutí Íránci se navzdory hrozbě represí pokoušejí komunikovat se světem přes Starlink. Íránské úřady se marně snaží rušit signál, a tak zabavují lidem antény.
před 8 hhodinami

Cítí se opuštěni elitami, sjednoceni hněvem. Co lidi spojuje v krizích, ukázal český výzkum

Co mají společného spory o roušky během covidu a hádky o pomoc Ukrajině v diskuzích na facebooku? Výzkum českých vědkyň ukazuje, že lidé v časech krize sdílejí opakující se příběhy na základě modelu „my dole“ proti „těm nahoře“. Může to na sociálních sítích posílit sounáležitost mezi lidmi, ale současně takové chování rozděluje společnost ještě víc a vytváří pocity nedůvěry vůči elitám, hlavně těm politickým a mediálním.
před 10 hhodinami

Jaký bude rok 2026? Velká předpověď naznačuje vysoké teploty

Letošní rok by se mohl zařadit k těm dosud nejteplejším. Naznačují to predikce na základě analýzy historických dat a sledování dlouhodobého vývoje. Důležitou roli mají mít jevy El Niňo a La Niňa. Dosud nejteplejší byl rok 2024, ten loňský se stal třetím nejteplejším od počátku pozorování.
před 13 hhodinami

Mikroplastů je tolik, že kontaminují výzkumy o množství mikroplastů

Mikroplastů je už na Zemi tolik, že se nedá pořádně říct, jak moc jich je – tak se dají shrnout výsledky několika studií, které vyšly v poslední době. Na základě důkladných analýz jejich autoři zpochybňují předchozí výzkumy, které popisovaly, kolik mikroplastů (a nanoplastů) se nachází v lidských tkáních.
před 14 hhodinami

Komunisté před 55 lety normalizovali poměry. Pomocí lží i vražd

Zpátky k normálu – to byl cíl komunistů po srpnové okupaci v roce 1968. Rozjitřená společnost, která doufala ve změnu, se měla vrátit do doby před obrodným procesem (pražským jarem), takzvaně se normalizovat. Komunisté ale potřebovali vysvětlit a před lidmi obhájit vojenskou invazi z 21. srpna 1968. Posloužit k tomu měl oficiální dokument, který vyšel před 55 lety, byl plný lží a invazi nazýval „bratrskou pomocí“. Vtloukat do hlavy si ho měly i děti ve školách.
před 17 hhodinami

Umělá inteligence zabíjí tu dětskou, varuje výzkum

V této fázi vývoje převažují rizika využívání generativní umělé inteligence (AI) ve vzdělávání nad výhodami, říkají američtí autoři studie Centra pro univerzální vzdělávání Brookings Institution. Takzvaní chatboti dětem pomáhají s referáty, úkoly a učením, současně jim toho ale podle průzkumu až příliš mnoho berou.
15. 1. 2026

Švýcarská nemocnice vyrábí metry umělé kůže pro popálené při požáru

Po požáru ve švýcarském zimním středisku Crans-Montana, kde při silvestrovských oslavách zahynulo čtyřicet lidí, 116 utrpělo zranění a desítky jsou stále hospitalizovány, pracuje laboratoř na výrobu kůže v centru buněčné produkce Univerzitní nemocnice kantonu Vaud na plné obrátky. Pokouší se pomoci zachránit pacienty s rozsáhlými popáleninami. Speciální zařízení v obci Epalinges nedaleko Lausanne je totiž jediné svého druhu v Evropě.
15. 1. 2026

Pouštní národy lovily žraloky už v době kamenné, ukázal český výzkum

Pravěcí obyvatelé jihu Arábie se už před zhruba sedmi tisíci lety ve velké míře živili mořskými zdroji a troufli si i na tak velkou kořist, jako byli žraloci, vyplývá z výzkumu týmu Archeologického ústavu Akademie věd ČR (AV ČR). Ten v Ománu objevil nejstarší megalitický kolektivní hrob v jižní Arábii.
15. 1. 2026
Načítání...