Oxfordské očkování proti koronaviru má slibné výsledky, zveřejnili vědci

V pondělí 20. července informoval vědecký žurnál The Lancet o výsledcích vakcíny proti novému koronaviru, která vzniká v Oxfordu. Byla testována na tisícovce lidí a první závěry jsou slibné – množství protilátek bylo dostatečné a vědci nepozorovali žádné horší vedlejší účinky.

Vědci oznámili, že očkovací látka ChAdOx1 nCoV-19 (neboli AZD1222) byla bezpečná a tělem dobře tolerovaná, zejména když se její podávání spojilo s paracetamolem. Při podání druhé dávky už byly problémy téměř zanedbatelné.

U všech osob bylo po podání dvou dávek dosaženo cíle, tedy imunitní reakce proti novému koronaviru. „Vakcína proti viru SARS-CoV-2 se dá použít proti infekci, nemoci a smrti u globální populace,“ uvádí vědci. Prioritou by podle nich mělo být očkování rizikových skupin, jako jsou zaměstnanci ve zdravotnictví a senioři ve věku nad 65 let.

Vědci chtějí s dalším testováním pokračovat, další klinické studie by měly cílit právě zejména na starší populaci. Podle Kate Binghamové, která předsedá speciálně vytvořenému výboru britské vlády, je právě výzkum, který probíhá pod hlavičkou Oxfordské univerzity, ve vývoji vakcíny nejdále. Tamní profesorka Sarah Gilbertová na začátku července britským poslancům řekla, že do projektu už se v Británii zapojilo 8 tisíc dobrovolníků.

Americko-německá cesta

Americký Pfizer se snaží vakcínu proti nemoci z koronaviru vytvořit ve spolupráci s německou firmou BioNTech a badatelé první výsledky svých klinických testů zveřejnili na webu medrxiv.org už na konci června.

V rámci studie byly účastníkům podávány čtyři různé potenciální vakcíny a jedna z nich údajně při jistém způsobu dávkování u všech pacientů vyvolala tvorbu protilátek na koronavirus SARS-CoV-2. Web STAT, který se specializuje na zdravotnické zpravodajství, vysvětluje, že část protilátek byla takzvaně neutralizující –⁠ ty podle dosavadních poznatků mohou virus zneškodnit. Vědci prý zaznamenali i více než dvojnásobnou míru výskytu těchto protilátek než u lidí, kteří covid-19 prodělali.

Slibná očkovací látka se testovala na 45 osobách, přičemž nejlepší výsledky se dostavily u skupin, které dostávaly nižší a střední dávku. Zejména při vyšších dávkách pacienti pociťovali vedlejší účinky včetně horečky a problémů se spánkem, autoři výzkumu ale nežádoucí projevy nepovažovali za vážné, píše STAT.

„Stále je před námi dlouhá cesta a zkoušíme i jiné kandidáty,“ uvedl jeden z lídrů výzkumu vakcín pod záštitou Pfizeru Philip Dormitzer. „Můžeme však v tuto chvíli říci, že je zde slibný kandidát, soudě podle prvních dat o imunogenicitě a bezpečnosti,“ shrnul.

Desítky kandidátů

Podobné povzbudivé signály přišly také od americké biotechnologické společnosti Inovio. Čínská vláda zase pro použití mezi vojáky schválila experimentální vakcínu z dílny pracovníků čínské vojenské akademie věd. Podle agentury AFP se už na lidech začalo v různých zemích světa testovat přes 20 očkovacích látek.

Podle českého epidemiologa Romana Prymuly by se první vakcíny mohly objevit už na podzim letošního roku – budou zřejmě určené pouze pro ty nejvíce zranitelné skupiny osob. V České republice by se první očkování mohla začít používat na jaře roku 2021.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Paleodieta je pohádka, člověk se jen masem nikdy neživil, tvrdí výzkum

Rozsáhlá analýza zbytků lidské potravy z období pravěku přinesla silné argumenty pro vyvrácení hypotéz o tom, že se v době kamenné konzumovalo hlavně maso.
před 2 hhodinami

NASA mohla omylem kolonizovat Mars, naznačují vlastnosti „nesmrtelné“ bakterie

Americká vesmírná agentura NASA objevila před několika lety v opakovaně čištěné laboratoři bakterii, která přežila desítky pokusů o dezinfekci. Teď vědci popsali, jak to organismus dělá, a také potenciální dopady těchto schopností.
před 17 hhodinami

Vědci na Trutnovsku našli v trase D11 hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století

Vědci v trase budoucí dálnice D11 v úseku mezi Jaroměří a Trutnovem objevili hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století, které považují za mimořádný archeologický soubor doplňující poznání tehdejších válečných konfliktů. Kromě hrobu z druhé slezské války z roku 1745, o kterém již informovali, našli také tři z roku 1866.
před 19 hhodinami

Ničivé počasí v části Asie není náhoda, ale klimatické varování, tvrdí vědci

Jihovýchodní Asie letos čelí neobvykle silným bouřím. Počet obětí povodní a sesuvů půdy v Indonésii, na Srí Lance a v Thajsku dosud přesáhl 1400, přičemž více než tisícovka lidí se stále pohřešuje. V Indonésii zůstávají celé vesnice odříznuté od zbytku světa poté, co voda zničila mosty a silnice. Tisíce lidí na Srí Lance nemají přístup k pitné vodě, zatímco thajský premiér přiznal nedostatečnou reakci své vlády, píše agentura AP.
před 22 hhodinami

Stárnutí ženských vajíček se dá zvrátit, zjistili náhodou čeští vědci

Projevy stárnutí ženských vajíček, takzvaných oocytů, je možné zvrátit a jejich poškození opravit. To, co bylo dosud považováno za biologicky nemožné, dokázal mezinárodní tým vedený reprodukční bioložkou Helenou Fulkovou z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd ČR, který o průlomu informoval v tiskové zprávě. Výsledky zveřejnil časopis Aging Cell. Podle vědců otevírají závěry práce nové otázky o biologii stárnutí a také prostor pro vývoj budoucích léčebných postupů.
před 23 hhodinami

Univerzitní spin-offy sílí. Pomáhají výzkumu a míří do světového byznysu

Univerzitní firmy, takzvané spin-offy, které vysokým školám přinášejí zisk, jsou v zahraničí běžné. V tuzemsku se tento model prosazuje pomaleji. Na konferenci v Ostravě, pořádané agenturou CzechInvest, zazněly příklady úspěšných firem, které dokážou z akademického výzkumu vytvořit mezinárodně konkurenceschopný produkt i finanční přínos pro vysoké školy.
včera v 09:24

Humanoidů v Číně vzniká spousta, kupuje je málokdo. Země se bojí bubliny

Čína vsadila na to, že se stane světovou velmocí v humanoidních robotech. Podle několika analýz ale možná přišla s touto technologií příliš brzy, protože reálně o ni není příliš zájem.
včera v 06:30

Cukry, „guma“ a prach mrtvých hvězd. Vědci prozkoumali vzorky z asteroidu Bennu

Když v září roku 2023 dostali vědci do rukou vzorky z mise Osiris-REx, která prostudovala temný asteroid Bennu, věděli, že drží poklad, jehož hodnota se nedá vyjádřit čísly. Analýza od té doby přináší pořád nová překvapení. Teď rovnou tři současně – a to ve formě informací o Sluneční soustavě a původu života. Vědci ve třech na sobě nezávislých studiích odhalili ve vzorcích cukry nepostradatelné pro život, v kosmu dosud nepozorovanou gumovitou látku a také nečekaně vysoký výskyt prachu vzniklého při explozích supernov.
3. 12. 2025
Načítání...