Oxfordské očkování proti koronaviru má slibné výsledky, zveřejnili vědci

V pondělí 20. července informoval vědecký žurnál The Lancet o výsledcích vakcíny proti novému koronaviru, která vzniká v Oxfordu. Byla testována na tisícovce lidí a první závěry jsou slibné – množství protilátek bylo dostatečné a vědci nepozorovali žádné horší vedlejší účinky.

Vědci oznámili, že očkovací látka ChAdOx1 nCoV-19 (neboli AZD1222) byla bezpečná a tělem dobře tolerovaná, zejména když se její podávání spojilo s paracetamolem. Při podání druhé dávky už byly problémy téměř zanedbatelné.

U všech osob bylo po podání dvou dávek dosaženo cíle, tedy imunitní reakce proti novému koronaviru. „Vakcína proti viru SARS-CoV-2 se dá použít proti infekci, nemoci a smrti u globální populace,“ uvádí vědci. Prioritou by podle nich mělo být očkování rizikových skupin, jako jsou zaměstnanci ve zdravotnictví a senioři ve věku nad 65 let.

Vědci chtějí s dalším testováním pokračovat, další klinické studie by měly cílit právě zejména na starší populaci. Podle Kate Binghamové, která předsedá speciálně vytvořenému výboru britské vlády, je právě výzkum, který probíhá pod hlavičkou Oxfordské univerzity, ve vývoji vakcíny nejdále. Tamní profesorka Sarah Gilbertová na začátku července britským poslancům řekla, že do projektu už se v Británii zapojilo 8 tisíc dobrovolníků.

Americko-německá cesta

Americký Pfizer se snaží vakcínu proti nemoci z koronaviru vytvořit ve spolupráci s německou firmou BioNTech a badatelé první výsledky svých klinických testů zveřejnili na webu medrxiv.org už na konci června.

V rámci studie byly účastníkům podávány čtyři různé potenciální vakcíny a jedna z nich údajně při jistém způsobu dávkování u všech pacientů vyvolala tvorbu protilátek na koronavirus SARS-CoV-2. Web STAT, který se specializuje na zdravotnické zpravodajství, vysvětluje, že část protilátek byla takzvaně neutralizující –⁠ ty podle dosavadních poznatků mohou virus zneškodnit. Vědci prý zaznamenali i více než dvojnásobnou míru výskytu těchto protilátek než u lidí, kteří covid-19 prodělali.

Slibná očkovací látka se testovala na 45 osobách, přičemž nejlepší výsledky se dostavily u skupin, které dostávaly nižší a střední dávku. Zejména při vyšších dávkách pacienti pociťovali vedlejší účinky včetně horečky a problémů se spánkem, autoři výzkumu ale nežádoucí projevy nepovažovali za vážné, píše STAT.

„Stále je před námi dlouhá cesta a zkoušíme i jiné kandidáty,“ uvedl jeden z lídrů výzkumu vakcín pod záštitou Pfizeru Philip Dormitzer. „Můžeme však v tuto chvíli říci, že je zde slibný kandidát, soudě podle prvních dat o imunogenicitě a bezpečnosti,“ shrnul.

Desítky kandidátů

Podobné povzbudivé signály přišly také od americké biotechnologické společnosti Inovio. Čínská vláda zase pro použití mezi vojáky schválila experimentální vakcínu z dílny pracovníků čínské vojenské akademie věd. Podle agentury AFP se už na lidech začalo v různých zemích světa testovat přes 20 očkovacích látek.

Podle českého epidemiologa Romana Prymuly by se první vakcíny mohly objevit už na podzim letošního roku – budou zřejmě určené pouze pro ty nejvíce zranitelné skupiny osob. V České republice by se první očkování mohla začít používat na jaře roku 2021.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Mise Artemis pro přistání na Měsíci může mít zásadní problémy, varuje inspektor

NASA nedávno změnila své plány ohledně mise na Měsíc. Stále ale doufá, že tam do roku 2028 její astronauti přistanou. Teď se objevila další překážka – podle zprávy kontrolního orgánu by let byl spojený s riziky pro bezpečnost posádky. Ve čtvrtek večer pak NASA informovala, že start mise Artemis II, při které astronauti obletí Měsíc, by mohl proběhnout 1. dubna.
12. 3. 2026Aktualizováno12. 3. 2026
Doporučujeme

Hrad Loket vznikl o sto let dříve, než se předpokládalo, odhalili archeologové

Jeden z nejstarších českých hradů, Loket v Karlovarském kraji, je ještě starší, než naznačovaly dosavadní důkazy. Odhalil to teď čerstvý výzkum, který využil nové technologie.
12. 3. 2026

Vědci spočítali, kolik emisí způsobila válka v Gaze

Vědci poprvé spočítali, kolik emisí skleníkových plynů způsobil konflikt mezi Izraelem a teroristickým hnutím Hamás v Pásmu Gazy. Tvrdí, že v souvislosti s konfliktem se do atmosféry uvolnilo asi 33 milionů tun oxidu uhličitého, což odpovídá celoročním emisím Jordánska.
12. 3. 2026

Češi umírají předčasně hlavně v severních regionech. Data ukazují, kde se žije nejdéle

Mapové výstupy ukazují, kde v České republice lidé nejčastěji umírají před 65. rokem života, kolik potenciálních let života se tím ztrácí a kde mají největší naději na dožití. Přehledná vizualizace velkých dat zobrazuje rozdíly na úrovni všech 206 správních obvodů obcí s rozšířenou působností.
12. 3. 2026
Načítání...