Oxfordské očkování proti koronaviru má slibné výsledky, zveřejnili vědci

V pondělí 20. července informoval vědecký žurnál The Lancet o výsledcích vakcíny proti novému koronaviru, která vzniká v Oxfordu. Byla testována na tisícovce lidí a první závěry jsou slibné – množství protilátek bylo dostatečné a vědci nepozorovali žádné horší vedlejší účinky.

Vědci oznámili, že očkovací látka ChAdOx1 nCoV-19 (neboli AZD1222) byla bezpečná a tělem dobře tolerovaná, zejména když se její podávání spojilo s paracetamolem. Při podání druhé dávky už byly problémy téměř zanedbatelné.

U všech osob bylo po podání dvou dávek dosaženo cíle, tedy imunitní reakce proti novému koronaviru. „Vakcína proti viru SARS-CoV-2 se dá použít proti infekci, nemoci a smrti u globální populace,“ uvádí vědci. Prioritou by podle nich mělo být očkování rizikových skupin, jako jsou zaměstnanci ve zdravotnictví a senioři ve věku nad 65 let.

Vědci chtějí s dalším testováním pokračovat, další klinické studie by měly cílit právě zejména na starší populaci. Podle Kate Binghamové, která předsedá speciálně vytvořenému výboru britské vlády, je právě výzkum, který probíhá pod hlavičkou Oxfordské univerzity, ve vývoji vakcíny nejdále. Tamní profesorka Sarah Gilbertová na začátku července britským poslancům řekla, že do projektu už se v Británii zapojilo 8 tisíc dobrovolníků.

Americko-německá cesta

Americký Pfizer se snaží vakcínu proti nemoci z koronaviru vytvořit ve spolupráci s německou firmou BioNTech a badatelé první výsledky svých klinických testů zveřejnili na webu medrxiv.org už na konci června.

V rámci studie byly účastníkům podávány čtyři různé potenciální vakcíny a jedna z nich údajně při jistém způsobu dávkování u všech pacientů vyvolala tvorbu protilátek na koronavirus SARS-CoV-2. Web STAT, který se specializuje na zdravotnické zpravodajství, vysvětluje, že část protilátek byla takzvaně neutralizující –⁠ ty podle dosavadních poznatků mohou virus zneškodnit. Vědci prý zaznamenali i více než dvojnásobnou míru výskytu těchto protilátek než u lidí, kteří covid-19 prodělali.

Slibná očkovací látka se testovala na 45 osobách, přičemž nejlepší výsledky se dostavily u skupin, které dostávaly nižší a střední dávku. Zejména při vyšších dávkách pacienti pociťovali vedlejší účinky včetně horečky a problémů se spánkem, autoři výzkumu ale nežádoucí projevy nepovažovali za vážné, píše STAT.

„Stále je před námi dlouhá cesta a zkoušíme i jiné kandidáty,“ uvedl jeden z lídrů výzkumu vakcín pod záštitou Pfizeru Philip Dormitzer. „Můžeme však v tuto chvíli říci, že je zde slibný kandidát, soudě podle prvních dat o imunogenicitě a bezpečnosti,“ shrnul.

Desítky kandidátů

Podobné povzbudivé signály přišly také od americké biotechnologické společnosti Inovio. Čínská vláda zase pro použití mezi vojáky schválila experimentální vakcínu z dílny pracovníků čínské vojenské akademie věd. Podle agentury AFP se už na lidech začalo v různých zemích světa testovat přes 20 očkovacích látek.

Podle českého epidemiologa Romana Prymuly by se první vakcíny mohly objevit už na podzim letošního roku – budou zřejmě určené pouze pro ty nejvíce zranitelné skupiny osob. V České republice by se první očkování mohla začít používat na jaře roku 2021.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Estonští vědci odhalili nebezpečné výkyvy vody mezi Varenským jezerem a Černým mořem

V úzkém přístavním kanálu mezi Černým mořem a Varenským jezerem mohou vznikat nečekaně silné proudy a výrazné výkyvy hladiny, které ohrožují lodní dopravu a komplikují provoz přístavu. Příčiny tohoto jevu zkoumali vědci z Tallinské technické univerzity TalTech. Své závěry publikovali v odborném časopise Ocean Science.
před 16 hhodinami

Dekády starý matematický problém AI vyřešila za desítky hodin. Ale možná kradla

Na matematiku specializovaná umělá inteligence (AI) od společnosti OpenAI vyřešila desítky let nevyřešený problém. Předběhla tak lidské matematiky, kteří se snažili udělat to samé – a možná při tom i využila jejich data. Podle českého matematika Vítězslava Kaly jde v každém případě o mimořádný úspěch.
před 18 hhodinami

V Egyptě objevili 4300 let starou hrobku. Malby jsou stále jako živé

Španělští archeologové objevili nedaleko egyptské metropole Káhiry 4300 let starou hrobku, která patří dvěma úředníkům. Oznámilo to egyptské ministerstvo cestovního ruchu a památek.
před 22 hhodinami

Špinavý vzduch zabíjí tisíce Čechů. Podívejte se na srovnání evropských měst

Rostoucí počet vln veder a požárů ohrožuje snahy o zlepšení kvality ovzduší, varovala tento týden Světová meteorologická organizace (WMO). Ve své výroční zprávě o kvalitě ovzduší organizace spadající pod OSN také upozorňuje, že kouř z extrémních lesních požárů má zásadní zdravotní dopady.
včera v 06:00

Enterprise poprvé vzlétla před 60 lety. Otestujte si znalosti fenoménu Star Trek

Americký televizní seriál Star Trek se několikrát zapsal do dějin. Sága posádky lodi Enterprise putující vesmírem pod vedením kapitána Jamese Kirka divákům ukazovala například to, že mohou spolupracovat tvorové různých ras. Star Trek byl také prvním pořadem, ve kterém běloch políbil černošskou ženu. Když se přitom před šedesáti lety, 8. září 1966, objevil na obrazovkách první díl dnes už legendární série, na velký úspěch to nevypadalo.
8. 9. 2026

Česko trápí stovky kontaminovaných míst. Podívejte se na aktuální mapu

Dědictví minulosti, ve které se nedbalo na ochranu životního prostředí, si Česko nese i v současné době. Aktuální kauza možného znečištění v bývalém vojenském prostoru Dobrá Voda na Klatovsku je jen pomyslným vrcholem ledovce. Míst, která by potřebovala sanaci, je totiž mnohem víc.
8. 9. 2026

Připravte se na nový svět, radí OSN. Planeta se oteplí o víc než 1,5 stupně

Rok 2024 znamenal začátek nové éry. Byl totiž prvním, kdy průměrná globální teplota překročila úroveň před průmyslovou revolucí o 1,5 stupně Celsia. Nová zpráva OSN teď přiznává, že se lidstvo bude muset – přinejmenším dočasně – smířit s tím, že tato symbolická hranice bude překročená nejen na jeden rok a že oteplení dosáhne nejméně 1,8 stupně. Zpráva současně popisuje, co to pro civilizaci znamená.
8. 9. 2026

Vědci z Harvardu připodobňují šíření umělé inteligence k šíření viru

Šíření umělé inteligence (AI) je neporovnatelně rychlejší než úspěch jakékoliv jiné technologie v dějinách lidstva. Její přijetí je výrazně dynamičtější než nástup automobilů, stolních počítačů i internetu. První veřejný chatbot ChatGPT sice vznikl teprve na podzim roku 2022, ale už dnes AI používá většina lidí. Podle nové studie amerických vědců je to podobné infekci virem.
8. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.