Současná koronavirová pandemie ukazuje, jak důležitý je výzkum virů, jejich vlastností, způsobů šíření i léčby. Česká republika z historických důvodů nemá žádné vědecké pracoviště, kde by se takový výzkum koncentroval. Akademie věd ale o jeho vzniku uvažuje.
V současné době je výzkum virů „rozptýlen“ na různých vědeckých pracovištích. Vybudování Virologického ústavu nebo centra by tuzemskou virologii i příbuzné obory posunulo na vyšší úroveň, věří předsedkyně Akademie věd ČR (AV ČR) a vědkyně v oboru experimentální botaniky Eva Zažímalová. Vznikla by tak podle ní také základna pro boj s epidemiemi virových onemocnění.
Ústav by vyšel na střední jednotky miliard korun, které by se většinově daly získat především z evropských fondů. Návrh akademie projednává Rada pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI). Ústav by mohl fungovat pod AV ČR; ta totiž podle návrhu pokrývá všechny obory potřebné pro multidisciplinární přístup k problémům spojeným s virologií.
Proč Česku chybí Virologický ústav?
„Při rozdělení Československa zůstal Virologický ústav na Slovensku. V České republice pak byla virologie rozptýlena po různých pracovištích jak na Akademii věd, tak na vysokých školách a resortních ústavech,“ uvedla Zažímalová. „Tato pracoviště řeší svou úzkou problematiku a naprosto zde chybí pracoviště zaměřené na komplexní a multidisciplinární výzkum v této oblasti, včetně přesahů například do materiálových a sociálních věd a klinické medicíny,“ dodala.
Zdůraznila, že jsou tu nicméně vědci, jejichž práce má vynikající úroveň, a zároveň je v Česku na co navazovat – zmínila například léčiva na virové choroby pocházející z výzkumu světoznámého chemika Antonína Holého. Nové centrální pracoviště by podle ní umožnilo využít tento potenciál, zároveň by přitáhlo kvalitní zahraniční vědce a přispělo k výchově nové generace výzkumníků.
„Navíc bude připraveno řešit akutní problémy způsobené viry – jak v humánní a veterinární medicíně, tak i v rostlinolékařství. Bude provozovat genovou banku virů a různá podpůrná pracoviště se zabezpečením nejvyššího stupně ochrany pro práci s těmi nejnebezpečnějšími viry,“ popsala ideu Zažímalová.
K nápadu se minulý týden kladně vyjádřil i molekulární biolog a genetik Petr Dvořák, první místopředseda RVVI. Pro návrh je i ředitel českobudějovického Biologického centra AV Libor Grubhoffer.
Viry hrozily, hrozí a hrozit budou
„Zkušenosti ukazují, že musíme být připravení velmi kvalitně a komplexně na nečekaně se objevující virová onemocnění zoonotického (zvířecího, pozn. redakce) původu, mezi která patří i nový čínský koronavirus, původní koronavirová onemocnění SARS a MERS, ale potenciálně též nové pandemické varianty chřipky či viry krvácivých horeček se selháváním ledvin,“ uvedl Grubhoffer.
Pokud dají vládní orgány návrhu zelenou a bude mít spolehlivý zdroj financování, popsala Zažímalová realizaci projektu včetně výstavby centra či vypsání mezinárodního konkurzu na ředitele jako „běh na středně dlouhou trať“. K tomu je podle ní třeba přičíst několik dalších let, než centrum začne produkovat špičkové výsledky.
„Usilujeme o to, aby dominantní část byla hrazena z Národního programu obnovy, respektive z peněz z EU,“ upřesnila pak ke způsobu financování vědkyně. „Volání“ po virologickém ústavu má podle jejích slov hlubší kořeny, pandemie z něj však udělala aktuální téma. Z možných míst, kde by mohl ústav vyrůst, pak v návrhu AV zmiňuje například pozemky v areálu v Krči či ve Vestci u Prahy.
