Wuchanský koronavirus je nejspíš spojený s netopýry – existuje vážné podezření, že právě od nich se mohl přenést na člověka. Netopýři jsou ale zdrojem mnohem více chorob, a to i těch nejnebezpečnějších, které mají úmrtnost až 90 procent.
Netopýři jsou spojováni s hrůzostrašnými historkami, vampyrismem a různými kletbami. Tyto báchorky jsou sice nesmyslné, ale netopýři přesto svému okolí nebezpeční jsou – a to právě schopností přenášet ty nejhorší nemoci.
Kromě možné role u právě aktuálního wuchanského koronaviru jsou netopýři jistě přenašeči koronaviru SARS, vztekliny nebo virů hendra a marburg. A existují důvodná podezření, že jsou i nositeli eboly, nipahu a dalších smrtících chorob.
Marburg a některé kmeny eboly přitom patří k tomu nejvíc smrtícímu, co lidstvo potkalo: úmrtnost na ně překračuje 90 procent infikovaných. Podobně smrtelný byl také virus nipah při nedávném výskytu v Indii: z osmnácti nakažených přežil jen jediný. Tyto choroby přenášené netopýry spojuje ještě další věc: většinou proti nim neexistují ani očkování, ani léčba – řešit se dají jen symptomy a lékaři jsou odkázaní na to, jak si s chorobou poradí imunitní systém pacienta.
Netopýři jsou výrazní přenašeči
Co se týká přenášení nemocí na lidi, jsou netopýři téměř rekordmany – tito létající savci přenášejí až 60 zoonotických virů, tedy těch schopných nakazit nejen zvířata, ale i lidi.
Roku 2013 zkoumal mezinárodní vědecký tým všechny známé druhy netopýrů – zjistil, že celkem hostí 137 druhů virů, z toho je jich 61 zoonotických. Jediným ještě nebezpečnějším zvířetem jsou hlodavci – ti mají až 179 druhů virů a 68 z nich je přenosných na člověka.
Každý druh netopýra podle této studie přenáší v průměru 1,8 zoonotického viru.
Neznámé nebezpečí
Lidé dlouhou dobu vlastně v kontaktu s netopýry nebyli, nedostávali se do oblastí, kde tato zvířata žijí – zejména v tropech. Jenže s tím, jak se lidstvo šířilo do dalších neobydlených oblastí, začalo se potkávat i s netopýry. Například v Malajsii postavili farmy na chov vepřů v místech, kde předtím žili netopýři – a právě to vedlo k prvnímu přenosu viru nipah na člověka, přes prasata.
Pronikání lidí do pralesů stále zintenzivňuje, a tak přibývá i příležitostí k přenosu nákaz.
Obranyschopnost netopýrů
Pozoruhodné je, že samotní netopýři těmto virům nepodléhají. Což je problém, protože zdravá zvířata mohou nakazit člověka, ale současně to vědce vede k výzkumu schopností netopýrů se těmto chorobám bránit.
Přírodovědci se domnívají, že tato rezistence má něco do činění s jejich dovedností létat. Ta vyžaduje spoustu energie – a to zatěžuje organismus. Aby netopýři zabránili poškození DNA, které by jinak kvůli tomu vzniklo, vyvinuli si důmyslné obranné mechanismy, které jim umožňují přežít, i pokud jsou ohroženi řadou virů. Schopnost létat jim současně umožňuje, aby nemoci přenášeli na velké vzdálenosti.
Podle řady výzkumů umí netopýři většinu nemocí ignorovat, jejich imunitní systém na rozdíl od toho lidského „nepanikaří“ – jen málokdy použije proti nemoci nadměrnou obranu a tím se nevyčerpává. A naopak, umí v rekordně krátkém čase nasadit extrémně účinnou obranu proti hrozbě, která je opravdu vážná. A stejně rychle tuto ochranu zase vysadí, čímž brání vzniku zbytečných zánětů.
A létání má pro netopýry další výhodu: námaha spojená s touto činností vede k tomu, že jim teplota roste až na 40 stupňů Celsia – a to je prostředí, které pro viry není vůbec ideální. Viry, které dokážou při této teplotě přežívat, jsou logicky extrémně odolné, a tak nemají problém odolat ani zvýšení teploty lidského těla, kterým se organismus brání.
Ochrana proti infekcím od netopýrů
Podle současných výzkumů není možné vytvořit bez nějakého nepředstavitelného vědeckého průlomu očkování proti všem patogenům, které se objevují.
Experti ale zdůrazňují, že je nutné lepší pochopení mechanismů, které vedou k přenosu mezi netopýry a dalšími zvířecími druhy – právě touto cestou se totiž zatím většina chorob od těchto savců na člověka přenesla. Platí to zřejmě také u wuchanského koronaviru, který se z netopýrů zřejmě přenesl na hady a až z nich na člověka.
