Postupná proměna klimatických podmínek na jihu Moravy se projevuje i na skladbě vinohradů a kvalitě jihomoravských vín. Rostoucí teploty přitom mají na úrodu hroznů větší vliv než sucho, tvrdí experti.
„U stávajících výsadeb mají vyšší teploty pozitivní dopad na dozrávání hroznů, ale kromě toho umožňují vinařům také nově vysazovat odrůdy náročnější na sluneční svit a teploty. Odrůdová rozmanitost, tedy jedna z velkých předností našeho vinařství, tak dále získává na významu,“ uvedl ředitel Vinařského fondu Jaroslav Machovec.
Teplé počasí nejvíce prospívá modrým odrůdám, ze kterých se vyrábějí červená vína, což podle Pavla Pavlouška ze Zahradnické fakulty Mendelovy univerzity v Brně dokazují i ročníky 2017 a 2018. „Kvalita modrých hroznů byla velmi dobrá zejména z pohledu cukernatosti, antokyanových barviv a tříslovin. Počasí proto vytváří ideální předpoklady pro výrobu kvalitních červených vín. Průběh počasí pozitivně působí i na kvalitu pozdních odrůd, jako jsou Frankovka nebo zejména André,“ dodal Pavloušek.
Sucho zatím víno neohrožuje
Vinaři zdůrazňují, že vysoké teploty musí zejména v létě provázet i dostatek vláhy. Ten ale podle vědců nemá na výslednou úrodu takový vliv jako právě vysoké teploty. „V letech 2017 a 2018 se obecně ve vinicích projevil výrazný vliv vysokých teplot. Delší období s vyššími teplotami a malým kolísáním denních a nočních teplot ovlivňovaly révu vinnou výrazněji než sucho, respektive stav vody v půdě. Réva vinná je kulturní rostlina, která patří mezi nejodolnější k suchu,“ uvedl Pavloušek.
I přesto vědci na Mendelově univerzitě zkoumají, jak se ve vinohradech s měnícím se klimatem vyrovnat. Vloni zahájili pokus s výsadbou keřů do hustějších celků. „Cílem je podpořit hlubší zakořenění révy, a zvýšit tak přirozeným způsobem odolnost k suchu. Pokus již v prvním roce ukázal rozdíly v růstu právě na základě vzdálenosti keřů v řadě. Důležité je proto zabývat se novými postupy v agrotechnice révy vinné, které zlepší adaptabilitu na počasí,“ doplnil Pavloušek.
Teplé počasí ale pro révu vinnou neznamená jen samá pozitiva. Ohrožují ji zejména dlouhá období teplot přesahujících třicítku a tropických nocí, kdy teplota neklesne pod dvacet stupňů Celsia. Vědci testují přípravky, které mohou pomoci hrozny v takovém období ochladit. Jedním z nich je kaolin. „Provádí se postřik do zóny hroznů. Kaolin jednak odráží část slunce a zároveň hrozny ochlazuje. Totéž budeme zkoušet i s bentonity a vápenatými přípravky, které se používají v ovocnářství. Například u jabloní se používají už delší dobu,“ dodal Pavloušek.
