Moravské víno v proměnách klimatu: daří se modrým odrůdám, sucho zatím moc nevadí

Postupná proměna klimatických podmínek na jihu Moravy se projevuje i na skladbě vinohradů a kvalitě jihomoravských vín. Rostoucí teploty přitom mají na úrodu hroznů větší vliv než sucho, tvrdí experti.

„U stávajících výsadeb mají vyšší teploty pozitivní dopad na dozrávání hroznů, ale kromě toho umožňují vinařům také nově vysazovat odrůdy náročnější na sluneční svit a teploty. Odrůdová rozmanitost, tedy jedna z velkých předností našeho vinařství, tak dále získává na významu,“ uvedl ředitel Vinařského fondu Jaroslav Machovec.

Teplé počasí nejvíce prospívá modrým odrůdám, ze kterých se vyrábějí červená vína, což podle Pavla Pavlouška ze Zahradnické fakulty Mendelovy univerzity v Brně dokazují i ročníky 2017 a 2018. „Kvalita modrých hroznů byla velmi dobrá zejména z pohledu cukernatosti, antokyanových barviv a tříslovin. Počasí proto vytváří ideální předpoklady pro výrobu kvalitních červených vín. Průběh počasí pozitivně působí i na kvalitu pozdních odrůd, jako jsou Frankovka nebo zejména André,“ dodal Pavloušek.

Sucho zatím víno neohrožuje

Vinaři zdůrazňují, že vysoké teploty musí zejména v létě provázet i dostatek vláhy. Ten ale podle vědců nemá na výslednou úrodu takový vliv jako právě vysoké teploty. „V letech 2017 a 2018 se obecně ve vinicích projevil výrazný vliv vysokých teplot. Delší období s vyššími teplotami a malým kolísáním denních a nočních teplot ovlivňovaly révu vinnou výrazněji než sucho, respektive stav vody v půdě. Réva vinná je kulturní rostlina, která patří mezi nejodolnější k suchu,“ uvedl Pavloušek.

I přesto vědci na Mendelově univerzitě zkoumají, jak se ve vinohradech s měnícím se klimatem vyrovnat. Vloni zahájili pokus s výsadbou keřů do hustějších celků. „Cílem je podpořit hlubší zakořenění révy, a zvýšit tak přirozeným způsobem odolnost k suchu. Pokus již v prvním roce ukázal rozdíly v růstu právě na základě vzdálenosti keřů v řadě. Důležité je proto zabývat se novými postupy v agrotechnice révy vinné, které zlepší adaptabilitu na počasí,“ doplnil Pavloušek.

Teplé počasí ale pro révu vinnou neznamená jen samá pozitiva. Ohrožují ji zejména dlouhá období teplot přesahujících třicítku a tropických nocí, kdy teplota neklesne pod dvacet stupňů Celsia. Vědci testují přípravky, které mohou pomoci hrozny v takovém období ochladit. Jedním z nich je kaolin. „Provádí se postřik do zóny hroznů. Kaolin jednak odráží část slunce a zároveň hrozny ochlazuje. Totéž budeme zkoušet i s bentonity a vápenatými přípravky, které se používají v ovocnářství. Například u jabloní se používají už delší dobu,“ dodal Pavloušek. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Antibiotika mohou zhoršit reakci kojenců na očkování, zjistila studie

Lidstvo nemá účinnější ochranu dětí před nakažlivými nemocemi, než jsou vakcíny. Řada faktorů ale může zhoršit reakci na ně. Vědci teď našli řešení na rozšířený problém.
před 7 hhodinami

Projděte si zprávu o evropském klimatu v mapách

Loňský rok byl pro Evropu nejteplejším v historii s rekordními teplotami na téměř polovině kontinentu a s rozsáhlými záplavami zejména v jeho západní části. Ve zprávě o stavu klimatu v Evropě to v úterý uvedla meteorologická služba Evropské unie Copernicus.
05:50Aktualizovánopřed 10 hhodinami

První jaderná elektrárna v USA začala využívat umělou inteligenci

Jak jaderná energetika, tak i umělá inteligence jsou užitečné nástroje, které ale při nesprávném využití mohou způsobit obrovské škody. První americká atomová elektrárna teď nasadila umělou inteligenci pro zjednodušení práce lidských zaměstnanců.
včera v 15:00

„Do září zjistíme příčinu autismu,“ slibuje americký ministr zdravotnictví

Americký ministr zdravotnictví Robert F. Kennedy mladší se zavázal k „masivnímu testování a výzkumnému úsilí“, aby do pěti měsíců určil příčinu autismu, píše server BBC. Odborníci varují, že nalezení příčin poruchy autistického spektra – složitého syndromu, který lékaři zkoumají po desetiletí – nebude jednoduché a snahu označili za zcestnou a nerealistickou.
včera v 12:00

Sahara bývala bujnou zelenou savanou s neznámým obyvatelstvem

Saharská poušť je jedním z nejvyprahlejších a nejpustších míst na Zemi. Táhne se od východního pobřeží severní Afriky k jejím západním břehům a toto území, které lze svou velikostí přirovnat k Číně nebo Spojeným státům, pojme jedenáct zemí. V dávných dobách však nebývalo tak nehostinné jako dnes. Ukazuje to i analýza nalezených ostatků.
včera v 10:39

První slonovinové nástroje lidé vyráběli mnohem dřív, než se čekalo. Našly se na Ukrajině

První nástroje vyrobené lidmi ze slonoviny mohly sloužit jako dětské imitace práce dospělých. Naznačuje to rozsáhlá analýzu artefaktů nalezených na Ukrajině.
včera v 07:30

Umělá inteligence spotřebuje do roku 2030 stejně elektřiny jako Japonsko

Datová centra budou do roku 2030 potřebovat dvakrát více energie než v současné době. Celková poptávka po elektřině z datových center se zvýší na 945 terawatthodin (TWh), což je o něco více než spotřeba elektřiny v Japonsku. Hlavním pohonem růstu bude umělá inteligence (AI), poptávka po elektřině z datových center pro AI by se měla do roku 2030 zvýšit až čtyřnásobně.
13. 4. 2025

Vědci popsali temnou diverzitu české krajiny. Ukazuje, jak moc je poškozená

V oblastech silně ovlivněných lidskou činností chybí rostlinné druhy, které by se na podobných stanovištích jinak přirozeně vyskytovaly. Jev označovaný jako temná diverzita zkoumají dvě stovky botaniků z celého světa v projektu DarkDivNet. Čeští odborníci pomohli vytvořit metodickou koncepci a shromáždili data z několika území v Čechách a na Moravě.
12. 4. 2025
Načítání...