Nový koronavirus se objevil teprve před třemi měsíci, takže o něm ví věda zatím jen příliš málo – lidstvo se s ním totiž dosud nesetkalo. Neví se například, jestli může jeho šíření zpomalit nástup teplejšího počasí, jak přesně se šíří, ale ani to, jak moc velké riziko představuje pro těhotné ženy. Dosavadní indicie naznačují, že hrozba není větší než u jiných pacientů.
Koronavirus podle současných poznatků nepředstavuje pro těhotné větší hrozbu
„V současnosti máme více otázek než odpovědí,“ popsala znalosti o koronaviru a těhotenství expertka na porodnictví z New York University Ashley Romanová. „Situace se rychle vyvíjí a novými daty jsme doslova bombardováni každý den.“
Znalosti vědců ale nejsou zdaleka tak limitované jako na počátku epidemie; již nyní disponují dostatkem informací o tom, jak nemoc probíhala u několika těhotných žen z Číny, řada informací se dá dovodit také z toho, jaký byl stav těhotných u jiných koronavirových chorob – tedy epidemií SARS a MERS.
Může těhotná žena nakazit své nenarozené dítě?
Hlavní cestou přenosu nemoci COVID-19 jsou kapénky, které se dostanou od nakaženého člověka, když kýchne nebo zakašle. Některé viry, například zika, jsou schopné přenosu také placentou, mateřským mlékem nebo během porodu.
Ještě na začátku února se lékaři obávali, že by se tímto způsobem mohl přenášet také nový koronavirus. Žena z Wu-chanu, u níž se infekce nemocí COVID-19 prokázala, totiž porodila dítě, u kterého se přítomnost viru 36 hodin po porodu prokázala též.
Krátce potom ovšem čínští vědci popsali v odborném časopise Translational Pediatrics výsledky devíti porodů nakažených žen. Všechny odebrané vzorky byly negativní – děti tedy infekci nenesly.
Jiná skupina čínských vědců popsala výsledky výzkumu dalších devíti žen, které se virem nakazily během třetího trimestru těhotenství a objevil se u nich zápal plic. Přes silnější projevy choroby také u jejich dětí testy přítomnost viru neprokázaly.
V současné době tedy podle jednoho z nejprestižnějších vědeckých časopisů Lancet neexistují důkazy o tom, že by se virus mohl přenášet skrze placentu nebo krátce po porodu. První popsaný případ je sporný, je ale pravděpodobné, že se dítě nakazilo až později v porodnici, ne přímo od matky.
Dalším nepřímým důkazem, že se nový koronavirus nepřenáší z matky na dítě, je fakt, že to nedokázaly ani jiné smrtící koronaviry, tedy SARS a MERS.
Lékaři tedy zatím nemají důkazy o tom, že by se takto dokázaly koronaviry přenášet, vyloučené to ale není – zatím chybí dostatek případů těhotných žen; bude potřeba prozkoumat zejména případy matek, které se nakazily v prvním trimestru, a virus měl tedy více času do plodu proniknout. S jistotou jde říct, že pokud to možné je, pak ve výjimečných případech.
Jsou těhotné ženy více zranitelné vůči nemoci COVID-19?
Během těhotenství se ženský imunitní systém poněkud oslabí, aby tak tělo neodmítlo plod jako něco cizího. Kvůli tomu (a také dalším změnám, například hormonálním) bývají nastávající matky zranitelnější některými druhy infekcí – typicky jsou to ty, které napadají močové cesty.
Také některé respirační nemoci (včetně chřipky, SARSu a MERSu) mohou způsobit u těhotných žen horší projevy než u většiny pacientů. Na druhou stranu ovšem koronaviry, které způsobují běžnou rýmu, mezi lidmi kolují desítky let. A u nich nebyl zaznamenán zhoršený průběh nemoci, uvádí mikrobioložka Sallie Permarová z Dukeovy univerzity.
Data o novém koronaviru jsou sice dosud jen velmi omezená, ale na základě těch dostupných to podle Permarové zatím vypadá, že těhotenství nezvyšuje pravděpodobnost nákazy.
Všem ženám, které zahrnula již zmíněná studie v expertním časopise Lancet, sice lékaři diagnostikovali zápal plic, ale žádný neměl vážný průběh a žádná z pacientek také nezemřela. „Průběh zápalu plic u těhotných žen s nemocí COVID-19 byl podobný jako u netěhotných dospělých pacientů se zápalem plic způsobeným COVIDem-19,“ uvedli autoři práce.
Může COVID-19 ovlivnit plod?
Některé nemoci získané v průběhu těhotenství mají na jeho další průběh silný dopad – od předčasného porodu až po potrat. Vědci zatím nezaznamenali jediný případ, že by těhotná žena s nemocí COVID-19 potratila, doplňuje profesorka Permarová. Vzhledem k jen tříměsíčnímu trvání epidemie ale zatím není jasné, jaký dopad může mít nemoc v prvním trimestru.
Jediné informace mají lékaři opět jen z epidemií SARS a MERS. A také u nich nebylo žádné zvýšené riziko nějakých porodních abnormalit – přitom průběh obou těchto nemocí byl výrazně horší než u nového koronaviru. „Během obou těchto epidemií bylo zřejmě riziko nejhorší v nemoci pro matku a hrozba předčasného porodu,“ akcentuje profesorka Romanová.
Americké centrum pro prevenci a kontrolu infekčních chorob uvádí, že existují případy žen s COVIDem-19, které porodily předčasně, ale není jasné, zda to mělo nějakou souvislost s touto chorobou. V současné době se rodí zdravým ženám předčasně přibližně každé desáté dítě.
Budou vakcíny a léky pro COVID-19 bezpečné pro těhotné?
V současné době žádné očkování neexistuje, lékaři zatím nemají ani lék proti nemoci, kterou nový koronavirus způsobuje. Léčba spočívá v boji s příznaky a ve velké většině případů je úspěšná; jejím základem je udržování pacienta hydratovaného, srážení horečky a případně i zásobování plic kyslíkem, pokud mají problémy s dýcháním. To se ale týká jen zlomku pacientů s COVIDem-19.
Léčba těhotných, které se nakazí tímto novým virem, podle expertů probíhá v podstatě stejně jako u jiných pacientů – lékaři jen navíc monitorují dítě, nejčastěji sledováním jeho srdce.
Obecně platí, že takzvané „živé vakcíny“, které obsahují oslabenou formu viru, nejsou doporučené pro těhotné kvůli teoretickému riziku přenosu na plod; týká se to například očkování proti spalničkám, zarděnkám a planým neštovicím.
Většina dalších vakcín je ale pro těhotné bezpečná; jde například o očkování proti chřipce, tetanus a další. Tato očkování totiž obsahují mrtvé verze viru a jen jeho část, která nedokáže infikovat lidský organismus a množit se v něm. Podle profesorky Permarové se v současné době vyvíjí rovnou několik typů očkování a většina z nich by měla být pro těhotné bezpečná.
Vědci ale neočekávají, že bude očkování otestované, a tedy použitelné dříve než za 18 měsíců, může to ovšem také trvat i výrazně déle.
Velmi optimistický je pro těhotné také fakt, že dnes používaná antivirotika neznamenají pro matku i plod nebezpečí. Jedna z nejnadějnějších léčeb proti COVIDu-19, koktejl léčiv lopinavir a ritonavir, je dokonce pravidelně používán při léčbě HIV pozitivních žen, protože brání viru, aby pronikl k plodu nebo dítěti.
Co mají těhotné ženy dělat?
Dostupné informace o novém koronaviru a těhotenství zatím představují jen zlomky dat. Teprve s rostoucím množstvím případů se vědci dozvědí více – budou se snažit pochopit, jak se liší od ostatních virových onemocnění, a to i v ohledu na těhotné.
Profesorky Romanová a Permarová těhotných ženám doporučují:
- Řiďte se standardními radami, jak se vyhnout přenosu nemoci COVID-19. Často si umývejte ruce, zejména poté, co se dostanete do kontaktu s jinými osobami nebo předměty, jichž se ostatní lidé často dotýkají. Vyhněte se podávání rukou, držte se od ostatních lidí s příznaky v bezpečné vzdálenosti nejméně dvou metrů.
- Sledujte seriózní informace (v případě České republiky jsou to především ministerstvo zdravotnictví a Státní zdravotní ústav nebo spolehlivá média).
- Pokud se necítíte dobře, zůstaňte doma a kontaktujte telefonicky svého lékaře.
- Infolinky Státního zdravotního ústavu:
- 724 810 106
725 191 367 - Linky krajských hygienických stanic:
- Praha: 773 782 856; 773 782 850
Jihočeský kraj: 736 514 368
Jihomoravský kraj: 773 768 994
Karlovarský kraj: 355 328 368; 355 328 362
Kraj Vysočina: 566 650 866
Královéhradecký kraj: 495 058 111; 778 532 313
Liberecký kraj: 485 253 111
Moravskoslezský kraj: 595 138 118; 595 138 119
Olomoucký kraj: 585 719 719
Pardubický kraj: 602 730 251
Plzeňský kraj: 377 155 111
Středočeský kraj: 771 137 070
Ústecký kraj: 477 755 110
Zlínský kraj: 724 221 953 - Informace na webu ministerstva zdravotnictví.
- Informace na webu Státního zdravotního ústavu.