Jen na šesti procentech Česka není sucho. Nedostatek vody sužuje celou střední Evropu

Sucho je téma, kterému se v posledních letech věnujeme pravidelně, a bohužel i stále častěji. Letošní rok zatím není výjimkou. Po srážkově bohatém únoru přišel březen, ve kterém spadlo sice průměrné množství srážek, panovaly ale velké regionální rozdíly, a hlavně většina vody spadla v první polovině měsíce. Pak už přišly převážně dny beze srážek, často poměrně teplé a taky větrné. Tedy kombinace, která vedla k intenzivnímu výparu a nástupu sucha. To se během první poloviny dubna začalo výrazněji prohlubovat, píše meteorolog Michal Žák.

V minulém týdnu sice místy zapršelo, významnější srážky se ale zdaleka netýkaly celého Česka – hlavně sever a severovýchod republiky dostal jen pár milimetrů, často spadlo pár kapek. Ale i to, co spadlo, teď slunce a vítr zase rychle z půdy odvádějí.

Není překvapivé, že právě na severu a severovýchodě republiky je teď intenzita sucha nejvýraznější. Oproti obvyklému stavu ve druhé polovině dubna tam často panuje výjimečné, na některých místech až extrémní sucho. Ale ani na ostatním území není situace dobrá – jen zhruba šest procent území nemá sucho vůbec.

I přes deficit srážek a vláhy v půdě zatím vegetace vypadá, že suchem příliš netrpí. Může za to do jisté míry fakt, že ve srovnání s dlouhodobým průměrem se letos příroda probudila díky teplé zimě asi o dva týdny dříve. To znamená, že biomasy je více (o 15 až 30 %), než je v této části roku obvyklé. Při detailnějším pohledu se ale už dá místy sledovat zhoršování relativního stavu vegetace. Výrazněji to pociťují zemědělci (i zahrádkáři), kterým začínají zasychat polní plodiny.

Sucho bude horší

Zásadní otázka je, co bude dál? S největší pravděpodobností se musíme připravit na další prohlubování sucha. V následujících deseti dnech modely výraznější srážky nečekají. Víkend přinese jen ojedinělé přeháňky a bouřky. Víc srážek dorazí pravděpodobně během příštího týdne – i to je ale zatím poměrně daleko a tedy nejisté. Ani dlouhodobé výhledy optimistické nejsou – jinými slovy šance, že se do poloviny června dosytí zemědělsky nejvýznamnější oblasti Česka, je podle portálu Intersucho sotva 30procentní.

Česká republika ale není jedinou zemí střední Evropy s podobnými problémy. Ještě o něco intenzivnější je teď zažívají na mnoha místech na Slovensku. V podstatě jen vysokohorské oblasti Tater jsou bez známek sucha (neboť tam často ještě leží sníh).

Intenzita sucha na Slovensku
Zdroj: Intersucho.sk

A s výrazným suchem v rozsáhlých oblastech se potýkají taky v Maďarsku, Polsku nebo Německu. V posledně jmenované zemi přitom přichází třetím rokem v řadě:

Sucho v Německu – situace v povrchové vrstvě půdy (do 25 cm)
Zdroj: UFZ

Kromě ohrožení úrody představuje sucho velký problém pro lesy, neboť stromy jsou kvůli trvajícímu deficitu srážek a vysokým teplotám oslabené a hůř odolávají škůdcům, případně usnadňují šíření lesních požárů. O tom ostatně svědčí desítky požárů, které každý den vzplanou na území Německa. V tomto kontextu je docela zajímavé, že zatímco na jihu Evropy je díky dešťům posledních týdnů riziko lesních požárů většinou jen velmi malé, ve střední Evropě, včetně Česka, je klasifikováno jako střední až vysoké.

Riziko lesních požárů v Evropě – předpověď pro čtvrtek 23. dubna 2020
Zdroj: Copernicus a ECMWF

Ale zpátky k Česku – i když teď veřejný i mediální prostor ovládá pandemie koronaviru, dosavadní průběh sucha si zaslouží větší pozornost třeba i proto, že ve srovnání s minulými suchými roky je stav na tuto roční dobu horší.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Změny klimatu a extrémní počasí zdražují potraviny i pojištění, píše Bloomberg

Extrémní výkyvy počasí v důsledku změn klimatu, například v podobě vln veder a sucha, devastují produkci potravin, poškozují kritickou infrastrukturu a vedou k prudkému nárůstu cen pojistného, uvedla v analýze agentura Bloomberg. Ekonomové a centrální bankéři varují, že cenové šoky nemusejí být jen dočasné, ale že se stávají trvalou hrozbou pro stabilitu trhu.
před 2 hhodinami

V Černobylu je nejhůř zamořený Červený les. Po invazi si tam ale Rusové udělali zákopy

O zkušenostech s Černobylem, kde před čtyřiceti lety došlo k jaderné havárii, vypráví muž, který má toto místo prochozené křížem krážem. Andrej Pastorek se dostal i do míst, která okupovali ruští vojáci při invazi na Ukrajinu.
před 4 hhodinami

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
včera v 16:48

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
včera v 14:34

V Evropě přibylo rostlin, které upřednostňují dusíkatou půdu. Reagují tak na člověka

Během posledního půlstoletí v Evropě výrazně přibylo rostlinných druhů, které mají rády půdu bohatou na živiny s vysokým obsahem dusíku. Mírně přibylo i druhů tolerujících stín. Vyplývá to z výsledků dosud nejrozsáhlejšího vegetačního výzkumu v Evropě, který provedl tým vědců ze Zemědělské univerzity v Praze (ČZU) pod vedením botanika Gabriela Midola. Rostliny jako kopřiva, ostružiník nebo svízel se tak objevují v krajině stále víc.
včera v 11:14

Evropa se otepluje nejrychleji z kontinentů

Evropa je podle nové zprávy o klimatu nejrychleji se oteplujícím kontinentem na Zemi. Dopady se projevují ve vlnách veder, nedostatku vody v řekách, častějších požárech, ale také v mizení ledovců. Dohromady to podle vědců ohrožuje evropskou biodiverzitu.
včera v 04:00

Nákladní člun se s keporkakem zvaným Timmy vydal do Severního moře

Tým dobrovolníků na severu Německa se v úterý pustil do dalšího pokusu o záchranu velryby, která zde v březnu uvázla na mělčině. Podařilo se ji dostat na speciální nákladní člun, který se následně vydal na cestu z Baltského do Severního moře. Pokusy o záchranu keporkaka zvaného Timmy poutají velkou pozornost médií a veřejnosti v Německu i v zahraničí.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026

Spor o léky na Alzheimerovu nemoc. Studie tvrdí, že nejsou účinné, část vědců nesouhlasí

Evropské úřady na konci loňského roku registrovaly první dva léky proti Alzheimerově chorobě. Jestli je budou členské státy proplácet z veřejného zdravotního pojištění, je na každé zemi. Právě ve fázi tohoto schvalování vyšla významná studie, která léky z této skupiny označila za nedostatečně efektivní.
28. 4. 2026
Načítání...