Jen na šesti procentech Česka není sucho. Nedostatek vody sužuje celou střední Evropu

Sucho je téma, kterému se v posledních letech věnujeme pravidelně, a bohužel i stále častěji. Letošní rok zatím není výjimkou. Po srážkově bohatém únoru přišel březen, ve kterém spadlo sice průměrné množství srážek, panovaly ale velké regionální rozdíly, a hlavně většina vody spadla v první polovině měsíce. Pak už přišly převážně dny beze srážek, často poměrně teplé a taky větrné. Tedy kombinace, která vedla k intenzivnímu výparu a nástupu sucha. To se během první poloviny dubna začalo výrazněji prohlubovat, píše meteorolog Michal Žák.

V minulém týdnu sice místy zapršelo, významnější srážky se ale zdaleka netýkaly celého Česka – hlavně sever a severovýchod republiky dostal jen pár milimetrů, často spadlo pár kapek. Ale i to, co spadlo, teď slunce a vítr zase rychle z půdy odvádějí.

Není překvapivé, že právě na severu a severovýchodě republiky je teď intenzita sucha nejvýraznější. Oproti obvyklému stavu ve druhé polovině dubna tam často panuje výjimečné, na některých místech až extrémní sucho. Ale ani na ostatním území není situace dobrá – jen zhruba šest procent území nemá sucho vůbec.

I přes deficit srážek a vláhy v půdě zatím vegetace vypadá, že suchem příliš netrpí. Může za to do jisté míry fakt, že ve srovnání s dlouhodobým průměrem se letos příroda probudila díky teplé zimě asi o dva týdny dříve. To znamená, že biomasy je více (o 15 až 30 %), než je v této části roku obvyklé. Při detailnějším pohledu se ale už dá místy sledovat zhoršování relativního stavu vegetace. Výrazněji to pociťují zemědělci (i zahrádkáři), kterým začínají zasychat polní plodiny.

Sucho bude horší

Zásadní otázka je, co bude dál? S největší pravděpodobností se musíme připravit na další prohlubování sucha. V následujících deseti dnech modely výraznější srážky nečekají. Víkend přinese jen ojedinělé přeháňky a bouřky. Víc srážek dorazí pravděpodobně během příštího týdne – i to je ale zatím poměrně daleko a tedy nejisté. Ani dlouhodobé výhledy optimistické nejsou – jinými slovy šance, že se do poloviny června dosytí zemědělsky nejvýznamnější oblasti Česka, je podle portálu Intersucho sotva 30procentní.

Česká republika ale není jedinou zemí střední Evropy s podobnými problémy. Ještě o něco intenzivnější je teď zažívají na mnoha místech na Slovensku. V podstatě jen vysokohorské oblasti Tater jsou bez známek sucha (neboť tam často ještě leží sníh).

Intenzita sucha na Slovensku
Zdroj: Intersucho.sk

A s výrazným suchem v rozsáhlých oblastech se potýkají taky v Maďarsku, Polsku nebo Německu. V posledně jmenované zemi přitom přichází třetím rokem v řadě:

Sucho v Německu – situace v povrchové vrstvě půdy (do 25 cm)
Zdroj: UFZ

Kromě ohrožení úrody představuje sucho velký problém pro lesy, neboť stromy jsou kvůli trvajícímu deficitu srážek a vysokým teplotám oslabené a hůř odolávají škůdcům, případně usnadňují šíření lesních požárů. O tom ostatně svědčí desítky požárů, které každý den vzplanou na území Německa. V tomto kontextu je docela zajímavé, že zatímco na jihu Evropy je díky dešťům posledních týdnů riziko lesních požárů většinou jen velmi malé, ve střední Evropě, včetně Česka, je klasifikováno jako střední až vysoké.

Riziko lesních požárů v Evropě – předpověď pro čtvrtek 23. dubna 2020
Zdroj: Copernicus a ECMWF

Ale zpátky k Česku – i když teď veřejný i mediální prostor ovládá pandemie koronaviru, dosavadní průběh sucha si zaslouží větší pozornost třeba i proto, že ve srovnání s minulými suchými roky je stav na tuto roční dobu horší.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Na půdě kolem Černobylu by se opět daly pěstovat potraviny, naznačuje studie

Desítky let byla půda v okolí ukrajinského Černobylu považována za nevyužitelnou kvůli havárii reaktoru jaderné elektrárny v roce 1986. Nový výzkum ale naznačuje, že by se dala bezpečně využívat pro zemědělství.
před 12 hhodinami

Kůrovcová kalamita polevuje. Brouka krotí počasí i věda

Kalamita lýkožrouta smrkového, kterému se říká lidově kůrovec, v Česku v posledních několika letech ustupuje. Díky tomu i klesá objem smrkového dřeva, které je nutné vytěžit. Podle expertů z Biologického centra Akademie věd v tom má silnou roli počasí, jež není pro tento hmyz tak výhodné. Pomáhají ale i nové zásadní úpravy v postupech ochrany lesa.
před 14 hhodinami

Vědci prozatím uchránili nejstarší strom světa před novou dálnicí

Nejstarší světový strom mohl být ohrožen výstavbou dálnice. Zachránila ho prozatím ovšem kampaň vědců. Ti zdůrazňují přínos podobných velikánů k poznání ohledně změn klimatu. Ve svém článku o příběhu stromu reportoval web německé stanice Deutsche Welle.
29. 4. 2025

Ústup očkování v USA by svědčil hlavně spalničkám, ohrozil by miliony lidí

Očkování je jednou z páteří moderní medicíny. Stačí drobné snížení proočkovanosti a dopady na společnost jsou obrovské. Vědci na základě rozsáhlého modelu pro různé scénáře popsali, jaká budoucnost čeká ohledně šíření nakažlivých nemocí Spojené státy.
29. 4. 2025

Firma Amazon vypustila první várku svých internetových družic

Společnost Amazon miliardáře Jeffa Bezose v pondělí tamního času (v noci na úterý SELČ) vypustila na oběžnou dráhu první várku družic svého projektu Kuiper, který má z vesmíru poskytovat vysokorychlostní internetové připojení po celém světě a snažit se konkurovat nyní dominantnímu Starlinku nejbohatšího muže planety Elona Muska. Informovaly o tom tiskové agentury s odkazem na živý přenos.
29. 4. 2025Aktualizováno29. 4. 2025

Levá, nebo pravá? Vědci zkoumali, do jaké ruky je lepší očkovat

Když lidé dostávají posilující dávku vakcíny, mnohdy si ji nenechají dát do stejné ruky jako tu první. Nový výzkum popsal, že vhodnější je očkovat do stejného místa. Výsledky by se podle autorů daly využít zejména během pandemií, během nichž je nutné očkovat v průběhu epidemické situace.
29. 4. 2025

Do vesmíru odstartovala evropská sonda, která se zaměří na lesy

Po jedenácté hodině dopoledne odletěla do kosmu mise Evropské vesmírné agentury (ESA). Raketa Vega-C vynesla na oběžnou dráhu sondu Biomass, jejímž cílem je monitorovat biomasu na Zemi, hlavně lesy.
29. 4. 2025Aktualizováno29. 4. 2025

Čechoslovačky chtěly bojovat i na Západě. Vlastní armáda o ně ale nestála

I ženy chtěly bojovat – ale nezáleželo to pouze na jejich odhodlání. Pokud se Čechoslovačky chtěly zapojit do zahraničního odboje na Západě, musely se kromě svého odhodlání vybavit i silou čelit mnohým překážkám. Navzdory prvotním plánům se totiž nesměly do války zapojit v československé armádě, ale pouze v britských jednotkách jako cizinky. Více než dvě stě žen ochotných pomáhat v boji s Hitlerem přitom plnilo důležité úkoly – sloužily mimo jiné jako elektrikářky, opravářky optických přístrojů, šifrantky i baličky padáků. Ani válečné hrdinství jim ale uznání nepřineslo.
29. 4. 2025
Načítání...