Dělat si v lavině vzduchovou kapsu nepomáhá, popsali díky experimentu čeští vědci

Výzkum dýchání pod lavinou na Fakultě biomedicínského inženýrství Českého vysokého učení technického (ČVUT) v Praze vyvrátil poučku, že se musí oběť snažit vytvořit si před ústy co největší vzduchovou kapsu, aby z ní posléze mohla dýchat. Univerzita to uvedla v tiskové zprávě. Na výzkumu spolupracují vědci z katedry biomedicínské techniky s Fakultou tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy a Armádou ČR.

„Objem potenciálně vytvořeného prostoru je oproti dechovým objemům člověka zanedbatelný a poskytuje jen málo vzduchu. Prokázali jsme, že k dýchání pod sněhem člověk žádnou dutinu nepotřebuje. Je pouze nutné, aby měl volné dýchací cesty,“ uvedl vedoucí výzkumného týmu Karel Roubík.

Vědci dělají série experimentů s vojáky, kteří pomocí speciálně upravené aparatury dýchají do simulovaného lavinového sněhu. Monitorováni jsou přístroji používanými na jednotkách intenzivní péče.

Výzkum podle školy přináší další otázky. Následné experimenty budou navrženy i na základě dotazníkového průzkumu mezi oběťmi lavin, který se koná za podpory Společnosti horské medicíny ČR. „Tento dotazník není zaměřen pouze na okolnosti nehody, ale hlavně na subjektivní prožitky při dýchání do sněhu, s následným úbytkem kyslíku a hromaděním oxidu uhličitého, a vliv rozhodovacího procesu skupiny před nehodou,“ poznamenala členka týmu Lenka Horáková.

Statistiky o lavinách

Prvních 15 minut přežije zasypání sněhovou lavinou až 90 procent lidí, po další čtvrthodině už je ale naživu méně než třetina obětí, uvádí ČVUT.

V Krkonoších byl v úterý po vydatném sněžení z minulých dní vyhlášen čtvrtý stupeň lavinového nebezpečí z pětidílné stupnice. ČTK to zjistila od zástupců horské služby.

Čtvrtý stupeň znamená vysoké nebezpečí lavin, možnosti túr jsou velmi omezené. Jde o nejvyšší stupeň vyhlašovaný v Krkonoších. Na většině ohrožených cest hrozí sesuvy samovolných lavin středního i velkého rozsahu. Čtvrtý stupeň se v Krkonoších vyhlašuje výjimečně. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Československo pod radioaktivním mrakem. Před čtyřiceti lety hrálo hlavní roli počasí

Před čtyřiceti lety došlo k nejhorší katastrofě při provozu jaderných elektráren v historii. Šlo o Černobyl. O dopadech na Evropu do značné míry rozhodovalo počasí a také schopnost ho dostatečně dobře předpovídat.
před 19 hhodinami

VideoNASA chce do roku 2036 vybudovat základnu na Měsíci

Šéf NASA Jared Isaacman týden před startem mise Artemis II představil nový plán, podle kterého chtějí Spojené státy do roku 2036 vybudovat na Měsíci trvalou základnu. Počítá s desítkami pilotovaných přistání, budováním potřebné infrastruktury i využitím místních zdrojů, především vody. Právě její hledání bude jedním z klíčových úkolů příštích let a zapojí se do něj i technologie, kterou vyvíjejí vědci z ČVUT. Pátrání po vodě na Měsíci má začít v roce 2029.
11. 4. 2026

Dospělí, kteří nikdy nevstoupili do manželství, mají dle studie vyšší riziko rakoviny

Dlouhodobé vztahy zřejmě fungují jako silný faktor, který pomáhá před rakovinou. Ve hře je celá řada různých faktorů, které se podílejí na této ochraně, popsali vědci v rozsáhlém výzkumu.
11. 4. 2026

Artemis II se vrátila na Zemi. Přistání do oceánu proběhlo úspěšně

Mise Artemis II, při které první lidé od sedmdesátých let minulého století obletěli Měsíc, v noci na sobotu ukončila svou více než milion kilometrů dlouhou cestu. Čtveřice astronautů v kosmické lodi Orion proletěla atmosférou a dopadla do Tichého oceánu nedaleko západoamerického San Diega. Manažer programu Orion Howard Hu na tiskové konferenci uvedl, že tento den představuje začátek nové éry lidského průzkumu vesmíru.
10. 4. 2026Aktualizováno11. 4. 2026
Načítání...