Dělat si v lavině vzduchovou kapsu nepomáhá, popsali díky experimentu čeští vědci

Výzkum dýchání pod lavinou na Fakultě biomedicínského inženýrství Českého vysokého učení technického (ČVUT) v Praze vyvrátil poučku, že se musí oběť snažit vytvořit si před ústy co největší vzduchovou kapsu, aby z ní posléze mohla dýchat. Univerzita to uvedla v tiskové zprávě. Na výzkumu spolupracují vědci z katedry biomedicínské techniky s Fakultou tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy a Armádou ČR.

„Objem potenciálně vytvořeného prostoru je oproti dechovým objemům člověka zanedbatelný a poskytuje jen málo vzduchu. Prokázali jsme, že k dýchání pod sněhem člověk žádnou dutinu nepotřebuje. Je pouze nutné, aby měl volné dýchací cesty,“ uvedl vedoucí výzkumného týmu Karel Roubík.

Vědci dělají série experimentů s vojáky, kteří pomocí speciálně upravené aparatury dýchají do simulovaného lavinového sněhu. Monitorováni jsou přístroji používanými na jednotkách intenzivní péče.

Výzkum podle školy přináší další otázky. Následné experimenty budou navrženy i na základě dotazníkového průzkumu mezi oběťmi lavin, který se koná za podpory Společnosti horské medicíny ČR. „Tento dotazník není zaměřen pouze na okolnosti nehody, ale hlavně na subjektivní prožitky při dýchání do sněhu, s následným úbytkem kyslíku a hromaděním oxidu uhličitého, a vliv rozhodovacího procesu skupiny před nehodou,“ poznamenala členka týmu Lenka Horáková.

Statistiky o lavinách

Prvních 15 minut přežije zasypání sněhovou lavinou až 90 procent lidí, po další čtvrthodině už je ale naživu méně než třetina obětí, uvádí ČVUT.

V Krkonoších byl v úterý po vydatném sněžení z minulých dní vyhlášen čtvrtý stupeň lavinového nebezpečí z pětidílné stupnice. ČTK to zjistila od zástupců horské služby.

Čtvrtý stupeň znamená vysoké nebezpečí lavin, možnosti túr jsou velmi omezené. Jde o nejvyšší stupeň vyhlašovaný v Krkonoších. Na většině ohrožených cest hrozí sesuvy samovolných lavin středního i velkého rozsahu. Čtvrtý stupeň se v Krkonoších vyhlašuje výjimečně. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
před 8 mminutami

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
před 13 hhodinami

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
před 13 hhodinami

Neočkovaný předškolák z Ostravska zemřel po onemocnění záškrtem

Neočkované dítě podlehlo nemoci v pražské Fakultní nemocnici Motol a Homolka tento týden poté, co se jeho stav několik týdnů zhoršoval. Výskyt záškrtu je v České republice vzácný, hygienici přesto nabádají rodiče ke kontrole očkování u dětí. V posledních letech se totiž tato nemoc s vysokou smrtností vrací: roku 2024 na ni v Česku po 55 letech poprvé zemřel člověk.
před 19 hhodinami
Načítání...