V posledních dnech se v České republice opět rychleji šíří nákaza covidem-19. Za pondělí přibylo 2521 nakažených, což je skoro dvakrát víc než před týdnem. Současně roste i počet hospitalizovaných; k pondělku jich bylo 544, čili je nejvíc od května. Co bude dál?
Covid-19 se v Česku šíří přes mladé a neočkované. Případů bude přibývat
Současná čísla nejsou neočekávaná, naopak velmi přesně odpovídají scénáři, který Ústav zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) nazval na začátku října „rizikový“. Podle ÚZISu mohl nastat, pokud by byl ve společnosti „vysoký počet rizikových kontaktů, nedostatečně se dodržovala protiepidemická opatření (jako je třeba nošení respirátorů) a současně by ve společnosti nebyla dostatečná imunita“. Aktuální čísla této predikci přesně odpovídají.
„Je to téměř dvakrát víc, než jsme měli minulé pondělí, a více než třikrát víc než před dvěma týdny,“ popsal zrychlování epidemie v Česku Vladimír Piskala z vědecké redakce ČT24. „Reprodukční číslo se navíc už tři dny drží nad hodnotou 1,4.“
Kde je nejhůř
Takzvané incidenční číslo, které označuje počet nových případů na 100 tisíc obyvatel za posledních sedm dní, v pondělí ve srovnání s pátkem vzrostlo ve všech krajích i Praze. V téměř v polovině regionů přesáhlo hodnotu 100.
Nejvyšší je stále v Moravskoslezském kraji se 172 případy a nejnižší je nyní v Královéhradeckém kraji se 30 případy. Je vidět, že jako při minulých vlnách se virus šíří z určitého kraje u hranic, kde hrají přinejmenším zpočátku významnou roli importy ze zahraničí. Situace se pak zhoršuje v sousedních krajích, což je už nyní vidět – Olomoucký kraj, jenž s Moravskoslezským sousedí, je třetí nejhorší v republice s incidencí 147 případů.
Dalším regionem, kde pandemie sílí a odkud se virus šíří do dalších krajů, je Jihočeský kraj s incidencí 151 případů. Vyšší množství nakažených je už vidět i v sousedním kraji Plzeňském.
Tato místa mohou sloužit jako zdroje pro export nákaz do zbytku republiky, zejména pokud jsou v nich více nahromaděné špatně proočkované obce. ÚZIS to potvrzuje: „V okrajových částech republiky, zejména v moravských krajích, stále evidujeme oblasti s rizikovou kumulací málo proočkovaných obcí – tyto lokality mohou být zárodkem lokálních plošných ohnisek nákazy v podzimních měsících.“
Kdo nemoc nejvíc šíří
Covid-19 se nyní nejvíc šíří mezi mladými lidmi do třiceti let a lidmi, kteří zatím nejsou plně naočkovaní. Obě tyto skupiny se přitom do značné míry překrývají. „Vysokou virovou zátěž vykazují nadále mladí lidé ve věku pod devatenáct let, avšak zvyšuje se i počet nově zachycených nákaz ve věkových kategoriích 20–49 let,“ popsal ve své prezentaci ředitel ÚZISu Ladislav Dušek.
V posledních týdnech narůstá počet nových záchytů nákazy zejména ve věkové kategorii dětí a mladistvých mezi dvanácti a devatenácti roky.
Podle Duška jde převážně o šíření nákazy v neočkované populaci. Ta, přestože je už menšinová, je za šíření covidu-19 v současné době zodpovědná z pětasedmdesáti až osmdesáti procent.
Lidé se chovají jako před pandemií
Problémem může být i to, že se výrazně zvýšil počet kontaktů mezi lidmi. V posledních naměřených datech z konce září se ukazuje, že se lidé chovají podobně jako před pandemií.
„Na jaře 2020 se podařilo snížit průměrné týdenní počty blízkých kontaktů z běžných 23 na 7, tedy zhruba na třetinu. Během podzimní vlny se jednalo zhruba o 13 kontaktů týdně a zpřísněním vládních restrikcí na počátku března 2021 došlo k omezení na přibližně 11 přímých osobních kontaktů týdně. Od poloviny dubna začal postupný růst na 23 přímých osobních kontaktů týdně v průběhu září. Celkové počty kontaktů jsou tak shodné s normálním stavem bez epidemie,“ popsali vědci ve výzkumu Život během pandemie.
Právě v počtu kontaktů se dá hledat také klíč k tomu, proč se nákaza nejvíc šíří mezi mladými lidmi, ale méně u seniorů. Stejný výzkum totiž ukazuje, že lidé ve věku mezi osmnácti a čtyřiatřiceti mají průměrně 30,5 kontaktu, ale senioři nad pětapadesát jen 14 kontaktů. Vzhledem k tomu, že mezi mladšími je nižší proočkovanost, jsou jejich kontakty také mnohem více rizikové.
Nejasné naopak zůstává, jak moc se liší ochota omezovat se a řídit pravidly v různých regionech. Přes řadu anekdotických vyprávění, ve kterých částech republiky se nosí, či nenosí respirátory, k tomu nejsou žádná věrohodná data.
Řada drobných faktorů
Na šíření pandemie má drobný vliv také řada menších faktorů. Individuálně má každý z nich nepatrný dopad, ale společně mohou hrát velkou roli.
Už loňské senátní volby ukázaly, že tato aktivita může zvyšovat rychlost šíření epidemie; popsala to do detailů studie, která vyšla v odborném časopise Journal of Population Economics. Údaje o vlivu podzimních voleb do Poslanecké sněmovny sice nejsou zatím známé, ale dá se předpokládat, že se na zrychlení pandemie nějak projevily.
Kontroverzním tématem je, zda k rychlosti šíření nepomáhá to, že se netestují očkovaní. Podle bývalého ministra zdravotnictví Romana Prymuly je chybou, že k něčemu takovému na hromadných akcích nedochází, a v rozhovoru pro iDnes.cz doporučil, aby se do budoucna na masových akcích testovalo plošně a bez výjimek.
„Pokud by šlo testovat, počet by se omezovat nemusel. Sice by se používaly pouze antigenní testy, ale procento rizika by razantně kleslo,“ uvedl.
Souhlasí s ním také brněnský neurobiolog Omar Šerý, který na Twitteru napsal: „Zásadní chybou je, že se netestují očkovaní a roznášejí virus po svém okolí – školy, zaměstnání, rodiny… Jako bychom se nepoučili z loňska. Problémem je, že pokud se vyskytne někdo pozitivní na koronavirus, tak se v jeho okolí dotazuje hygiena lidí, kteří se s ním sešli, zda jsou očkovaní, pokud jsou očkovaní, tak se netestují, i když jsou často pozitivní. Proč? Protože zase se řídíme nevědeckými postupy.“
Podle ÚZISu má na větší počet nakažených, které je nutné hospitalizovat, vliv také to, že se už částečně projevuje vyčerpání ochranného efektu vakcinace. Navíc k tomu bohužel dochází u těch nejvíce zranitelných skupin osob. Kombinují se dva vlivy: jde zejména o seniory, u nichž se obecně imunita snižuje nejrychleji, jako by tělo v tomto věku nechtělo investovat do vzdálené budoucnosti, ale navíc právě tato skupina podstupovala očkování jako první.
Je lépe než před rokem. Zatím
Přestože počty nových případů a hospitalizací rostou, jsou zhruba pětkrát nižší než před rokem. Podle Duška to souvisí s očkováním a vysokou promořeností populace. Zatímco loni bylo v říjnu přes tři sta případů na sto tisíc obyvatel, aktuálně je to zhruba stovka. V nemocnicích bylo kolem 2200 lidí a přes 400 na JIP, v pondělí to bylo 544 a 95 na JIP.
Problémem v tomto ohledu je, že varianta delta, která teď Česko zasáhla, může expandovat výrazně rychleji než starší varianty viru, s nimiž se Česká republika potýkala v minulosti.
Hlavní viník? Delta
V Evropě dominovala na začátku letošního roku takzvaná britská varianta, která byla asi 1,5–1,8krát infekčnější než původní varianta, popisuje Jan Pačes z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd. Jenže delta a její subvarianty, které teď na českém území převládají, je 2,6–3krát rychlejší než původní kmen.
„Změnilo se ale i chování viru,“ upozorňuje Pačes. „Právě tím, jak se virus už umí lépe navázat na naše buňky, tak je nejen více infekční, ale také se více namnoží.“
U virových onemocnění platí, že čím většímu množství viru musí nakažený čelit, tím horší bývá průběh nemoci, a to platí i pro deltu. Toto rychlejší množení má ale pro deltu i jednu nevýhodu: o den se zkrátila doba mezi nákazou a prvními příznaky nemoci, takže nemoc už tak často nemohou šířit bezpříznakoví.
Řada studií potvrzuje, že varianta delta a její mutace jsou nejen více nakažlivé, ale také více smrtící a více nakažených pak končí i na jednotkách intenzivní péče nebo s jinou formou hospitalizace.
Co bude dál?
Nově nakažených bude v Česku dál přibývat, je jen otázkou, jakou rychlostí – to záleží na tom, jak se bude vyvíjet reprodukční číslo. Pokud se bude epidemie dál šířit touto rychlostí, tedy s reprodukčním číslem mezi 1,3 a 1,4, mělo by na konci října přibývat asi 5500 nakažených denně, popsal Vladimír Piskala. Takové nárůsty byly naposledy na jaře 2021, konkrétně na konci dubna.
Nemocnice v současné době hospitalizují v průměru padesát nových pacientů denně. Právě tato hranice byla v minulosti nastavená jako mez, po které by se měla nastavit přísnější opatření, například omezení hromadných akcí.
Podle ÚZISu je sice situace klidnější než vloni touto dobou, přesto existují rizikové faktory: „Celková proočkovanost populace stále není dostatečná a v populaci existuje minimálně cirka třicet procent vnímavých osob, které se mohou snadno nakazit. Bohužel jde i o značně velkou kohortu seniorních a potenciálně zranitelných osob. Nemoc s vysokou pravděpodobností neprodělalo a není očkováno asi 412 tisíc osob ve věku 60+ a cirka 280 tisíc osob ve věku 65+,“ uvádí ÚZIS.
Kvůli těmto faktorům se dá podle rizikového scénáře očekávat, že na začátku listopadu bude v českých nemocnicích asi dvanáct set hospitalizovaných s covidem. Odhadovat vývoj dál je velmi složité, už jen kvůli politickým opatřením, která mohou přijít.