Čeští experti získali 1,5 milionu dolarů od DARPA na vývoj dronů. Nakoupí psoboty Spot

Výzkumníci z Fakulty elektrotechnické ČVUT získali 1,5 milionu dolarů od americké agentury DARPA na další vývoj autonomních robotů. Subvence ve výši v přepočtu 32,6 milionu korun umožní dále investovat do výzkumníků i přístrojového vybavení.

Vědci a studenti, kteří v loňském srpnovém a letošním únorovém kole robotické soutěže DARPA Subterranean Challenge pokaždé zvítězili v kategorii nesponzorovaných týmů a celkově obsadili 3. místo, si díky tomu pořídí tři roboty SPOT od společnosti Boston Dynamics a letku nových dronů se senzory přímo přizpůsobenými podmínkám autonomního letu v podzemních prostorách. 

Nahrávám video
Čeští roboti na soutěži DARPA
Zdroj: ČT24

Tým akademiků z katedry kybernetiky a katedry počítačů Fakulty elektrotechnické ČVUT získal 1,5 milionu dolarů v rámci výzkumu financovaného agenturou Ministerstva obrany Spojených států pro pokročilé výzkumné projekty (DARPA - Defense Advanced Research Projects Agency).

V rámci této podpory bude moci tým investovat do nákupu moderního robotického hardwaru, aby byl plně kompetitivní z hlediska technologického vybavení. Další částky půjdou do podpory studentů podílejících se na výzkumu a umožní také financovat cestu na finálové kolo soutěže DARPA Subterranean Challenge, které má proběhnou na podzim příštího roku.

„Máme v úmyslu z této subvence také uhradit náklady spojené s cestováním na testovací kolo, které je naplánováno v USA na duben. Jeho uspořádání je ovšem z pohledu současné situace nejisté, v takovém případě bychom se snažili zorganizovat testování v České republice za podmínek, které by co nejlépe odpovídaly náročným podmínkám finále,“ uvedl Tomáš Svoboda, vedoucí katedry kybernetiky Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze, který je současně vedoucím týmu CTU-CRAS-NORLAB.

Významnou částku také tým vynaloží na nákup čtyřnohých robotů SPOT od společnosti Boston Dynamics:

„Tyto roboty, které jsou dosud nejlépe disponovány pro skutečně autonomní chování a navíc jsou velmi spolehlivé, byly teprve nedávno uvolněny k volnému prodeji. Setkali jsme se s nimi v druhém soutěžním kole, kde je nasadil tým Costar (mimo jiné JPL NASA, MIT) a kde se ukázaly v dobrém světle. Doufáme, že k nám dorazí včas, abychom je stačili zaintegrovat a mohli s nimi absolvovat finálovou soutěž,“ doplňuje Tomáš Svoboda.

Vedle toho bude robotický tým například investovat do letky nových dronů se senzory přizpůsobenými podmínkám autonomního letu v podzemních prostorách soutěže DARPA a nových LIDARů, které pásovým robotům umožní nejmodernější 3D vidění.

„Máme v plánu významně posílit autonomní chování robotů, což souvisí s přesností jejich lokalizace a navigace. K tomu potřebujeme se dále posunout ve vývoji senzorické výbavy robotů, a to jak u kráčejících robotů, tak u našich současných kolových a pásových robotů. Podpora výzkumu od DARPA nám umožní řešit nejen výzkumné, ale také technologické výzvy související s nasazením robotů ve finálovém kole,“ naznačil další plány Jan Faigl, vedoucí laboratoře výpočetní robotiky Centra umělé inteligence.

Z práce a výsledků robotiků na Fakultě elektrotechnické ČVUT bude těžit nejen DARPA a ministerstvo obrany USA, ale vědecká excelence týmu může podle vědců přinášet prospěch i lokálním partnerům z oblasti státní a veřejné správy či průmyslu. „Věříme, že máme co nabídnout i Armádě České republiky či například Integrovanému záchrannému systému ČR s ohledem na to, že už spolupracujeme s hasičskými sbory z jiných zemí,“ shrnuje Tomáš Svoboda.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Data: Proti chřipce nejsou očkované tři čtvrtiny lékařů a drtivá většina sester

Evropská unie doporučuje, aby bylo očkovaných nejméně 75 procent pracovníků ve zdravotnictví. Aktuální údaje z Česka ale ukazují, že tohoto čísla v případě vakcíny proti chřipce nedosahuje ani jediná skupina zdravotníků a proočkovanost je mezi nimi výrazně nižší.
před 14 hhodinami

Vědci sestavili obří mapu vesmíru, naznačili zpochybnění Einsteinovy konstanty

Pět let trvalo, než vznikla nejkvalitnější mapa kosmu, která zachycuje 47 milionů galaxií. Vědci ji chtějí využít pro pochopení toho, jak se chová a jak je rozložená takzvaná temná energie, která tvoří většinu vesmíru. Sběr dat reálně trval kratší dobu, než bylo v plánu, celý proces totiž narušila covidová pandemie.
před 15 hhodinami

Svět padá do AI pasti, tvrdí ekonomové

Umělé inteligence (AI) rychle zvyšují automatizaci v mnoha oborech. Rychlost a rozsah těchto změn jsou tak velké, že to dle nového výzkumu může ohrozit i samotné firmy. V rozhovoru pro ČT24 autoři nové studie popsali, jak by nastíněný celosvětový problém řešili právě oni.
před 17 hhodinami

Nové poznatky o lidoopech narušují představu o výjimečnosti lidské mysli

Lidoopi dokážou předstírat hru s neexistujícími předměty, měnit svá přesvědčení podle síly nových informací a pamatovat si známé tváře i po více než čtvrt století. Série studií z posledních let, které shrnuje britský list The Guardian, výrazně mění pohled vědců na mentální schopnosti nejbližších příbuzných člověka a zpochybňuje dřívější představy o jedinečnosti lidské mysli.
před 20 hhodinami

V USA jsou dostupná lidská embrya na zakázku. Vědci varují před eugenikou

Američtí rodiče se stále víc obracejí na soukromé firmy, které jim slibují dodat geneticky ideální embrya. Tyto děti by měly mít vyšší IQ, měly by se dožívat vyššího věku a měly by tedy mít v životě lepší šance než zbytek populace. Experti na etiku to považují za znepokojivé.
26. 4. 2026

Před čtyřiceti lety došlo ke katastrofě v Černobylu

Katastrofa v jaderné elektrárně Černobyl v dubnu 1986 zničila rozsáhlé území v Sovětském svazu, vyvolala na desítky let strach z atomu a měla i mnoho dalších negativních dopadů na celou Evropu.
26. 4. 2026

Fotbalové mistrovství vyprodukuje obří emise. Samo se potýká s nepřízní klimatu

Mistrovství světa ve fotbale (MS) v roce 2026 bude v mnoha ohledech přelomové. Poprvé se odehraje ve třech zemích současně – Spojených státech, Kanadě a Mexiku. Poprvé se ho zúčastní 48 týmů, které se utkají ve 104 zápasech, místo 32 týmů a 64 utkání. Tento „největší šampionát historie“ může být zároveň i klimaticky nejproblematičtější. Odhady naznačují, že celková uhlíková stopa turnaje přesáhne devět milionů tun emisí odpovídajících ekvivalentu oxidu uhličitého. To je výrazně více než u předchozích šampionátů, a to téměř o dvojnásobek.
25. 4. 2026

„Krakeni“ z vrcholu potravní pyramidy mění představy o pravěkých mořích

Japonští vědci díky kombinaci několika moderních technologií popsali druh druhohorní chobotnice, která mohla svými rozměry přinejmenším soupeřit s největšími obratlovci své doby. Tento agresivní predátor navíc disponoval nečekaně vysokou inteligencí.
24. 4. 2026
Načítání...