Brněnští vědci nahlédli do mamutích žaludků. A poodhalili podobu pravěkého světa

Za časů mamutů a srstnatých nosorožců vypadala krajina severní Sibiře podobně jako dnes; nasvědčuje tomu výzkum žaludků zmrzlých býložravců. Botanici z Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity tak vyvracejí představu, že obří savci žili v době ledové v bezlesé stepi táhnoucí se od střední Evropy až na Aljašku. Výsledky výzkumu publikoval tým pod vedením botaničky Ireny Axmanové v časopisu Ecography, oznámila novinářům mluvčí školy Tereza Fojtová.

Charakter krajiny lze částečně rekonstruovat pomocí analýzy pylových zrn či zbytků rostlin v usazeninách. Ještě lepší zdroj informací představují mamutí žaludky. „Ve věčně zmrzlé půdě severní Sibiře a Aljašky se našla dobře zachovalá těla velkých býložravců doby ledové včetně obsahu jejich trávicí soustavy. Zbytky rostlin z jejich žaludků či výkalů jsme mohli porovnat se současnou vegetací Sibiře a zjistili jsme, že tamní krajina vypadala podobně jako dnes už zhruba před padesáti tisíci lety,“ uvedla Axmanová.

Botanici nezkoumali trávicí trakt býložravců přímo, ale shromáždili informace o zbytcích rostlin a pylu ze sedmadvaceti studií jiných odborníků popisujících zmrzlé mamuty, soby, koně, bizony a srstnaté nosorožce z období před 50 tisíci až 15 tisíci lety. Sestavili seznam nalezených rostlin, ten porovnali s různými typy sibiřské vegetace, kterou podrobně zkoumali po několik let. Nejvíc podobností našli se současnou severskou krajinou.

Pravěká Sibiř byla podobná jako dnes

„Ukázalo se, že během vrcholné doby ledové byla tamní krajina pravděpodobně velmi podobná té současné. Zvířata se tedy na severu Sibiře a na Aljašce pásla ve vlhkých biotopech, v krajině s významným zastoupením tundry, světlé modřínové tajgy a rašelinišť. Kromě trav si pochutnávala i na větvičkách vrb či bříz a k typické stepní vegetaci se moc nedostala,“ shrnula výsledky výzkumu Axmanová.

Zatímco ve střední Evropě převažovala otevřená krajina s výrazným podílem suché stepi, kde se na vlhčích a chráněných místech vyskytovaly řídké lesy, na severu Sibiře žili velcí savci mezi jezírky a mokřady. I v drsných podmínkách se tam vyskytovaly četné stromy a keře. Možná i díky typu krajiny a její stabilitě vyhynuli mamuti na severu asijského kontinentu mnohem později než v jiných částech světa.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

NASA mohla omylem kolonizovat Mars, naznačují vlastnosti „nesmrtelné“ bakterie

Americká vesmírná agentura NASA objevila před několika lety v opakovaně čištěné laboratoři bakterii, která přežila desítky pokusů o dezinfekci. Teď vědci popsali, jak to organismus dělá, a také potenciální dopady těchto schopností.
včera v 16:46

Vědci na Trutnovsku našli v trase D11 hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století

Vědci v trase budoucí dálnice D11 v úseku mezi Jaroměří a Trutnovem objevili hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století, které považují za mimořádný archeologický soubor doplňující poznání tehdejších válečných konfliktů. Kromě hrobu z druhé slezské války z roku 1745, o kterém již informovali, našli také tři z roku 1866.
včera v 13:54

Ničivé počasí v části Asie není náhoda, ale klimatické varování, tvrdí vědci

Jihovýchodní Asie letos čelí neobvykle silným bouřím. Počet obětí povodní a sesuvů půdy v Indonésii, na Srí Lance a v Thajsku dosud přesáhl 1400, přičemž více než tisícovka lidí se stále pohřešuje. V Indonésii zůstávají celé vesnice odříznuté od zbytku světa poté, co voda zničila mosty a silnice. Tisíce lidí na Srí Lance nemají přístup k pitné vodě, zatímco thajský premiér přiznal nedostatečnou reakci své vlády, píše agentura AP.
včera v 11:44

Stárnutí ženských vajíček se dá zvrátit, zjistili náhodou čeští vědci

Projevy stárnutí ženských vajíček, takzvaných oocytů, je možné zvrátit a jejich poškození opravit. To, co bylo dosud považováno za biologicky nemožné, dokázal mezinárodní tým vedený reprodukční bioložkou Helenou Fulkovou z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd ČR, který o průlomu informoval v tiskové zprávě. Výsledky zveřejnil časopis Aging Cell. Podle vědců otevírají závěry práce nové otázky o biologii stárnutí a také prostor pro vývoj budoucích léčebných postupů.
včera v 10:47
Načítání...