Británie jako první schválila molnupiravir, lék proti covidu v tabletě. Zájem o něj má i Česko

Británie ve čtvrtek jako první země na světě schválila použití antivirotika molnupiravir pro léčbu covidu-19. Pilulku od americké farmaceutické společnosti Merck & Co lze jako první léčivo v tabletě používat i při domácí léčbě covidu. Podle výsledků klinických testů tento lék u nakažených koronavirem snižuje riziko hospitalizace a úmrtí nejméně na polovinu.

O schválení molnupiraviru aktuálně rozhoduje i Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA) a americké úřady. Také Česko podle čtvrtečního vyjádření ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO) čeká na schválení léku evropskou lékovou agenturou. „Vývoj léčivých přípravků je dynamický, pokud se objeví nový lék, tak jsme připraveni ho také objednat,“ řekl.

„Molnupiravir vypadá opravdu zajímavě, protože to je pilulka. A to znamená, že se bude snáz používat v komunitách a snáz se dostane k pacientům, kteří ho potřebují. V zásadě se bude používat jako prevence před progresí nemoci u pacientů, kteří mají komorbidity nebo je u nich kvůli jiným faktorům riziko těžkého průběhu. Takže to je potenciálně důležitý lék. Proto jsme začali s jeho průběžným posuzováním a doufáme, že bude hotové co nejdřív. Na začátku příštího roku, nebo dokonce koncem tohohle roku,“ uvedl pro Českou televizi  vedoucí oddělení biologických hrozeb a vakcinační strategie Evropské lékové agentury Marco Cavaleri.

„Dnešek je pro naši zemi historickým dnem, protože Spojené království je první zemí na světě, která schválila antivirotikum, jež se dá pro léčbu covidu-19 použít doma,“ uvedl ve čtvrtek britský ministr zdravotnictví Sajid Javid.

Merck uvádí, že do konce roku má kapacitu k výrobě deseti milionů dávek nového antivirotika. Léky si však prostřednictvím smluv už předem zajistily vlády po celém světě, takže dostupnost tohoto preparátu zatím bude omezená. Britské úřady v říjnu oznámily, že pro Spojené království zajistily 480 tisíc dávek molnupiraviru.

Molnupiravir je prvním ústně podávaným lékem proti covidu-19 a podle lékařů může být užitečný zejména pro lidi, kteří se z nejrůznějších důvodů nemohou proti covidu-19 očkovat.

Merck vyrábí lék společně s firmou Ridgeback Biotherapeutics, hodlá ale licence na své antivirotikum poskytnout i dalším producentům. Přípravek určený pro dospělé nad 18 let by tak potenciálně mohl významně pomoci zejména nemocným v chudších zemích, které mají kvůli nedostatku vakcín jen malý podíl očkovaných, uvedla AP.

V čem je to přelom

Třetí fáze klinické studie, která skončila na začátku října, ukázala, že pětidenní léčba molnupiravirem snížila pravděpodobnost hospitalizace i úmrtí. Ve skupině s placebem bylo hospitalizováno nebo zemřelo 53 pacientů, tedy 14,1 procenta. U těch, kteří dostávali lék, bylo hospitalizováno nebo zemřelo 28 osob, tedy 7,3 procenta.

Během prvních 29 dnů studie nebylo zaznamenáno žádné úmrtí ve skupině léčené molnupiravirem a osm úmrtí bylo hlášeno u pacientů, kteří dostávali placebo. Pacienti ve studii měli mírnou až středně těžkou formu covidu, v době podání dávky byli do pěti dnů od nástupu příznaků a měli alespoň jeden rizikový faktor spojený se špatným průběhem onemocnění. 

Studie byla předčasně ukončena na základě doporučení nezávislého výboru pro monitorování údajů a po konzultaci s FDA, uvedla společnost Merck. Tyto výbory mají za úkol zajistit, aby studie byly v nejlepším zájmu pacientů, a doporučit jejich zastavení, pokud je jasné, že lék je účinný.

Právě lék, jako je molnupiravir, od začátku pandemie lékařům zoufale chyběl. Jednoduchý přípravek, který se dá podávat v podobě tabletky a zabíral by proti covidu, byl od začátku pandemie snem. Vědci už sice našli léky, které pravděpodobnost hospitalizace snižují (například remdesivir od společnosti Gilead), ale všechny se musí podávat intravenózně, a tedy v nemocnicích a za přítomnosti lékařského personálu. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
před 9 hhodinami

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
před 11 hhodinami

V Evropě přibylo rostlin, které upřednostňují dusíkatou půdu. Reagují tak na člověka

Během posledního půlstoletí v Evropě výrazně přibylo rostlinných druhů, které mají rády půdu bohatou na živiny s vysokým obsahem dusíku. Mírně přibylo i druhů tolerujících stín. Vyplývá to z výsledků dosud nejrozsáhlejšího vegetačního výzkumu v Evropě, který provedl tým vědců ze Zemědělské univerzity v Praze (ČZU) pod vedením botanika Gabriela Midola. Rostliny jako kopřiva, ostružiník nebo svízel se tak objevují v krajině stále víc.
před 15 hhodinami

Evropa se otepluje nejrychleji z kontinentů

Evropa je podle nové zprávy o klimatu nejrychleji se oteplujícím kontinentem na Zemi. Dopady se projevují ve vlnách veder, nedostatku vody v řekách, častějších požárech, ale také v mizení ledovců. Dohromady to podle vědců ohrožuje evropskou biodiverzitu.
před 22 hhodinami

Nákladní člun se s keporkakem zvaným Timmy vydal do Severního moře

Tým dobrovolníků na severu Německa se v úterý pustil do dalšího pokusu o záchranu velryby, která zde v březnu uvázla na mělčině. Podařilo se ji dostat na speciální nákladní člun, který se následně vydal na cestu z Baltského do Severního moře. Pokusy o záchranu keporkaka zvaného Timmy poutají velkou pozornost médií a veřejnosti v Německu i v zahraničí.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026

Spor o léky na Alzheimerovu nemoc. Studie tvrdí, že nejsou účinné, část vědců nesouhlasí

Evropské úřady na konci loňského roku registrovaly první dva léky proti Alzheimerově chorobě. Jestli je budou členské státy proplácet z veřejného zdravotního pojištění, je na každé zemi. Právě ve fázi tohoto schvalování vyšla významná studie, která léky z této skupiny označila za nedostatečně efektivní.
28. 4. 2026

Čeští vědci chtějí odstraňovat léky z vody s pomocí světla. Popsali, jak na to

Tým vědců z Ostravy a Olomouce úspěšně otestoval uhlíkový materiál, který za pomoci světla rozkládá zbytky léčiv ve vodě a snižuje tak jejich rizika pro vodní organismy. Výzkum tak naznačil, jak by se v budoucnosti daly šetrnějším způsobem čistit odpadní vody v tuzemsku.
28. 4. 2026

Zemřel za úsvitu druhého dne, chránil se hmoždířem. Vědci popsali smrt v Pompejích

Archeologové objevili v Pompejích při nedávných vykopávkách pozůstatky dvou mužů, kteří zemřeli při erupci Vesuvu v roce 79 našeho letopočtu. Podle vědců se pokusili uprchnout směrem k pobřeží a před padajícím sopečným materiálem se chránili improvizovaně předměty, které měli po ruce.
28. 4. 2026
Načítání...