Británie jako první schválila molnupiravir, lék proti covidu v tabletě. Zájem o něj má i Česko

Británie ve čtvrtek jako první země na světě schválila použití antivirotika molnupiravir pro léčbu covidu-19. Pilulku od americké farmaceutické společnosti Merck & Co lze jako první léčivo v tabletě používat i při domácí léčbě covidu. Podle výsledků klinických testů tento lék u nakažených koronavirem snižuje riziko hospitalizace a úmrtí nejméně na polovinu.

O schválení molnupiraviru aktuálně rozhoduje i Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA) a americké úřady. Také Česko podle čtvrtečního vyjádření ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO) čeká na schválení léku evropskou lékovou agenturou. „Vývoj léčivých přípravků je dynamický, pokud se objeví nový lék, tak jsme připraveni ho také objednat,“ řekl.

„Molnupiravir vypadá opravdu zajímavě, protože to je pilulka. A to znamená, že se bude snáz používat v komunitách a snáz se dostane k pacientům, kteří ho potřebují. V zásadě se bude používat jako prevence před progresí nemoci u pacientů, kteří mají komorbidity nebo je u nich kvůli jiným faktorům riziko těžkého průběhu. Takže to je potenciálně důležitý lék. Proto jsme začali s jeho průběžným posuzováním a doufáme, že bude hotové co nejdřív. Na začátku příštího roku, nebo dokonce koncem tohohle roku,“ uvedl pro Českou televizi  vedoucí oddělení biologických hrozeb a vakcinační strategie Evropské lékové agentury Marco Cavaleri.

„Dnešek je pro naši zemi historickým dnem, protože Spojené království je první zemí na světě, která schválila antivirotikum, jež se dá pro léčbu covidu-19 použít doma,“ uvedl ve čtvrtek britský ministr zdravotnictví Sajid Javid.

Merck uvádí, že do konce roku má kapacitu k výrobě deseti milionů dávek nového antivirotika. Léky si však prostřednictvím smluv už předem zajistily vlády po celém světě, takže dostupnost tohoto preparátu zatím bude omezená. Britské úřady v říjnu oznámily, že pro Spojené království zajistily 480 tisíc dávek molnupiraviru.

Molnupiravir je prvním ústně podávaným lékem proti covidu-19 a podle lékařů může být užitečný zejména pro lidi, kteří se z nejrůznějších důvodů nemohou proti covidu-19 očkovat.

Merck vyrábí lék společně s firmou Ridgeback Biotherapeutics, hodlá ale licence na své antivirotikum poskytnout i dalším producentům. Přípravek určený pro dospělé nad 18 let by tak potenciálně mohl významně pomoci zejména nemocným v chudších zemích, které mají kvůli nedostatku vakcín jen malý podíl očkovaných, uvedla AP.

V čem je to přelom

Třetí fáze klinické studie, která skončila na začátku října, ukázala, že pětidenní léčba molnupiravirem snížila pravděpodobnost hospitalizace i úmrtí. Ve skupině s placebem bylo hospitalizováno nebo zemřelo 53 pacientů, tedy 14,1 procenta. U těch, kteří dostávali lék, bylo hospitalizováno nebo zemřelo 28 osob, tedy 7,3 procenta.

Během prvních 29 dnů studie nebylo zaznamenáno žádné úmrtí ve skupině léčené molnupiravirem a osm úmrtí bylo hlášeno u pacientů, kteří dostávali placebo. Pacienti ve studii měli mírnou až středně těžkou formu covidu, v době podání dávky byli do pěti dnů od nástupu příznaků a měli alespoň jeden rizikový faktor spojený se špatným průběhem onemocnění. 

Studie byla předčasně ukončena na základě doporučení nezávislého výboru pro monitorování údajů a po konzultaci s FDA, uvedla společnost Merck. Tyto výbory mají za úkol zajistit, aby studie byly v nejlepším zájmu pacientů, a doporučit jejich zastavení, pokud je jasné, že lék je účinný.

Právě lék, jako je molnupiravir, od začátku pandemie lékařům zoufale chyběl. Jednoduchý přípravek, který se dá podávat v podobě tabletky a zabíral by proti covidu, byl od začátku pandemie snem. Vědci už sice našli léky, které pravděpodobnost hospitalizace snižují (například remdesivir od společnosti Gilead), ale všechny se musí podávat intravenózně, a tedy v nemocnicích a za přítomnosti lékařského personálu. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Grónsko je klíčové pro Trumpovu kolosální Zlatou kopuli

Americký prezident Donald Trump a další představitelé jeho administrativy tvrdí, že získání Grónska je zásadní pro úspěšné dokončení projektu Golden Dome (Zlatá kopule). Tento vesmírný protiraketový štít nové generace má ochránit Spojené státy před stále vyspělejšími protivníky, píše server BBC News.
před 7 hhodinami

Dánští archeologové objevili obří středověkou loď-hrad. Uvezla stovky tun nákladu

Objev masivní obchodní lodi u kodaňského pobřeží pomáhá vyprávět nejenom její příběh, ale také vrhá nové světlo na středověký obchod, život námořníků a také na to, jak se tyto lodi stavěly.
před 9 hhodinami

Obavy z budoucnosti mladí Číňané rozptylují pomocí AI věštců

Mladí Číňané se zamilovali do věštění. Pohled do budoucna jim už ale nenabízí kartářky, prognostici nebo tvůrci horoskopů, ale stále častěji umělé inteligence, především domácího původu.
včera v 09:00

Studie: Nejsou důkazy o spojitosti paracetamolu v těhotenství s autismem u dětí

Nová rozsáhlá studie nenašla žádné důkazy o tom, že by užívání paracetamolu v těhotenství zvyšovalo riziko autismu, ADHD a vývojové poruchy intelektu. Studii zveřejnil odborný časopis The Lancet. Těhotné ženy od užívání paracetamolu v loňském roce zrazoval americký prezident Donald Trump, který lék proti horečce a bolesti spojil s rizikem autismu u dětí.
včera v 08:44

Írán odpojil internet v panice, Starlink rušit nedokáže

Teherán odpojil internet během protestů v panice a o přístup k síti přišlo dočasně i ministerstvo zahraničí. Píše to list Financial Times s odkazem na experty. Odříznutí Íránci se navzdory hrozbě represí pokoušejí komunikovat se světem přes Starlink. Íránské úřady se marně snaží rušit signál, a tak zabavují lidem antény.
16. 1. 2026

Cítí se opuštěni elitami, sjednoceni hněvem. Co lidi spojuje v krizích, ukázal český výzkum

Co mají společného spory o roušky během covidu a hádky o pomoc Ukrajině v diskuzích na facebooku? Výzkum českých vědkyň ukazuje, že lidé v časech krize sdílejí opakující se příběhy na základě modelu „my dole“ proti „těm nahoře“. Může to na sociálních sítích posílit sounáležitost mezi lidmi, ale současně takové chování rozděluje společnost ještě víc a vytváří pocity nedůvěry vůči elitám, hlavně těm politickým a mediálním.
16. 1. 2026

Jaký bude rok 2026? Velká předpověď naznačuje vysoké teploty

Letošní rok by se mohl zařadit k těm dosud nejteplejším. Naznačují to predikce na základě analýzy historických dat a sledování dlouhodobého vývoje. Důležitou roli mají mít jevy El Niňo a La Niňa. Dosud nejteplejší byl rok 2024, ten loňský se stal třetím nejteplejším od počátku pozorování.
16. 1. 2026

Mikroplastů je tolik, že kontaminují výzkumy o množství mikroplastů

Mikroplastů je už na Zemi tolik, že se nedá pořádně říct, jak moc jich je – tak se dají shrnout výsledky několika studií, které vyšly v poslední době. Na základě důkladných analýz jejich autoři zpochybňují předchozí výzkumy, které popisovaly, kolik mikroplastů (a nanoplastů) se nachází v lidských tkáních.
16. 1. 2026
Načítání...