Británie jako první schválila molnupiravir, lék proti covidu v tabletě. Zájem o něj má i Česko

Británie ve čtvrtek jako první země na světě schválila použití antivirotika molnupiravir pro léčbu covidu-19. Pilulku od americké farmaceutické společnosti Merck & Co lze jako první léčivo v tabletě používat i při domácí léčbě covidu. Podle výsledků klinických testů tento lék u nakažených koronavirem snižuje riziko hospitalizace a úmrtí nejméně na polovinu.

O schválení molnupiraviru aktuálně rozhoduje i Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA) a americké úřady. Také Česko podle čtvrtečního vyjádření ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO) čeká na schválení léku evropskou lékovou agenturou. „Vývoj léčivých přípravků je dynamický, pokud se objeví nový lék, tak jsme připraveni ho také objednat,“ řekl.

„Molnupiravir vypadá opravdu zajímavě, protože to je pilulka. A to znamená, že se bude snáz používat v komunitách a snáz se dostane k pacientům, kteří ho potřebují. V zásadě se bude používat jako prevence před progresí nemoci u pacientů, kteří mají komorbidity nebo je u nich kvůli jiným faktorům riziko těžkého průběhu. Takže to je potenciálně důležitý lék. Proto jsme začali s jeho průběžným posuzováním a doufáme, že bude hotové co nejdřív. Na začátku příštího roku, nebo dokonce koncem tohohle roku,“ uvedl pro Českou televizi  vedoucí oddělení biologických hrozeb a vakcinační strategie Evropské lékové agentury Marco Cavaleri.

„Dnešek je pro naši zemi historickým dnem, protože Spojené království je první zemí na světě, která schválila antivirotikum, jež se dá pro léčbu covidu-19 použít doma,“ uvedl ve čtvrtek britský ministr zdravotnictví Sajid Javid.

Merck uvádí, že do konce roku má kapacitu k výrobě deseti milionů dávek nového antivirotika. Léky si však prostřednictvím smluv už předem zajistily vlády po celém světě, takže dostupnost tohoto preparátu zatím bude omezená. Britské úřady v říjnu oznámily, že pro Spojené království zajistily 480 tisíc dávek molnupiraviru.

Molnupiravir je prvním ústně podávaným lékem proti covidu-19 a podle lékařů může být užitečný zejména pro lidi, kteří se z nejrůznějších důvodů nemohou proti covidu-19 očkovat.

Merck vyrábí lék společně s firmou Ridgeback Biotherapeutics, hodlá ale licence na své antivirotikum poskytnout i dalším producentům. Přípravek určený pro dospělé nad 18 let by tak potenciálně mohl významně pomoci zejména nemocným v chudších zemích, které mají kvůli nedostatku vakcín jen malý podíl očkovaných, uvedla AP.

V čem je to přelom

Třetí fáze klinické studie, která skončila na začátku října, ukázala, že pětidenní léčba molnupiravirem snížila pravděpodobnost hospitalizace i úmrtí. Ve skupině s placebem bylo hospitalizováno nebo zemřelo 53 pacientů, tedy 14,1 procenta. U těch, kteří dostávali lék, bylo hospitalizováno nebo zemřelo 28 osob, tedy 7,3 procenta.

Během prvních 29 dnů studie nebylo zaznamenáno žádné úmrtí ve skupině léčené molnupiravirem a osm úmrtí bylo hlášeno u pacientů, kteří dostávali placebo. Pacienti ve studii měli mírnou až středně těžkou formu covidu, v době podání dávky byli do pěti dnů od nástupu příznaků a měli alespoň jeden rizikový faktor spojený se špatným průběhem onemocnění. 

Studie byla předčasně ukončena na základě doporučení nezávislého výboru pro monitorování údajů a po konzultaci s FDA, uvedla společnost Merck. Tyto výbory mají za úkol zajistit, aby studie byly v nejlepším zájmu pacientů, a doporučit jejich zastavení, pokud je jasné, že lék je účinný.

Právě lék, jako je molnupiravir, od začátku pandemie lékařům zoufale chyběl. Jednoduchý přípravek, který se dá podávat v podobě tabletky a zabíral by proti covidu, byl od začátku pandemie snem. Vědci už sice našli léky, které pravděpodobnost hospitalizace snižují (například remdesivir od společnosti Gilead), ale všechny se musí podávat intravenózně, a tedy v nemocnicích a za přítomnosti lékařského personálu. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

WHO zkoumá možnosti vakcín a léčby proti epidemii eboly v Kongu

Světová zdravotnická organizace (WHO) zkoumá, zda by některé kandidátské vakcíny, tedy očkovací látky ve fázi výzkumu, nebo léčebné postupy, mohly být použity k potlačení epidemie eboly v Kongu (Demokratické republice Kongo). Informovala o tom v úterý agentura AFP. Organizace již dříve vyhlásila nárůst počtu případů vysoce nakažlivé hemoragické horečky za mezinárodní zdravotní stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Kde leží hranice medicíny? Odpovědi hledal nový pořad Daniela Stacha Na dosah

Česká televize spouští nový diskusní pořad Na dosah. Bude se snažit přiblížit zásadní společenská témata, která mají potenciál rozdělovat společnost tak, aby odborníci i obyčejní lidé mohli hledali shodu. První díl se v úterý 19. května od 20:07 na ČT24 věnuje medicíně, která občas může vypadat jako všemocná – ale zatím taková rozhodně není.
před 15 hhodinami

Svět je dle expertů k pandemiím náchylnější než před covidem

Ani po epidemii eboly v západní Africe před necelými deseti lety, pandemii covidu-19 a nouzové situaci kolem infekčního onemocnění mpox (dříve opičí neštovice) není svět bezpečnějším místem před propuknutím nových pandemií. Uvedlo to mezinárodní expertní grémium na úvod výročního zasedání Světového zdravotnického shromáždění, které je orgánem Světové zdravotnické organizace (WHO). Šéf WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus prohlásil, že svět nyní zažívá nebezpečné časy.
před 16 hhodinami

Po týdnu tréninku se lidský mozek naučí přijmout nemožné. Včetně létání

Člověk neumí vlastní silou létat. Nikdy to neuměl, a pokud se genetika nestane opravdu neskutečně pokročilou, nebude to umět nikdy. Lidský mozek je na tento fakt naprogramovaný miliony let evoluce našeho druhu. A přesto – náš mozek je tak neuvěřitelně přizpůsobivý a současně učenlivý, že se dá přesvědčit k tomu, že jeho nositel létat umí. A dokonce pak podle toho mění své další funkce. Prokázal to pozoruhodný experiment čínských vědců.
před 19 hhodinami

Historička: „Bílí“ migranti z Ruska nakopli československou vědu i techniku

Když do Československa přišli po první světové válce ruští emigranti, nabídla jim nově vzniklá republika vzdělání, pomoc i zázemí. A oni se jí za to odvděčili špičkovými výkony v technických oborech, popisuje v rozhovoru pro ČT24 historička Dana Hašková.
před 21 hhodinami

Klíšťata ve městech jsou infikovanější než v lesích, upozorňují vědci

Klíšťata ve městech jsou prokazatelně až dvakrát infikovanější než ta ze 150 lesních lokalit po celém Česku, kde pracovníci Státního zdravotního ústavu sbírají a testují vzorky. Vědci je hledají pozemním sběrem, informace získávají i přímo od lidí prostřednictvím aplikace Klíšťapka nebo webu Klíšťata ve městě. Za tři roky nasbírali více než dvanáct tisíc klíšťat. Některou z bakterií bylo infikováno 44 procent z nich, čtvrtina pak boreliózou.
před 22 hhodinami

Auta jsou dál největšími znečišťovateli měst. Problémem jsou filtry pevných částic

Automobilová doprava zůstává hlavním znečišťovatelem ovzduší v tuzemských městech. Přesto se situace i díky přísnějším zákonům v posledních letech výrazně zlepšuje. Hlavním problémem ale stále zůstávají nefunkční, nebo dokonce chybějící filtry pevných částic, a to u naftových i benzinových aut. Poukázala na to měření vědců z ČVUT a z Akademie věd.
18. 5. 2026

Ve stockholmské kavárně člověk slouží umělé inteligenci

Kávu sice nalévá lidská ruka, ale za pultem v experimentální kavárně ve Stockholmu tahá za nitky něco mnohem méně tradičního. Začínající firma Andon Labs se sídlem v San Franciscu svěřila vedení kavárny Andon Café ve švédském hlavním městě zástupkyni umělé inteligence (AI), které říkají Mona, napsala agentura AP.
18. 5. 2026
Načítání...