Bavlna na Měsíci je mrtvá. Čínský experiment umrzl

Několik dní byl Měsíc světem, kde díky bavlně existoval život. Ovšem teď je opět jen mrtvým vesmírným tělesem a současně prvním známým kosmickým objektem s výjimkou Země, kde něco zemřelo. Bavlnu pak zabil mráz.

Čína na začátku týdne oznámila, že ve speciálním válcovitém kontejneru, který na Měsíc dopravila sonda Čchang-e 4, vyklíčila semínka bavlny. Bavlna vyrostla v mřížkovité struktuře, která je umístěná v přibližně 18centimetrovém kanystru se vzduchem, vodou a půdou. Potvrdila to série snímků, které zveřejnil výzkumný ústav z univerzity v Čchung-čchingu.

„Je to poprvé, co lidé provedli výzkum s růstem rostlin na měsíčním povrchu,“ uvedl v úterý vedoucí čínského výzkumného týmu. Sonda na Měsíci přistála 3. ledna, na měsíční povrch dosedla s robotickým vozítkem, které krátce po přistání zahájilo průzkum.

Nejnovější zprávy z Měsíce ale říkají, že semínka již uhynula. Informoval o tom čínský deník GBTimes. Podle něj experiment skončil poté, co obsah 2,6 kilogramu vážící biosféry nepřežil příchod měsíční noci. Během ní teploty klesají hluboko pod nulu, mohou se přiblížit dokonce až minus 180 stupňům Celsia.

Mrazivá smrt na Měsíci

Biosféra neměla žádný zdroj vlastního tepla, takže uvnitř ní byla teplota podobná jako venku. Takový mráz nemohlo nic z obsahu kontejneru přežít. Kromě bavlny měla sonda v kanystru také semínka lilku, huseníčku rolního a vzorky kvasinek. Součástí experimentu byla také vajíčka octomilek, která nahradila původně zvažovaného bource morušového.

Den a noc trvají na Měsíci mnohem déle než na Zemi. Jeden celý cyklus trvá přibližně 27 pozemských dní. Každá noc má tedy asi dva týdny. Šéf experimentu uvedl na tiskové konferenci na univerzitě v Čchung-čchingu, že „teplota uvnitř kanystru s umělou biosférou poklesla na 52 stupňů pod nulou, čímž pokus skončil.“

Kontejner s umělou biosférou
Zdroj: Univerzita v Čchung-čchingu

Jakmile zase nad Von Kármánovým kráterem, kde sonda pracuje, vyjde Slunce a oteplí se, začnou rostliny uvnitř kanystru hnít, kontejner je ale dokonale utěsněný, takže Měsíční povrch nebude nijak kontaminován.

Čínští vědci současně oznámili, že probíhá i kontrolní experiment na Zemi. Při něm se experti pokusili vytvořit co nejpodobnější podmínky jako na Měsíci a zkusili nechat vyrůst stejnou sestavu organismů, jako obsahuje měsíční biosféra. Zajímavé je, že zatímco na Měsíci vzešla jen bavlna, v pozemském kontrolním pokusu se ujaly všechny druhy. Naznačuje to, že všechno je zřejmě ještě složitější, než se zdálo.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Schránku s pokladem našli mezi kameny, teď si turisté rozdělí štědré nálezné

Královéhradecký kraj vyplatí 11,7 milionu korun dvěma turistům, kteří loni nedaleko Dvora Králové nad Labem na úbočí kopce Zvičina našli zlatý poklad. Téměř šest set mincí a šperků vážilo přes pět kilogramů, podle dosavadních zjištění zlato někdo do země ukryl zřejmě v období druhé světové války. Nález zpracovávají konzervátoři, koncem roku si ho bude moci prohlédnout veřejnost. Podle odhadů jsou v tuzemsku celkem až desetitisíce amatérských hledačů, s nimiž spolupracují i profesionálové.
před 2 hhodinami

USA nechaly přivřít „oko NATO na obloze“ pro Blízký východ

Přední americká firma Planet Labs zabývající se satelitními snímky na žádost Washingtonu omezila na neurčito přístup k fotografiím z Íránu a velké části Blízkého východu. Opatření ztěžuje práci humanitárním skupinám a novinářům, kteří se snaží ověřovat informace na místě. Určitou míru kontroly naznačily i další americké společnosti. USA už dekády omezují snímky z Izraele a palestinských území.
před 15 hhodinami

Do roku 2050 budou mít metabolické onemocnění jater téměř dvě miliardy lidí, uvádí studie

Onemocnění jater spojené s poruchou metabolismu (MASLD), při němž se v játrech hromadí tuk, bylo diagnostikováno u 1,3 miliardy lidí. Studie zveřejněná ve vědeckém časopise The Lancet uvádí, že do roku 2050 bude metabolickými onemocněními jater postiženo 1,8 miliardy lidí, což představuje nárůst o 42 procent oproti roku 2023.
před 16 hhodinami

Pravěké ženy jedly mnohem méně masa než muži. Vědci zkoumají proč

Nový výzkum poprvé popsal na velkém vzorku kostí pravěkých Evropanů, jak zásadní byl rozdíl v konzumaci masa mezi muži a ženami, přičemž archeologové prozkoumali dobu deseti tisíc let.
před 20 hhodinami

Při několika vlnách veder už padaly podle vědců hranice smrtelného horka

Vědci nedávno překlasifikovali hranice smrtícího horka. Podle nich už byly splněny podmínky považované za smrtelné horko, které zranitelní lidé jen obtížně přežívají, rovnou v několika nedávných vlnách veder.
před 22 hhodinami

Čína se potýká s virem, který útočí na zrak. Na lidi se přenáší od mořských tvorů

Čína už několik let zaznamenává zvýšené množství podivných očních infekcí. Teď vědci popsali příčinu této choroby. Způsobuje ji virus, který se na lidi přenáší od mořských tvorů, s nimiž lidé přicházejí do styku.
13. 4. 2026

Žena trpěla třemi nevyléčitelnými nemocemi. Jedna genová terapie ji zbavila všech

Nevyléčitelně nemocná pacientka měla tři nemoci, jejichž kombinace znemožňovala léčbu. Přípravek proti jedné z nich totiž okamžitě zhoršoval průběh obou ostatních. Vědci tak u ní vyzkoušeli experimentální terapii CAR-T, která zabrala během pouhých několika týdnů.
13. 4. 2026

KGB, petro-rubl a Potěmkinovy reaktory. Historik vysvětluje příčiny katastrofy v Černobylu

Před čtyřiceti lety došlo do té doby v nepříliš známém městě k nehodě. Jedna noc, jeden reaktor a jedno jméno – Černobyl. Tato událost navždy změnila pohled na jadernou energii. V seriálu ČT24 tuto událost připomínáme – ale nejen jako příběh samotné katastrofy, ale pokud možno v co nejširším kontextu.
13. 4. 2026
Načítání...