Léčba hydroxychlorochinem snižuje úmrtnost u pacientů s nemocí covid-19, oznámila nová americká studie na více než 2500 pacientech. Informovala o tom nezisková zdravotní organizace Henry Ford Health System a sdílel ji také americký prezident Donald Trump, který léčbu tímto antimalarikem prosazuje. Řada expertů má ale vůči výsledkům studie výhrady.
Americký výzkum tvrdí, že hydroxychlorochin léčí covid-19. Donald Trump slaví, experti mají pochybnosti
Výzkum spočíval v takzvané retrospektivní analýze 2541 pacientů, kteří se léčili v šesti amerických nemocnicích mezi 10. březnem a 2. květnem 2020. Výsledky ukázaly, že zemřelo 26,4 procenta pacientů neléčených hydroxychlorochinem, ale jen 13 procent pacientů, u nichž byla tato látka využita.
U žádného z léčených přitom nebyly zaznamenány žádné srdeční abnormality – lékaři přitom právě tento potenciální problém často spojovaný s hydroxychlorochinem intenzivně monitorovali.
Výsledky vyšly v recenzovaném odborném časopise International Journal of Infectious Diseases 2. července, čtyři dny poté je sdílel na Twitteru Donald Trump:
Autoři výzkumu uvedli, že většina léčených osob dostala lék velmi rychle po přijetí do nemocnic: 82 procent během 24 hodin, 91 procent během 48 hodin. Všem pacientům bylo více než 18 let, jejich průměrný věk byl 64 let.
„Tato zjištění byla detailně analyzována a recenzována,“ uvedl spoluautor studie Marcus Zervos. „Myslíme si, že naše výsledky, které se liší od jiných z dalších studií, jsou způsobené včasným nasazením léčby a částečně také kombinací zákroků v podpůrné péči – včetně monitorování srdečních funkcí. Také naše dávkování se lišilo od studií, které neprokázaly žádný prospěch léku,“ dodal vědec. Podle něj mají jiné studie nižší hodnotu, protože měly menší počet pacientů, neprošly recenzním řízením nebo byly založené na jiném vzorku léčených.
Autoři studie zdůrazňují, že s ohledem na zhoršující se epidemiologickou situaci na celém světě bude zapotřebí laciného a účinného léku na nový koronavirus – a hydroxychlorochin, je-li správně nasazen, těmto požadavkům podle nich vyhovuje.
Stejný výzkum se věnoval také léčbě azithromycinem a kombinaci azithromycinu s hydroxychlorochinem. U nich byla léčba méně účinná, přesto vědci jisté zlepšení pozorovali. Lidé neléčení těmito přípravky umírali ve 26,4 procenta případů, ti léčení jen azithromycinem ve 22,4 procenta případů.
Průměrně se úmrtnost pacientů v této studii pohybovala kolem 18,1 procenta; nejvyšší byla u pacientů ve věku nad 65 let a těch, kteří byli přijati se sníženou hladinou kyslíku. Jako u mnoha předchozích výzkumů také tento zjistil, že nejčastěji umírali lidé s dalšími chorobami – především s těmi, které postihují ledviny a plíce.
Má tato práce vypovídací hodnotu?
Autoři současně zdůrazňují, že výsledky studie by se měly vykládat s opatrností a měly by být ověřené dalšími výzkumy v širším kontextu – zejména dvojitě zaslepenými studiemi, které jsou považovány za ideál vědecké práce.
Varují také před laickým i masovým užíváním: „V současné době by se tento lék měl používat jen u hospitalizovaných a monitorovaných pacientů a jako součást vědeckých protokolů v souladu s federálními předpisy.“
Experti oslovení stanicí CNN navíc byli k výsledkům této práce skeptičtí – nemá podle nich zdaleka takovou vědeckou hodnotu jako studie, které prokazovaly neúčinnost hydroxychlorochinu. Pacienti zkoumaní v tomto výzkumu totiž nebyli vybíráni náhodně, ale podle specifických kritérií, což mohlo výsledky ovlivnit, obecně mají retrospektivní analýzy vzešlé z pozorování nižší hodnotu než klinické studie.
Ještě větší vliv mohly mít další léky, které byly pacientům podávány současně s hydroxychlorochinem – zejména se to týká steroidů, které podle řady výzkumů nemocným s covidem-19 pomáhají. Upozornila na to skupina vědců, která studii komentovala přímo v žurnálu, kde výzkum vyšel. Podle nich je výsledek provokativní a dobře zpracovaný a určitě se bude hodit při dalším studiu léčby nového koronaviru.
Největší slabinou studie je, že autoři z ní vynechali 267 pacientů, tedy asi 10 procent všech případů, kteří nebyli ještě propuštěni z nemocnice. Jejich osud nebyl znám, a pokud větší část z nich zemřela, mohlo by to výsledky výzkumu zcela změnit.
WHO a další autority hydroxychlorochinu nevěří
Ve stejnou dobu, kdy vyšla tato studie, oznámila Světová zdravotnická organizace (WHO), že už dále tento přípravek nebude zkoumat. Přerušila u hospitalizovaných pacientů s covidem-19 kromě testů antimalarika hydroxychlorochin také kombinaci lopinavir/ritonavir používanou při léčbě lidí s HIV. Rozhodnutí zdůvodnila tím, že ani jeden z léků nepomohl snížit úmrtnost.
„Prozatímní výsledky testů ukazují, že hydroxychlorochin a lopinavir/ritonavir mají ve srovnání se standardní léčbou zanedbatelný nebo žádný dopad na snížení mortality u pacientů hospitalizovaných s covidem-19,“ uvedla WHO s tím, že tyto testy budou ukončeny v rámci jejího mezinárodního programu Solidarity u hospitalizovaných pacientů. Nehospitalizovaných pacientů, kterým jsou přípravky podávány v jiných studiích, se podle WHO opatření netýká.
Neúčinnost hydroxychlorochinu potvrdilo několik dalších výzkumů, takže v polovině června stáhl povolení pro mimořádné využití léku hydroxychlorochin i podobné látky chlorochin také Americký úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA). Podle regulatorního orgánu by už nebylo rozumné tyto přípravky považovat za efektivní lék na nemoc z koronaviru.
„Nikdy jsme neměli žádné vysoce kvalitní důkazy, které by nasvědčovaly tomu, že hydroxychlorochin je účinný,“ řekl výzkumník a kardiolog Steven Nissen, který působí v nemocnici Cleveland Clinic a patří mezi časté poradce FDA.
Úřad své krizové povolení stáhl po analýze nejnovějších vědeckých poznatků v dané problematice, uvádí na svém webu televize CNN. „FDA dospěla k závěru, že… už není rozumné domnívat se, že orální přípravky HCQ a CQ by mohly být efektivní při léčbě covidu-19. Stejně tak není rozumné domnívat se, že by známé a potenciální přínosy těchto látek převažovaly nad známými a potenciálními riziky,“ uvedla hlavní vědkyně FDA Denise Hintonová.
Šéf FDA Stephen Hahn vysvětlil, že rozhodnutí povolit mimořádné využití hydroxychlorochinu a chlorochinu vycházelo z „vědeckých důkazů, které byly v tu chvíli k dispozici“.
V této souvislosti změnila svá doporučení i komise expertů amerického Národního ústavu zdraví (NIH), která nově odrazuje od podávání hydroxychlorochinu mimo klinické studie.
Britské důkazy o neúčinnosti
Nejrozsáhlejší důkazy pro neúčinnost této látky přinesla Oxfordská univerzita. Ta již v červnu ukončila testování hydroxychlorochinu na pacientech s covidem-19, protože lék podle prvních výsledků rozsáhlého klinického testu nemocným nijak nepomáhal. Vedoucí výzkumu řekl, že lékaři nyní mohou přestat lidem s koronavirem uvedené antimalarikum podávat.
Profesor Martin Landray, který stojí v čele klinických testů Oxfordské univerzity, hovořil o „obrovské míře spekulací a nejistoty“ ohledně přínosu antimalarika, předběžné výsledky jeho programu ale podle něj mluví zcela jasně.
„Tohle není léčba pro covid-19. Nefunguje to,“ uvedl o léku běžně používaném nejen proti malárii. Landray má za to, že zjištění jeho týmu by měla vyústit ve změnu lékařské praxe po celém světě. „Teď můžeme přestat používat lék, který je k ničemu,“ prohlásil profesor medicíny a epidemiologie.
Podle něj až dosud chyběly důvěryhodné informace vycházející z plnohodnotné klinické studie. První výsledky té oxfordské pak nenasvědčovaly tomu, že by hydroxychlorochin u hospitalizovaných pacientů s covidem-19 snižoval riziko smrti. Z těch, kteří jej brali, do 28 dní umřelo 25,7 procenta, zatímco u pacientů se standardní péčí byla úmrtnost o dva procentní body nižší.