Obrana demokracie je důležitější než funkce, řekl Biden k ukončení kandidatury

Obrana demokracie je důležitější než jakákoliv funkce, řekl americký prezident Joe Biden v noci na čtvrtek středoevropského času v projevu, v němž vysvětlil své rozhodnutí neucházet se o znovuzvolení a naopak podpořit viceprezidentku Kamalu Harrisovou jako kandidátku Demokratické strany v listopadových prezidentských volbách. Prohlásil, že chce sjednotit zemi tím, že uvolní místo nové generaci. Za své priority v úřadu pro příští měsíce označil hospodářský růst, boj s extremismem či budování mezinárodní koalice, která zabrání Rusku ovládnout Ukrajinu.

„Rozhodl jsem se, že nejlepší cestou vpřed je předat pochodeň nové generaci. To je nejlepší způsob, jak sjednotit náš národ,“ je přesvědčený Biden. „Vážím si tohoto úřadu, ale svou zemi miluji víc,“ dodal. Řeč si Biden psal sám, připomněla amerikanistka Jana Ciglerová.

„Na Americe je skvělé to, že zde nevládnou králové a diktátoři. Vládne tu lid. Dějiny jsou ve vašich rukou. Moc je ve vašich rukou. Myšlenka Ameriky – leží ve vašich rukou,“ oslovil občany Biden. „Amerika si bude muset vybrat mezi nadějí a nenávistí,“ doplnil.

„Rozhodl jsem se, že nejlepší cestou vpřed je předat štafetu nové generaci,“ uvedl. Současně je to podle něj o nejlepší způsob, jak „sjednotit zemi“.

Uklidnit Blízký východ a zastavit Putina

Následujících šest měsíců se chce Biden soustředit na svou práci prezidenta. „Budu pokračovat ve snižování nákladů pro těžce pracující rodiny a v růstu naší ekonomiky. Budu nadále hájit naše osobní svobody a občanská práva,“ vyjmenoval s tím, že zaměřit se hodlá také na boj proti extremismu a politicky motivovanému násilí.

Na mezinárodní scéně bude mezi Bidenovy priority ve zbytku volebního období patřit snaha o ukončení války v Pásmu Gazy, upevnění pozice NATO a zastavení ruského vládce Vladimira Putina na Ukrajině. „Budeme pokračovat v budování koalice hrdých národů, abychom zabránili Putinovi ovládnout Ukrajinu,“ řekl Biden. „Udržíme NATO silnější, mocnější a jednotnější než kdykoliv v naší historii,“ zdůraznil.

Šéf Bílého domu také hodlá usilovat o nastolení míru a bezpečnosti na Blízkém východě a osvobození všech rukojmí, která odvlekli do Pásma Gazy členové teroristického hnutí Hamás a jeho spojenci při útoku na jih Izraele loni 7. října.

Rozporuplné reakce

O projevu se mluví jako o začátku konce Bidenovy politické kariéry. „Byl to historický projev, který se zapsal do americké i televizní historie. Naposledy Američané slyšeli projev v takovémto duchu před více než půlstoletím od prezidenta Lyndona Johnsona. (Bidenův) proslov z Oválné pracovny sledoval i republikánský kandidát na prezidenta Donald Trump, který prohlásil, že ,projev křiváka Bidena byl špatný a bylo mu stěží rozumět,‘“ uvedl zpravodaj ČT v USA Bohumil Vostal.

Například list The New York Times si všiml toho, že když Biden četl projev ze čtecího zařízení a citoval americké prezidenty, tak se občas zadrhával, upozornil dále Vostal. Biden podle něj uvedl, že on, který vzešel ze skromných poměrů, s vadou řeči, by si nikdy nemyslel, že to dotáhne až na prezidenta.

„Pravicoví komentátoři tvrdí, že by si všichni měli klást otázky, jak je možné, že Biden si ještě do soboty myslel, že může v kampani pokračovat, a obviňují Kamalu Harrisovou z toho, že prý zakrývala Bidenovu kondici. Jiní ale říkají, že Biden, obklopený svými čtyřiceti nejbližšími spolupracovníky včetně rodiny, dokázal, že jsou pro něj demokracie a národ důležitější než jeho osobní ambice,“ podotkl zpravodaj.

Projev na rozloučenou

Podle novináře Jana Ziky, který žije v USA, v projevu nezaznělo nic překvapivého. „Řeč byla koordinovaná napříč celou Demokratickou stranou. Mě zaujalo, že se odkázal na obranu demokracie a události ze 6. ledna 2021 (vpád Trumpových příznivců do Kapitolu – pozn. redakce). Zajímavý byl i dojemný konec, kdy Biden popsal, jak se z obyčejného lidového prostředí dostal až do Bílého domu a že to je něco, za co bude vždy americkému lidu vděčný,“ poznamenal novinář.

„Je to projev na rozloučenou. Každý stárneme jinou rychlostí, Biden měl do jisté míry smůlu, podívejme se na Nancy Pelosiovou, která je o tři nebo čtyři roky starší a vypadá duševně svěží,“ soudí amerikanista Miloš Calda z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.

Podle Jana Beneše z katedry anglistiky a amerikanistiky Ostravské univerzity se šéf Bílého domu snaží uklidnit další část Američanů a zemi postupně spojovat, protože byl u veřejnosti nepopulární a nyní místo sebe pouští mladší ženu, která by mohla oslovit i další voliče.

Podle komentátora Českého rozhlasu Jana Fingerlanda Bidenovo skutečné rozloučení teprve přijde a projev byl spíš pokusem, jak ukázat, že je stále prezidentem. „Je možné, že ho to do značné míry osvobodí od některých úloh nejenom proto, že nebude dělit pozornost mezi dva záměry, tedy kampaň a prezidentování, ale i proto, že nebude muset brát takové ohledy na svoje šance na znovuzvolení,“ myslí si Fingerland.

Rozhodnutí odejít

Biden se rozhodl odstoupit po několika dnech hloubání nad interními průzkumy, které mu předpovídaly, že by mohl v listopadu prohrát proti republikánovi Donaldu Trumpovi a stáhnout s sebou další demokraty, kteří budou kandidovat do Kongresu nebo na guvernéry.

Jednaosmdesátiletý Biden po kritizovaném vystoupení v debatě 27. června odmítal několik týdnů tlak demokratů, aby odstoupil z prezidentské kandidatury. V jednu chvíli dokonce prohlásil, že ho k odchodu může přesvědčit jen „Bůh všemohoucí“.

Harrisová je favoritkou na zisk demokratické nominace pro prezidentské volby. Získala už nadpoloviční počet delegátů Demokratické strany, kteří začnou vybírat kandidáta ve čtvrtek 1. srpna. V průzkumech současná viceprezidentka mírně zaostává za Trumpem, vede si však lépe než před odstoupením Biden.

Státnické gesto, hodnotí Pavel

Český prezident Petr Pavel považuje Bidenovo rozhodnutí odstoupit z kandidatury za státnické gesto, které svědčí o tom, že si šéf Bílého domu uvědomuje důležitost voleb nejen pro Spojené státy, ale i pro svět. Bidenovi záleží na tom, aby uspěly Demokratická strana i USA jako celek, uvedl Pavel v aktuálním rozhovoru pro ČTK.

S Bidenem hovořil před zhruba dvěma týdny při návštěvě Washingtonu a summitu NATO. „Měl jsem to štěstí, že jsem mu byl hodně blízko. Na večeři v Bílém domě jsem od něj seděl hodinu a půl tak daleko jako teď od vás. Takže jsme měli možnost si povídat o spoustě věcí, nejenom o politice,“ poznamenal v interview pro zpravodajskou agenturu.

Z Bidena měl příjemný dojem, je to podle něj otevřený a komunikativní člověk. „To, že se na něm projevuje věk, je zřejmé. Na kom se neprojevuje? Na druhou stranu jeho vystoupení bylo naprosto jasné, srozumitelné, a to ve všech blocích jednání,“ podotkl Pavel.

Omyl, kdy se Biden v závěru summitu přeřekl a uvedl ukrajinskou hlavu státu Volodymyra Zelenského jako ruského vládce Vladimira Putina, by se mohl stát komukoliv a není dán jen věkem, míní. „Rozhodně bych neřekl, že (Biden) není schopen vykonávat prezidentský úřad. Myslím si, že ten půlrok, který mu zbývá v úřadu, bude schopen odvést v plném výkonu,“ dodal český prezident.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Sesuvy půdy na Novém Zélandu mají dvě oběti, pátrá se po pohřešovaných

Po sesuvu půdy v tábořišti pátrají záchranáři na Novém Zélandu po několika pohřešovaných, mezi nimiž jsou podle úřadů i děti. Úřady už také hlásí dvě oběti na životech, uvedla agentura Reuters. Oblasti Severního ostrova sužují silné deště a zhruba osm tisíc lidí je kvůli nepříznivému počasí bez proudu. Některé oblasti musely být evakuovány a některé silnice uzavřeny. Česká diplomacie nemá informace, že by tam v ohrožení byli i nějací Češi.
04:33Aktualizovánopřed 31 mminutami

„Můžeme udělat, cokoliv budeme chtít.“ Trump založil svou Radu pro mír

Americký prezident Donald Trump na okraj ekonomického fóra ve švýcarském Davosu spolu s dalšími lídry podepsal zakládající listinu své vznikající Rady pro mír. Ta by se nejprve měla zabývat Pásmem Gazy a poté i řešením dalších konfliktů. K USA by se mělo podle médií připojit až 35 dalších států.
10:15Aktualizovánopřed 37 mminutami

Trumpův styl je jako arabský bazar, Evropu ale přiměl jednat, řekl Pavel

Nevyzpytatelné chování amerického prezidenta Donalda Trumpa nelze hodnotit jen negativně a nemělo by být vnímáno jako hrozba, míní prezident Petr Pavel. Jeho politický styl přirovnal k „arabskému bazaru", který provází smlouvání o cenách. Může sice šokovat, ale často vede k výsledkům, jež podle Pavla Evropu přiměly jednat, zejména v otázkách bezpečnosti a obrany, řekl ve čtvrtek prezident při debatě se studenty Gymnázia Hejčín při návštěvě Olomouckého kraje. Uvedl také, že Evropští členové NATO musí být schopni zajistit si bezpečnost i bez USA.
10:06Aktualizovánopřed 48 mminutami

Witkoff oznámil pokrok v rozhovorech o ukončení rusko-ukrajinské války

Jednání o ukončení rusko-ukrajinské války dosáhla velkého pokroku, zbývá dořešit poslední otázku, uvedl zmocněnec prezidenta USA Steve Witkoff na Světovém ekonomickém fóru v Davosu. Během dne odcestuje do Moskvy, aby ukončení konfliktu projednal s ruskými představiteli. Kreml Witkoffovo vyjádření nechtěl komentovat.
09:21Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Dánsko chce posílit bezpečnost v Arktidě, odmítá však debatovat o své suverenitě

Dánsko si přeje spolupracovat na posílení bezpečnosti v Arktidě a je ochotné jednat o jakýchkoli politických otázkách, odmítá ale diskutovat o své suverenitě, uvedla ve čtvrtek dánská premiérka Mette Frederiksenová. Reagovala tak na skutečnost, že prezident Spojených států Donald Trump, který dosud chtěl od Kodaně získat Grónsko, a šéf Severoatlantické aliance Mark Rutte ve středu dospěli k rámci dohody o tomto arktickém ostrově.
10:45Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Bouře udeřila na Athény, zaplavila ulice kamením

Dva lidé zemřeli v Řecku poté, co přívalové deště zasáhly Athény a další místa. Žena zemřela poté, co ji srazilo auto nesené lokální povodní v jižním předměstí Athén. V přístavu na Peloponésu v jižním Řecku byl rozbouřeným mořem smeten člen pobřežní stráže, když se pokoušel upevnit člun. Hasiči přijali v řeckém hlavním městě stovky hovorů s žádostí o odčerpání vody ze zaplavených budov. Bouře zaplavila ulice bahnem a kamením. Očekává se, že ve čtvrtek se přesune do východní části země.
před 3 hhodinami

Trump po jednání s Ruttem ustoupil od hrozeb cly kvůli Grónsku

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede plánovaná dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Podrobnosti ohledně obsahu dohody ovšem nespecifikoval. Rutte uvedl, že s Trumpem ve středu nehovořil o tom, zda Grónsko zůstane součástí Dánského království.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Napětí mezi vládou a prezidentem v Polsku roste. Nawrocki využívá práva veta

V Polsku roste napětí mezi vládou a prezidentem. Naposledy hlava státu v tomto týdnu sice podepsala návrh nového rozpočtu, ihned ho ale poslala k ústavnímu soudu. Prezident Karol Nawrocki opakovaně plány vlády blokuje, od nástupu do úřadu už své veto využil třiadvacetkrát.
před 4 hhodinami
Načítání...