Káthmándú - Silné zemětřesení, které v sobotu zasáhlo Nepál, si jen v této zemi vyžádalo nejméně 2500 obětí, vyplývá z nejnovější bilance tamních úřadů. Několik desítek lidí zahynulo v sousedních zemích, většinou v Indii. Situace v Nepálu je kritická, do země už ale proudí mezinárodní humanitární pomoc. Paniku vyvolaly dnešní následné otřesy o síle 6,7 stupně, které byly cítit i v indickém Dillí a vyvolaly další laviny v Himálajích.
Nepál požádal svět o pomoc a některé státy již zareagovaly. S otevřením letiště v Káthmándú, jehož provoz byl v sobotu kvůli zemětřesení přerušen, začala do země proudit humanitární pomoc, především ze sousedních států.
Do Nepálu dnes dorazilo 62 členů čínského záchranářského týmu. Pákistán se chystá vypravit letoun s polní nemocnicí a do země pošle potravinové balíčky, vodu, léky, stany a další potřebné vybavení. V zemi již přistála indická letadla s humanitární pomocí a další dorazí během dne. Spojené státy uvedly, že do Nepálu vyšlou pomocný tým. Uvolnily už milion dolarů (více než 25 milionů Kč) jako první část finanční podpory.
Zemětřesení zasáhlo i sousední státy - v Indii podle posledních informací zemřelo nejméně 51 lidí, v Tibetu 17 a v Bangladéši čtyři.
V Káthmándú dnes přistálo také první letadlo s 15 lidmi zraněnými v základním táboře na úpatí Mount Everestu, jehož část v sobotu zasáhla lavina vyvolaná zemětřesením. Podle britského listu Daily Mail je mezi oběťmi laviny také americká lékařka a jeden z manažerů společnosti Google. V základním táboře zahynulo 17 lidí a podle jednoho ze zraněných šerpů, jehož přivezlo letadlo, počet obětí laviny určitě vzroste. „Pokud to byla lavina, tak to bohužel byla lavina kamenů a ledu, takže pokud někoho zasypala, není žádná šance na záchranu,“ řekl horolezec Radek Jaroš.
Nejhůře postižený je Nepál, kde měly otřesy o síle 7,9 stupně epicentrum. To se nacházelo asi 80 kilometrů severozápadně od Káthmándú. Ohnisko pak bylo v hloubce pouhých 11 kilometrů, což znásobilo ničivou sílu otřesů. Jen v nepálské metropoli podle posledních informací zemřelo 721 lidí a počet obětí zřejmě ještě bude stoupat.
V noci Nepálem otřásly další slabší následné otřesy. Desítky tisíc obyvatel Nepálu strávily noc na dnešek venku. Někteří přišli o střechu nad hlavou, jiní se báli přenocovat v poškozených domech. Ve stanu přečkal poměrně chladnou a deštivou noc i nepálský prezident Rám Baran Jádav.
Na ulici zůstaly i stovky raněných, kteří se už nevešli do přeplněných nemocnic. Lékaři nezvládají pacienty ošetřovat, dochází jim i zdravotnický materiál a léky. Podle OSN už není ani kde umístit mrtvé. Nad Káthmándú se vznáší kouř, neboť mnoho rodin začalo na březích řeky spalovat zemřelé. Nejhůře je postižena právě stará část metropole, kde zahynulo 721 lidí.
Škody sčítají také památkáři. V údolí Káthmándú, které je na seznamu světového kulturního dědictví UNESCO, bylo poničeno mnoho buddhistických stúp, hinduistických chrámů a náměstí. V hlavním města spadla věž Dharahara z 19. století, jedna z nejznámějších místních památek.
Podle Richterovy stupnice je zemětřesení o síle 7,0-7,9 označeno za VELMI SILNÉ a dochází při něm ke značnému poškození budov. Ročně se celosvětově vyskytne kolem 20 případů takovýchto otřesů.
Nejhorší zemětřesení zažil Nepál v roce 1934. Tehdy mělo sílu 8,3 stupně a téměř zničilo Káthmándú a města Bhaktapur a Patan. Zahynulo zhruba 8500 lidí. „Je to jedna z oblastí, kde k silným zemětřesením dochází s určitou pravidelností,“ uvedl seismolog Aleš Špičák.
Jen týden před zemětřesením řešili vědci možná rizika v Káthmándú
V nepálské metropoli Káthmándú se před týdnem konala za účasti světových seismologů a další expertů konference, jejímž cílem bylo zjistit, jak připravit chudý Nepál na hrozící zemětřesení. Experti věděli, že jde o závod s časem, ale netušili prý, kdy zemětřesení udeří. „Bylo to, jako když čekáte, že se naplní noční můra,“ řekl vedoucí katedry geologie na Cambridgeské univerzitě James Jackson. „Z fyzikálního a geologického hlediska pak nastalo přesně to, čeho jsme se obávali,“ dodal. Nečekal prý ale, že katastrofa nastane tak brzy.
Zemětřesení v Nepálu se vědci dlouho obávali, nejen kvůli poloze tohoto horského státu na hranici dvou tektonických desek, ale také kvůli místním životním podmínkám. Situaci zhoršuje i místní dědické právo. Zákon udává, že nemovitost se dělí mezi všechny syny. „To znamená, že budovy se dělí vertikálně mezi bratry a vznikají velmi vratké domy. V nich lidé potřebují více místa, takže nebezpečně přistavují patra,“ vysvětlil Jackson.
Katastrofální následky zemětřesení v Nepálu umocnilo i to, že v zemi dlouho neexistovaly žádné stavební předpisy a rychle se stavělo bez ohledu na možné zemětřesení. „Teď už stavební normy sice exitují, ale nejsou dost kvalitní,“ řekl místní koordinátor organizace Geohazards International Hari Ghi.
