Zelenskyj odmítl omezení zemědělského obchodu. Potraviny z Ukrajiny budou dál bez evropských dovozních cel

Obchodní omezení některých východoevropských zemí vůči ukrajinským zemědělským produktům jsou nepřijatelná, prohlásil v úterý po jednání s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Europoslanci v úterý rovněž o rok prodloužili pozastavení dovozních cel na ukrajinské potraviny.

Evropská unie by podle Zelenského měla rychle odstranit veškerá omezení týkající se dovozu zemědělských produktů z Ukrajiny. Von der Leyenová podle něj během jednání ukázala, že k rozhodnutí existuje politická vůle. Restrikce ohledně dovozu ukrajinských produktů jsou podle Zelenského za současné situace nepřijatelné, protože neposilují Evropu, ale ruského agresora.

Polsko, Maďarsko, Slovensko a Bulharsko letos v dubnu omezily dovoz ukrajinských zemědělských produktů v reakci na protesty domácích zemědělců. Jejich kroky podpořilo i Rumunsko. Kyjev doufá, že Evropská unie brzy přijme další balík sankcí vůči Rusku a zahájí jednání o přístupu Ukrajiny, píše agentura Ukrinform.

Brusel následně ohlásil dohodu se zmíněnými pěti státy ohledně zavedení ochranných opatření na dovoz vybraných produktů z Ukrajiny a o tom, že tyto členské země evropského bloku zruší jednostranná obchodní omezení. Polsko už tak učinilo, Slovensko minulý týden rozhodlo o částečném zrušení restrikcí.

Europoslanci prodloužili pozastavení dovozních cel na ukrajinské potraviny

Europoslanci také v úterý velkou většinou hlasů prodloužili o rok další pozastavení dovozních cel na vývoz ukrajinských potravin. Chtějí tak pomoci zemi napadené Ruskem, válka Ukrajině totiž brání v obchodování se zbytkem světa. Platnost současných opatření skončí 5. června.

Opatření se dotkne potravinářských produktů i ovoce a zeleniny, na rozdíl od dosavadních pravidel nezahrnuje průmyslové produkty. Na ty se od 1. ledna 2023 vztahují nulová cla podle dohody o přidružení mezi Evropskou unií (EU) a Ukrajinou.

Nakládka sklizené kukuřice ve skladu poblíž ukrajinské obce Bilohirka
Zdroj: Gleb Garanich/Reuters

„Jednoznačně podporuji obnovení obchodně-liberalizačních opatření, která v současnosti pomáhají zajistit pokračování ukrajinského obchodu uprostřed brutální války vyvolané Ruskem. Tato opatření mají zásadní význam pro posílení odolnosti Ukrajiny, neboť usilujeme o postupnou integraci Ukrajiny do vnitřního trhu EU,“ podotkla zpravodajka návrhu Sandra Kalnieteová z frakce Evropská lidová strana (EPP).

Za správný krok považuje prodloužení opatření česká europoslankyně za Piráty Markéta Gregorová (frakce Zelených). „Současná liberalizace obchodu již měla na ukrajinskou ekonomiku prokazatelný pozitivní dopad a jsem plně přesvědčena, že její prodloužení je správným krokem vpřed. Symbolizuje totiž naší neustávající podporu,“ uvedla Gregorová.

Lidovecká europoslankyně Michaela Šojdrová (frakce EPP) sdělila, že tato opatření jsou „zásadní pro udržení potravinové bezpečnosti v zemích mimo EU“. „Evropská komise i členské státy musí zabezpečit, aby ukrajinské obilí a potraviny nezůstávaly na vnitřním trhu, protože to není cílem těchto opatření. EU nepotřebuje levnější obilí a potraviny dovážené z Ukrajiny, potřebuje je třetí svět,“ míní Šojdrová.

Vzájemný obrat agrárního zahraničního obchodu EU s Ukrajinou přesáhl v roce 2021 deset miliard eur, v přepočtu zhruba 234 miliard korun. Vývoz zemědělských výrobků z EU na Ukrajinu z tohoto objemu představoval zhruba třetinu. V témže roce byla Unie pro Ukrajinu nejvýznamnějším obchodním partnerem.

„Už dávno přišel čas odstranění umělé politické nejistoty ve vztazích Ukrajiny a Evropské unie. Přišel čas učinit pozitivní rozhodnutí otevřít vyjednávání o ukrajinském členství v Evropské unii,“ prohlásil Zelenskyj, který se s von der Leyenovou sešel v Kyjevě k jednání o evropské integraci či obraně. Prezident také zdůraznil, že počítá s pozitivním hodnocením ukrajinského pokroku na cestě k začlenění k Evropské unii. Hodnocení se od Evropské komise očekává v červnu. 

Unie představila jedenáctý balík protiruských sankcí

Připravovaný balíček dalších postihů ruské ekonomiky se zaměří na boj s obcházením už dříve přijatých sankcí, řekla v Kyjevě von der Leyenová. „Pokud vidíme, že výrobek z Evropské unie mířící do třetích zemí se nakonec objeví v Rusku, můžeme členským státům navrhnout, aby přijaly sankce omezující export těchto výrobků z EU,“ přiblížila záměr šéfka Komise na společné tiskové konferenci se Zelenským.

Předsedkyně EK kromě toho při návštěvě ukrajinské metropole ujistila, že pomoc Ukrajině včetně zajištění munice je i nadále pro Evropskou unii prioritou. „Pracujeme na několika oblastech – rychlém předání munice ze zásob členských zemí EU, nákupu munice ráže 155 a 152 milimetrů z členských zemí a také na posílení výroby a zrychlení dodávek munice,“ řekla.

Zelenskyj šéfce komise poděkoval za příslib unijního bloku, který se zavázal, že do příštího jara dodá napadené zemi milion kusů dělostřelecké munice. Ukrajinský prezident ale zároveň zdůraznil, že Ukrajina by munici potřebovala co nejdříve.

Zelenskyj tlačí na ukrajinský vstup do EU

Zelenskyj u příležitosti návštěvy unijní lídryně opět vyzval k urychlenému přijetí Ukrajiny do Evropské unie. „Už dávno přišla chvíle ukončit tuto umělou politickou nejistotu ve vztahu mezi Ukrajinou a Evropskou unií,“ prohlásil před novináři. Leyenová, která už po příjezdu sdělila, že „Ukrajina náleží do naší evropské rodiny,“ podle agentury AP uznala, že je „působivé, nakolik Ukrajina navzdory plnohodnotné válce tvrdě, neúnavně a intenzivně pracuje“ na splnění evropských podmínek.

Von der Leyenová je na Ukrajině už popáté od začátku ruské invaze loni v únoru. Naposledy v únoru zemi slíbila pomoc při její integraci do unijních struktur. Neuvedla však žádný časový horizont, dokdy by Ukrajina mohla do Evropské unie vstoupit.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Modžtaba Chameneí se neobjevil ani na posledním aktu pohřbu svého otce

Nejvyšší íránský vůdce Modžtaba Chameneí se neobjevil ani na posledním aktu šestidenních smutečních obřadů věnovaných jeho otci Alímu, napsala ve čtvrtek BBC. Bývalý nejvyšší íránský duchovní vůdce Alí Chameneí, zabitý 28. února při prvních izraelsko-amerických úderech na Teherán, byl nad ránem pohřben ve městě Mašhad na severovýchodě Íránu. S odvoláním na íránská státní média o tom informovaly světové tiskové agentury. Nejasnosti panují ohledně osudu Chameneího mladšího, který se od březnového jmenování do nejvyšší funkce v teokratickém režimu na veřejnosti neobjevil.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Počet obětí červnového zemětřesení ve Venezuele stoupl nejméně na 3889

Počet obětí dvojice zemětřesení, které v červnu zasáhly Venezuelu, stoupl nejméně na 3889, oznámila ve čtvrtek večer podle agentury AFP venezuelská vláda. Předchozí bilance ze středy uváděla 3811 mrtvých. Počet evidovaných zraněných zůstává již několik dní beze změny na 16 740, o střechu nad hlavou přišlo bezmála 18 tisíc osob.
před 4 hhodinami

Volkswagen ohlásil omezení výroby, k propouštění se nevyjádřil

Německý automobilový koncern Volkswagen po čtvrtečním zasedání dozorčí rady ohlásil drastické omezení výroby. K možnému propouštění se ale nevyjádřil. Modelová řada by měla být postupně zredukována až o padesát procent a počet možných variant výbavy by měl klesnout až o tři čtvrtiny, uvedla společnost v tiskové zprávě. „Díky našemu plánu do budoucna vstupujeme vlastními silami do další fáze transformace,“ sdělil šéf Volkswagenu Oliver Blume.
před 7 hhodinami

Ruské útoky v červnu na Ukrajině zabily nejméně 265 civilistů, řekla představitelka OSN

Ruské útoky v červnu na Ukrajině zabily nejméně 265 civilistů a dalších 1816 lidí zranily, sdělila ve čtvrtek podle agentury Reuters Radě bezpečnosti náměstkyně generálního tajemníka OSN pro politické záležitosti Rosemary di Carlová, podle níž jde o nejvyšší čísla od prvních měsíců plnohodnotné ruské invaze. Té se Ukrajina brání od února 2022.
před 7 hhodinami

Útočník z bavorského gymnázia je ve vazbě

Šestnáctiletý mladík, který ve středu v areálu gymnázia v bavorském Schongau nožem těžce zranil dvě 13leté dívky, je ve vyšetřovací vazbě. Je podezřelý mimo jiné z pokusu o vraždu ve dvou případech, sdělily ve čtvrtek dle agentury DPA policie a státní zastupitelství.
před 8 hhodinami

VideoVe Venezuele zůstávají po zemětřesení dál tisícovky lidí bez domova a prostředků

Od ničivého zemětřesení ve Venezuele uplynuly dva týdny. Oficiální počet mrtvých je víc než 3800. Skutečné číslo je pravděpodobně vyšší. Kvůli obnově zničených oblastí žádá prozatímní prezidentka Delcy Rodríguezová zrušení mezinárodních sankcí a uvolnění přibližně 31 tun venezuelských zlatých rezerv blokovaných v britské centrální bance. V troskách stále zůstávají těla, vláda však o – až 30 tisících – pohřešovaných nemluví. Venezuelané ji nebývale otevřeně kritizují i za absenci jakékoli pomoci. Klíčovou roli proto sehrály zahraniční týmy. Část jich stále zůstává, například japonští zdravotníci. Bez domova a většinou i bez prostředků je na osmnáct tisíc lidí. Závisejí hlavně na humanitární pomoci.
před 9 hhodinami

Počet vojáků USA v Polsku se má vrátit na deset tisíc, uvedl náměstek ministra obrany

Polsko očekává, že se počet amerických vojáků rozmístěných v zemi během příštích osmi týdnů vrátí zhruba na 10 tisíc. Ve čtvrtek to uvedl náměstek ministra obrany Cezary Tomczyk s tím, že Varšava jedná s Washingtonem o zřízení trvalé americké vojenské přítomnosti.
před 11 hhodinami

EP podpořil pozměněnou výjimku pro kontrolu internetové komunikace

Europarlament podpořil pozměněnou verzi výjimky známé jako „chat control 1.0“ umožňující firmám skenovat soukromou komunikaci na internetu kvůli ochraně dětí před zneužitím. Pozměňovací návrhy přijaté europoslanci však počítají s tím, že z výjimky bude vyřazena šifrovaná komunikace. Výjimka přestala platit začátkem dubna poté, co se Evropský parlament a Rada EU nedokázaly shodnout na jejím prodloužení. Rada následně přijala vlastní postoj a vrátila návrh do europarlamentu ke druhému čtení.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.