Zelenskyj odmítl omezení zemědělského obchodu. Potraviny z Ukrajiny budou dál bez evropských dovozních cel

Obchodní omezení některých východoevropských zemí vůči ukrajinským zemědělským produktům jsou nepřijatelná, prohlásil v úterý po jednání s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Europoslanci v úterý rovněž o rok prodloužili pozastavení dovozních cel na ukrajinské potraviny.

Evropská unie by podle Zelenského měla rychle odstranit veškerá omezení týkající se dovozu zemědělských produktů z Ukrajiny. Von der Leyenová podle něj během jednání ukázala, že k rozhodnutí existuje politická vůle. Restrikce ohledně dovozu ukrajinských produktů jsou podle Zelenského za současné situace nepřijatelné, protože neposilují Evropu, ale ruského agresora.

Polsko, Maďarsko, Slovensko a Bulharsko letos v dubnu omezily dovoz ukrajinských zemědělských produktů v reakci na protesty domácích zemědělců. Jejich kroky podpořilo i Rumunsko. Kyjev doufá, že Evropská unie brzy přijme další balík sankcí vůči Rusku a zahájí jednání o přístupu Ukrajiny, píše agentura Ukrinform.

Brusel následně ohlásil dohodu se zmíněnými pěti státy ohledně zavedení ochranných opatření na dovoz vybraných produktů z Ukrajiny a o tom, že tyto členské země evropského bloku zruší jednostranná obchodní omezení. Polsko už tak učinilo, Slovensko minulý týden rozhodlo o částečném zrušení restrikcí.

Europoslanci prodloužili pozastavení dovozních cel na ukrajinské potraviny

Europoslanci také v úterý velkou většinou hlasů prodloužili o rok další pozastavení dovozních cel na vývoz ukrajinských potravin. Chtějí tak pomoci zemi napadené Ruskem, válka Ukrajině totiž brání v obchodování se zbytkem světa. Platnost současných opatření skončí 5. června.

Opatření se dotkne potravinářských produktů i ovoce a zeleniny, na rozdíl od dosavadních pravidel nezahrnuje průmyslové produkty. Na ty se od 1. ledna 2023 vztahují nulová cla podle dohody o přidružení mezi Evropskou unií (EU) a Ukrajinou.

Nakládka sklizené kukuřice ve skladu poblíž ukrajinské obce Bilohirka
Zdroj: Gleb Garanich/Reuters

„Jednoznačně podporuji obnovení obchodně-liberalizačních opatření, která v současnosti pomáhají zajistit pokračování ukrajinského obchodu uprostřed brutální války vyvolané Ruskem. Tato opatření mají zásadní význam pro posílení odolnosti Ukrajiny, neboť usilujeme o postupnou integraci Ukrajiny do vnitřního trhu EU,“ podotkla zpravodajka návrhu Sandra Kalnieteová z frakce Evropská lidová strana (EPP).

Za správný krok považuje prodloužení opatření česká europoslankyně za Piráty Markéta Gregorová (frakce Zelených). „Současná liberalizace obchodu již měla na ukrajinskou ekonomiku prokazatelný pozitivní dopad a jsem plně přesvědčena, že její prodloužení je správným krokem vpřed. Symbolizuje totiž naší neustávající podporu,“ uvedla Gregorová.

Lidovecká europoslankyně Michaela Šojdrová (frakce EPP) sdělila, že tato opatření jsou „zásadní pro udržení potravinové bezpečnosti v zemích mimo EU“. „Evropská komise i členské státy musí zabezpečit, aby ukrajinské obilí a potraviny nezůstávaly na vnitřním trhu, protože to není cílem těchto opatření. EU nepotřebuje levnější obilí a potraviny dovážené z Ukrajiny, potřebuje je třetí svět,“ míní Šojdrová.

Vzájemný obrat agrárního zahraničního obchodu EU s Ukrajinou přesáhl v roce 2021 deset miliard eur, v přepočtu zhruba 234 miliard korun. Vývoz zemědělských výrobků z EU na Ukrajinu z tohoto objemu představoval zhruba třetinu. V témže roce byla Unie pro Ukrajinu nejvýznamnějším obchodním partnerem.

„Už dávno přišel čas odstranění umělé politické nejistoty ve vztazích Ukrajiny a Evropské unie. Přišel čas učinit pozitivní rozhodnutí otevřít vyjednávání o ukrajinském členství v Evropské unii,“ prohlásil Zelenskyj, který se s von der Leyenovou sešel v Kyjevě k jednání o evropské integraci či obraně. Prezident také zdůraznil, že počítá s pozitivním hodnocením ukrajinského pokroku na cestě k začlenění k Evropské unii. Hodnocení se od Evropské komise očekává v červnu. 

Unie představila jedenáctý balík protiruských sankcí

Připravovaný balíček dalších postihů ruské ekonomiky se zaměří na boj s obcházením už dříve přijatých sankcí, řekla v Kyjevě von der Leyenová. „Pokud vidíme, že výrobek z Evropské unie mířící do třetích zemí se nakonec objeví v Rusku, můžeme členským státům navrhnout, aby přijaly sankce omezující export těchto výrobků z EU,“ přiblížila záměr šéfka Komise na společné tiskové konferenci se Zelenským.

Předsedkyně EK kromě toho při návštěvě ukrajinské metropole ujistila, že pomoc Ukrajině včetně zajištění munice je i nadále pro Evropskou unii prioritou. „Pracujeme na několika oblastech – rychlém předání munice ze zásob členských zemí EU, nákupu munice ráže 155 a 152 milimetrů z členských zemí a také na posílení výroby a zrychlení dodávek munice,“ řekla.

Zelenskyj šéfce komise poděkoval za příslib unijního bloku, který se zavázal, že do příštího jara dodá napadené zemi milion kusů dělostřelecké munice. Ukrajinský prezident ale zároveň zdůraznil, že Ukrajina by munici potřebovala co nejdříve.

Zelenskyj tlačí na ukrajinský vstup do EU

Zelenskyj u příležitosti návštěvy unijní lídryně opět vyzval k urychlenému přijetí Ukrajiny do Evropské unie. „Už dávno přišla chvíle ukončit tuto umělou politickou nejistotu ve vztahu mezi Ukrajinou a Evropskou unií,“ prohlásil před novináři. Leyenová, která už po příjezdu sdělila, že „Ukrajina náleží do naší evropské rodiny,“ podle agentury AP uznala, že je „působivé, nakolik Ukrajina navzdory plnohodnotné válce tvrdě, neúnavně a intenzivně pracuje“ na splnění evropských podmínek.

Von der Leyenová je na Ukrajině už popáté od začátku ruské invaze loni v únoru. Naposledy v únoru zemi slíbila pomoc při její integraci do unijních struktur. Neuvedla však žádný časový horizont, dokdy by Ukrajina mohla do Evropské unie vstoupit.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
17:49Aktualizovánopřed 22 mminutami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
09:46Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Do Česka se vracejí z Blízkého východu další turisté

Do Česka zatím během úterý přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla, celkem se čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Na cestě do Prahy je nyní armádní airbus, který vyzvedl české turisty v jordánském Ammánu. V ohroženém regionu je podle systému dobrovolných registrací Drozd, který spravuje ministerstvo zahraničí, asi 6,4 tisíce lidí. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž jsou i tři Češi.
02:15Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Vůdce Íránu zvolí znalci, šanci mají i příbuzní ajatolláhů

Írán vede po smrti nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího přechodná rada. Není jasné, kdy takzvané Shromáždění znalců zvolí jeho nástupce, jelikož konflikt s USA a Izraelem pokračuje. Při úderech byla navíc zničena i budova, kde se tento orgán schází. Řada pravděpodobných kandidátů navíc během aktuálního konfliktu zahynula. Mezi favority patří i Chameneího syn či vnuk ajatolláha Rúholláha Chomejního.
před 3 hhodinami

Izrael opět útočí na Teherán a Bejrút. Na jih Libanonu poslal vojáky

Izraelské letectvo v úterý dál rozsáhle zasahovalo Írán a pozice Hizballáhu v Libanonu. Izrael naopak čelil útokům z jejich strany. Počet obětí v Íránu stoupl dle Červeného půlměsíce na 787. Zasažena byla budova shromáždění, které má volit nástupce zesnulého vůdce Alího Chameneího. Válka s Íránem podle izraelského premiéra Benjamina Netanjahua nepotrvá věčně, jelikož jde o rychlou a rozhodující operaci.
03:45Aktualizovánopřed 3 hhodinami

USA přiměl k úderu na Írán izraelský plán zaútočit na Teherán, řekl Rubio

Spojené státy k útoku na Írán přiměl záměr Izraele zaútočit na Teherán, což by vyvolalo íránské odvetné údery proti americkým cílům, prohlásil ministr zahraničí USA Marco Rubio. Spojeným státům tak podle něj v souvislosti s plánem Izraele hrozila bezprostřední hrozba ze strany Íránu. Představitelé Trumpovy administrativy mají v úterý o akci informovat Senát i Sněmovnu reprezentantů.
před 4 hhodinami

Nikdo nám nedal žádné informace, stěžují si cestující, kteří se vrátili z Ománu

Cestující, kteří se do Česka vrátili druhým letadlem z Ománu, si po výstupu v Praze stěžovali na nedostatek informací i na dlouhý let s mezipřistáním. V Česku přistál letoun společnosti Smartwings před půl devátou dopoledne. Bylo v něm zhruba dvě stě lidí, většinou klientů cestovních kanceláří. Letoun, který odstartoval v pondělí z ománského města Salála, měl původně přistát v Praze v noci na úterý. Několik hodin ale strávil na mezipřistání v řeckém Heráklionu.
před 4 hhodinami

Teherán a Bejrút se potýkají s následky americko-izraelského konfliktu s Íránem

USA a Izrael od soboty útočí na Írán, na což Teherán odpověděl odpálením raket na Izrael, americké základny na Blízkém východě a další místa v regionu. Izrael zasahuje také pozice Hizballáhu v Libanonu. Během útoku zemřelo v Íránu podle vyjádření Červeného půlměsíce z úterního dopoledne 787 lidí včetně íránského nejvyššího duchovního vůdce ajatolláha Alího Chameneího a byla poničena celá řada budov.
před 6 hhodinami
Načítání...