Europoslanec Jan Zahradil (ODS) doufá v pragmatický přístup při vyjednávání o vztazích mezi EU a Británií po brexitu. Věří, že dohodu se podaří uzavřít letos. V Interview ČT24 komentoval také zabití Kásima Solejmáního, které považuje z psychologického i mocenského hlediska za úspěch.
V zájmu obou stran je, aby vazba mezi EU a Británií zůstala co nejtěsnější, myslí si Zahradil a vyzval středoevropské státy, aby právě tento přístup prosazovaly. Je podle něj možné stihnout dojednat dohodu o vzájemných vztazích do konce roku 2020, jak prosazuje Británie. Podaří se to podle něj, pokud zvítězí pragmatismus a ekonomický pohled.
To prý není jisté, protože v EU jsou podle Zahradila politici jako například koordinátor postupu Evropského parlamentu v otázce brexitu Guy Verhofstadt, kteří chtějí Británii za odchod potrestat, míní europoslanec.
Mají k tomu podle Zahradila dva důvody. Prvním je, že Británie se může pro EU stát v některých oblastech konkurencí. Druhý je ideový: „Když se za dva, tři, pět let zjistí, že Británie odchodem nijak neutrpěla, že se jí daří docela dobře, možná i lépe, než když byla v Evropské unii, tak možná, že někteří evropští politici se obávají, že tohle by pak mohlo inspirovat nějaké další země nebo politické síly v těch zemích, aby začaly o odchodu přemýšlet také.“
Irská kvadratura kruhu
Zásadním problémem podle Zahradila bude vyřešení kontrol na hranici s Irskem. „Velká Británie bude řešit takovou kvadraturu kruhu, jak spustit určitý druh celní kontroly, bude-li nezbytná, na hranici mezi Evropskou unií a Velkou Británií a zároveň nezavést pevnou hranici,“ řekl.
„Slyšel jsem různé náznaky, že by ty kontroly mohly probíhat na námořní cestě mezi Severním Irskem a zbytkem Spojeného království. Nedovedu si to dost dobře představit,“ nastínil možné řešení. Nechce ho však více komentovat, protože hledat ho musí britská vláda. EU má jen trvat na ochraně vlastního vnitřního trhu před průnikem zboží, pro které by třeba platily celní poplatky.
Varoval také před snahami Skotska o vypsání nového referenda o odtržení, přestože politicky chápe, že ho tamní premiérka Nicola Sturgeonová požaduje. „Není v našem zájmu teritoriální dezintegrace žádné země ani v EU ani mimo ni. Neměli bychom k tomu přispívat tím, že třeba budeme ve Skotech vyvolávat nějaké falešné naděje, že kdyby se náhodou odtrhli, tak druhý den budou hned přijati zpátky do EU.“
Solejmání jako bin Ládin
Zahradil komentoval také americko-íránský konflikt vyhrocený po zabití velitele elitních jednotek Kuds Kásima Solejmáního americkou raketou. Tento čin považuje za součást srozumitelné strategie.
Srovnal ho se zabitím Usámy bin Ládina. „On byl hlavou nestátní teroristické organizace vycházející ze sunnitského islámu, zatímco pan generál byl hlavou státní teroristické organizace vycházející ze šíitského islámu. To si myslím, že je spíš formální rozdíl,“ popsal svůj pohled.
Považuje to také za silný psychologický úder. „Íránští představitelé si uvědomili, že Spojené státy pod tímto prezidentem nebudou v určitých situacích váhat s nějakými útoky tohoto typu. Na to Írán nebyl doposud zvyklý a trochu na to hřešil,“ vysvětlil. O Solejmáním bylo podle něj známo, že se veřejně posmíval americkým představitelům a ani se neukrýval, protože si byl jist, že USA si na něj netroufnou zaútočit. „Psychologicky je to bod pro Donalda Trumpa,“ dodal europoslanec.
Zabití označil za důležité také kvůli velmocenské rovnováze. Ta v oblasti podle něj panuje mezi Tureckem, Saúdskou Arábií, Egyptem a Íránem a není v ničím zájmu, aby se někdo z nich stal hegemonem. „Írán k tomu měl bohužel našlápnuto právě tou strategií, kterou vymyslel generál Solejmání, to znamená dostat se cestou loajálních sborů koridorem přes Irák, Sýrii a Libanon až ke Středozemnímu moři. Pokud by se to stalo, tak by to ohrozilo bezpečnost Evropy,“ prohlásil.
