Vstup Finska do NATO bude pro Rusko hrozbou, uvedl Kreml

Vstup Finska do NATO bude pro Rusko představovat hrozbu, uvedl mluvčí šéfa Kremlu Dmitrij Peskov. Konkrétní kroky Moskvy v reakci na rozšíření NATO budou podle něj záviset na tom, nakolik se vojenská infrastruktura Aliance posune k ruským hranicím. Mluvčí Kremlu podle ruských agentur také uvedl, že žádná strana si nepřeje přímý střet mezi Ruskem a NATO. Současně ale varoval, že Rusko odpoví na případný zásah do „speciální vojenské operace“, tedy do války, kterou Moskva od konce února vede proti Ukrajině. Z Aliance zní směrem k Finsku hlasy vítající jeho rozhodnutí.

Finský prezident Sauli Niinistö a ministerská předsedkyně Sanna Marinová ve čtvrtek oznámili, že podporují vstup své země do Severoatlantické aliance. Pokud země skutečně o členství v Alianci v následujících dnech požádá, bude přijímací proces zřejmě hladký a rychlý. 

„Další rozšíření NATO neudělá náš kontinent stabilnějším a bezpečnějším,“ prohlásil Putinův mluvčí podle agentury Interfax. „Vždy se posuzují a analyzují nejrůznější varianty,“ odvětil na otázku, zda v Kremlu počítali s takovou reakcí na „speciální operaci“.

„NATO se posouvá naším směrem. Proto se samozřejmě toto vše stane součástí speciální analýzy a vypracování nezbytných opatření pro to, abychom nastolili rovnováhu v situaci a zajistili svou bezpečnost,“ řekl Peskov.

„Přímému střetu Ruska a NATO se chtějí všichni vyhnout, i Rusko,“ zdůraznil Peskov podle agentury TASS. Připomněl, že prohlášení v tomto smyslu opakovaně zazněla z Moskvy, Bruselu a Washingtonu, a to i na nejvyšší úrovni, z úst amerického prezidenta Joea Bidena. Nicméně varoval, že Rusko „rozhodně odpoví“ jakékoliv straně, která se jakkoli pokusí „vlézt na Ukrajinu“ a zasáhnout do operace ruských sil.

Rusko bude nuceno reagovat na rozhodnutí Finska, pohrozilo také ruské ministerstvo zahraničí. Ohlášené přistoupení k NATO bude radikální změnou finské politiky i porušením finských závazků, tvrdí Moskva.

„V Helsinkách by si měli uvědomit svou odpovědnost a následky takového kroku. Připojení Finska k NATO vážně poškodí rusko-finské vztahy i zachování stability a bezpečnosti na severu Evropy. Rusko bude nuceno podniknout odvetné kroky, a to jak vojensko-technické, tak i další jiného charakteru, aby zastavilo vznikající ohrožení své národní bezpečnosti,“ varovala ruská diplomacie.

Představitelé NATO zájem Finů vítají

Zástupci Severoatlantické aliance včetně Česka na rozdíl od ruska vyjadřovali silnou podporu přijetí Finska do NATO. Vývoj přivítal český premiér Petr Fiala či premiérky Dánska a Estonska, zatímco generální tajemník NATO Jens Stoltenberg ohlásil „hladký a svižný“ vstupní proces. 

„Rozhodne-li se Finsko podat žádost, bylo by do NATO vřele přivítáno a přijímací proces by byl hladký a svižný,“ uvedl zase Stoltenberg. Podle agentury Reuters označil Finsko za jednoho z nejbližších partnerů Aliance a řekl, že finské členství by posílilo severskou zemi i celou Alianci.

Už předtím vyjádřily podporu rychlému přijetí Finska premiérky Dánska a Estonska. „Dánsko samozřejmě Finsko v NATO vřele přivítá. Posílí to NATO a naši společnou bezpečnost,“ uvedla dánská premiérka Mette Frederiksenová. „Dánsko udělá všechno pro rychlý přijímací proces po formálním podání žádosti,“ dodala.

Oznámení ocenil i Zelenskyj

Německý kancléř Olaf Scholz finský záměr uvítal. „V telefonátu s prezidentem Niinistöm jsem Finsko ujistil plnou podporou spolkové vlády,“ napsal na Twitteru. Stejný postoj zaujímají i Spojené státy. „Podpořili bychom přihlášku Finska anebo Švédska do NATO, pokud by ji podaly. Budeme respektovat jakékoliv jejich rozhodnutí,“ oznámila mluvčí Bílého domu Jen Psakiová.

Pozitivně se vyjádřil i francouzský prezident Emmanuel Macron. „Prezident republiky uvedl, že Francie plně podporuje suverénní rozhodnutí Finska urychleně vstoupit do NATO,“ sdělil Elysejský palác po rozhovoru mezi Macronem a Niinistöm.

Nahrávám video
Studio ČT24: Finsko na cestě do NATO
Zdroj: ČT24

„Plnou podporu“ slíbila Finům také estonská premiérka Kaja Kallasová. Estonsko podle ní učiní veškeré kroky spojené s očekávanou finskou žádostí rychle a podporuje „rychlý přijímací proces“. „Naši severní sousedé právě píší dějiny. Dnešní oznámení premiérky Sanny Marinové a prezidenta Sauliho Niinistöho otevírá cestu pro finský vstup do NATO,“ napsala. 

Směřování Finska do NATO vítá i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který se prý v tomto smyslu vyjádřil při telefonátu s finským protějškem. „Také jsme probrali evropskou integraci Ukrajiny a obrannou interakci mezi Ukrajinou a Finskem,“ oznámil.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Soud v Hongkongu poslal prodemokratického aktivistu Laie na dvacet let za mříže

Soud v Hongkongu odsoudil prodemokratického aktivistu a bývalého mediálního magnáta Jimmyho Laie za „porušení zákona o národní bezpečnosti“ ke dvaceti letům vězení. Podle agentur AFP a AP je trest zatím nejvyšší uložený od přijetí Čínou vnuceného zákona, který prakticky umlčel kritické hlasy v Hongkongu. Lai veškerá obvinění odmítá, může se odvolat. K jeho okamžitému propuštění už dříve vyzvaly USA a znovu v pondělí také Velká Británie.
03:29Aktualizovánopřed 9 mminutami

Prezidentské volby v Portugalsku vyhrál středolevicový Seguro

Novým prezidentem Portugalska se stal středolevicový politik António José Seguro. Potvrzují to po sečtení více než 99 procent okrsků takřka konečné výsledky nedělního druhého kola voleb, podle kterých získal zhruba dvě třetiny hlasů. Segurovým soupeřem byl šéf krajně pravicové strany Chega (Dost) André Ventura, který obdržel 34 procent hlasů. Seguro po vítězství prohlásil, že nechce být opozičním prezidentem.
včeraAktualizovánopřed 36 mminutami

Venezuela osvobodila několik opozičníků. Jednoho prý vzápětí někdo unesl

Venezuelské úřady v posledních hodinách propustily z vězení několik známých opozičních představitelů, napsaly v noci na pondělí agentury AFP a EFE. Na svobodu se dostali bývalý guvernér státu Barinas Freddy Superlano či advokát opoziční vůdkyně a laureátky Nobelovy ceny Maríe Coriny Machadové Perkins Rocha. Mezi propuštěnými byl i opoziční politik Juan Pablo Guanipa, toho však podle Machadové někdo unesl.
před 1 hhodinou

Voliči v Republice srbské hlasovali v opakovaných prezidentských volbách

V jedné ze dvou entit Bosny a Hercegoviny – Republice srbské (RS) – proběhly částečné opakované prezidentské volby. Komise dosud předběžné výsledky nezveřejnila. Vítězem hlasování se už podle agentury Reuters prohlásil nacionalistický politik Siniša Karan, spojenec někdejšího prezidenta RS Milorada Dodika. Karan těsně zvítězil v listopadových předčasných volbách, v prosinci ale ústřední volební komise výsledky v několika okrscích anulovala na základě stížností na nesrovnalosti při sčítání hlasů.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

V Polsku zesilují zásahy proti distributorům drog

Polsko zintenzivňuje boj proti drogám. Za poslední týdny proběhlo několik úspěšných operací proti zločineckým organizacím. Jedním z hlavních posunů je prohloubení přeshraniční spolupráce s vyšetřovateli v sousedních a ostatních evropských zemích i s Europolem. Jen v loňském roce se v zemi podařilo zadržet devětadvacet tun syntetických omamných látek.
před 1 hhodinou

Kuba zastaví dodávky paliva pro civilní lety

Kuba oznámila mezinárodním leteckým společnostem, že přestává na svých letištích poskytovat dodávky leteckého paliva pro civilní spoje. S odkazem na své zdroje to uvedly v noci na pondělí agentury EFE a AFP. Podle AFP přerušení dodávek začne o půlnoci z pondělí na úterý místního času a bude trvat jeden měsíc.
04:16Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Izrael chce židovským osadníkům usnadnit získávání půdy na okupovaném Západním břehu

Izraelský bezpečnostní kabinet schválil návrhy, jenž mají židovským osadníkům usnadnit získávání půdy na Západním břehu, který Izrael desítky let v rozporu s mezinárodním právem okupuje. Šéf Palestinské samosprávy Mahmúd Abbás v reakci na to vyzval Radu bezpečnosti OSN a amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby zasáhli. Kroky považuje za nelegální.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

„Jedno město – jedna fakulta“. Gruzínské reformy školství vyvolaly protesty

Gruzínská vláda oznámila sloučení dvou nejvýznamnějších vysokých škol v zemi. Toto překvapivé rozhodnutí vyvolalo v Tbilisi protesty studentů a profesorů, kteří se obávají o budoucnost obou institucí. Sloučení univerzit zapadá do reforem vysokého školství oznámených ještě v minulém roce – zahrnuje například model „jedno město – jedna fakulta“. Odpůrci změn mluví o zvýšení státní kontroly spojené se snížením počtu profesorů kritických vůči vládě.
před 2 hhodinami
Načítání...