Vstup Finska do NATO bude pro Rusko hrozbou, uvedl Kreml

Vstup Finska do NATO bude pro Rusko představovat hrozbu, uvedl mluvčí šéfa Kremlu Dmitrij Peskov. Konkrétní kroky Moskvy v reakci na rozšíření NATO budou podle něj záviset na tom, nakolik se vojenská infrastruktura Aliance posune k ruským hranicím. Mluvčí Kremlu podle ruských agentur také uvedl, že žádná strana si nepřeje přímý střet mezi Ruskem a NATO. Současně ale varoval, že Rusko odpoví na případný zásah do „speciální vojenské operace“, tedy do války, kterou Moskva od konce února vede proti Ukrajině. Z Aliance zní směrem k Finsku hlasy vítající jeho rozhodnutí.

Finský prezident Sauli Niinistö a ministerská předsedkyně Sanna Marinová ve čtvrtek oznámili, že podporují vstup své země do Severoatlantické aliance. Pokud země skutečně o členství v Alianci v následujících dnech požádá, bude přijímací proces zřejmě hladký a rychlý. 

„Další rozšíření NATO neudělá náš kontinent stabilnějším a bezpečnějším,“ prohlásil Putinův mluvčí podle agentury Interfax. „Vždy se posuzují a analyzují nejrůznější varianty,“ odvětil na otázku, zda v Kremlu počítali s takovou reakcí na „speciální operaci“.

„NATO se posouvá naším směrem. Proto se samozřejmě toto vše stane součástí speciální analýzy a vypracování nezbytných opatření pro to, abychom nastolili rovnováhu v situaci a zajistili svou bezpečnost,“ řekl Peskov.

„Přímému střetu Ruska a NATO se chtějí všichni vyhnout, i Rusko,“ zdůraznil Peskov podle agentury TASS. Připomněl, že prohlášení v tomto smyslu opakovaně zazněla z Moskvy, Bruselu a Washingtonu, a to i na nejvyšší úrovni, z úst amerického prezidenta Joea Bidena. Nicméně varoval, že Rusko „rozhodně odpoví“ jakékoliv straně, která se jakkoli pokusí „vlézt na Ukrajinu“ a zasáhnout do operace ruských sil.

Rusko bude nuceno reagovat na rozhodnutí Finska, pohrozilo také ruské ministerstvo zahraničí. Ohlášené přistoupení k NATO bude radikální změnou finské politiky i porušením finských závazků, tvrdí Moskva.

„V Helsinkách by si měli uvědomit svou odpovědnost a následky takového kroku. Připojení Finska k NATO vážně poškodí rusko-finské vztahy i zachování stability a bezpečnosti na severu Evropy. Rusko bude nuceno podniknout odvetné kroky, a to jak vojensko-technické, tak i další jiného charakteru, aby zastavilo vznikající ohrožení své národní bezpečnosti,“ varovala ruská diplomacie.

Představitelé NATO zájem Finů vítají

Zástupci Severoatlantické aliance včetně Česka na rozdíl od ruska vyjadřovali silnou podporu přijetí Finska do NATO. Vývoj přivítal český premiér Petr Fiala či premiérky Dánska a Estonska, zatímco generální tajemník NATO Jens Stoltenberg ohlásil „hladký a svižný“ vstupní proces. 

„Rozhodne-li se Finsko podat žádost, bylo by do NATO vřele přivítáno a přijímací proces by byl hladký a svižný,“ uvedl zase Stoltenberg. Podle agentury Reuters označil Finsko za jednoho z nejbližších partnerů Aliance a řekl, že finské členství by posílilo severskou zemi i celou Alianci.

Už předtím vyjádřily podporu rychlému přijetí Finska premiérky Dánska a Estonska. „Dánsko samozřejmě Finsko v NATO vřele přivítá. Posílí to NATO a naši společnou bezpečnost,“ uvedla dánská premiérka Mette Frederiksenová. „Dánsko udělá všechno pro rychlý přijímací proces po formálním podání žádosti,“ dodala.

Oznámení ocenil i Zelenskyj

Německý kancléř Olaf Scholz finský záměr uvítal. „V telefonátu s prezidentem Niinistöm jsem Finsko ujistil plnou podporou spolkové vlády,“ napsal na Twitteru. Stejný postoj zaujímají i Spojené státy. „Podpořili bychom přihlášku Finska anebo Švédska do NATO, pokud by ji podaly. Budeme respektovat jakékoliv jejich rozhodnutí,“ oznámila mluvčí Bílého domu Jen Psakiová.

Pozitivně se vyjádřil i francouzský prezident Emmanuel Macron. „Prezident republiky uvedl, že Francie plně podporuje suverénní rozhodnutí Finska urychleně vstoupit do NATO,“ sdělil Elysejský palác po rozhovoru mezi Macronem a Niinistöm.

Nahrávám video

„Plnou podporu“ slíbila Finům také estonská premiérka Kaja Kallasová. Estonsko podle ní učiní veškeré kroky spojené s očekávanou finskou žádostí rychle a podporuje „rychlý přijímací proces“. „Naši severní sousedé právě píší dějiny. Dnešní oznámení premiérky Sanny Marinové a prezidenta Sauliho Niinistöho otevírá cestu pro finský vstup do NATO,“ napsala. 

Směřování Finska do NATO vítá i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který se prý v tomto smyslu vyjádřil při telefonátu s finským protějškem. „Také jsme probrali evropskou integraci Ukrajiny a obrannou interakci mezi Ukrajinou a Finskem,“ oznámil.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Do Ceuty proniklo z Maroka za den 49 tisíc lidí, míní úřady

Španělské úřady odhadují, že do Ceuty za poslední den přišlo z Maroka na 49 tisíc migrantů. S odkazem na ministerstvo vnitra to píše agentura Reuters. Nejméně 19 lidí se utopilo. Chaotické snahy o překonání hranice pokračují i v pátek, ačkoliv Maroko posílilo ostrahu části hranice a do oblasti zamířili španělští vojáci. Do Ceuty přicestuje premiér Pedro Sánchez.
09:37Aktualizovánopřed 2 mminutami

AI od Anthropicu se při testech nabourala do systémů tří firem

Několik týdnů po hackerském útoku modelu umělé inteligence (AI) společnosti OpenAI, vývojáře ChatGPT, její konkurent Anthropic přiznal, že se mu stalo něco podobného. Při testování umělá inteligence Anthropicu neplánovaně vnikla do počítačových systémů tří firem, uvedla na svém blogu společnost. Skutečnost, že se model AI při testu z vlastní iniciativy stal hackerem byla považována za bezprecedentní incident a varovný signál pro technologický průmysl, nyní je však jasné, že to nebyl ojedinělý případ, upozornila agentura DPA.
před 7 mminutami

Rada pro mír dosáhla dohody o odzbrojení Hamásu, oznámil Trump

Rada pro mír dosáhla dohody ohledně úplného odzbrojení teroristického hnutí Hamás a dalších palestinských skupin v Pásmu Gazy. Oznámil to prezident USA Donald Trump. Hamás dosažení dohody potvrdil, Jeruzalém se zatím nevyjádřil. Dohoda bude naplňována postupně, přičemž po dokončení procesu odzbrojení se z pásma stáhne izraelská armáda a odpovědnost za bezpečnost převezmou Mezinárodní stabilizační síly (ISF) spolu s nově vytvořenou palestinskou policií, sdělil Trump.
01:27Aktualizovánopřed 7 mminutami

Dopady silného jevu El Niño by se mohly projevit i v Estonsku

V Tichomoří sílí jev El Niño, který by mohl dosáhnout rekordních hodnot. Vědci varují, že jeho dopady, včetně prudkého růstu globálních teplot, by mohly zasáhnout oblasti daleko za tropickým pásmem.
před 1 hhodinou

Ukrajina zasáhla logistické centrum Wildberries a rafinerii v ruském Volgogradu

Ukrajinský dronový útok v noci na pátek způsobil požár v komplexu energetického průmyslu a skladech ve Volgogradu. Podle agentury Reuters to uvedl gubernátor ruské Volgogradské oblasti Andrej Bočarov, podrobnosti týkající se zasažených objektů nesdělil. V regionu se nachází rafinerie ropné společnosti Lukoil. Útoky podle Bočarova zranily pět lidí. Ruské útoky v Dněpropetrovské oblasti na Ukrajině zabily dva lidi, další tři jsou zranění, uvedl šéf regionální vojenské správy Oleksandr Hanža.
před 1 hhodinou

Trump si není jistý, zda Ukrajině poskytne licenci na výrobu střel do patriotů

Americký prezident Donald Trump si není jist, zda Spojené státy poskytnou Ukrajině licenci na výrobu střel do systémů protivzdušné obrany Patriot. Ve čtvrtek to řekl britskému deníku Financial Times. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj přitom po úterní schůzce s Trumpem uvedl, že mu šéf Bílého domu licenci přislíbil.
před 2 hhodinami

Sliby starosty New Yorku Mamdaniho čelí žalobě i finančním výzvám

Zmrazení regulovaného nájemného v New Yorku čelí žalobě několika pronajímatelů, kteří obviňují starostu města Zohrana Mamdaniho, že se vměšoval do rozhodovacího procesu. Naopak ze strany takzvaných demokratických socialistů slyší Mamdani kritiku, protože dle nich nepodnikl patřičné kroky proti newyorské policii. Mladý politik se snaží naplnit i další předvolební sliby, jako jsou městem hrazené školky či vznik obchodů s levnými potravinami. Naráží ovšem na problémy s financováním i ekonomické prognózy.
před 4 hhodinami

AP: Počet obětí výbuchu v pákistánském dole vzrostl na nejméně 32

Počet obětí čtvrtečního výbuchu v uhelném dole na předměstí Kvéty na jihozápadě Pákistánu vzrostl na nejméně 32. Deset horníků zůstává nadále uvězněno pod zemí, sdělil v pátek podle agentury AP důlní inspektor Ghání Balúč. Záchranné práce pokračují, nicméně podle úřadů naděje na záchranu pohřešovaných klesá. Předchozí bilance uváděla jedenáct obětí a 31 v dole uvázlých horníků.
před 5 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.