Hasiči s týmy pomocníků v noci na pondělí vyhloubili příkopy a vytvořili průseky kolem evakuovaných vesnic na řeckém ostrově Lesbos. Zastavili tak požár, který tři dny ohrožoval mnoho obydlí. Oheň se podařilo zastavit také na jihozápadě Francie. Evropská kancelář Světové zdravotnické organizace (WHO) uvedla, že vlna veder, která v druhé polovině července sužuje Evropu, způsobila jen na Pyrenejském poloostrově více než 1700 úmrtí. Současně WHO vyzvala ke společnému postupu v boji proti změně klimatu.
Ve Francii a na řeckém Lesbu se podařilo zastavit požáry. Na Pyrenejském poloostrově vedra usmrtila už 1700 lidí
V Řecku po noční práci, během níž hasiči využili bagr a další těžkou techniku, opět do služby nastoupilo šest hasicích letounů, které shazují vodu na požár na jižním pobřeží ostrova Lesbos ve východní části Egejského moře.
Vlna veder nadále komplikuje podmínky v zemi, především pak v jižní části Řecka, kde zůstává v platnosti varování před požáry a pro veřejnost jsou uzavřené národní parky. Nově hoří na i západě řeckého Peloponésu, nedaleko od starověké Olympie.
V národním parku Dadia na severovýchodě země hoří lesní požár už pátým dnem. Musely tu být nasazeny speciální hasičské jednotky do oblastí, kde se sice podařilo vytvořit protipožární průseky, ale rychle se měnící vítr maří snahu o uhašení ohně.
Francie řeší žhářství
Lesní požáry v okolí Bordeaux na jihozápadě Francie již hasiči dostali pod kontrolu a oheň se dál nešíří. V pondělí ráno to oznámila Fabienne Bucciová, prefektka departementu Gironde, kde od 12. července shořelo téměř 14 tisíc hektarů lesů. Druhý požár ve stejné oblasti se podařilo zastavit v sobotu. Na 40 tisíc lidí, kteří se museli kvůli ohni evakuovat, se může začít vracet do svých domovů.
„Pozor, požáry jsou zastavené, ale nikoliv uhašené. Stále ještě jsou tam aktivní ohniska,“ varovala Bucciová. V neděli bylo v regionu přes 35 stupňů Celsia a ve spálených oblastech se opět rozhořely menší požáry, dodala. Na místě zasahuje přibližně 1200 hasičů, uvedla prefektka citovaná serverem deníku Le Monde.
Francouzská prokuratura rovněž v pondělí oznámila, že dva menší požáry v Bretani byly založené úmyslně a případ vyšetřuje jako žhářství.
Italští hasiči zasahovali za třetí červencový týden u téměř 33 tisíc lesních požárů. Loni jich bylo ve stejném období o čtyři tisíce méně, uvedla agentura ANSA. Tuto statistiku považuje ANSA za velmi znepokojivou, protože Itálie byla už loni nejhůře postiženou evropskou zemí a počty požárů jsou letos ještě vyšší.
Kanárské ostrovy jsou v plamenech
Hoří také na Kanárských ostrovech. Hasiči se v obtížném terénu na ostrově Gran Canaria i na sousedním Tenerife vykácením pruhu vegetace snaží zastavit šíření plamenů. Hasicí letadla startují téměř nepřetržitě.
Jen na Tenerife shořelo už na tři tisíce hektarů vegetace. Tamní ohnisko se už podle úřadů podařilo ohradit od dalšího porostu, vyhráno ale zatím není. „Požár je pro tuto chvíli stabilizovaný. Stabilizovaný ale neznamená pod kontrolou,“ oznámil premiér Ángel Víctor Torres.
Lidé se museli znovu evakuovat i z několika obcí v okolí Zamory ve španělském vnitrozemí, kde minulý týden shořelo přes třicet tisíc hektarů a dva lidé zemřeli.
Lesní požáry zuří také ve Slovinsku. Jedná se o největší katastrofu svého druhu v historii této země. S hašením v oblasti plošiny Kras tam pomáhá i rumunská armáda.
Kalifornský požár Oak stále není pod kontrolou
Tisícům hasičů se naopak stále nedaří dostat pod kontrolu požár jménem Oak, který vypukl v blízkosti Yosemitského národního parku. Oheň se už po několika hodinách šíření stal největším letošním požárem ve Spojených státech. Podle informací rozhlasové stanice NPR nyní hoří asi 63 čtverečních kilometrů.
Marty Vittori, jeden z šesti tisíc lidí evakuovaných kvůli požáru, stanici NPR popsal, že oheň se přiblížil velice rychle. „Vylezl jsem na dvorek a viděl jsem ‚vařící se mrak‘. Hned jsem věděl, že je to blízko,“ uvedl Vittori.
Požár Oak se šíří rychle i kvůli silnému větru, který zanáší hořící předměty až čtyři kilometry daleko, kde posléze vznikají nová ohniska. Americká vesmírná agentura NASA publikovala snímky kouře, který je jasně viditelný i z oběžné dráhy. Největší oblak se nyní nachází zhruba 450 kilometrů severně od Los Angeles.
Guvernér Kalifornie Gavin Newsom o víkendu vyhlásil stav nouze v centrální části státu. Podle zpravodajského webu BBC incident představuje „zlověstný“ začátek kalifornského období ohňů.
Požár Oak vypukl v pátek odpoledne v předhůří horského masivu Sierra Nevada. K sobotnímu ránu se rozrostl na přibližně 25 kilometrů čtverečních, v neděli ráno pak agentura Cal Fire monitorující lesní požáry hlásila 58 kilometrů, v pondělí je to už 63 kilometrů.
Je třeba dodržovat Pařížskou dohodu, apeluje WHO
„V posledních desetiletích zemřely v důsledku extrémních veder během dlouhotrvajících vln veder, často současně s lesními požáry, statisíce lidí,“ uvedl v prohlášení regionální ředitel WHO pro Evropu Hans Kluge.
„V letošním roce jsme jen ve Španělsku a Portugalsku byli svědky již více než 1700 zbytečných úmrtí během současné vlny veder,“ dodal Kluge. Zdůraznil, že vystavení extrémnímu horku „často zhoršuje již existující zdravotní stav“, a poznamenal, že „obzvláště ohroženi jsou jedinci na obou koncích životního spektra – tedy kojenci a děti a starší lidé“.
Podle WHO je tento údaj zatím jen předběžným odhadem založeným na zprávách obou uvedených zemí a počet obětí mezitím „již vzrostl a v nadcházejících dnech se bude dále zvyšovat“. Skutečný počet obětí vln veder bude znám až za několik týdnů, dodal Kluge s tím, že „tato horká letní sezóna je sotva v polovině“.
„Události tohoto týdne nakonec znovu poukazují na zoufalou potřebu celoevropských opatření k účinnému řešení klimatických změn,“ řekl Kluge. Dodal, že vlády musejí projevit vůli a aktivitu při dodržování Pařížské dohody, která stanovila cíl omezit oteplování na konci století na dva stupně Celsia nad předindustriální úroveň a pokud možno nepřekročit 1,5 stupně.
Kluge doplnil, že členové evropského regionu WHO, tedy 53 zemí a regionů včetně několika středoasijských států, už prokázali, že dokážou spolupracovat při řešení naléhavých hrozeb pro globální zdraví a že je „čas, abychom to udělali znovu“.