Ve Francii a na řeckém Lesbu se podařilo zastavit požáry. Na Pyrenejském poloostrově vedra usmrtila už 1700 lidí

2 minuty
Události: Požáry zachvátily jižní Evropu
Zdroj: ČT24

Hasiči s týmy pomocníků v noci na pondělí vyhloubili příkopy a vytvořili průseky kolem evakuovaných vesnic na řeckém ostrově Lesbos. Zastavili tak požár, který tři dny ohrožoval mnoho obydlí. Oheň se podařilo zastavit také na jihozápadě Francie. Evropská kancelář Světové zdravotnické organizace (WHO) uvedla, že vlna veder, která v druhé polovině července sužuje Evropu, způsobila jen na Pyrenejském poloostrově více než 1700 úmrtí. Současně WHO vyzvala ke společnému postupu v boji proti změně klimatu.

V Řecku po noční práci, během níž hasiči využili bagr a další těžkou techniku, opět do služby nastoupilo šest hasicích letounů, které shazují vodu na požár na jižním pobřeží ostrova Lesbos ve východní části Egejského moře.

Vlna veder nadále komplikuje podmínky v zemi, především pak v jižní části Řecka, kde zůstává v platnosti varování před požáry a pro veřejnost jsou uzavřené národní parky. Nově hoří na i západě řeckého Peloponésu, nedaleko od starověké Olympie.

V národním parku Dadia na severovýchodě země hoří lesní požár už pátým dnem. Musely tu být nasazeny speciální hasičské jednotky do oblastí, kde se sice podařilo vytvořit protipožární průseky, ale rychle se měnící vítr maří snahu o uhašení ohně.

Francie řeší žhářství

Lesní požáry v okolí Bordeaux na jihozápadě Francie již hasiči dostali pod kontrolu a oheň se dál nešíří. V pondělí ráno to oznámila Fabienne Bucciová, prefektka departementu Gironde, kde od 12. července shořelo téměř 14 tisíc hektarů lesů. Druhý požár ve stejné oblasti se podařilo zastavit v sobotu. Na 40 tisíc lidí, kteří se museli kvůli ohni evakuovat, se může začít vracet do svých domovů.

„Pozor, požáry jsou zastavené, ale nikoliv uhašené. Stále ještě jsou tam aktivní ohniska,“ varovala Bucciová. V neděli bylo v regionu přes 35 stupňů Celsia a ve spálených oblastech se opět rozhořely menší požáry, dodala. Na místě zasahuje přibližně 1200 hasičů, uvedla prefektka citovaná serverem deníku Le Monde.

Francouzská prokuratura rovněž v pondělí oznámila, že dva menší požáry v Bretani byly založené úmyslně a případ vyšetřuje jako žhářství.

Italští hasiči zasahovali za třetí červencový týden u téměř 33 tisíc lesních požárů. Loni jich bylo ve stejném období o čtyři tisíce méně, uvedla agentura ANSA. Tuto statistiku považuje ANSA za velmi znepokojivou, protože Itálie byla už loni nejhůře postiženou evropskou zemí a počty požárů jsou letos ještě vyšší.

Kanárské ostrovy jsou v plamenech

Hoří také na Kanárských ostrovech. Hasiči se v obtížném terénu na ostrově Gran Canaria i na sousedním Tenerife vykácením pruhu vegetace snaží zastavit šíření plamenů. Hasicí letadla startují téměř nepřetržitě.

Jen na Tenerife shořelo už na tři tisíce hektarů vegetace. Tamní ohnisko se už podle úřadů podařilo ohradit od dalšího porostu, vyhráno ale zatím není. „Požár je pro tuto chvíli stabilizovaný. Stabilizovaný ale neznamená pod kontrolou,“ oznámil premiér Ángel Víctor Torres.

Lidé se museli znovu evakuovat i z několika obcí v okolí Zamory ve španělském vnitrozemí, kde minulý týden shořelo přes třicet tisíc hektarů a dva lidé zemřeli.

Lesní požáry zuří také ve Slovinsku. Jedná se o největší katastrofu svého druhu v historii této země. S hašením v oblasti plošiny Kras tam pomáhá i rumunská armáda.

Kalifornský požár Oak stále není pod kontrolou

Tisícům hasičů se naopak stále nedaří dostat pod kontrolu požár jménem Oak, který vypukl v blízkosti Yosemitského národního parku. Oheň se už po několika hodinách šíření stal největším letošním požárem ve Spojených státech. Podle informací rozhlasové stanice NPR nyní hoří asi 63 čtverečních kilometrů.

Marty Vittori, jeden z šesti tisíc lidí evakuovaných kvůli požáru, stanici NPR popsal, že oheň se přiblížil velice rychle. „Vylezl jsem na dvorek a viděl jsem ‚vařící se mrak‘. Hned jsem věděl, že je to blízko,“ uvedl Vittori.

Požár Oak se šíří rychle i kvůli silnému větru, který zanáší hořící předměty až čtyři kilometry daleko, kde posléze vznikají nová ohniska. Americká vesmírná agentura NASA publikovala snímky kouře, který je jasně viditelný i z oběžné dráhy. Největší oblak se nyní nachází zhruba 450 kilometrů severně od Los Angeles.

Fotka kouře, který je vidět i z oběžné dráhy
Zdroj: NASA

Guvernér Kalifornie Gavin Newsom o víkendu vyhlásil stav nouze v centrální části státu. Podle zpravodajského webu BBC incident představuje „zlověstný“ začátek kalifornského období ohňů.

Požár Oak vypukl v pátek odpoledne v předhůří horského masivu Sierra Nevada. K sobotnímu ránu se rozrostl na přibližně 25 kilometrů čtverečních, v neděli ráno pak agentura Cal Fire monitorující lesní požáry hlásila 58 kilometrů, v pondělí je to už 63 kilometrů.

Je třeba dodržovat Pařížskou dohodu, apeluje WHO

„V posledních desetiletích zemřely v důsledku extrémních veder během dlouhotrvajících vln veder, často současně s lesními požáry, statisíce lidí,“ uvedl v prohlášení regionální ředitel WHO pro Evropu Hans Kluge.

„V letošním roce jsme jen ve Španělsku a Portugalsku byli svědky již více než 1700 zbytečných úmrtí během současné vlny veder,“ dodal Kluge. Zdůraznil, že vystavení extrémnímu horku „často zhoršuje již existující zdravotní stav“, a poznamenal, že „obzvláště ohroženi jsou jedinci na obou koncích životního spektra – tedy kojenci a děti a starší lidé“.

Podle WHO je tento údaj zatím jen předběžným odhadem založeným na zprávách obou uvedených zemí a počet obětí mezitím „již vzrostl a v nadcházejících dnech se bude dále zvyšovat“. Skutečný počet obětí vln veder bude znám až za několik týdnů, dodal Kluge s tím, že „tato horká letní sezóna je sotva v polovině“.

„Události tohoto týdne nakonec znovu poukazují na zoufalou potřebu celoevropských opatření k účinnému řešení klimatických změn,“ řekl Kluge. Dodal, že vlády musejí projevit vůli a aktivitu při dodržování Pařížské dohody, která stanovila cíl omezit oteplování na konci století na dva stupně Celsia nad předindustriální úroveň a pokud možno nepřekročit 1,5 stupně.

Kluge doplnil, že členové evropského regionu WHO, tedy 53 zemí a regionů včetně několika středoasijských států, už prokázali, že dokážou spolupracovat při řešení naléhavých hrozeb pro globální zdraví a že je „čas, abychom to udělali znovu“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Navzdory prvotním útokům příměří mezi Izraelem a Íránem pokračuje

Příměří mezi Izraelem a Íránem, které v noci na úterý oznámil americký prezident Donald Trump, vpodvečer výrazně nenarušil útok ani jedné z bojujících stran. Klid zbraní měl platit od rána, Izraelci a Íránci se ale bezprostředně poté navzájem obvinili z vojenských úderů. V pozdních úterních hodinách však už agentury nezmiňovaly žádné další narušení klidu zbraní. Izraelská armáda později večer pouze informovala o zachycení dvou bezpilotních letounů mimo své území.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Není možné, aby Rusko vyrábělo víc zbraní než členské státy NATO, řekl Rutte

V nizozemském Haagu začíná v úterý dvoudenní summit Severoatlantické aliance, jehož ústředním tématem bude zvyšování výdajů na obranu a podpora Ukrajiny napadené Ruskem. Podle prezidenta Petra Pavla se budou vrcholní politici zabývat také snahou o uklidnění situace mezi Izraelem a Íránem. Generální tajemník NATO Mark Rutte před zahájením jednání řekl, že si lidé v členských zemích potřebu navýšení investic do armády uvědomují a podporují.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Ruské útoky zabily ve městě Dnipro sedmnáct lidí

Počet obětí ruského útoku na město Dnipro stoupl z původních sedmi na sedmnáct, uvedl v úterý večer šéf vojenské správy Dněpropetrovské oblasti Serhij Lysak. Dalších 280 lidí je zraněných. Ve městě jsou rozsáhlé škody. V nedalekém městě Samar přišli dva lidé o život a čtrnáct utrpělo zranění, dodal. Policie v úterý ráno informovala, že v Sumské oblasti zabil ruský dronový útok v noci na úterý dítě a dva dospělé.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Vyhrožování ze strany diktátorských režimů musíme brát vážně, říká Bartošek

„Musíme velmi pozorně poslouchat totalitní režimy, protože ony to, co říkají, tak udělají. Jako když (ruský vládce Vladimir) Putin říkal, že Ukrajina nemá právo na existenci a napadl ji. Stejně tak Írán říká, že Izrael nebude existovat,“ prohlásil v Interview ČT24 moderovaném Terezou Řezníčkovou místopředseda Poslanecké sněmovny Jan Bartošek (KDU-ČSL). Pevně věří, že prezident USA Donald Trump má kolem sebe kvalitní lidi a odborníky, kterým bude ochoten naslouchat. Po otázce ohledně zvyšování výdajů na obranu se nechal slyšet, že „každý, kdo zpochybňuje obranyschopnost republiky, zrazuje zemi a jde proti jejím zájmům“.
před 7 hhodinami

Izrael opět střílel u center pomoci v Gaze, říkají Palestinci

Při izraelské střelbě u střediska pro distribuci humanitární pomoci na jihu Pásma Gazy zemřelo v úterý podle úřadů kontrolovaných Hamásem 25 lidí. Uvádí to AFP, která s odkazem na civilní ochranu už dopoledne informovala o jiné střelbě u centra pomoci ve střední části Pásma Gazy s 21 mrtvými. K poslednímu incidentu se izraelská armáda zatím nevyjádřila. Na fungování systému distribuce pomoci v Gaze se snesla kritika ze strany OSN. „Zemřít hlady nebo se nechají zabít ve frontě na jídlo,“ popsal tamní podmínky mluvčí Úřadu pro lidská práva.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Stovky hasičů zápolí s požárem na Chiosu

Ostrov Chios, ležící v severovýchodní části Egejského moře, sužují již třetím dnem rozsáhlé lesní požáry, kvůli nimž musely stovky obyvatel opustit své domovy. Proti požáru zasahují více než čtyři stovky hasičů, kteří se snaží zabránit jeho šíření do oblastí proslulých produkcí mastichy – pryskyřice využívané v potravinářství, medicíně i kosmetice. Suchá a horká léta představují pro Řecko dlouhodobý problém. Na letošní sezonu je proto připraveno až 18 tisíc hasičů, kteří čelí výzvě, jež se v důsledku změny klimatu nadále prohlubuje.
před 12 hhodinami

Soud povolil Trumpovi obnovit deportace migrantů do jiných než jejich zemí

Nejvyšší soud USA umožnil v pondělí vládě prezidenta Donalda Trumpa obnovit deportace migrantů do jiných než jejich vlastních zemí. Americká administrativa jim při tom podle tohoto rozhodnutí nemusí nabídnout možnost prokázat, jaká újma by jim tam mohla hrozit. Informovala o tom agentura Reuters.
před 14 hhodinami

Situace je až depresivní, říká o sporu Harvardu s Trumpem vědkyně

Vědkyně Katarína Pšenáková působící v Praze studovala až do loňského roku na Harvardově univerzitě v Bostonu, kde má stále řadu kontaktů. Popsala, jak akademici vnímají spory s administrativou Donalda Trumpa a jaké to má dopady na vědu.
před 15 hhodinami
Načítání...