V Izraeli denně přibývají stovky nakažených. Země se potýká s druhou vlnou epidemie

Nahrávám video
Izrael zasáhla druhá vlna koronaviru
Zdroj: ČT24

Izrael opět snižuje limity maximálního počtu lidí při shromažďování nejen na veřejných místech, ale i v domácnostech. Počet nových případů nákazy koronavirem totiž vystoupal na tisíc denně. Situace se navíc zhoršuje i v palestinské autonomii, kde přibývají denně stovky případů. Také tam se podle blízkovýchodního zpravodaje ČT Davida Borka momentálně zavírají například restaurace a další místa, kde se schází více lidí.

Z populačního hlediska je Izrael podobný České republice, má něco přes devět milionů obyvatel. „Z hlediska kumulativního počtu nakažených byl dlouho sice před Českou republikou, ale ne nějak násobně. V době, kdy měla Česká republika slabě pod deset tisíc případů, měl Izrael slabě nad dvacet tisíc případů,“ uvedl Borek.

Na rozdíl od Česka došlo v Izraeli k tomu, že se v květnu nárůst počtu nových případů téměř zastavil, v některých dnech je to i méně než deset případů za 24 hodin. V poslední době ale čísla opět ryhle narůstají. Zpočátku se podle Borka mluvilo o tom, že je to daň za oživení ekonomiky, teď se však už hovoří o druhé vlně epidemie. 

Ve středu tisíc případů, ve čtvrtek sedm stovek

Rekordní počet nových případů zaznamenal Izrael ve středu, kdy přibylo více než tisíc nakažených covidem-19. Vysoké číslo hlásily úřady i čtvrtek, kdy bylo zaznamenáno zhruba sedm set nově nakažených. Například z pohledu týdenního průměru je trend stále rostoucí. „Izrael je v tuto chvíli uprostřed druhé vlny,“ doplnil zpravodaj. 

Zavádění dalších restriktivních opatření je podle Borka pro Izraelce velmi bolestné. Uvolněnější režim totiž v zemi platil od května a nyní se situace vrací tam, kde byla na jaře. Například v synagogách se může nově potkávat maximálně padesát lidí, což se nelíbí hlavně zástupcům ultraortodoxní náboženské strany. 

Limit padesát osob platí momentálně také pro noční kluby nebo bary. „Restaurace jsou dány trochu stranou, tam se to bude ještě pár dní posuzovat, co se s nimi udělá. I tam by to mělo ohromný lidský a ekonomický dopad,“ upřesnil Borek.

Omezené svatby –⁠ velký problém pro Izraelce

Vláda dala limit také pro setkávání v domácnostech, kde se nyní může sejít maximálně dvacet příslušníků rodiny. Víc než padesát lidí ale nesmí ani do obřadních místností, což je podle Borka velký problém. Svatby v Izraeli se totiž běžně pořádají pro dvě stě nebo tři sta lidí. Zpravodaj však doplnil, že se stále nejedná o návrat k těm nejdrastičtějším opatřením, jaká v zemi platila v březnu nebo dubnu letošního roku. 

Zatím se neví, co stojí za tak dramatickým nárůstem počtu nakažených. Borek však popsal situaci, kdy před několika týdny během natáčení narazil se štábem na přeplněné hotelové bazény nebo prostory uvnitř hotelů v letovisku Ejlat. „S tím, jak se v květnu nadechla ekonomika, tak se velice špatně vrací do té úrovně ostražitosti, kterou Izraelci měli,“ dodal. 

V Palestině fungují jenom lékárny a potraviny

Podobný vývoj pandemie je aktuálně také v Palestině, kde bylo v dubnu nebo květnu jenom minimum nakažených. Palestinská území zaznamenávala přírůstky v jednotkách případů. Tamní úřady navíc evidují jenom 11 úmrtí v souvislosti s covidem-19. „Mohou se však vznášet otazníky nad tím, jak je to evidováno,“ upozornil zpravodaj ČT. 

Palestina nebyla podle Borka na jaře krizovou zónou, teď se to však mění. V současné době má palestinská autonomie přes tři tisíce nakažených koronavirem. „Denní přírůstky jsou zneklidňující, protože jsou v řádu nižších stovek, 200 až 300 případů,“ řekl. V Palestině se nyní výrazně omezil život, otevřené jsou pouze lékárny nebo obchody s potravinami. Lidé nesmějí cestovat mezi jednotlivými palestinskými okresy, jedním z ohnisek je město Hebron.

Nejhůř je na tom Katar

Masivní přírůstky nově nakažených momentálně hlásí také Irák nebo Egypt. Denní nárůst případů v Iráku je dokonce tisíc až dva tisíce. Mnohem lépe je na tom podle Borka Libanon, který nemá vysoký počet nakažených, a dokonce ani nehlásí žádný výrazný nárůst. Země je však na tom špatně ekonomicky, zejména kvůli chybějícím turistům.

Nejhorší situace na celém světě je podle Borka v Kataru, alespoň po přepočtu kumulativního počtu nakažených a populace. V zemi se nakazila tři procenta všech obyvatel, na druhou stranu se však v Kataru daří udržet nízkou smrtnost. „Ukazuje to, že i bohaté země na Blízkém východě teď nežijí v nějakém růžovém období,“ dodal zpravodaj. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA zasáhly okolo 2000 íránských cílů od začátku války, tvrdí armáda

Spojené státy zasáhly zhruba dva tisíce íránských cílů od začátku války proti Íránu, kterou v sobotu zahájily společně s Izraelem. Uvedla to podle agentury AFP americká armáda. Podle ní byly americké útoky během prvních 24 hodin dvakrát rozsáhlejší než ty, které USA podnikly na začátku invaze do Iráku v roce 2003.
před 1 hhodinou

USA zaútočily na Írán, protože jednání nikam nevedla, řekl Rubio

Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom v úterý stanice CNN.
před 3 hhodinami

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 5 hhodinami

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 5 hhodinami

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...