Trump po čtyřech letech opouští Bílý dům

Nahrávám video

Čtyřletý prezidentský mandát Donalda Trumpa končí. Ve středu v poledne tamního času složí prezidentskou přísahu Joe Biden a Trumpa v Bílém domě vystřídá. Republikánský politik touží po tom, aby se na něj vzpomínalo jako na obhájce amerických zájmů ve světě či strůjce mírových dohod na Blízkém východě. Do historie ale vstoupí také jako první prezident, který v mandátu čelil hned dvěma impeachmentům. Opozice mu také vytýká rozdělení americké společnosti.

Čtyřletý prezidentský mandát Donalda Trumpa začal tradičními slovy: „Já, Donald John Trump slavnostně přísahám, že budu čestně vykonávat funkci prezidenta Spojených států.“

Slavnostní přísahu pronesenou na tribuně amerického Kapitolu následovalo už ne tak tradiční funkční období. Trump po čtyřech letech v čele Spojených států vyvolává mezi Američany extrémní emoce – pozitivní i negativní. V listopadu 2020 pro něj hlasovalo o jedenáct milionů více Američanů než v roce 2016, kdy kandidoval poprvé.

„Poslední čtyři roky byly skvělé pro téměř všechny Američany. Podívejte se na statistiky. Obrovský úspěch je vidět všude. Až do tohohle viru jsme neustále rostli a porosteme zase,“ věří Gage, jeden z Trumpových voličů.

Zpočátku své kandidatury v roce 2016 byl Trump podceňovaný a politicky opomíjený. Voliči si ale zamilovali mimo jiné jeho jednoduché dvojslovné heslo „America First“ (Amerika především). Příznivcům slíbil zeď na hranici s Mexikem, za kterou jižní soused USA zaplatí, a imigranty označil za zvířata.

Na Twitteru Trump oznamoval zásadní politické kroky, třeba zvyšování celních sazeb. Těmi konfrontoval zejména Čínu. Konfrontací s levnou čínskou výrobou splnil dlouholetá přání dělníků těžkého průmyslu. Silovou taktiku uplatňoval Trump i vůči americkým spojencům – pod hrozbou opuštění NATO tlačil na zvyšování obranných rozpočtů aliančních zemí.

Nahrávám video

Vztahy s diktátory, první impeachment

Vyjednávat byl odcházející prezident připraven se všemi, včetně autoritářských vůdců. Izrael se mu podařilo sblížit s arabskými státy a vyvést z izolace na Blízkém východě, když s ním narovnaly vztahy Spojené arabské emiráty nebo Bahrajn.

Naopak historické setkání amerického prezidenta se severokorejským diktátorem Kim Čong-unem žádný výsledek nepřineslo. Jednání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem posílila pachuť vleklé a nepřehledné kauzy kolem ruských zásahů do voleb.

První ústavní žaloba nakonec mířila na Trumpa kvůli jiné kauze. Podle obžaloby se snažil poškodit protivníka Joea Bidena skrze ukrajinské aktivity jeho syna. Hlasování zkraje roku 2020 republikánský prezident ustál.

Problémy spojené s pandemií koronaviru už ale odvrátit nedokázal. Ekonomické úspěchy minulých let se vlivem koronaviru rozplývaly stejně rychle jako šance na zisk druhého mandátu. Americké nemocnice byly přeplněné, nemoci podléhaly tisíce lidí denně.

Zpochybňování voleb

Na předvolebních mítincích Trump tisíce svých příznivců roztancovával na diskotékový hit ze sedmdesátých let. Jeho protivník a nastupující prezident Joe Biden kvůli obavám z koronaviru promlouval k téměř prázdným sálům. Ve volbách ho ale nakonec podpořilo 81 milionů voličů, vůbec nejvíce v historii.

Trump odmítl porážku uznat a opakoval ničím nepodložené teze o zfalšovaném hlasování. „Když spočítáte legálně odevzdané hlasy, snadno vítězím. Když započítáte nelegální, tak se nám volby snaží ukrást,“ tvrdil.

Stovky jeho sympatizantů šestého ledna zaútočily na Kapitol. Trump, který k davu příznivců toho dne ve Washingtonu promlouval, kvůli tomu čelí už druhé ústavní žalobě. Podle hlasování Sněmovny reprezentantů totiž výtržníky podněcoval.

Rozdělené Spojené státy

Končící prezident by chtěl, aby se na něj vzpomínalo jako na hlavu státu, která neústupně hájila americké zájmy v zahraničí, dohodla mírové smlouvy na Blízkém východě, nezačala žádnou válku a na domácí scéně snižovala daně.

Opozice mu ale vyčítá, že měl blízko k diktátorům, poškodil vztahy se spojenci a podcenil pandemii covidu-19, kterým se na podzim sám nakazil. Podle demokratů ale hlavně nebývale rozdělil americkou společnost.

„Já vím, že demokrati vždycky lžou. Musíte neustále zjišťovat, co se skutečně děje. Dokonce, i když to vypadá, že mluví pravdu, tak lžou,“ je přesvědčen další z Trumpových fanoušků Giovanni.

Donald Trump oslovuje obrovskou skupinu voličů. Republikánům to ale k úspěchu nestačí. Strana za poslední dva roky ztratila většinu ve Sněmovně reprezentantů i v Senátu a také samotný Bílý dům.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ukrajina zasáhla největší moskevskou ropnou rafinerii

Ukrajinské drony v noci na úterý zasáhly rafinerii v Moskvě, uvedl starosta ruské metropole Sergej Sobjanin. Protivzdušná obrana podle něj zničila přibližně šedesát bezpilotních prostředků směřujících na Moskvu. Zásah moskevského ropného zařízení potvrdil také ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
10:26Aktualizovánopřed 55 mminutami

Obnovení dopravy v Hormuzu potrvá týdny, sdělil FT největší provozovatel tankerů

Obnovení dopravy v Hormuzském průlivu může trvat týdny, upozornil pro britský deník Financial Times největší provozovatel tankerů, japonská společnost Mitsui O.S.K. Lines. Dokud nebudou mít dopravci jistotu, že dohoda mezi USA a Íránem je skutečně platná, neobnoví plavbu.
před 2 hhodinami

VideoK dohodě, která má ukončit boje v Libanonu, jsou Izraelci skeptičtí

Až do neděle zněly dnem i nocí nad severním Izraelem rány z bojiště v Libanonu. Nyní přichází americko-íránská dohoda, která má ukončit i boje právě v Libanonu. Jenomže většina Izraelců je skeptická. Dohoda totiž znamená, že teroristické hnutí Hizballáh zůstává faktickým státem ve státě a teď navíc s pocitem, že mu Írán pomohl. Rozpačitý výsledek izraelské vojenské kampaně proti Hizballáhu a také Íránu má už i jasné vnitropolitické dopady. V minulých týdnech průzkumy poprvé ukázaly, že opozice by v židovském státě i bez arabských stran mohla složit vládu.
před 4 hhodinami

Rusko by mohlo zaútočit do roku 2029, shodlo se NATO. Moskva posiluje armádu u hranic Aliance

Všechny členské státy NATO se shodují, že Rusko by mohlo být do konce desetiletí schopné zaútočit na některou z aliančních zemí. Upozornil na to velitel německé pozemní armády Christian Freuding. Skupina severských médií mezitím informovala, že Moskva dál posiluje svou vojenskou přítomnost blízko hranic NATO, kde rozšiřuje stávající základny a buduje nové.
před 5 hhodinami

Při havárii amerického bombardéru B-52 zahynulo všech osm členů posádky

Při pondělní nehodě amerického strategického bombardéru B-52 Stratofortress na Edwardsově letecké základně v Kalifornii zahynulo všech osm členů posádky. Letadlo po pádu shořelo a po zhlédnutí záběrů havárie bylo zjištěno, že nikdo nemohl přežít, uvedl podle agentury AP plukovník James Hayes.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

CNN: Vance věří, že Izrael podpoří dohodu mezi USA a Íránem i přes neshody

Viceprezident JD Vance sdělil CNN, že memorandum o porozumění mezi USA a Íránem má „asi jednu a půl stránky“ a popsal jej jako obecný rámec, jehož podrobnosti budou vypracovány během budoucích technických jednání. Věří, že Izrael nakonec novou dohodu mezi USA a Íránem podpoří, i když mezi Washingtonem a izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem přetrvávají neshody ohledně cesty k ukončení konfliktu. Dodal také, že mezinárodní jaderní inspektoři budou moci podle podmínek memoranda o porozumění s Teheránem opět vstoupit do Íránu.
před 8 hhodinami

Ukrajina otevřela první kapitoly přístupových rozhovorů s EU

Ukrajina oficiálně otevřela první kapitoly ve vyjednáváních o přistoupení do Evropské unie. Mezivládní konference se mohla uskutečnit poté, co Maďarsko po dvou letech zrušilo svou blokaci. Přístupová konference se konala v pondělí v Lucemburku, Ukrajinu na jednání zastupoval vicepremiér Taras Kačka. Večer má být zahájeno vyjednávání prvních kapitol i s Moldavskem.
před 14 hhodinami

Za žhářskými útoky proti Starmerovi stálo Rusko, píše BBC

Britský soud v pondělí uznal vinu dvojice mužů s vazbami na Ukrajinu za sérii požárů domů a automobilu spojených s premiérem Keirem Starmerem. Muži se podle soudu dopustili žhářského spiknutí s úmyslem poškodit majetek, píší tiskové agentury. Žhářské akce podle soudu organizoval neznámý rusky mluvící muž, britské úřady však neprokázaly, že by za útoky stála přímo Moskva. Web stanice BBC však píše, že podle jeho investigativní práce byly útoky součástí širší kampaně sabotáží a provokací, vedoucí až k Ruské federaci.
před 15 hhodinami
Načítání...