„Unikátní kancelář bez jasného plánu k úspěchu.“ Výměnu v Oválné pracovně tradičně provází dopis

Poté, co americké komise sečtou odevzdané hlasy voličů včetně všech korespondenčních, Spojené státy budou mít ohledně svého příštího prezidenta jasno. Zatímco vítěze nepochybně čeká oslava ve volebním štábu, v Bílém domě se v případě prohry stávajícího prezidenta mohou začít roztáčet kola procesu předávání prezidentské moci.

Zdaleka nejlepší případ předání moci byl na přelomu roku 2008 mezi prezidentem Georgem Bushem mladším a Barackem Obamou, píše zpravodajský server The Atlantic. Tehdejší vedoucí personálu Bílého domu Joshua Bolten pro web uvedl, že jednou z posledních Bushových priorit v úřadu bylo zaručit co možná nejlepší předání moci.

Předtím byl podle něho systém „zastaralý“ a nebyla mu úřady věnovaná přílišná pozornost. Proces se odehrával „ad-hoc“ a až na pár bezpečnostních brífinků se nedělo téměř nic, řekl Bolten pro The Atlantic. S Obamovým volebním štábem proto začal komunikovat již v říjnu roku 2008, aby tehdy ještě potencionální hlavu státu připravil na plnění prezidentských povinností a poskytl mu veškeré podklady nebo mimo jiné i přístup do Bílého domu.

„Střídání“ Obamy s Donaldem Trumpem proběhlo v podobném duchu. Podle The New York Times ani první afroamerický prezident nechtěl být státníkem, jehož konec vlády by provázel chaos. Trump byl ke svému možnému mandátu připravován již v průběhu své prezidentské kampaně v roce 2016, stejně jako jeho protikandidátka Hillary Clintonová.

Ceremonie se odehrává tradičně v lednu

Nově zvolený prezident USA se své inaugurace tradičně dočká na začátku roku následujícího po volbách. Ceremonie oficiálního uvedení do úřadu nové hlavy státu se odehraje 20. ledna, a to před budovou amerického Kapitolu ve Washingtonu D.C. 

Pokud voliči rozhodnou o střídání v Bílém domě, čeká jeho budoucího šéfa několik pracovních povinností. Vítězný kandidát podle federálních zákonů a zvyků do doby své inaugurace například musí podstoupit řadu bezpečnostních a vládních brífinků, měl by rovněž získat přístup k utajeným vládním materiálům. Před uvedením do úřadu by měl rovněž dostat od vlády povolení používat prezidentská vozidla i ochranku.

Příslušné orgány by při střídání budoucímu prezidentovi Spojených států měly přiřadit prozatímní kancelářské prostory pro jeho tým pracovníků, potřebné vybavení a finance ve výši okolo pěti milionů dolarů na jejich provoz. Vítěz voleb totiž před svou inaugurací musí například rozhodnout o složení své vlády i personálu Bílého domu.

„Zabydlet“ se musí do 72 až 78 dní

Co se týče personálu Bílého domu, budoucí prezident by měl rozhodnout o jeho stavu a případně učinit změny - zda do něj někoho dodatečně začlení či naopak vyhodí. Současně by měl také určit členy své vládní administrativy, sdělit jim jejich budoucí funkce a povinnosti a seznámit je s agendou budoucí vlády. Ještě předtím však musí promyslet politiku, jejímž směrem se celý jeho tým bude ubírat.

Americké úřady mezitím tým i personál podrobí bezpečnostní prověrce. Budoucí prezident by se rovněž měl co nejdříve po svém zvolení dohodnout s předchozí administrativou ohledně samotného předání moci. To vše musí budoucí americká hlava státu stihnout v rozmezí „pouhých“ 72 až 78 dní do uvedení úřadu.

Americké úřady se proto snaží na oba prezidentské kandidáty tlačit, aby některé z povinností začali plnit již během své volební kampaně.

„Lame Duck“

Odcházející prezident má oproti svému nástupci výrazně méně povinností. Poté, co se s ním dohodne na předání moci, má povinnost rozpustit svou vládnoucí administrativu a ukončit její dosavadní politiku. Pro prezidenty odcházející z úřadu se proto v americké společnosti uchytil slangový pojem „lame duck“ (chromá kachna).

Během procesu předání prezidentské moci by měl rovněž komunikovat s novou hlavou státu a jeho týmem. Zabezpečení úspěšného předání moci se tak stává jeho hlavním úkolem, nový prezident by měl být připraven k usednutí do Oválné pracovny co nejdříve po inauguraci.

Ostatní členové administrativy končícího prezidenta musí rovněž komunikovat se svými nástupci a seznámit je s důležitými informacemi a postupy ohledně jejich nového úřadu. Podle vládního webu presidentialtransition.org by veškerá jednání měla proběhnout v profesionálním duchu, s respektem a neměly by v ní hrát roli osobní zájmy.

obrázek
Zdroj: ČT24

Prezidentská kancelář obvykle začíná rozesílat materiály se základními informacemi členům štábu prezidentských kandidátů už během volební kampaně. Šest měsíců před volbami musí americký prezident podle legislativy vytvořit specializované vládní orgány, které zajistí co nejefektivnější předání moci mezi prezidenty a budou asistovat i radit obou stranám během procesu.

To vše trvá až do 20. ledna, kdy hlava státu v případě prohraných voleb nebo po druhém období opouští Oválnou pracovnu a předává vedení vlády Spojených států svému nástupci.

Poslední den v Oválné pracovně

Prezidenti tráví poslední den ve svém úřadu různými způsoby. Někteří z nich se v Bílém domě před inaugurací objevili už za svítání, aby se ceremoniálně prošli budovou a rozloučili se s jejím personálem. Někteří z prezidentů během posledního dne rovněž hostili své nástupce.

Jiní 20. leden tráví v kanceláři nebo udílejí prezidentské milosti. Takto svůj poslední den v pracovně strávili například Bill Clinton, George W. Bush nebo Barack Obama. Postupem času se mezi prezidenty rovněž uchytila tradice psaní dopisů, které zanechávají svým nástupcům.

Ty obvykle obsahují jejich dojmy, blahopřání nebo rady. „Toto je unikátní kancelář bez jasného plánu k úspěchu. Nejsem si jistý, jestli jakákoliv rada ode mě bude obzvláště užitečná. Oba jsmě byli, každý jinak, obdařeni velikým štěstím, ne každý takové má,“ píše se podle CNN v Obamově dopisu, který zanechal v roce 2017 nynějšímu prezidentovi Donaldu Trumpovi. 

Barack Obama naposledy v roli hostitele v Bílém domě
Zdroj: EBU

Po svém odchodu z funkce bývalá hlava Spojených států obvykle vstupuje do penze, má však stále právo na několik benefitů. Podle zákona mohou američtí exprezidenti pobírat doživotní penzi ve výši 219 200 dolarů ročně.

Stát je zároveň povinen jim doživotně poskytnout i hradit personál, kancelářské prostory, lékařskou péči, zdravotní pojištění i dopravní prostředky. Bývalé hlavy státu mají také za povinnost chránit bezpečnostní tajné služby. 

  • „Slavnostně přísahám, že budu čestně vykonávat funkci prezidenta Spojených států a podle svých sil budu zachovávat, střežit a bránit Ústavu Spojených států.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

VideoZmaření jaderných snah či změna režimu? Cíl operace proti Íránu zůstává nejasný

Seznam možných důvodů pro americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zasáhl proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 30 mminutami

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
02:15Aktualizovánopřed 40 mminutami

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
17:49Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
20:57Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
09:46Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Vůdce Íránu zvolí znalci, šanci mají i příbuzní ajatolláhů

Írán vede po smrti nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího přechodná rada. Není jasné, kdy takzvané Shromáždění znalců zvolí jeho nástupce, jelikož konflikt s USA a Izraelem pokračuje. Při úderech byla navíc zničena i budova, kde se tento orgán schází. Řada pravděpodobných kandidátů navíc během aktuálního konfliktu zahynula. Mezi favority patří i Chameneího syn či vnuk ajatolláha Rúholláha Chomejního.
před 5 hhodinami

Izrael opět útočí na Teherán a Bejrút. Na jih Libanonu poslal vojáky

Izraelské letectvo v úterý dál rozsáhle zasahovalo Írán a pozice Hizballáhu v Libanonu. Izrael naopak čelil útokům z jejich strany. Počet obětí v Íránu stoupl dle Červeného půlměsíce na 787. Zasažena byla budova shromáždění, které má volit nástupce zesnulého vůdce Alího Chameneího. Válka s Íránem podle izraelského premiéra Benjamina Netanjahua nepotrvá věčně, jelikož jde o rychlou a rozhodující operaci.
03:45Aktualizovánopřed 6 hhodinami

USA přiměl k úderu na Írán izraelský plán zaútočit na Teherán, řekl Rubio

Spojené státy k útoku na Írán přiměl záměr Izraele zaútočit na Teherán, což by vyvolalo íránské odvetné údery proti americkým cílům, prohlásil ministr zahraničí USA Marco Rubio. Spojeným státům tak podle něj v souvislosti s plánem Izraele hrozila bezprostřední hrozba ze strany Íránu. Představitelé Trumpovy administrativy mají v úterý o akci informovat Senát i Sněmovnu reprezentantů.
před 6 hhodinami
Načítání...