Teherán – Soustřeďte se na otázku dodržování lidských práv a legitimnost teheránského režimu, nikoliv na íránský jaderný program, doporučují aktivisté světovému společenství. Íránský prezident Mahmúd Ahmadínežád se podle nich totiž daleko víc obává domácích problémů než tlaku Západu kvůli svému kontroverznímu jadernému programu, který paradoxně jeho popularitu doma spíše zvyšuje. Ve Studiu ČT24 se na tom shodly íránská novinářka Massoumeh Torfehová a advokátka a obhájkyně ženských práv Shadi Sadrová.
Podle Torfehové Teherán rozhněvaly poslední kroky Západu: jednak fakt, že byl Írán vynechán z jaderného summitu ve Washingtonu, a především nová americká jaderná strategie. V ní se USA zavazují, že nepoužijí nukleární zbraně proti nejaderným státům, které dodržují smlouvu o nešíření jaderných zbraní. Plán ale počítá s výjimkami vůči státům, které dohodu o nešíření odmítají - a právě mezi nimi je jmenován Írán spolu se Severní Koreou. Írán už kvůli tomu podal k OSN oficiální stížnost na amerického prezidenta za „jaderné vydírání“ a mluví o hrozbách jaderného útoku proti Íránu. Podle Torfehové to dává Ahmadínežádovi dobrou záminku: když na nás chtějí USA zaútočit, pak bychom se měli stát jadernou velmocí, jíž dosud nejsme.
Íránský jaderný program byl vedle hrozby nukleárního terorismu jedním z témat dvoudenního washingtonského summitu. Americký prezident Barack Obama setkání využil k zesílení svého tlaku na Teherán a vyzval k posílení tak, aby bylo možné hnát k zodpovědnosti země, jež ji porušují.
Íránské aktivistky: Ahmadínežád se obává spíš domácích problémů
Podle Torfehové a Sadrové se ale Ahmadínežád obává spíš domácích problémů. Je nervózní z toho, že po kontroverzních prezidentských volbách a následné vlně demonstrací ztratil svou legitimitu v Íránu a že mnoho mladých a vzdělaných lidí k němu nevzhlíží jako ke svému prezidentovi. To mu vadí víc než jaderná rétorika na Západě, kterou dokáže zvládnout a naopak na ní doma získává politické body. Odborníci proto světovému společenství navrhují soustředit se spíše na legitimnost íránského režimu a otázku dodržování lidských práv.
Sadrová v souvislosti s tím připomněla, že ženám za cizoložství stále v Íránu hrozí trest ukamenováním. V zemi se praktikuje islámské právo od revoluce z roku 1979. Před sedmi lety bylo sice na kamenování uvaleno moratorium, ale soudy k tomuto trestu stále odsuzují. Íránští aktivisté ve spolupráci s mezinárodními organizacemi usilují o to, aby tento trest byl ze zákoníku vyškrtnut. Podle Torfehové Íránci v současné době nemají možnost se dostat k nezávislým informacím – v zemi je zablokován internet i zahraniční televizní stanice a 50 novinářů je ve vězení. Dostupná jsou pouze oficiální média.
