Theresa Mayová odchází. Britskou premiérku položil brexit, který si původně nepřála

8 minut
UDÁLOSTI: Theresa Mayová odchází z čela britské vlády
Zdroj: ČT24

Po necelých třech letech končí éra Theresy Mayové. V pátek šéfka britské vlády oznámila svou rezignaci, v čele konzervativců skončí sedmého června. Premiérkou zůstane, dokud si její strana nenajde nového vůdce. Dvaašedesátiletá Mayová, jejíž vládnutí je spojené s nekončícím vyjednáváním o brexitu, vstoupila do politiky před více než dvaceti lety, když se stala konzervativní poslankyní. Předtím, než se stala šéfkou vlády, šest let vedla britské ministerstvo vnitra.

Theresa Mayová se funkce britské premiérky ujala v červenci 2016. Po „železné lady“ Margaret Thatcherové se stala teprve druhou ženou v dějinách Británie na tomto postu. V premiérské funkci i v křesle vůdce britských konzervativců vystřídala Davida Camerona, jenž odstoupil po referendu o brexitu, ve kterém Britové v červnu 2016 dali sbohem Evropské unii a které Cameron osobně vyhlásil.

Než nastoupila do premiérského úřadu, byla Mayová zastánkyní členství Británie v Evropské unii. V předreferendové kampani se ale držela stranou. Poté, co si Britové odhlasovali odchod, Mayová prohlásila, že brexit je nevyhnutelný, a opakovaně  odmítala výzvy k uspořádání nového hlasování s tím, že je nutno respektovat výsledek toho prvního.

Vládnutí Theresy Mayové se neslo ve znamení nekončících vyjednávání o podobě odchodu Velké Británie z Evropské unie. Ve snaze posílit mandát se Mayová před jejich začátkem předloni rozhodla vypsat předčasné volby. Konzervativci sice vyhráli, přišli ale o většinu v Dolní sněmovně. 

V rámci vyjednávání tak Mayová loni v červenci představila takzvaný plán z Chequers. Jednalo se o vládní koncepci, která hodlala zachovat více obchodních vazeb na EU. Zastánci brexitu bez dohody ale  označili tento model za příliš měkký a Mayová se sama ujala vyjednávání s EU. Její kabinet později podpořil návrh dohody o brexitu připravený britskými a unijními vyjednavači.

V polovině loňského prosince pak Mayová ustála hlasování poslanců své strany o nedůvěře, ve kterém se rozhodovalo, zda bude dál vůdkyní strany a předsedkyní vlády. Předtím ale uvedla, že už konzervativce do řádných voleb v roce 2022 nepovede.

V polovině letošního ledna britský parlament dohodu o vystoupení země z EU odmítl, Mayová představila plán B a koncem února se poprvé zmínila o možnosti odkladu brexitu. Poslanci dohodu odmítli i při druhém hlasování dvanáctého března, třebaže se Mayová den předtím domluvila s předsedou Evropské komise Jeanem-Claudem Junckerem na doplňku ujednání zajišťujícím, že EU se nebude snažit neomezeně dlouhou dobu uplatňovat takzvanou irskou pojistku. Ta je sporným bodem a má zabránit zavedení klasického hraničního režimu mezi Irskem a Severním Irskem.

Po schválení odkladu brexitu Unií 21. března se Mayová dál snažila prosadit třetí hlasování v parlamentu o brexitové dohodě, což po několika dnech podpořila příslibem své rezignace, pokud dokument bude přijat. Dolní sněmovna nicméně 29. března potřetí dohodu odmítla a EU poté 10. dubna umožnila Británii posunout lhůtu odchodu z Unie do 31. října.

11 minut
Publicista Jan Jůn: Konzervativci ničí své premiéry jednoho po druhém
Zdroj: ČT24

Vládní revolta po nejnovějším plánu

Tento týden představila Mayová kompromisní plán, který označila za „novou brexitovou dohodu“. Plán však vyvolal revoltu ve vládě a výzvy k odchodu Mayové. Vedení vlivného výboru britských konzervativních poslanců ale o den později nezměnilo stranická pravidla a neumožnilo ihned znovu hlasovat o vyslovení nedůvěry Mayové.

Kromě brexitu musela Mayová jako premiérka řešit například kauzu kolem otravy bývalého ruského agenta Sergeje Skripala a jeho dcery Julije nervovým jedem loni v březnu na jihu Anglie, která vedla k diplomatické roztržce s Ruskem. Potýkala se také s migrační krizí. Na jednáních EU hájila politiku své vlády, která byla proti rozdělení uprchlíků podle kvót. 

  • Theresa Mayová se narodila 1. října 1956 jako Theresa Brasierová, rodiče záhy přesídlili do Oxfordshiru. Vystudovala geografii na Oxfordu. Tehdy poznala svého manžela Philipa, nyní investičního bankéře, a to na studentské taneční party. Děti nemají. Pár seznámila jejich společná kamarádka – studentka na výměnném pobytu Bénazír Bhuttová, pozdější pákistánská premiérka, zavražděná v roce 2007.
  • V sedmdesátých a osmdesátých letech pracovala ve finančnictví, například v centrální bance. V letech 1986 až 1994 byla členkou městské rady jednoho z londýnských obvodů.
  • V roce 1997 ji zvolili do parlamentu, v letech 2002 až 2003 byla jako první žena v historii výkonnou předsedkyní Konzervativní strany. Působila v několika stínových vládách. V květnu 2010 se stala ministryní vnitra a pro záležitosti žen a rovné příležitosti. Od roku 2012 byla už jen ministryní vnitra.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Izrael zaútočil na íránský jaderný program, zabil velitele gard

Izrael provedl v noci a během pátečního dne útok na více než dvě stě cílů v Íránu. Izraelská armáda uvedla, že zasáhla centrifugy v jaderném zařízení v Natanzu. Další útok na toto místo se uskutečnil v pátek kolem poledne. Podle premiéra Benjamina Netanjahua mířil úder na jaderné vědce pracující na výrobě atomové bomby. Při útoku zemřel velitel revolučních gard Hosejn Salámí a další vrcholní představitelé. Státní média uvádějí, že v Teheránu jsou také civilní oběti. Írán reagoval vysláním dronů a raket na židovský stát.
02:48Aktualizovánopřed 6 mminutami

Írán odpálil rakety na Izrael

Írán večer podle izraelské armády odpálil v reakci na páteční útoky směrem k Izraeli přibližně sto padesát raket. Podle svědků Reuters byly po 20:00 SELČ v Tel Avivu i Jeruzalému slyšet výbuchy. Podle agentur hlásí izraelské úřady zraněné. Izraelská armáda předtím kolem 18:00 SELČ oznámila, že pokračuje s údery na odpalovací zařízení íránských raket a dronů. Podle íránské agentury Fars byly dvě silné exploze slyšet v okolí jaderného zařízení Fordo.
18:22Aktualizovánopřed 7 mminutami

Kypr počítá s evakuací Evropanů z Blízkého východu

Kypr aktivoval evakuační plán pro Blízký východ, při kterém počítá s evakuací občanů Evropské unie a jiných zemí přes své území. Evropské státy zároveň přijaly opatření na ochranu svého obyvatelstva a židovských objektů na svém území. K zastavení další eskalace vyzývá Írán a Izrael německý kancléř Friedrich Merz a další evropští politici.
12:25Aktualizovánopřed 23 mminutami

Izrael uzavírá všechny ambasády, dle Teheránu vyhlásil válku

Izraelské letectvo sestřelilo mnoho íránských dronů mířících na židovský stát, řekl Reuters nejmenovaný izraelský vojenský činitel. Bezpilotní letouny a rakety likvidovalo ve svém vzdušném prostoru i Jordánsko. V pátek večer izraelská armáda oznámila, že Írán na židovský stát odpálil asi sto padesát raket. Podle íránské státní agentury IRNA, kterou citovala agentura Reuters, tím začala íránská odpověď na útok židovského státu. Již dříve Izrael uzavřel všechny ambasády.
09:25Aktualizovánopřed 30 mminutami

Od dohody pěti států k největší zóně volného pohybu na světě. Schengen slaví 40 let

Před čtyřiceti lety se zrodila Schengenská dohoda. Smlouvu, která položila základy volného pohybu osob napříč Evropou, podepsali v Lucembursku zástupci pěti zemí v červnu 1985. Projekt dosud platí za jednu z největších výhod evropské integrace. Dostal se ale pod tlak v důsledku nelegální migrace či pandemie covidu-19. Hraniční kontroly se na mnoha místech staly novým standardem.
před 1 hhodinou

„Vzpínající se lev“ cílil na opevněné íránské centrifugy

Židovský stát v noci směřoval své střely zejména na místa spojená s jaderným programem Íránu. Jejich hlavním cílem měl být rozsáhlý závod v Natanzu, kde dochází k obohacování uranu. Izraelská armáda uvedla, že zasáhla i v podzemní části objektu, kde jsou centrifugy pro obohacování látky, podařilo se prý zničit i podpůrnou infrastrukturu. Podle íránských médií Izrael později v pátek na jaderné zařízení udeřil znovu. Z letiště v Tabrízu na severozápadě země byl hlášen požár.
12:40Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ropa po izraelském útoku prudce zdražuje, evropské akcie oslabily

Ceny ropy prudce vzrostly po zprávě o izraelském útoku na Írán. Severomořská ropa Brent si kolem 7:30 SELČ připisovala téměř osm procent a pohybovala se blízko 75 dolarů za barel. Během noci na pátek se vyšplhala až na 78,50 dolaru za barel, tedy na nejvyšší úroveň od 27. ledna. Evropské akcie uzavřely obchodování poklesem. Panevropský akciový index STOXX Europe 600 ztratil 0,89 procenta na 544,94 bodu. Krátce se dostal i na nejnižší úroveň za poslední tři týdny.
08:11Aktualizovánopřed 2 hhodinami

„Když se rozbil nouzový východ, vyskočil jsem,“ popsal přeživší havárie v Indii

Indické záchranné složky den po havárii letounu společnosti Air India prohledávají trosky budov a dál pátrají po pohřešovaných v obydlené oblasti, kam se stroj zřítil. Vyšetřovatelé už našli obě černé skřínky stroje, na jehož palubě bylo 242 lidí, z nichž jeden přežil. Celkový počet obětí ale podle některých médií dosahuje 265, neboť další lidé zemřeli na zemi. Jediný přeživší Viswashkumar Ramesh popsal, že letadlo před pádem „jen plulo vzduchem“.
13:03Aktualizovánopřed 5 hhodinami
Načítání...