Už třetím rokem připadá na 24. leden Mezinárodní den vzdělávání. Zavedla jej OSN ve snaze poukázat na to, jak je vzdělání pro mírové snahy a udržitelný rozvoj ve strádajících regionech planety důležité. Přibližně pětina dětí v současnosti vyrůstá bez vzdělání. Pandemie, která v loňském roce zachvátila celý svět, v mnoha oblastech krizi ve školství ještě prohloubila. Podle UNICEF hrozí, že v řadě zemí vzniknou ztracené generace.
Svět si připomíná den vzdělávání. Každé páté dítě ale vyrůstá bez něj
Humanitární organizace, které se zabývají vzděláním v rozvojových zemích, upozorňují, že už tak nelichotivá situace se s příchodem pandemie ještě zhoršuje. Může to podle nich mít závažné demografické dopady.
Vzdělání v Africe
Podle zprávy Dětského fondu OSN (UNICEF) je velké riziko, že vzniknou takzvané ztracené generace – celé ročníky dnešních dětí, které koronavirus připraví v jistých ohledech o budoucnost.
Nejde o žádný z přehnaných katastrofických scenářů. Gramotnost je v chudých regionech zásadním atributem kvality života. Podle studie Global Citizen mají děti, jejichž matky umí číst, více než padesátiprocentní šanci na to, dožít se alespoň pěti let života.
Distanční výuka leckde není možná
Podle studie UNICEF a Mezinárodní telekomunikační unie (ITU), jejíž závěry byly publikovány v prosinci, dvě třetiny školáků nemají doma internet. Jde tak o více než dvě miliardy dětí bez možnosti se v době lockdownu připojit k on-line distanční výuce.
V řadě zemí se špatnou technologickou infrastrukturou tak vyučování na dálku v podstatě neexistuje. Nucené uzávěry škol tak zásadně poznamenají tamní vzdělávání. Podle výše zmíněné studie nedostatečná digitalizace umocňuje nerovnosti v globálním měřítku mezi vyspělými a chudými státy, ale i ve vnitřním sociálním rozložení – mezi bohatší a chudší vrstvou.
„Je to víc než digitální propast. Je to digitální kaňon,“ myslí si výkonná ředitelka UNICEF Henrietta Foreová. Třeba v západní a střední Africe má doma internet jen pět procent dětí, a pokud jsou zavřené školy, vzdělání se úplně přeruší. Nejedná se přitom o měsíce, ale v některých zemích i de facto o celý školní rok.
Přístup k internetu
- Některé země se během protikoronavirové uzávěry snažily výuku na dálku zprostředkovat jinými cestami. Třeba v Maroku se rozhodli vyučovat skrze televizní vysílání. Tím ovšem odpadla možnost individuálního přístupu.
Některé vlády pandemii a školství nedokážou řešit
Podle ředitele UNICEF pro vzdělávání Roberta Jenkinse řada rozvojových zemí nedokáže nacházet správný kompromis mezi karanténními opatřeními a provozem škol. „Největší cenu za to zaplatí děti na okraji společnosti, u nichž je vyšší pravděpodobnost, že ze školy odejdou úplně,“ tvrdí.
Například v africké Keni obnovili prezenční výuku letos v lednu po devíti měsících. Bývalá britská kolonie se tak stala poslední zemí ve východní Africe, která otevřela školy. To ale v zásadě nemusí znamenat vyřešení problémů. Rodiče některých žáků mají z návratu svých dětí do školních lavic obavy. Informovala o tom agentura Reuters. Podle ní si stěžují na přeplněné třídy, ve kterých se někdy tísní i sto dětí.
V Konžské demokratické republice zase začali stávkovat učitelé. Návrat k výuce znovu vyvolal debatu o financování školství. Před dvěma roky prezident Félix Thisekedi zavedl bezplatnou základní školní docházku, což ale významně zatěžuje rozpočet země, uvádí AFP. Sektor je tak velmi podfinancovaný. „Podporujeme bezplatné školství, ale ne vyučování zadarmo,“ uvedly odbory, které organizují stávky v zemi.
V Keni se po devíti měsících obnovila výuka
Chudoba i zoufalá bezpečnostní situace
Pandemie jen umocňuje potíže, které se na řadě míst světa projevují dlouhodobě. Možnosti vzdělávání tam limituje chudoba i špatná bezpečnostní situace.
Například na Madagaskaru tři ze čtyř dětí místo chození do školy pomáhají rodičům shánět jídlo, zjistil Světový potravinový program. Znepokojivě velká část jich dokonce musí žebrat na ulici. Kvůli intenzivnímu suchu, které zemi sužuje už třetím rokem, se Madagaskar dostává na pokraj humanitární krize.
Humanitární krize na Madagaskaru se prohlubuje. Tři ze čtyř dětí nechodí do školy a jsou nuceny žebrat (zdroj: EBU)
Neblahlý vliv na vzdělávání má také politická či etnická roztříštěnost. K nucenému zavírání škol se musí uchylovat některé státy střední a východní Afriky i kvůli únosům nebo útokům různých ozbrojených skupin.
Jeden z posledních útoků se odehrál v Nigérii v prosinci. Ozbrojenci unesli stovky studentů internátní státní střední školy na severozápadě země. K činu se přihlásila džihádistická militantní skupina Boko Haram. Podle protiteroristických expertů ale za incidentem byli spíš místní zločinci – škola se totiž nachází v oblasti, kde Boko Haram neoperuje, připomněla BBC. Školáci se nakonec v pořádku se svými rodinami sešli, byť byli značně vyčerpaní.
V anglicky hovořící části Kamerunu zase v listopadu násilníci unesli jedenáct učitelů, oznámila kamerunská presbyteriánská církev. Podle AFP jsou v zemi útoky a únosy studentů a učitelů stále častější.
Útoky na vzdělávácí instituce se stupňují také v Mali, Burkině Faso a Nigeru – kde se bouří skupiny islámských radikálů. Atentáty na školy se v těchto státech za poslední roky více než zdvojnásobily, počet zavřených škol se za stejnou dobu oproti minulým letům šestkrát zvýšil.
- V Afghánistánu nemá jakékoliv vzdělání 3,7 milionu dětí. Navíc 46 procent z těch, které se na základní školu zapsaly, studium nedokončí.
Nedostupnost vzdělání dělá z dětí oběti
UNICEF poukazuje na to, že děti, které přijdou o pravidelnou školní docházku, se častěji stanou oběťmi zneužívání. „Chlapci i dívky jsou snazším cílem pro obchodníky s bílým masem a nechají se rychleji přesvědčit, aby se přidali k ozbrojeným skupinám,“ píše organizace ve své zprávě.
Krize ve vzdělávání se projevuje také v genderových otázkách. Celosvětově na každých 100 chlapců bez vzdělání připadá 123 dívek. Těm navíc od útlého věku hrozí nucená manželství a s tím spojená nechtěná těhotenství, která je mohou ohrozit na zdraví i na životě.
- V Zimbabwe přišla mladá dívka s nápadem, jak upozornit na problém dětských sňatků v zemi. Natsiraishe Maritsová pořádá nábory do kroužku taekwonda. Skrze bojový sport chce dívkám z chudých poměrů poskytnout šanci na vlastní život. Dívka používá sport k tomu, aby propojila mladé ženy a matky v boji proti dětským sňatkům.
Mise 2021
Rok 2021 ve světě odstartoval v naději, že se podaří díky očkování koronavirus porazit. Paralyzovaná školství v rozvojových zemích se znovu otevírají a žáci po nucené pauze mohou pokračovat tam, kde skončili.
Světové humanitární snažení čeká letos několik výzev. Musí se vypořádat nejen s covidem. „Konflikty, změna klimatu a ekonomická nestabilita mají za důsledek více vysídlených dětí než kdy předtím,“ uzavírá UNICEF.
Nuceně vysídlené děti v roce 2019