Švédsko a Finsko se přibližují NATO. Turecko podle Erdogana jejich přijetí není nakloněno

Členství Švédska v NATO by posílilo bezpečnost sousedních zemí a snížilo riziko konfliktu v severní Evropě, vyplývá z bezpečnostní zprávy švédského parlamentu. Švédsko i Finsko přehodnocují svou neutralitu v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu, nejvyšší finští představitelé ve čtvrtek oznámili, že vstup do NATO podporují. Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan ale v pátek upozornil, že přijetí skandinávských zemí není nakloněn a o postoji Ankary budou obě země jednat v sobotu se šéfem turecké diplomacie Mevlütem Çavusogluem.

Vojenská neangažovanost nám sloužila dobře, ale nyní jsme v jiné situaci, poznamenala švédská ministryně zahraničí Ann Lindeová. „Náš názor je, že bychom v reakci na případnou žádost o vstup do NATO neutrpěli konvenční vojenský útok,“ dodala. Připojení se k Severoatlantické alianci by mělo „odstrašující účinek v severní Evropě,“ uvádí se v závěru zprávy.

Švédská vládní sociálně demokratická strana bude v neděli rozhodovat, zda podání žádosti o vstup do NATO podpoří.

Zatímco v uplynulých 20 letech podporovalo evropskou integraci v oblasti obrany asi 20 až 30 procent Švédů, nyní jich je pro vstup do Aliance podle médií asi polovina.

Na rozdíl od Finska se ale Švédsko podle analytiků staví k možnému vstupu do Severoatlantické aliance zdráhavěji. Tamní středolevá vláda, která je ohledně možného členství země v NATO sama hluboce rozdělená, nejdříve podle všeho doufala, že se otázce vstupu do Aliance vyhne. Záležitost začala brát vážně až v poslední době, kdy Finsko naznačilo, že se k NATO patrně připojí i bez ohledu na postoj Švédska.

Oficiální politiku vojenské neutrality si Švédsko uchovávalo od konce napoleonských válek, a zvláště pak v minulém století během první a druhé světové války. Země s nikým bezprostředně nebojovala od švédsko-norské války v roce 1814. V 90. letech 20. století byla její politika neutrality pozměněna na vojenskou neangažovanost „s cílem umožnit“ neutralitu v případě války.

Finský velvyslanec: Vstoupíme co nejdřív

„Finsko se má co nejdříve stát členem NATO,“ řekl v pátek finský velvyslanec v Česku Jukka Uolevi Pesola na tiskové konferenci s tím, že doufá, že potřebné záležitosti budou vyřešeny v následujících dnech. „Útok Ruska na Ukrajinu byl porušením Charty OSN a mezinárodního práva,“ řekl Pesola, i ve Finsku tak bylo třeba znovu zvážit bezpečnostní situaci země.

Ke vstupu do NATO se vyjádří parlament, podle Pesolových informací má být stanovisko kladné.

Finský vysoký úředník ministerstva obrany Janne Kuusela, který se na tiskovou konferenci připojil skrze videohovor, připomněl, že severská země dlouhodobě investuje do armády a s NATO také již spolupracuje. „Finsko má jedny z největších pozemních sil v Evropě,“ uvedl. V případě mobilizace by země o pěti a půl milionech obyvatel disponovala 280 tisíci vojáků z řad aktivních rezervistů.

Švédsko společně s Finskem vstoupilo v roce 1994 do programu NATO Partnerství pro mír (PfP) a v roce 1997 se obě země připojily k Euroatlantické radě partnerství (EAPC), které sdružuje všechny spojence a partnerské země NATO v euroatlantickém prostoru.

Staly se tak jedněmi z nejaktivnějších partnerů NATO, účastnily se misí vedených NATO na Balkáně, v Afghánistánu a v Iráku, stejně jako mnoha společných vojenských cvičení. Rusko nyní varovalo, že pokud Finsko a Švédsko vstoupí do NATO, rozmístí ve své pobaltské exklávě Kaliningradu jaderné a hypersonické zbraně.

Erdoganovi se přijetí Finska a Švédska nelíbí

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan v pátek uvedl, že vstupu skandinávských zemí do NATO není nakloněn. „Podrobně sledujeme vývoj kolem Švédska a Finska, ale nemáme o tom pozitivní mínění,“ prohlásil.

Obě země podle Erdogana hostí organizace, jež usilují o vznik samostatného Kurdistánu a Ankara je považuje za teroristické, například Kurdskou stranu pracujících. Turecko rovněž kritizuje západní státy za to, že poskytují úkryt příznivcům klerika Fethullaha Gülena, kterého Ankara obviňuje ze zosnování pokusu o vojenský převrat v roce 2016.

Podle bezpečnostního analytika Aarona Steina část tureckých představitelů hodnotí Švédsko a Finsko jako „polonepřátelské“ země. V minulosti Turecko kritizovalo Stockholm také za to, že nezasáhl proti skupinám, které demonstrovaly proti muslimům či chtěly podpálit korán.

Erdogan dodal, že Turecko udělalo chybu, když v minulosti souhlasilo se vstupem svého regionálního rivala Řecka do NATO.

Podle aliančních pravidel musí rozhodnutí o rozšíření Aliance členské země přijmout jednomyslně. Turecko tak může přijetí obou skandinávských zemí vetovat, připomněla agentura AP. Erdoganova kritika je prvním veřejným vyjádřením představitele členské země proti vstupu obou zemí.

O postoji Ankary budou obě země jednat v sobotu se tureckým ministrem zahraničí Mevlütem Çavusogluem. Jeho finský protějšek Pekka Haavisto vyzval k trpělivosti, podle něj dříve Turecko vyjádřilo podporu finskému vstupu do NATO. V tomto duchu se vyslovil i finský prezident Sauli Niinistö po setkání s Erdoganem na začátku dubna. 

Členka sněmovního zahraničního výboru Eva Decroix (ODS), která byla hostem pořadu Události, komentáře, věří, že návrh na přijetí Finska a Švédska do NATO v české sněmovně projde. Myslí si, že přijetí obou zemí posílí celou Alianci, a osobně ho vítá.

Místopředsedkyně sněmovního zahraničního výboru Jaroslava Pokorná Jermanová (ANO) uvedla, že zmíněné státy jsou suverénní a mají právo vstoupit do NATO, a je pro ně tedy potřeba vyjednat podporu. Je ale dle ní potřeba jednat i právě s Tureckem, které se ke vstupu dvou zemí do Aliance nekloní.

Nahrávám video

Biden se spojil s lídry Švédska a Finska

Americký prezident Joe Biden v pátek po telefonu hovořil s prezidentem Finska Saulim Niinistöm a premiérkou Švédska Magdalenou Anderssonovou. Vysoce postavená americká diplomatka Karen Donfriedová zároveň sdělila médiím, že Washington se snaží pochopit pozici Turecka.

Telefonát Bidena s Anderssonovou a Niinistöm trval něco málo přes půl hodiny, uvedl Bílý dům podle agentury AFP. Přišel den před cestou amerického ministra zahraničí Antonyho Blinkena do Evropy, při níž šéf diplomacie USA absolvuje jednání s ministry dalších členských zemí NATO.

Finský prezident na Twitteru napsal, že lídři při pátečním telefonátu „sdíleli hluboké obavy ohledně války Ruska na Ukrajině“. „Popsal jsem další kroky Finska směrem ke členství v NATO. Finsko si velmi váží veškeré podpory Spojených států,“ uvedl. Niinistö se ve čtvrtek společně s premiérkou Sannou Marinovou vyslovil pro bezodkladné podání žádosti o vstup do NATO.

Putin posuzoval hrozby plynoucí z přijetí obou zemí

Ruský vůdce Vladimir Putin v pátek se členy své bezpečnostní rady posuzoval možné hrozby pramenící z rozhodnutí Finska a Švédska vstoupit do Severoatlantické aliance, uvedla ruská státní agentura TASS s odvoláním na Putinova mluvčího Dmitrije Peskova. Dalším tématem byl průběh ruského tažení na Ukrajině, o kterém na poradě informoval ministr obrany Sergej Šojgu.

TASS dodal, že kromě ministra obrany se porady zúčastnil také premiér Michail Mišustin, místopředseda bezpečnostní rady Dmitrij Medvěděv, šéf prezidentské kanceláře Anton Vajno, ministr vnitra Vladimir Kolokolcev, ředitel tajné služby FSB Sergej Naryškin a zvláštní prezidentův zmocněnec Sergej Ivanov.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Spojené státy znovu udeřily na Írán, mířily na tamní námořnictvo

Spojené státy dokončily v noci na úterý další vlnu vzdušných úderů na Írán. Na síti X to oznámilo oblastní velitelství amerických sil na Blízkém východě (CENTCOM). Íránská státní média hlásila výbuchy v okolí íránských námořních základen. Íránské revoluční gardy tvrdí, že v reakci na to provedly údery na americké vojenské cíle v Kuvajtu a Bahrajnu, píše agentura Reuters. USA útočily již desátou noc v řadě.
00:20Aktualizovánopřed 16 mminutami

USA zpřísňují nákup surovin ze zahraničí, Trump podepsal exekutivní příkaz

Americký prezident Donald Trump podepsal exekutivní příkaz, který zpřísňuje pravidla pro nákup surovin ze zahraničí, zejména z Číny. Podle vyjádření Bílého domu se opatření týká především nerostných surovin a dalších materiálů pro výrobu zbraní. Cílem opatření je posílit domácí dodavatelské řetězce a snížit závislost amerického obranného průmyslu na zahraničních dodavatelích, upozornila agentura Reuters.
05:23Aktualizovánopřed 23 mminutami

VideoV Sýrii se nedaří chránit menšiny, stát podle kritiků nechává spravedlnost ulici

Přes narůstající mezinárodní uznání čelí syrský režim kritickému testu – schopnosti ochránit početné náboženské menšiny před islamisty. A to se v ulicích Damašku a dalších měst nedaří. Přibývá násilí proti donedávna vládnoucí sektě alavitů, ale i drúzům a křesťanům. Právník Aram, vystupující kvůli obavám pod pseudonymem, sbírá důkazy útoků. Tvrdí, že se násilí stupňuje. Hněv živí pomalé soudy, chudoba a podle Arama i pocit, že bohatí lidé z bývalého režimu si koupili ochranu nové moci. Stát podle kritiků nechává spravedlnost ulici.
před 2 hhodinami

VideoJak přežít krizové situace. Časté tajfuny nastartovaly v Číně nové podnikání

Stále častější tajfuny a povodně nastartovaly v Číně nové podnikání – výcvik pro přežití krizových situací. Kurz probíhá v tréninkovém centru v Chang-čou na východě země. Za pět tisíc korun na den si zákazníci vyzkouší, jaké to je ocitnout se uprostřed tajfunu nebo bleskových záplav. S neoprenem, helmou a pod dohledem instruktora zakusí přívaly vody v horských povodních i brodění v městském prostředí. Podle instruktora je nejdůležitějším pravidlem, jak přežít tajfun, nevycházet ven. Pokud opravdu musíte, je třeba zapřít se proti větru a neustále sledovat okolí. Největší chybou je zavírat oči. Zdejší výcviková základna otevřela před rokem a služby už vyhledalo přes 160 tisíc zákazníků. Kvůli zájmu jsou v plánu další centra, která budou simulovat i požáry a zemětřesení.
před 3 hhodinami

Při fotbalových oslavách ve Španělsku zemřel třináctiletý chlapec

Ve Španělsku v noci na pondělí zemřel třináctiletý chlapec a několik dalších lidí se zranilo, když se pod nimi zřítila fontána, na niž vylezli při oslavách španělského vítězství na mistrovství světa ve fotbale, informují agentura AFP a deník El País. Neštěstí se stalo ve městě Ciudad Rodrigo v Salamance na západě země.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

U federální budovy v New Yorku došlo k explozi, jeden člověk skončil ve vazbě

U federální budovy na dolním Manhattanu došlo k explozi, kterou zřejmě způsobilo odpálení zábavní pyrotechniky v odpadkovém koši. S odkazem na Federální úřad pro vyšetřování (FBI) to napsal server CBS News. Jeden člověk byl vzat do vazby, případ vyšetřuje protiteroristické newyorské oddělení FBI. To později podezřelého identifikovalo jako bývalého amerického vojáka. Ministerstvo vnitřní bezpečnosti uvedlo, že podezřelý cílil na Úřad pro imigraci a cla (ICE). Formálně obviněn zatím nebyl.
před 8 hhodinami

VideoDemonstrace na podporu Fedorova pokračují, do Zelenského se opřel i Klyčko

Tisíce Ukrajinců i o víkendu protestovaly proti rozhodnutí prezidenta Volodymyra Zelenského odvolat populárního ministra obrany Mychajla Fedorova. Do hlavy státu se opřel už i starosta Kyjeva Vitalij Klyčko, podle něhož Zelenskyj nerad naslouchá radám. Prezident uvedl, že změna ve vojenském vedení byla nutná kvůli neshodám Fedorova s velitelem armády Oleksanderem Syrským. Naopak jeho konec žádají demonstranti, Zelenskyj se v těchto dnech schází s generály a diskutuje vojenskou strategii. Podle zdrojů z jeho okolí proto, aby vybral právě nástupce Syrského. Politická krize v napadené zemi přichází v době zvýšených útoků na Ukrajině i hluboko v Rusku, které proti Kyjevu zahájilo plnohodnotnou invazi před více než čtyřmi lety.
před 9 hhodinami

Burnham převzal funkci britského premiéra

Nový lídr britských labouristů Andy Burnham převzal funkci premiéra a vystřídal odstoupivšího Keira Starmera. Král Karel III. ho po 13. hodině SELČ pověřil sestavením vlády. Burnham následně u premiérského sídla v Downing Street prohlásil, že Británie musí získat zpět svou stabilitu. Starmer zase ve svém posledním projevu vyjádřil hrdost, že země je silnější než před dvěma lety, kdy ji přebíral.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.