Stojíme při vás. Rusko se snaží přiškrtit demokracii, prohlásil Biden ve Varšavě

27 minut
Projev amerického prezidenta J. Bidena ve Varšavě
Zdroj: ČT24

Americký prezident Joe Biden ve Varšavě pronesl hlavní projev, kterým završil svůj pobyt v Polsku. Ve svém poselství ujistil lid Ukrajiny, že Spojené státy stojí pevně na jeho straně a že Západ deklaruje jednotu ohledně nutnosti zastavit ruského prezidenta. Vladimir Putin podle Bidena prahne po absolutní moci –⁠ a tomu je třeba se vzepřít na mezinárodní úrovni. Ukrajina se nestane obětí Ruska, řekl americký prezident.

„Každá generace bojuje za demokracii znovu. Stojíme při vás. Dnes se bojuje o Kyjev, Charkov a o další města,“ prohlásil Biden.

V projevu Biden hovořil o společném úsilí svobodného světa podpořit lid Ukrajiny, pohnat Rusko k odpovědnosti za jeho brutální válku a bránit budoucnost, která je zakotvena v demokratických principech. „Pro ruskou invazi na Ukrajinu neexistuje žádné ospravedlnění, důvody uváděné Moskvou jsou nemravné a cynické, viníkem je Putin,“ řekl Biden s tím, že ruský prezident musí být obviněn.

Americký prezident dále uvedl, že NATO nyní neutočí, ale v případě útoku bude bránit každý centimetr území Aliance. „Musíme se na to ale dívat jasnýma očima –⁠ tuhle bitvu nevyhrajeme v řádu dnů ani měsíců. Musíme se připravit na to, že je před námi dlouhý boj,“ řekl Biden.

Putin udělal chybu

Putin podle Bidena zahájením války udělal „strategickou chybu“ a přepočítal se, když se domníval, že Ukrajinci budou ruské vojáky vítat. 

Biden se ve svém proslovu také obrátil přímo na Rusy. „Vy, Rusové, nejste naši nepřátelé. Odmítám ale uvěřit tomu, že vítáte zabíjení nevinných dětí a prarodičů. Že vám připadá přijatelné, že ruské rakety a bomby padají na nemocnice, školy a porodnice… to nejsou činy velkého národa,“ řekl americký prezident. 

Při popisu současné situace použil srovnání s bojem proti komunismu během studené války a citoval papeže Jana Pavla II. „Maďarsko v roce 1956, Polsko v roce 1956 a 1981, Československo v roce 1968 –⁠ sovětské tanky tehdy potlačily demokratická povstání, ale odpor pokračoval až do roku 1989, kdy padla Berlínská zeď a zdi sovětského panství… v posledních třiceti letech se ale autokracie po celém světě zase vzmáhají,“ popsal Biden.

Opakovaně také citoval polského rodáka, papeže Jana Pavla II. „Nikdy, nikdy se nevzdávejte naděje, nepochybujte, neumdlévejte, nenechte se odradit. A nemějte strach,“ citoval Biden slova někdejší hlavy katolické církve.

Na závěr svého projevu zdůraznil, že viníkem války je právě Putin, který už dál nemůže vládnout. „Diktátor si může budovat impérium, ale nezničí lásku lidí ke svobodě. Ukrajina se nestane obětí Ruska. Svobodní lidé odmítají žít ve světě beznaděje a temnoty, čeká je zářná budoucnost. Proboha, tento člověk nemůže zůstat u moci,“ konstatoval americký prezident.

Mluvčí Kremlu: Biden o tom nerozhoduje

Právě slova týkající se konce Putinovy éry vyvolala největší údiv komentátorů a analytiků. Až dosud totiž americká administrativa ujišťovala, že změna režimu v Rusku pro ni není cílem. Bílý dům vzápětí po Bidenově projevu dal na srozuměnou, že prezident údajně ke změně režimu v Rusku nevyzýval ani nyní.

„Tohle není věc, o které by mohl rozhodovat pan Biden. Jde o volbu občanů Ruské federace,“ komentoval to podle CNN mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov.

Ruská hrozba opět Polsko sblížila se Západem

Kulisou projevu amerického prezidenta byla Varšava, která byla až do pádu komunistické vlády v roce 1989 po čtyři desetiletí za železnou oponou, pod sovětským vlivem a členem Varšavské smlouvy vedené Moskvou. Nyní je Polsko největším postkomunistickým členem Evropské unie a NATO, obranné aliance založené jako protiváha k Sovětskému svazu.

Vzestup pravicového populismu v Polsku dostal zemi v posledních letech do konfliktu s Evropskou unií i Washingtonem. Hrozba Ruska přibližujícího se k jeho hranicím však Polsko s jeho západními spojenci opět sblížila. Bidenovo zvolení prezidentem přitom postavilo varšavskou vládu Práva a spravedlnosti po blízkých vztazích s jeho předchůdcem Donaldem Trumpem do nepříjemné situace.

V době, kdy napětí s Ruskem před invazí na Ukrajinu rostlo, se však Duda patrně snažil vztahy s Washingtonem urovnat. V prosinci vetoval zákon, jehož cílem bylo podle kritiků umlčet zpravodajskou stanici vlastněnou Spojenými státy.

Centrum Varšavy se nestalo místem projevu náhodou. Město během druhé světové války bylo bombardováno německou armádou a jeho velká část byla prakticky srovnána se zemí. „Historické snímky jsou spojovány se záběry ukrajinského Mariupolu. Letecké snímky z roku 1945 a teď z roku 2022 z Mariupolu jsou místy velmi podobné,“ přiblížil zpravodaj ČT v Polsku Andreas Papadopulos. 

„Návštěva byla velmi, velmi důležitá,“ okomentoval Bidenovu cestu do Evropy analytik Asociace pro mezinárodní otázky Pavel Havlíček ve vysílání ČT24. „ V tomto případě zejména v době probíhající krize, největší od konce studené války.“ Zakončení cesty v Polsku je podle něj symbolické, neboť se jedná o stát, který koordinuje pomoc uprchlíkům, ale i řešení krize.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Protesty v Íránu mají zřejmě přes dva a půl tisíce obětí, píše AP

Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti. Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protivládních protestů. Americký prezident Donald Trump v úterý večer pohrozil, že Spojené státy tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat.
03:13Aktualizovánopřed 39 mminutami

Trump útokem na Venezuelu nahrál Rusku, přestože ho ponížil, shodují se experti

Ještě loni v květnu pronášel Nicolás Maduro vzletná slova o vztazích Venezuely a Ruska, když v Kremlu podepisoval s ruským vládcem Vladimirem Putinem dohodu o vzájemné spolupráci. Poté, co ale venezuelského autokrata sesadily a zajaly Spojené státy, ruský vůdce mlčí. Experti připouštějí, že americký úder ve Venezuele Moskvu ponížil. Zároveň ale podle nich nahrává ruskému vnímání světa a jeho zájmům na Ukrajině a v Evropě.
před 2 hhodinami

Rok 2025 byl po předchozích dvou letech nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň nejteplejších v historii měření.
před 4 hhodinami

Írán připouští dva tisíce mrtvých demonstrantů, jiné odhady jsou násobně vyšší

Íránský režimní činitel řekl agentuře Reuters, že při tamních protivládních protestech zemřely asi dva tisíce lidí, včetně civilistů a členů bezpečnostních složek. Podle jiných zdrojů ale může být obětí několikanásobně více, některé odhady uvádějí až dvanáct tisíc mrtvých. Serveru BBC svědci popsali střelbu do davů a první případy odsouzení k trestu smrti. Prezident USA Donald Trump večer pohrozil, že Spojené státy velmi tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Prokuratura chce pro jihokorejského exprezidenta trest smrti

Trest smrti pro bývalého jihokorejského prezidenta Jun Sok-jola požaduje zvláštní prokuratura za to, že Jun v roce 2024 vyhlásil stanné právo. Informují o tom agentury AFP a Reuters. Proces s pětašedesátiletým politikem, který kvůli svému postupu čelí obžalobě z několika trestných činů včetně vzpoury a zneužití pravomoci, se nyní blíží ke konci. Podle agentury Jonhap soud vynese rozsudek 19. února.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Hlasitému kritikovi Trumpa hrozí, že přijde o výsluhy. Chtějí mě umlčet, míní

Americký senátor Mark Kelly žaluje ministerstvo obrany. Pentagon totiž spustil proceduru, na jejímž konci hrozí hlasitému kritikovi prezidenta Donalda Trumpa degradace a odebrání výsluh. Kelly, bývalý astronaut a vojenský pilot, je přesvědčen, že ho Trumpovi lidé chtějí umlčet.
před 11 hhodinami

Mezi Kodaní a Washingtonem si volíme Dánsko, řekl grónský premiér

Pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko, prohlásil v úterý grónský premiér Jens-Frederik Nielsen. Zopakoval, že ostrov není na prodej, informuje agentura Reuters. Zájem o Grónsko v posledních dnech dává opakovaně najevo americký prezident Donald Trump, nevyloučil přitom k jeho zisku ani použití síly vůči spojenecké zemi Severoatlantické aliance.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Lavina v Rakousku zabila chlapce z Česka

V Rakousku v salcburském Bad Gasteinu v úterý zemřel třináctiletý český chlapec, kterého při lyžování ve volném terénu zachytila lavina. O neštěstí informovala agentura APA s tím, že záchranáři hocha vyprostili a poté se ho marně snažili asi 45 minut oživit. APA původně informovala o tom, že chlapci bylo 12 let, na základě informací salcburské policie následně věk opravila.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami
Načítání...