Stojíme při vás. Rusko se snaží přiškrtit demokracii, prohlásil Biden ve Varšavě

Nahrávám video

Americký prezident Joe Biden ve Varšavě pronesl hlavní projev, kterým završil svůj pobyt v Polsku. Ve svém poselství ujistil lid Ukrajiny, že Spojené státy stojí pevně na jeho straně a že Západ deklaruje jednotu ohledně nutnosti zastavit ruského prezidenta. Vladimir Putin podle Bidena prahne po absolutní moci –⁠ a tomu je třeba se vzepřít na mezinárodní úrovni. Ukrajina se nestane obětí Ruska, řekl americký prezident.

„Každá generace bojuje za demokracii znovu. Stojíme při vás. Dnes se bojuje o Kyjev, Charkov a o další města,“ prohlásil Biden.

V projevu Biden hovořil o společném úsilí svobodného světa podpořit lid Ukrajiny, pohnat Rusko k odpovědnosti za jeho brutální válku a bránit budoucnost, která je zakotvena v demokratických principech. „Pro ruskou invazi na Ukrajinu neexistuje žádné ospravedlnění, důvody uváděné Moskvou jsou nemravné a cynické, viníkem je Putin,“ řekl Biden s tím, že ruský prezident musí být obviněn.

Americký prezident dále uvedl, že NATO nyní neutočí, ale v případě útoku bude bránit každý centimetr území Aliance. „Musíme se na to ale dívat jasnýma očima –⁠ tuhle bitvu nevyhrajeme v řádu dnů ani měsíců. Musíme se připravit na to, že je před námi dlouhý boj,“ řekl Biden.

Putin udělal chybu

Putin podle Bidena zahájením války udělal „strategickou chybu“ a přepočítal se, když se domníval, že Ukrajinci budou ruské vojáky vítat. 

Biden se ve svém proslovu také obrátil přímo na Rusy. „Vy, Rusové, nejste naši nepřátelé. Odmítám ale uvěřit tomu, že vítáte zabíjení nevinných dětí a prarodičů. Že vám připadá přijatelné, že ruské rakety a bomby padají na nemocnice, školy a porodnice… to nejsou činy velkého národa,“ řekl americký prezident. 

Při popisu současné situace použil srovnání s bojem proti komunismu během studené války a citoval papeže Jana Pavla II. „Maďarsko v roce 1956, Polsko v roce 1956 a 1981, Československo v roce 1968 –⁠ sovětské tanky tehdy potlačily demokratická povstání, ale odpor pokračoval až do roku 1989, kdy padla Berlínská zeď a zdi sovětského panství… v posledních třiceti letech se ale autokracie po celém světě zase vzmáhají,“ popsal Biden.

Opakovaně také citoval polského rodáka, papeže Jana Pavla II. „Nikdy, nikdy se nevzdávejte naděje, nepochybujte, neumdlévejte, nenechte se odradit. A nemějte strach,“ citoval Biden slova někdejší hlavy katolické církve.

Na závěr svého projevu zdůraznil, že viníkem války je právě Putin, který už dál nemůže vládnout. „Diktátor si může budovat impérium, ale nezničí lásku lidí ke svobodě. Ukrajina se nestane obětí Ruska. Svobodní lidé odmítají žít ve světě beznaděje a temnoty, čeká je zářná budoucnost. Proboha, tento člověk nemůže zůstat u moci,“ konstatoval americký prezident.

Mluvčí Kremlu: Biden o tom nerozhoduje

Právě slova týkající se konce Putinovy éry vyvolala největší údiv komentátorů a analytiků. Až dosud totiž americká administrativa ujišťovala, že změna režimu v Rusku pro ni není cílem. Bílý dům vzápětí po Bidenově projevu dal na srozuměnou, že prezident údajně ke změně režimu v Rusku nevyzýval ani nyní.

„Tohle není věc, o které by mohl rozhodovat pan Biden. Jde o volbu občanů Ruské federace,“ komentoval to podle CNN mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov.

Ruská hrozba opět Polsko sblížila se Západem

Kulisou projevu amerického prezidenta byla Varšava, která byla až do pádu komunistické vlády v roce 1989 po čtyři desetiletí za železnou oponou, pod sovětským vlivem a členem Varšavské smlouvy vedené Moskvou. Nyní je Polsko největším postkomunistickým členem Evropské unie a NATO, obranné aliance založené jako protiváha k Sovětskému svazu.

Vzestup pravicového populismu v Polsku dostal zemi v posledních letech do konfliktu s Evropskou unií i Washingtonem. Hrozba Ruska přibližujícího se k jeho hranicím však Polsko s jeho západními spojenci opět sblížila. Bidenovo zvolení prezidentem přitom postavilo varšavskou vládu Práva a spravedlnosti po blízkých vztazích s jeho předchůdcem Donaldem Trumpem do nepříjemné situace.

V době, kdy napětí s Ruskem před invazí na Ukrajinu rostlo, se však Duda patrně snažil vztahy s Washingtonem urovnat. V prosinci vetoval zákon, jehož cílem bylo podle kritiků umlčet zpravodajskou stanici vlastněnou Spojenými státy.

Centrum Varšavy se nestalo místem projevu náhodou. Město během druhé světové války bylo bombardováno německou armádou a jeho velká část byla prakticky srovnána se zemí. „Historické snímky jsou spojovány se záběry ukrajinského Mariupolu. Letecké snímky z roku 1945 a teď z roku 2022 z Mariupolu jsou místy velmi podobné,“ přiblížil zpravodaj ČT v Polsku Andreas Papadopulos. 

„Návštěva byla velmi, velmi důležitá,“ okomentoval Bidenovu cestu do Evropy analytik Asociace pro mezinárodní otázky Pavel Havlíček ve vysílání ČT24. „ V tomto případě zejména v době probíhající krize, největší od konce studené války.“ Zakončení cesty v Polsku je podle něj symbolické, neboť se jedná o stát, který koordinuje pomoc uprchlíkům, ale i řešení krize.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Dozorčí rada Volkswagenu schválila úsporný balíček, zruší se dalších 50 tisíc míst

Dozorčí rada německé automobilky Volkswagen ve čtvrtek jednomyslně schválila rozsáhlý plán budoucnosti firmy do roku 2030, jehož cílem je transformace společnosti, zvýšení její efektivity a konkurenceschopnosti. Podle médií se na něm shodla s představenstvem. Volkswagen tak mimo jiné plánuje do konce desetiletí zrušit po celém světě dalších 50 tisíc pracovních míst. Plán označuje za nejzásadnější transformační program ve své historii.
před 8 hhodinami

VideoNa Ukrajinu se vrátila fotbalová liga. Soutěží i poranění váleční veteráni

Navzdory válce se v srpnu na Ukrajinu vrátila fotbalová liga. Zápasy se konají za přísných bezpečnostních podmínek. Chodit na ně může jen omezený počet lidí a každý fotbalový stadion musí mít kryt, do kterého lidé míří hned po zaznění poplachu. Zároveň roste počet Ukrajinců, kteří za poslední roky kvůli válce přišli alespoň o jednu končetinu. Vznikla proto i speciální soutěž pro poraněné veterány. Takzvanou Ligu Silných už hraje podobný počet týmů a hráčů jako nejvyšší fotbalovou soutěž.
před 10 hhodinami

Izraelský ministr Ben Gvir chce odchod 250 tisíc Palestinců z Gazy za rok

Izraelský krajně pravicový ministr národní bezpečnosti Itamar Ben Gvir představil plán na vysídlení Palestinců z Pásma Gazy. Za rok jich má odejít 250 tisíc, za dalších šest pak prakticky celé palestinské obyvatelstvo, píše agentura AFP. O vysídlení Palestinců, které izraelští představitelé označují za „migraci“, mluvil ve středu také izraelský ministr obrany Jisra'el Kac. Podle něj se čeká na souhlas Spojených států se záměrem.
před 12 hhodinami

Spolupráce Británie a Francie pomáhá Ukrajině i boji proti migraci, řekl Burnham

O další spolupráci při pomoci bránící se Ukrajině či v boji proti nelegální migraci před Lamanšský průliv jednali ve čtvrtek v Londýně britský premiér Andy Burnham a francouzský prezident Emmanuel Macron. Oba lídři zdůraznili, že vazby jejich zemí jsou v současnosti i přes britský odchod z Evropské unie velmi pevné, píší média.
před 13 hhodinami

Česko zavede reciproční opatření pro ruské diplomaty

Praha zavede v reakci na zpřísnění podmínek pro české diplomaty v Moskvě reciproční opatření pro diplomatický i technický personál Ruska, které tyto podmínky vyrovná, sdělil šéf diplomacie Petr Macinka (Motoristé) předvolané velvyslankyni Anně Ponomarjovové. Informoval o tom mluvčí ministerstva zahraničí Adam Čörgő. Macinka také odmítl její vysvětlení, že obvinění Ruska z incidentů v Lipsku jsou provokací sloužící jiným zájmům, uvedlo ministerstvo zahraničí.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Zemřela americká bojovnice za práva žen Gloria Steinemová

Ve věku 92 let zemřela ve středu slavná americká bojovnice za práva žen, oceňovaná autorka a novinářka Gloria Steinemová, píší tiskové agentury. Úmrtí feministky oznámila její nadace na instagramu. Steinemová byla jednou ze zakladatelek časopisu Ms., který vznikl v roce 1971 a stal se prvním feministickým časopisem distribuovaným po celých Spojených státech. Velkou část života strávila na cestách jako aktivistka, přednášela ve vysokoškolských kampusech, v komunitních centrech a promlouvala na demonstracích.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Rusové zabíjeli v Záporoží a Dnipru, útočila i Ukrajina

Ruský dron v ukrajinském Záporoží zabil muže a zranil ženu při útoku na civilní automobil, informoval náčelník oblastní správy Ivan Fedorov. Jednoho mrtvého a osm raněných si vyžádal ruský útok na Dnipro, oznámil náčelník regionální správy Oleksandr Hanža. Nejméně sedmnáct lidí také utrpělo zranění v ukrajinské Oděse, deset v Charkovské oblasti. Jednoho mrtvého a čtyři raněné hlásí i úřady v Bělgorodské oblasti na západě Ruska, o dvou raněných informovaly úřady v Moskevské oblasti.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Na firmu v Mnichově zaútočili žháři, motiv byl podle policie politický

Staveniště před sídlem technologické firmy v Mnichově se v noci na čtvrtek stalo terčem žhářského útoku. Podle mluvčího zemského kriminálního úřadu (LKA) policie případ vyšetřuje jako pokus o útok s politickým motivem. Policie zadržela dva podezřelé Bulhary. Firma Rohde & Schwarz, na kterou útok zjevně mířil, dodává zboží i ozbrojeným silám. Škoda vznikla jen malá, informoval web bavorského rozhlasu BR24.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.