Státy Severoatlantické aliance v loňském roce zvýšily své výdaje na obranu navzdory tomu, že se potýkaly s hospodářskou krizí způsobenou koronavirem. Vyplývá to z výroční zprávy NATO, podle níž třicítka členských zemí financovala své armády celkovou částkou přes 1,1 bilionu dolarů (24,2 bilionu korun). Většina zemí včetně Česka se však přes nárůst výdajů zatím nepřiblížila závazku vyčlenit na obranu dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP).
Investování dvou procent HDP do obrany je zásadním požadavkem Spojených států, jejichž obranný rozpočet i nadále tvoří více než dvě třetiny celkových vojenských výdajů aliančních zemí.
Podle výroční bilance loni šestým rokem zvyšovalo zbylých 29 států NATO své obranné výdaje, které minulý rok meziročně vzrostly o 3,9 procenta, což je více než rok předtím. Se započítáním USA činil tento růst 2,7 procenta.
„Musíme především posílit jednotu Evropy a Severní Ameriky, která vyplývá z našeho společného závazku bránit jeden druhého,“ uvedl ve výroční zprávě generální tajemník Aliance Jens Stoltenberg, který zároveň vyzval k dalšímu zvyšování armádních výdajů.
Šéf NATO nepřímo narážel na změnu ve vedení USA, kde po čtyřech letech vlády Donalda Trumpa kritického k Alianci převzal moc Joe Biden naznačující vstřícnější přístup k partnerům.
Česko dává 1,34 procenta HDP
Evropské země NATO mají ke zmíněnému dvouprocentnímu cíli stále daleko. Loni se jej podle aktuálních údajů podařilo splnit Řecku, Velké Británii, Polsku, Estonsku, Litvě, Lotyšsku, Francii, Norsku a Slovensku, jehož výdaje i v souvislosti s krizí způsobeným poklesem HDP stouply přesně na dvě procenta.
Naproti tomu Německo, Itálie, Španělsko a mnoho dalších evropských zemí včetně Česka zatím za závazkem zaostávají. Česko podle údajů přepočítaných na ceny z roku 2015 loni investovalo do obrany 1,34 procenta HDP. Česká vláda však stále počítá s tím, že do roku 2024, kdy mají země nejpozději závazek splnit, dvouprocentní hranice dosáhne.
