Srbsko plánuje obsadit část severního Kosova po vzoru Ruska, které takto anektovalo ukrajinský Krym. Agentuře Reuters to řekl kosovský prezident Hashim Thaci. Balkánské země jsou na pokraji nové války poté, co Srbové poslali do Kosova vlak s nacionalistickými slogany. Ten ale nedojel - podle Bělehradu na něj kosovští Albánci plánovali atentát. Priština to ale odmítá.
Přímý železniční spoj měl propojit Bělehrad s oblastí na severu Kosova, kde žije početná srbská menšina. Kosovská vláda předem označila jízdu za provokaci a narušení svrchovanosti země. Bělehrad ji totiž nepožádal o povolení a vlak byl navíc pokrytý slogany „Kosovo je srbské“.
Podle Thaciho jde o záminku pro vojenský zásah v oblasti Kosova s 50 tisíci etnickými Srby, kteří odmítají přijmout nezávislost provincie a chtějí zůstat pod Srbskem. „Srbsko má v úmyslu tento Ruskem dotovaný vlak využít k tomu, aby se nejprve zmocnilo části Kosova a pak jej připojilo k Srbsku. Jde o krymský model,“ řekl kosovský prezident.
V roce 2014 Rusko obsadilo ukrajinský poloostrov Krym, kde sídlí černomořská flotila a žijí tam převážně etničtí Rusové. Ti jsou po rozpadu Sovětského svazu loajální spíše vůči Moskvě než vůči vládě v Kyjevě.
Na Krym vtrhli nejprve neoznačení vojáci a Rusové invazi popírali, pak došlo na referendum, které Západ ani Kyjev neuznaly a v němž naprostá většina lidí odsouhlasila připojení poloostrova k Ruské federaci. Západ kvůli tomu uvalil na Rusko sankce, jež trvají dodnes.
Srbsko přišlo o Kosovo po leteckých úderech NATO v roce 1999. Křehký mír v oblasti udržuje nadále na 5 tisíc vojáků Aliance. Nyní srbský prezident Tomislav Nikolić pohrozil, že pošle do Kosova své vojáky.
„Pokud budou umírat Srbové, pošleme tam armádu, všichni půjdeme, já také, nebylo by to poprvé,“ prohlásil Nikolić, který býval členem ultra-nacionalistické Srbské radikální strany a v roce 1990 bojoval po boku srbských polovojenských jednotek v Chorvatsku.
Thaci ale varoval, že jakýkoli pokus Srbska anektovat severní Kosovo by spustil „řetězovou reakci v celém západním Balkánu“.
Spojené státy vyzvaly Bělehrad i Prištinu, aby se vyhnuly „nebezpečné rétorice“. „Kosovo je suverénní, nezávislou zemí a my respektujeme právo Kosova spravovat, kdo a co překročí jeho hranice,“ uvedla ve svém prohlášení americká ambasáda v Prištině. „Vyzýváme obě strany, aby se vyhnuly nebezpečné rétorice a pokračovaly v práci na normalizaci vztahů,“ dodala.
Jak dnes uvedl i ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov, napětí na Balkáně prudce vzrostlo. Ke zklidnění situace podle něj musí přispět Evropská unie. Moskva patří mezi hlavní stoupence Bělehradu.
S americkým velvyslancem v Bělehradě jednal srbský prezident Nikolić. Po schůzce uvedl, že politika USA způsobila v regionu „potíže“. Jak dodal, doufá, že nová Trumpova administrativa bude mnohem více podporovat srbskou politiku.
- Kosovo má přibližně 1,9 milionu obyvatel – převážně etnických Albánců. Od ozbrojeného konfliktu v letech 1998 a 1999 byla bývalá srbská provincie pod mezinárodní správou.
- Boje, které si vyžádaly životy tisíců lidí, vypukly po ozbrojené vzpouře albánských separatistů. Bělehrad reagoval tvrdým zásahem armády a policie, který se zvrhl v etnickou čistku provázenou zločiny a který ukončil vojenský zásah NATO proti Srbsku.
- V únoru 2008 dosáhlo Kosovo nezávislosti s podporou USA a většiny zemí EU. Mezi odpůrce jeho nezávislosti patří Rusko i pět členů EU: Slovensko, Rumunsko, Řecko, Kypr a Španělsko. Bělehrad nezávislost Kosova odmítá uznat a snaží se zachovat si vliv zejména na severu země, kde žije početná srbská menšina.
- Bělehrad i Priština pod tlakem Západu přistoupily na jednání o normalizaci vztahů zprostředkované Unií. Rozhovory v dubnu 2013 vyústily v dohodu, kterou v Bruselu podepsali tehdejší premiéři Ivica Dačić a Hashim Thaci. Její plná realizace ale naráží na četné potíže.
