Spojené státy ukončí bojovou misi v Iráku do konce roku, dohodl se Biden s Kázimím

Americký prezident Joe Biden s iráckým premiérem Mustafou Kázimím ve Washingtonu formálně uzavřel dohodu o ukončení americké bojové mise v Iráku do konce letošního roku, píše agentura Reuters. Děje se tak více než 18 let poté, co USA své vojáky do Iráku vyslaly. Spojené státy mají v Iráku nyní asi 2500 příslušníků ozbrojených sil, kteří se soustředí na potírání zbytků teroristické organizace Islámský stát (IS).

Biden se s Kázimím setkal v Oválné pracovně Bílého domu. Šlo o jejich první osobní jednání v rámci strategického dialogu mezi USA a Irákem.

Americký prezident řekl, že USA budou v Iráku nadále k dispozici a budou poskytovat výcvik i pomoc při potírání radikálů z IS. Zdůraznil však, že americké síly přestanou do konce letošního roku v Iráku působit v bojových zónách.

Jelikož se USA již začaly soustřeďovat na výcvik iráckých sil, neočekává se, že bude mít změna americké mise významný dopad, píše Reuters.

Původně přišli kvůli Saddámu Husajnovi

Spojenými státy vedená koalice podnikla invazi do Iráku v březnu 2003 kvůli obviněním, že vláda tehdejšího iráckého prezidenta Saddáma Husajna disponovala zbraněmi hromadného ničení. Husajn byl svržen, ale tyto zbraně se nikdy nenašly. V posledních letech se americká mise v Iráku soustředila na boj s radikály z IS.

„Nikdo nevyhlásí, že mise byla splněna. Cílem je ISIS (Islámský stát) trvale porazit,“ řekl před Kázimího návštěvou vysoce postavený představitel Bidenovy administrativy. Odkazoval přitom na to, když někdejší americký prezident George Bush mladší v květnu 2003 oznamoval na palubě válečné lodi pod plakátem s nápisem „Mise splněna“ konec hlavních bojových akcí v Iráku.

Kolik amerických vojáků v Iráku zůstane a bude působit ve výcvikové a poradní misi, činitel podle Reuters nesdělil.

Dříve tento měsíc se američtí diplomaté a vojáci v Iráku a Sýrii stali terčem tří raketových a dronových útoků. Podle analytiků za nimi stály Íránem podporované milice.

Kázimí je považovaný za politika, který je vůči USA přátelský a který se snaží Íránem podporované milice omezovat. Koncem června však jeho vláda odsoudila americké nálety na Íránem podporované bojovníky u hranice se Sýrií a úder označila za porušení irácké suverenity.

Biden také oznámil, že Irák do několika týdnů od USA obdrží vakcíny proti covidu-19. Půjde o zhruba půl milionu dávek vakcín Pfizer/BioNTech, jež Irák získá prostřednictvím globálního programu COVAX. USA také vyčlení 5,2 milionu dolarů na pomoc misi OSN při monitorování říjnových iráckých voleb.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ve složkách o Epsteinovi chybí fotky s Trumpem, vadí demokratům

Američtí demokraté viní ministerstvo spravedlnosti, že ze zveřejněných složek o odsouzeném sexuálním delikventovi Jeffreym Epsteinovi odstranilo několik dokumentů. Týká se to i fotografií prezidenta Donalda Trumpa. Resort musel do pátku zveřejnit spisy týkající se zemřelého finančníka. Úřad nicméně zatím zpřístupnil jen jejich zlomek, některé přitom zcela začerněné. Zbytek chce publikovat v následujících týdnech. Podle ministerstva jde totiž o stovky tisíc dokumentů, které je třeba anonymizovat, pokud by zobrazovaly oběti nebo by ohrozily vyšetřování.
před 2 hhodinami

Rusko odmítlo vánoční příměří, chystá rozsáhlé útoky, varoval Zelenskyj

Rusko odmítlo americký návrh na vánoční příměří a zjevně se připravuje podniknout proti Ukrajině o svátcích rozsáhlé útoky, varoval v pondělí ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Za klíčové podle tamních médií označil posílení protivzdušné obrany země. Ta se plnohodnotné ruské invazi brání už bezmála čtyři roky.
před 3 hhodinami

U Žiliny otevřeli nový úsek dálnice D1 s nejdelším tunelem na Slovensku

Na Slovensku byl otevřen nový klíčový úsek dálnice D1 u Žiliny, jehož součástí je také nejdelší dálniční tunel v zemi. Nová dálnice na severu Slovenska, kterou se podařilo dokončit až s výrazným zpožděním oproti původním plánům, pomůže hlavně tranzitní dopravě. Řidičům z Česka zrychlí jízdu mimo jiné do Vysokých a Nízkých Tater. Slavnostního přestřižení pásky při otevření tunelu se zúčastnili také slovenský premiér Robert Fico (Smer) či ministr dopravy Jozef Ráž.
před 11 hhodinami

Trump jmenoval zvláštního vyslance pro Grónsko, Dánsko si předvolá velvyslance

Americký prezident Donald Trump jmenoval zvláštního vyslance pro Grónsko, jímž bude guvernér Louisiany Jeff Landry. Ten na sociálních sítích napsal, že jeho cílem v nové funkci bude připojení Grónska k Americe. Trump dal letos opakovaně najevo, že by Spojené státy měly ostrov, který je autonomní oblastí Dánského království, získat. Kodaň to opakovaně odmítla a v nejbližších dnech si předvolá amerického velvyslance. K zachování suverenity ostrova vyzvala také EU. Pro Grónsko se podle slov jeho premiéra nic nemění.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Japonští vědci zkoumají ledovce, které odolávají změně klimatu

Místo aby ledovce v Tádžikistánu tály, mírně zvětšují svůj objem. Jde o světovou raritu. Jestli je to způsobeno například vlastnostmi ledu, nebo specifickými lokálními podmínkami, vědci zatím nevědí, ale snaží se to zjistit.
před 12 hhodinami

Výbuch zabil v Moskvě ruského generála, který se účastnil invaze na Ukrajinu

Při výbuchu nálože nastražené v autě v Moskvě zahynul ruský generál Fanil Sarvarov, který byl náčelníkem oddělení operačního výcviku generálního štábu ruských ozbrojených sil. Uvedl to ruský vyšetřovací výbor, který má funkci kriminální ústředny. Výbor nevyloučil, že za explozí stojí ukrajinské speciální jednotky. Sarvarov se podle médií účastnil ruské invaze na Ukrajinu.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Polsko začíná stavět svou první jadernou elektrárnu

V Polsku roste zájem o jadernou energetiku, i díky přispění Evropské unie se tam začíná stavět jaderná elektrárna. Země prochází energetickou transformací. Ještě před deseti lety bylo téměř devadesát procent výroby elektřiny založeno na uhlí. V současnosti jeho podíl klesl zhruba na polovinu, naopak téměř na třetinu vzrostly obnovitelné zdroje. Odklon od uhlí je tak čím dál viditelnější.
před 18 hhodinami

Australský státní parlament jedná o zpřísnění pravidel pro držení zbraní

Parlament australského státu Nový Jižní Wales se znovu sešel k hlasování o návrzích zákonů, které by výrazně omezily vlastnictví střelných zbraní. Připravovaná legislativa počítá také se zákazem zobrazování symbolů teroru a zpřísněním pravidel pro protesty. Australský spolkový stát tak reaguje na nedávný útok na pláži Bondi v Sydney, který si vyžádal patnáct obětí.
před 21 hhodinami
Načítání...