Slovensko zpřísní karanténní opatření, hackeři se dostali k dokumentům o vakcíně Pfizeru

Nahrávám video
Horizont ČT24: Slovensko opět zpřísňuje opatření
Zdroj: ČT24

Slovensko kvůli koronaviru zpřísní karanténní opatření, postupně uzavře většinu prodejen, omezení se mají dotknout i hotelů a skiareálů. Od středy začal nouzový stav platit v Bavorsku. V celé spolkové zemi u západních hranic s Českem je omezen volný pohyb obyvatel a v ohniscích nákazy se musí dodržovat i noční zákaz vycházení. Při kybernetickém útoku na Evropskou agenturu pro léčivé přípravky se hackeři dostali k dokumentům, které souvisejí s vývojem vakcíny proti covidu-19 společností Pfizer a BioNTech.

  • 23:52

    WHO schválila pro nouzové použití vakcínu firem Pfizer-BioNTech. Tento krok podle WHO pomůže zemím urychlit jejich vlastní schvalovací procesy.

  • 23:50

    Jeden ze dvou republikánských kandidátů v senátních volbách v americkém státě Georgie je krátce před důležitým druhým kolem hlasování v karanténě. Volební tým Davida Perduea oznámil, že obhajující senátor byl v kontaktu s nakaženým koronavirem.

  • 23:49
    Česko

    V Praze, Ostravě nebo Olomouci lidé dnes večer protestovali proti vládním koronavirovým opatřením. V hlavním městě se podle policie demonstrace zúčastnilo několik desítek lidí. Shromáždění na Václavském náměstí ze všech míst trvalo nejdéle, demonstranti se přes výzvy policie odmítali rozejít. Policisté zajistili tři lidi, při zákroku se nestala žádná zranění.

Od 21. prosince Slovensko nejméně na tři týdny uzavře většinu prodejen. Již od tohoto pátku nebudou moci restaurace podávat jídlo ani na terasách, od pondělí pak klienti hotelů a návštěvníci lyžařských středisek budou muset mít negativní výsledek testu na koronavirus. Na konci prosince by větší podniky měly začít s pravidelným testováním svých zaměstnanců.

Otevřené budou moci zůstat prodejny nabízející zboží k zajištění základních životních potřeb.

„Situace na Slovensku se v uplynulých dnech epidemicky zhoršila a bude se zhoršovat i v dalších dnech. V nemocnicích přibývají noví pacienti s onemocněním covid-19 a trend není příznivý. Musíme udělat všechno pro to, abychom to zvládli, aby nám nezkolaboval zdravotnický systém,“ komentoval krok vlády ministr zdravotnictví Marek Krajčí.

Podobné opatření v zemi pod Tatrami platilo již během první vlny koronavirové krize letos na jaře. Podle premiéra Igora Matoviče by se omezení po třech týdnech mohla postupně odbourávat v těch regionech, kde to epidemická situace dovolí.

Školní vánoční prázdniny začnou na Slovensku již 21. prosince. V současnosti se většina žáků učí distanční formou, otevřené jsou jen mateřské školy a základní školy pro žáky prvního stupně.

Nová opatření, která v neděli představila vláda bavorského premiéra Markuse Södera, se dotýkají i malého pohraničního styku, který je zakázán. Češi či Rakušané si tak nemohou nejméně do začátku ledna zajet do Bavorska nakoupit či natankovat. Pendleři mohou nadále za prací dojíždět. Restrikce mají platit do 5. ledna.

Obyvatelé německé spolkové země s téměř dvanácti miliony obyvatel mohou od středy vycházet z domu jen v případě, pokud k tomu mají pádný důvod. Smí například do práce, do školy či k lékaři. Mohou si rovněž dojít na nákup potravin či léků a také na bohoslužbu.

V bavorských okresech či městech s více než 200 případy infekce virem SARS-CoV-2 na 100 tisíc obyvatel nesmí lidé vycházet mezi 21:00 a 5:00. Výjimka platí například pro cesty do práce a venčení psů. Na veřejnosti se nově nesmí pít alkohol, přičemž zákaz bude platit i na Silvestra. Příchod nového roku bude možné přivítat jen ve skupině pěti lidí ze dvou domácností. 

Opatření v boji s koronavirem se ve středu zpřísňují také v Dánsku. Ve velké části země se uzavřou bary, restaurace, divadla, kina, muzea a další kulturní zařízení. Školy přecházejí na distanční výuku.

Nahrávám video
Fokus Václava Moravce: Dopady pandemie na psychiku
Zdroj: ČT24

Koronavirem se v Německu za úterý nakazilo dalších 20 815 lidí. Zemřelo na něj 590 pacientů, což je nejvíc od začátku pandemie. Informoval o tom Institut Roberta Kocha, který rovněž zaznamenal dosud nejvyšší počet nových infekcí na 100 tisíc obyvatel za sedm dní, a to 149,1. Cílem federálního kabinetu i spolkových vlád je méně než 50 nových případů na 100 tisíc obyvatel. To úřadům umožní znovu sledovat kontakty infikovaných.

Kancléřka Angela Merkelová kvůli pandemii navrhla po letech schodkový rozpočet. Ten hájila před poslanci.

Britské úřady nedoporučují covidovou vakcínu silným alergikům

Představitel britského zdravotnického systému NHS Stephen Powis řekl, že úřady konají na základě doporučení regulatorní lékové agentury MHRA. „Jak je u nových vakcín běžné, MHRA z preventivních důvodů doporučuje, aby se lidé s častými alergickými reakcemi nenechávali očkovat,“ nechal se slyšet Powis.

Dodal, že rozhodnutí následuje po dvou nahlášených případech, kdy lidé na aplikaci vakcíny reagovali nepříznivě. U těch se silná alergická odezva vyskytla už i v minulosti a podle Powise se oba uzdravují.

Alergická reakce se projevila u pracovníků NHS. Podle BBC šlo o mírné příznaky typu vyrážky, dušnosti a sníženého krevního tlaku. Oba zaměstnanci mají zkušenosti se silnými alergiemi a nosí s sebou injekce s adrenalinem.

Hackeři se dostali k dokumentům o vakcíně

Americká společnost Pfizer a její německý partner BioNTech uvedly, že je Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA) informovala o kybernetickém útoku, při kterém se kdosi dostal k dokumentům o jejich vakcíně. Zdůraznily ale, že jejich systémy v souvislosti s tímto incidentem napadeny nebyly. Doplnily, že nemají informace, že by v souvislosti s kyberútokem unikla data o účastnících jejich klinické studie.

Podle agentury Reuters není jasné, kdo je pachatelem kybernetického útoku, kdy k němu došlo, ani jaká data unikla.

Unijní léková agentura, která sídlí v Amsterdamu, se nyní zabývá mimo jiné podmínečnou registrací vakcín proti covidu-19 pro trh Evropské unie. Ve zrychleném řízení studuje podklady, které ke svým očkovacím látkám dodaly firmy Pfizer/BioNTech a Moderna. Podle dřívějšího prohlášení by o jejich podmínečné registraci mohla EMA rozhodnout na konci prosince, respektive na počátku ledna.

Biden chce za 100 dní dostat vakcínu ke 100 milionům Američanů

Nastupující prezident USA Joe Biden prohlásil, že chce během prvních 100 dní svého mandátu dostat vakcínu proti covidu-19 ke 100 milionům Američanů. Za stejný čas by rovněž chtěl vrátit všechny děti v zemi do škol. Pro jeho snahu však podle něj bude zásadní spolupráce Kongresu, který musí schválit chystaný finanční balík, jinak by se distribuce vakcíny mohla zpomalit či dokonce zastavit.

Biden to podle agentury Reuters prohlásil při veřejném vystoupení, při němž rovněž představil svůj budoucí tým, který se pokusí zvládnout dopady pandemie. „Pokud nebude Kongres tento týden naléhavě jednat (…), existuje reálná možnost, že se po první vlně očkování toto úsilí zpomalí a zastaví,“ řekl demokrat s tím, že zákonodárci musí zajistit financování distribuce očkovacích látek „do všech koutů Spojených států“.

USA zažívají dosud nejčernější fázi epidemie. Jen za uplynulých sedm dní zaznamenaly přes 15 tisíc úmrtí spojených s covidem-19. Odhalené infekce přibývají tempem více než 200 tisíc za den a statistika hospitalizací prakticky den co den dosahuje nové maximum. Podle analytiků z The COVID Tracking Project bylo v úterý v amerických nemocnicích přes 104 tisíc pacientů s koronavirem, deník The New York Times (NYT) hovoří o více než pětinovém nárůstu hospitalizovaných za poslední dva týdny.

V Izraeli přistály první dávky vakcíny proti covidu-19

Do Izraele dorazily první dávky vakcíny proti covidu-19, kterou vyvinula americká společnost Pfizer ve spolupráci s německou firmou BioNTech. Izrael podle místního dodavatele počítá s tím, že do konce roku bude mít dostatek očkovací látky pro zhruba čtvrtinu své asi devítimilionové populace. Informovala o tom agentura Reuters. 

„Této vakcíně věřím. Očekávám, že dostane potřebné (regulační) schválení v nadcházejících dnech,“ uvedl premiér Benjamin Netanjahu při ceremonii na letišti. Doplnil, že má v plánu být prvním Izraelcem, který bude očkován.

Země chce podle distributora Teva Pharmaceutical Industries vakcínu začít podávat občanům od 20. prosince. Výkonný ředitel společnosti Josi Ofek řekl, že tempo doručování vakcíny od Pfizeru do Izraele se v průběhu měsíce zrychlí. V rozhovoru s izraelským vojenským rozhlasem uvedl, že by mělo jít o zhruba čtyři miliony dávek vakcíny.

Vakcínu jako třetí na světě schválila Kanada

Jako třetí země světa široké nasazení vakcíny společností Pfizer a BioNTech schválila Kanada. „Schválení vakcíny je podpořeno důkazy o její bezpečnosti, účinnosti a dobré kvalitě,“ okomentoval krok tamní zdravotnický úřad Health Canada, který rozhodnutí vydal. Lékaři v zemi mohou prozatím očkovací látku podávat lidem starším 16 let.

Kanada s asi 37,5 milionu obyvatel si od Pfizeru objednala 20 milionů dávek, které vystačí na naočkování deseti milionů lidí. Ve smlouvě si však stanovila možnost objednat dalších 56 milionů. Premiér Justin Trudeau tento týden řekl, že má země slíbenou zásilku 259 tisíc dávek ještě před koncem letošního roku. Pfizer bude mít v zemi na starosti rovněž distribuci látky, která je složitá kvůli tomu, že vakcína vyžaduje pro skladování extrémně nízké teploty.

Očkování proti covidu-19 bude v Kanadě podobně jako v řadě jiných zemí dobrovolné a zdarma. O tom, jaké skupiny obyvatelstva budou mít právo požádat o vakcinaci jako první, rozhodnou úřady v jednotlivých kanadských provinciích a teritoriích.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Izrael vyzval k evakuaci jižního Bejrútu

Izrael i ve čtvrtek bombardoval Libanon, kde cílí na teroristické hnutí Hizballáh, píší podle Reuters tamní média. Vyzval k evakuaci jižní části Bejrútu. Také na severu židovského státu zněly sirény kvůli střelám Hizballáhu, který oznámil, že v Libanonu dochází k přímým střetům s izraelskou armádou. Podle zpravodajských agentur šlo o první útok Hizballáhu proti židovskému státu za posledních více než 24 hodin, kdy platí klid zbraní mezi USA a Íránem.
05:33Aktualizovánopřed 1 mminutou

Ministerstvo na pátek výrazně snížilo maximální ceny paliv

Maximální ceny pohonných hmot určované státem v pátek oproti čtvrtku klesnou o koruny. Litr nafty bude nejvýše za 45,20 koruny, litr benzinu za 41,77 koruny. Maximální cena nafty stanovená na pátek je nižší, než za jakou ji většina prodejců paliv nakoupila, tvrdí Unie nezávislých petrolejářů. Ceny ropy se po středečním prudkém poklesu vrátily k růstu, zůstávají ale pod sto dolary za barel.
10:46Aktualizovánopřed 53 mminutami

Doprava v Hormuzském průlivu je stále omezená, za den proplulo šest lodí

Hormuzským průlivem za posledních 24 hodin proplulo šest nákladních lodí, z toho jeden ropný tanker. Vyplývá to z analýzy údajů z aplikací pro sledování lodí, kterou zveřejnila agentura Reuters. Úroveň provozu v klíčové úžině tedy zůstává na podobné úrovni jako před středečním uzavřením příměří mezi Spojenými státy a Íránem. Před válkou touto vodní cestou proplouvalo kolem 135 lodí denně.
11:18Aktualizovánopřed 57 mminutami

Ruský nejvyšší soud zakázal Memorial jako extremistickou organizaci

Ruský nejvyšší soud označil nevládní organizaci na ochranu lidských práv Memorial za extremistickou a zakázal její působení v zemi. Rozhodnutí znamená, že za spolupráci s touto organizací, vyznamenanou v roce 2022 Nobelovou cenou míru, nyní hrozí v Rusku vězení, uvedly tiskové agentury.
14:17Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Komise chce vysvětlit hovory Szijjártóa s Lavrovem. Z Francie zní slova o zradě

Informace o telefonických hovorech mezi maďarským ministrem zahraničí Péterem Szijjártóem a šéfem ruské diplomacie Sergejem Lavrovem jsou extrémně znepokojivé, uvedla mluvčí Evropské komise Paula Pinhová. Zdůraznila, že Maďarsko by se mělo k těmto informacím co nejdříve vyjádřit a vysvětlit je. Hovory mezi politiky označil šéf francouzské diplomacie Jean-Noël Barrot za zradu.
před 2 hhodinami

Británie a Norsko odstrašovaly ruské ponorky v Atlantiku

Velká Británie společně s Norskem provedla v severním Atlantiku vojenskou operaci na odstrašení ruských ponorek, které ohrožovaly podvodní kabely a produktovody. Oznámil to podle agentury AP britský ministr obrany John Healey. Dodal, že fregata, letadla a stovky expertů monitorovaly ruskou útočnou ponorku a dvě špionážní ponorky poblíž podmořských kabelů a potrubí severně od Spojeného království. Ruská plavidla nakonec podle britského šéfa obrany po operaci, která trvala víc než měsíc, odplula z britských vod dále na sever. Do operace byly zapojeny speciální ponorky, konstatoval.
13:23Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Země je křehká planeta, z těch pohledů běhal mráz po zádech, říkají astronauti

Křehkost planety Země v nezměrném vesmíru či krása úplného zatmění Slunce za odvrácenou stranou Měsíce patří k nejsilnějším dojmům, které popsali astronauti mise Artemis II novinářům dva dny před návratem na Zemi. Šéf mise Reid Wiseman za nejsilnější okamžik označil pojmenování měsíčního kráteru po své zesnulé ženě Carroll. Loď Orion se po obletu Měsíce vrací se spoustou zajímavých fotografií a příběhů, o něž se astronauti chtějí podělit s ostatními, řekl pilot Victor Glover.
před 3 hhodinami

Litevští politici chtějí navzdory protestům prosadit reformu veřejnoprávní LRT

Předseda litevského parlamentu Juozas Olekas ve čtvrtek uvedl, že vládní koalice neustoupí od plánů na reformu veřejnoprávního vysílatele, a to navzdory pokračujícím protestům proti politizaci LRT.
před 3 hhodinami
Načítání...