Se Sovětským svazem se Estonci rozloučili úsměvy a zpěvem

Praha/Tallinn - Nevelká země na severovýchodě Evropy se spolu s dalšími pobaltskými zeměmi stala první z řady svazových republik, které se vymanily z přímého vlivu Moskvy. Sovětský svaz se na přelomu 80. a 90. let začal symbolicky drolit právě v oblasti, která ve své historii zřídkakdy zažila nezávislost. Podobně jako v případě Československa se estonský národ těšil z politického a hospodářského vzestupu v období mezi dvěma světovými válkami, poté však spadl pod přímý vliv nacistického Německa, resp. Sovětského svazu. Paralely novodobých dějin Československa a Estonska přitom tvoří nejen způsob, jakým zde totalitní režim začal, ale i skončil. Zatímco sovětský satelit ve střední Evropě prosazoval opoziční dialog, Estonci svou nekrvavou revoluci vedli s úsměvem a zpěvem na rtech.

Revoluční změny států si lidé většinou nespojují se zpěvem, pro Estonce je však tato činnost důležitým symbolem národní hrdosti, kterou často museli pod tíhou politických okolností potlačit. Nevelký národ s celkovým počtem obyvatel přes 1,3 milionu si zachoval jednu z největších sbírek lidových písní na světě. Podle mnoha tamních obyvatel je zpěv důležitou součástí historie a kultury země, což dokládá velké množství pěveckých sborů, které mají zastoupení ve většině měst a vesnic.

O zpěv se Estonci mohli opřít i v citlivé době rozpadajícího se Sovětského svazu, dokonce natolik, že ve světě se boj o odsvětštění této země ujal pod názvem „zpívající revoluce“. „Ta naše byla veselá. Smáli jsme se, zpívali, radovali. Nikde se nevraždilo, nikdo se nechtěl prát. Byla to zvláštní revoluce, kterou svět dosud nezažil,“ říká s odstupem let umělec a politik Heinz Valk, který poprvé nazval obrodné změny Estonska přízviskem „zpívající“.

Estonská revoluce začala o dva roky dříve než v Československu, přesto dosáhla svého cíle později. Od sovětské anexe Estonska na základě vojenského paktu Ribbentrop-Molotov, s malou epizodou okupace nacistů, se Estonci museli 50 let vyrovnávat s likvidací jakéhokoliv odporu či politické opozice. V 80. letech politické i ekonomické napětí v Sovětském svazu dosáhlo vrcholu. „ Situace byla zoufalá. V obchodech nebylo jídlo ani jiné důležité věci. Lidé stáli dlouhé fronty na půl kila obyčejného salámu nebo na benzin. Na auto dávali jen 20 litrů měsíčně. Přesto jsme doufali, že impérium se rozpadne, protože všechno naznačovalo, že mu docházejí ekonomické i politické síly,“ přiznává Valk.

Estonské vlastenectví se formovalo na Pěveckém, ne bitevním poli

Estonsko v té době bez vědomí Moskvy začalo hospodářské problémy řešit přímým obchodování s ostatními sovětskými republikami. Důležitější než snaha o hospodářský vzrůst se ukázala potřeba pozvednout náladu ve společnosti, k čemuž už od 19. století v Estonsku sloužily každoroční pěvecké festivaly. Šlo o celonárodní manifestace kultury a vlastenectví, kterých se účastnili lidé z celé země. Nejproslulejší místem byl areál tzv. Pěveckých polí nedaleko Tallinnu, kterému vévodí obří podium, kde pravidelně zpívalo 20 až 25 tisíc lidí najednou.

Právě sem se z univerzitního městečka Tartu spontánně přemístili účastníci stotisícové demonstrace v květnu 1988 a pokračovali ve zpěvu vlastenckých písní, které komunisté již několik let zakazovali. Pod tíhou vyhlášené Gorbačovovy glasnosti, tedy zaručení svobody slova, však přítomná KGB proti evidentní antisovětské manifestaci nezasáhla. „Lidé zpívali až do rána. Každý večer přicházelo víc a víc lidí - nejdřív stovky, pak tisíce a na poslední koncert muzikanti pozvali celý národ. Na Pěvecké pole se ze všech ulic valili lidé jako řeky. Ulice se změnila v jednu velkou řeku, auta i tramvaje se zastavily. Město bylo plné zpívajících lidí,“ dodává pamětník událostí.

Spontánní události z léta 1988 inspirovaly Heinze Valka k vyjádření termínu, který se vžil do historie podobně jako československý „samet“: „Když jsem přišel domů, byl jsem pod takovým vlivem emocí, že jsem hned sedl ke stolu a rychle napsal článek do novin o zpívající revoluci. Ráno jsem ho donesl do redakce, kde ho okamžitě otiskli. Tehdy bylo v Estonsku hodně zahraničních novinářů, které zajímalo, co se tady děje. Svět už tehdy věděl, že existuje Estonsko a náš malý národ. Do té doby jsme byli jen Rusko. Převzali název zpívající revoluce, psali o ní v mnoha zemích, a tak to zůstalo dodnes.“

Na Pěveckém poli se Estonci demonstrativně sešli ještě několikrát. V září téhož roku dorazilo na manifestaci, kterou organizovala Národní fronta, dokonce 300 tisíc lidí – v té době tedy zhruba každý třetí Estonec. Zpěv a masové vlastenectví samo o sobě na osvobození Estonska nestačilo, protirežimní opozici však bylo dostatečným signálem pro důslednější jednání se sověty. Pobaltí se vzchopilo k vyjednávání po pádu Berlínské zdi. V roce 1990 vznikl Kongres Estonska, který se oficiálně vzepřel sovětským doktrínám a prohlásil anexi země z roku 1940 za neplatnou s ohledem na mezinárodní právo. Na jaře téhož roku se navíc prvně konaly svobodné volby.

V referendu o nezávislosti z roku 1991 se pro ni vyslovilo 77,8 procenta Estonců. Přispěl jim pokus konzervativního křídla komunistů zmocnit se Kremlu v rámci tzv. srpnového puče, jenž se sice nezdařil, ale znamenal faktický konec převahy Gorbačova, kterého nahradil proreformní Boris Jelcin. Ve stejné době, tedy 20. srpna, se Estonsko prohlásilo za nezávislé.

115 minut
Rozpad Sovětského svazu
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

SledujteVe Vatikánu se koná pohřeb papeže Františka

V bazilice svatého Petra ve Vatikánu se v sobotu od 10:00 koná pohřeb papeže Františka, který zemřel v pondělí ve věku 88 let. Příčinou smrti hlavy katolické církve byla mozková mrtvice. Rozloučení s papežem Františkem se účastní celá řada významných světových představitelů, včetně amerického prezidenta Donalda Trumpa či ukrajinské hlavy státu Volodymyra Zelenského. Česko na pohřbu zastupuje premiér Petr Fiala (ODS).
před 24 mminutami

Trump vyzval Ukrajinu a Rusko k setkání, dohoda je podle něj blízko

Ukrajina a Rusko jsou velmi blízko mírové dohodě a měly by uspořádat setkání na velmi vysoké úrovni, aby tuto dohodu dokončily. Uvedl to americký prezident Donald Trump na své sociální síti Truth Social krátce po příletu do Itálie, kde se zúčastní pohřbu papeže Františka.
07:24Aktualizovánopřed 39 mminutami

Tisíce lidí se ve Vatikánu naposledy rozloučily s papežem

Ve Vatikánu skončilo třídenní veřejné loučení se zesnulým papežem Františkem. Hold mu přišlo vzdát 250 tisíc truchlících, uvedla vatikánská služba. Organizátoři na sobotním pohřbu očekávají kolem 200 tisíc lidí.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Putin a Witkoff jednali o obnovení přímých rozhovorů Kyjeva a Moskvy

Páteční tříhodinové jednání ruského vládce Vladimira Putina s vyslancem amerického prezidenta Donalda Trumpa Stevem Witkoffem bylo konstruktivní a užitečné, prohlásil podle agentur Putinův poradce Jurij Ušakov. Podle ruské agentury RIA Novosti doplnil, že debata se týkala i možného obnovení přímých rozhovorů mezi Moskvou a Kyjevem. Witkoff jednání zatím nijak nekomentoval, ale Trump jeho misi označil za dobrou.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Indické a pákistánské jednotky po sobě střílely v Kašmíru

Na hranicích rozdělujících Kašmír došlo v pátek ke střelbě mezi armádami Indie a Pákistánu. OSN proto vyzvala Dillí i Islámábád k „největší možné zdrženlivosti“.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Itálie si připomíná osmdesát let od pádu fašismu

Itálie si připomíná výročí pádu fašismu. Před osmdesáti lety vydal Národní osvobozenecký výbor výzvu k všeobecnému povstání a partyzáni začali osvobozovat Janov, Turín a Milán. Do odboje se jich zapojilo až čtvrt milionu. Jedním z hlavních center partyzánského velení se stalo Palazzo Marino v Miláně, odkud byl i vydán příkaz k popravě Benita Mussoliniho. Vzpomínkové akce se konají po celé zemi. Kvůli sobotnímu pohřbu papeže Františka však mají oslavy střízlivější charakter.
před 11 hhodinami

Při výbuchu nálože v autě u Moskvy zahynul ruský generál

Při výbuchu nálože nastražené v autě ve městě Balašicha u Moskvy zahynul zástupce náčelníka hlavní operační správy ruského generálního štábu, generálporučík Jaroslav Moskalik. Potvrdila to Svetlana Petrenková, mluvčí Vyšetřovacího výboru Ruska, který sehrává roli federální kriminální ústředny. Kriminalisté případ vyšetřují jako vraždu.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Horší než Alcatraz. Věznice v Salvadoru je „fabrika na lidskou zkázu“

Světlo nikdy nezhasíná, jí se holýma rukama a návštěvy nejsou povolené. Tak vypadá život v jednom z největších a nejdrsnějších žalářů světa, který nechal postavit salvadorský prezident Nayib Bukele. Obří věznice pojme desetitisíce osob. Šéf Bílého domu Donald Trump do ní poslal stovky údajných členů gangů. Kritici nazývají zařízení „černou dírou lidských práv“. Podle experta Lukáše Dirgy jde o „fabriku na zkázu lidského bytí“.
před 16 hhodinami
Načítání...