Rusové se patrně snaží otevřít v Evropě další frontu. Útoky musíme zastavit, vyzval Pompeo

Americký ministr zahraničí Mike Pompeo ve středu varoval před plány Ruska zvýšit svou dominanci ve světě. Při návštěvě praporu NATO v polském Bemowo Piskie v této souvislosti podle agentury PAP zdůraznil, že USA a západní země musejí udělat vše pro to, aby zastavily takové útoky, jako byla například invaze na Ukrajině nebo anexe Krymu.

Jedním z kroků učiněných v tomto směru je podle šéfa americké diplomacie přítomnost Spojených států na východním křídle NATO. Pompeo také připomněl, že jedním ze základních principů bloku je, že útok na jednu členskou zemi znamená útok proti celé Alianci.

Pompeo, který Bemowo Piskie ve středu navštívil s polským kolegou Jackem Czaputowiczem, rovněž zdůraznil, že NATO kvůli agresivnímu postoji Ruska musí zvýšit své obranné schopnosti. „Agrese Moskvy na Ukrajině ukazuje, že Rusové se možná snaží otevřít druhou frontu na evropské půdě,“ citovala agentura PAP Pompea. 

Prapor NATO je v Bemowo Piskie od dubna 2017. Jeho hlavní část tvoří americký tankový útvar, kterému poskytují podporu britští, rumunští a chorvatští vojáci. Další tři alianční prapory se pak nacházejí v Pobaltí a v Rumunsku.

Před Ruskem varoval i generální tajemník NATO

Rusko zkritizoval ve středu rovněž generální tajemník NATO Jens Stoltenberg, a to na jednání ministrů obrany členských zemí v Bruselu. Tématem schůzky je například to, jak naložit s procesem vypovězení dohody o odzbrojování uzavřené mezi USA a Ruskem.

Stoltenberg na setkání ministrů řekl, že raketový systém SSC-8, který nyní vyvíjí a rozmisťuje Rusko, je pro členské země NATO významným bezpečnostním rizikem a Aliance musí být schopna na novou situaci reagovat odpovídajícím způsobem.

„Problémem není oznámení Spojených států o vypovězení smouvy. Problémem je to, že Rusko dál rozmisťuje v Evropě nové střely schopné nést jadernou hlavici,“ prohlásil generální tajemník NATO.

Systém, který je v Rusku označován jako Novator 9M729, je podle USA v rozporu s podmínkami smlouvy o likvidaci raket krátkého a středního doletu (INF). Právě proto už Spojené státy zahájily půlroční proces odstoupení od této smlouvy z roku 1987. Nové mobilní systémy jsou podle Aliance schopny zasáhnout evropská města jen velmi krátce poté, co bude zjištěno jejich odpálení.

Spojenci v NATO s americkým postupem souhlasí, o mobilním systému schopném nést jaderné hlavice se s Ruskem na různých úrovních snaží diskutovat už šest let, upozornil Stoltenberg.

Nahrávám video
Události, komentáře s Pavlem Fischerem (nestr.) a Danielem Pawlasem (KSČM)
Zdroj: ČT24

Ve Varšavě se bude mluvit o Blízkém východě

Americký ministr zahraničí Pompeo, který ve středu navštívil Polsko, se ve Varšavě zúčastní rovněž dvoudenní mezinárodní konference o Blízkém východě. Účast na plénu přislíbilo šest desítek zemí včetně všech členů Evropské unie. Na konferenci by se mělo mluvit o problémech celého regionu, nejen jednotlivých zemí.

„Budeme mluvit o prosperující a stabilní budoucnosti na Blízkém východě. Probereme mírový plán i hrozby a jak mohou země spolupracovat. Bude tu šedesát zemí, přes třicet ministrů zahraničí z každého kontinentu kromě Antarktidy. Tohle je globální koalice složená proto, aby snížila riziko, které z Blízkého východu vyzařuje už moc dlouho,“ prohlásil ještě před začátkem setkání Pompeo.

Také ale řekl, že si Spojené státy chtějí být jisté, že Írán – který se stejně jako Rusko nebo Palestina konference neúčastní – nebude destabilizovat celý region. Írán je ale téma, které na konferenci rozděluje nejen ty, kdo přijeli a kdo ne, ale i samotné účastníky.

„Projevuje se tu napětí mezi Spojenými státy a Evropskou unií, je to vidět třeba na tom, že některé evropské země nevyslaly do Varšavy své špičky, ale nižší zastoupení. Spojené státy totiž loni jednostranně vypověděly složitě uzavíranou jadernou dohodu s Íránem a obnovily vůči Íránu sankce,“ upozornila varšavská zpravodajka ČT Dana Zlatohlávková.

Konferenci pořádají Spojené státy a kromě amerického ministra zahraničí na ní zastupuje USA také viceprezident Mike Pence. Ten ve středu spolu s polským prezidentem Andrzejem Dudou navštívil vojáky sloužící v Polsku. „Mužům a ženám v polské armádě z celého srdce – a za celé Spojené státy i za všechny americké vojáky, kteří s vám stojí stojí bok po boku – děkuji, že bráníte svobodu,“ řekl vojákům Pence.

Vojákům poděkoval také polský prezident Duda: „Jste tady na polské půdě společně, polští vojáci i vojáci Spojených států. Vojáci Severoatlantické aliance. Děkuji moc za vaši účast, speciálně dnes, kdy nám ukazujete, jak kvalitní je vaše vzájemná spolupráce i kooperace v boji.“

Polský prezident Andrzej Duda s manželkou Agatou a americký viceprezident Mike Pence s manželkou Karen
Zdroj: Reuters/Kacper Pempel

Polsko koupilo od Američanů raketomety

Spojené státy ve středu s Polskem ve Varšavě podepsaly dohodu o dodání vysoce mobilních raketometů HIMARS, schopných zasáhnout cíl až na vzdálenost 300 kilometrů. Za 20 raketometů s municí zaplatí Varšava podle agentury PAP 414 milionů dolarů (asi 9,5 miliardy korun).

Prezident Duda zdůraznil, že tyto moderní zbraně posílí obranyschopnost Polska. „Jsem ohromně rád, že návštěva amerického viceprezidenta v Polsku začíná touto důležitou a symbolickou událostí,“ řekl Duda. „Tato zbraň zajistí bezpečnost Polska a zvýší bojeschopnost polské armády, čímž přispěje k zabezpečení východního křídla NATO,“ dodal ministr obrany Mariusz Blaszczak. 

„Jsme s vámi, stojíme s vámi. Spojené státy stojí bok po boku s Polskem jako součásti nejúspěšnějšího vojenské spojenectví v dějinách a vždy tomu tak bude,“ ujistil Pence podle televize TVN 24.

Poláci žádali víc amerických vojáků

Polsko kvůli obavám z Ruska naléhá na posílení americké vojenské přítomnosti na svém území. List Finacial Times ve středu napsal, že podle velvyslankyně USA v Polsku Georgette Mosbacherové se počet amerických vojáků v Polsku výrazně zvýší, a to v řádu stovek.

Nicméně mluvčí Pentagonu Eric Pahon v reakci na tuto informaci řekl, že žádnou dohodu oba státy ještě neuzavřely a že jednání o této záležitosti pokračuje.

„Jakékoli spekulace o zvýšení počtu vojáků nebo o dohodách v této věci jsou nepodložené. Nebyly uzavřeny žádné dohody. Pokračujeme v diskusích a výsledky našich rozhovorů oznámíme ve vhodný čas,“ citovala Pahona agentura Reuters.

O polské žádosti ale Spojené státy podle loňského vyjádření prezidenta Donalda Trumpa uvažují. Polsko z obav před Ruskem žádalo o trvalou přítomnost amerických vojáků. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA usilují o novou koalici pro otevření Hormuzského průlivu, píše WSJ

Spojené státy usilují o novou mezinárodní koalici zemí připravených přispět k otevření Hormuzského průlivu, který je zablokován v důsledku americko-izraelské války s Íránem. Napsal to list The Wall Street Journal (WSJ) s odvoláním na depeši amerického ministerstva zahraničí.
před 22 mminutami

Nejméně sedmnáct migrantů zahynulo a devět se pohřešuje po nehodě člunu u Libye

Nejméně sedmnáct lidí zemřelo a devět se pohřešuje po nehodě člunu s migranty u pobřeží Libye, uvedla ve středu podle agentury Reuters organizace Červený půlměsíc a libyjské bezpečnostní zdroje. Dobrovolníci ve spolupráci s pobřežní stráží a armádou při pátrání u východního pobřeží severoafrické země zachránili sedm přeživších, dodala organizace.
před 2 hhodinami

USA zvažují snížení počtu vojáků v Německu, uvedl Trump

Spojené státy zvažují možnost omezit počet amerických jednotek působících v Německu. Uvedl to ve středu americký prezident Donald Trump, podle něhož rozhodnutí padne ve velmi krátké době. Trump v úterý kritizoval německého kancléře Friedricha Merze za údajnou německou neochotu podpořit USA ve válce proti Íránu.
před 3 hhodinami

Pobodání dvou Židů v Londýně považuje policie za teroristický čin

Britská policie ve středu zadržela 45letého muže poté, co před synagogou ve čtvrti Golders Green na severozápadě Londýna pobodal dva Židy. Muž byl původně zadržen kvůli podezření z pokusu o vraždu, později policie uvedla, že událost považuje za teroristický čin. Šéf londýnské policie Mark Rowley podle agentury Reuters řekl, že útok byl namířen proti židovské komunitě. Web The Times of Israel (ToI) dodal, že muže po činu zadrželi pracovníci synagogy a policie jej poté omráčila taserem a zatkla.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Florida schválila nový plán volebních obvodů, měl by posílit republikány

Floridští zákonodárci schválili nový plán volebních obvodů pro nadcházející volby do Kongresu, který by měl o čtyři křesla zvýšit zisk republikánů, píše agentura Reuters. Podle agentury AP je rozhodnutí součástí celostátní bitvy o přerozdělení obvodů před letošními volbami. Rozhodnutí o volebních obvodech přijal ve středu také americký nejvyšší soud. V rozsudku týkajícím se volebního obvodu v Louisianě zrušil klíčové ustanovení zákona o volebních právech.
před 5 hhodinami

Putin a Trump si telefonovali, řešit měli příměří v rusko-ukrajinské válce

Poradce ruského vládce Vladimira Putina Jurij Ušakov tvrdí, že šéf Kremlu v telefonickém rozhovoru informoval amerického prezidenta Donalda Trumpa, že je připraven vyhlásit příměří v rusko-ukrajinské válce na dobu oslav sovětského vítězství ve druhé světové válce. Trump podle Ušakova podpořil Putinovu iniciativu a prohlásil, že věří, že dohoda o ukončení ruské agrese je blízko. Americký prezident následně podle Reuters označil rozhovor s ruským protějškem za velmi dobrý.
před 7 hhodinami

Česko má zájem o surovou ropu z Kazachstánu, řekl Babiš

Česká republika má zájem o dlouhodobé dodávky surové ropy z Kazachstánu, řekl v Astaně premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání s kazachstánským prezidentem Kasymem-Žomartem Tokajevem. Připomněl také, že tato středoasijská země je největším producentem uranu na světě a má bohatá naleziště i dalších surovin. Česko by s Kazachstánem mohlo spolupracovat například v oblasti vědy a výzkumu jádra či v dalších strategických otázkách. Babiš uvedl, že v Kazachstánu propagoval i české zbrojařské firmy.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Ropa kvůli Blízkému východu dál zdražuje, Brent je nejvýš od roku 2022

Cena severomořské ropy Brent stoupla na více než 119 amerických dolarů (asi 2480 korun) za barel. To je nejvyšší hodnota od roku 2022, kdy začala ruská válka na Ukrajině. Ceny ovlivňuje konflikt na Blízkém východě, uvedla ve středu večer agentura AFP.
před 8 hhodinami
Načítání...