Rusové se patrně snaží otevřít v Evropě další frontu. Útoky musíme zastavit, vyzval Pompeo

Americký ministr zahraničí Mike Pompeo ve středu varoval před plány Ruska zvýšit svou dominanci ve světě. Při návštěvě praporu NATO v polském Bemowo Piskie v této souvislosti podle agentury PAP zdůraznil, že USA a západní země musejí udělat vše pro to, aby zastavily takové útoky, jako byla například invaze na Ukrajině nebo anexe Krymu.

Jedním z kroků učiněných v tomto směru je podle šéfa americké diplomacie přítomnost Spojených států na východním křídle NATO. Pompeo také připomněl, že jedním ze základních principů bloku je, že útok na jednu členskou zemi znamená útok proti celé Alianci.

Pompeo, který Bemowo Piskie ve středu navštívil s polským kolegou Jackem Czaputowiczem, rovněž zdůraznil, že NATO kvůli agresivnímu postoji Ruska musí zvýšit své obranné schopnosti. „Agrese Moskvy na Ukrajině ukazuje, že Rusové se možná snaží otevřít druhou frontu na evropské půdě,“ citovala agentura PAP Pompea. 

Prapor NATO je v Bemowo Piskie od dubna 2017. Jeho hlavní část tvoří americký tankový útvar, kterému poskytují podporu britští, rumunští a chorvatští vojáci. Další tři alianční prapory se pak nacházejí v Pobaltí a v Rumunsku.

Před Ruskem varoval i generální tajemník NATO

Rusko zkritizoval ve středu rovněž generální tajemník NATO Jens Stoltenberg, a to na jednání ministrů obrany členských zemí v Bruselu. Tématem schůzky je například to, jak naložit s procesem vypovězení dohody o odzbrojování uzavřené mezi USA a Ruskem.

Stoltenberg na setkání ministrů řekl, že raketový systém SSC-8, který nyní vyvíjí a rozmisťuje Rusko, je pro členské země NATO významným bezpečnostním rizikem a Aliance musí být schopna na novou situaci reagovat odpovídajícím způsobem.

„Problémem není oznámení Spojených států o vypovězení smouvy. Problémem je to, že Rusko dál rozmisťuje v Evropě nové střely schopné nést jadernou hlavici,“ prohlásil generální tajemník NATO.

Systém, který je v Rusku označován jako Novator 9M729, je podle USA v rozporu s podmínkami smlouvy o likvidaci raket krátkého a středního doletu (INF). Právě proto už Spojené státy zahájily půlroční proces odstoupení od této smlouvy z roku 1987. Nové mobilní systémy jsou podle Aliance schopny zasáhnout evropská města jen velmi krátce poté, co bude zjištěno jejich odpálení.

Spojenci v NATO s americkým postupem souhlasí, o mobilním systému schopném nést jaderné hlavice se s Ruskem na různých úrovních snaží diskutovat už šest let, upozornil Stoltenberg.

Nahrávám video

Ve Varšavě se bude mluvit o Blízkém východě

Americký ministr zahraničí Pompeo, který ve středu navštívil Polsko, se ve Varšavě zúčastní rovněž dvoudenní mezinárodní konference o Blízkém východě. Účast na plénu přislíbilo šest desítek zemí včetně všech členů Evropské unie. Na konferenci by se mělo mluvit o problémech celého regionu, nejen jednotlivých zemí.

„Budeme mluvit o prosperující a stabilní budoucnosti na Blízkém východě. Probereme mírový plán i hrozby a jak mohou země spolupracovat. Bude tu šedesát zemí, přes třicet ministrů zahraničí z každého kontinentu kromě Antarktidy. Tohle je globální koalice složená proto, aby snížila riziko, které z Blízkého východu vyzařuje už moc dlouho,“ prohlásil ještě před začátkem setkání Pompeo.

Také ale řekl, že si Spojené státy chtějí být jisté, že Írán – který se stejně jako Rusko nebo Palestina konference neúčastní – nebude destabilizovat celý region. Írán je ale téma, které na konferenci rozděluje nejen ty, kdo přijeli a kdo ne, ale i samotné účastníky.

„Projevuje se tu napětí mezi Spojenými státy a Evropskou unií, je to vidět třeba na tom, že některé evropské země nevyslaly do Varšavy své špičky, ale nižší zastoupení. Spojené státy totiž loni jednostranně vypověděly složitě uzavíranou jadernou dohodu s Íránem a obnovily vůči Íránu sankce,“ upozornila varšavská zpravodajka ČT Dana Zlatohlávková.

Konferenci pořádají Spojené státy a kromě amerického ministra zahraničí na ní zastupuje USA také viceprezident Mike Pence. Ten ve středu spolu s polským prezidentem Andrzejem Dudou navštívil vojáky sloužící v Polsku. „Mužům a ženám v polské armádě z celého srdce – a za celé Spojené státy i za všechny americké vojáky, kteří s vám stojí stojí bok po boku – děkuji, že bráníte svobodu,“ řekl vojákům Pence.

Vojákům poděkoval také polský prezident Duda: „Jste tady na polské půdě společně, polští vojáci i vojáci Spojených států. Vojáci Severoatlantické aliance. Děkuji moc za vaši účast, speciálně dnes, kdy nám ukazujete, jak kvalitní je vaše vzájemná spolupráce i kooperace v boji.“

Polský prezident Andrzej Duda s manželkou Agatou a americký viceprezident Mike Pence s manželkou Karen
Zdroj: Reuters/Kacper Pempel

Polsko koupilo od Američanů raketomety

Spojené státy ve středu s Polskem ve Varšavě podepsaly dohodu o dodání vysoce mobilních raketometů HIMARS, schopných zasáhnout cíl až na vzdálenost 300 kilometrů. Za 20 raketometů s municí zaplatí Varšava podle agentury PAP 414 milionů dolarů (asi 9,5 miliardy korun).

Prezident Duda zdůraznil, že tyto moderní zbraně posílí obranyschopnost Polska. „Jsem ohromně rád, že návštěva amerického viceprezidenta v Polsku začíná touto důležitou a symbolickou událostí,“ řekl Duda. „Tato zbraň zajistí bezpečnost Polska a zvýší bojeschopnost polské armády, čímž přispěje k zabezpečení východního křídla NATO,“ dodal ministr obrany Mariusz Blaszczak. 

„Jsme s vámi, stojíme s vámi. Spojené státy stojí bok po boku s Polskem jako součásti nejúspěšnějšího vojenské spojenectví v dějinách a vždy tomu tak bude,“ ujistil Pence podle televize TVN 24.

Poláci žádali víc amerických vojáků

Polsko kvůli obavám z Ruska naléhá na posílení americké vojenské přítomnosti na svém území. List Finacial Times ve středu napsal, že podle velvyslankyně USA v Polsku Georgette Mosbacherové se počet amerických vojáků v Polsku výrazně zvýší, a to v řádu stovek.

Nicméně mluvčí Pentagonu Eric Pahon v reakci na tuto informaci řekl, že žádnou dohodu oba státy ještě neuzavřely a že jednání o této záležitosti pokračuje.

„Jakékoli spekulace o zvýšení počtu vojáků nebo o dohodách v této věci jsou nepodložené. Nebyly uzavřeny žádné dohody. Pokračujeme v diskusích a výsledky našich rozhovorů oznámíme ve vhodný čas,“ citovala Pahona agentura Reuters.

O polské žádosti ale Spojené státy podle loňského vyjádření prezidenta Donalda Trumpa uvažují. Polsko z obav před Ruskem žádalo o trvalou přítomnost amerických vojáků. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Marocká vláda se poprvé vyjádřila ke krizi v Ceutě, obvinila z ní pašeráky

Marocká vláda obvinila z migrační krize ve španělském městě Ceuta pašeráky a šíření dezinformací, informují v neděli španělská média. Jde o první oficiální vyjádření Rabatu ke čtvrtečním událostem, kdy z Maroka do sousední Ceuty dle španělských úřadů proniklo na 50 tisíc migrantů. Marocké ministerstvo vnitra nyní tvrdí, že jich bylo méně.
před 2 mminutami

Exploze u restaurace v Moskvě zabíjela, zamýšleným terčem mohl být ruský generál

Explozi u luxusní restaurace v Moskvě, která v sobotu zabila pět lidí a další zranila, způsobila podomácku vyrobená výbušnina, oznámil dle agentury TASS Národní protiteroristický výbor. Zatím není jasné, zda šlo o politický motiv. Podle některých ruských médií mohl být zamýšleným terčem ruský generál, který se dle Ukrajiny podílel na masakru v Buči. Podle informací serveru Verstka mezi zraněnými může být generálova dcera.
včeraAktualizovánopřed 12 mminutami

Ukrajina zasáhla ruskou leteckou základnu, rafinerii i další sklad Wildberries

Ukrajinské drony zaútočily na leteckou vojenskou základnu a rafinerii v ruské Saratovské oblasti. O tamních náletech informoval jak ukrajinský generální štáb, tak telegramové kanály, a údery v regionu potvrdily i ruské úřady. Ukrajina dále uvedla, že útočila i na ruské průmyslové či vojenské cíle v Kalužské, Brjanské a také v Samarské oblasti, kde vzplál další sklad společnosti Widlberries. Ukrajina hlásí oběti po ruských útocích, jejich cílem byl i poštovní terminál.
12:50Aktualizovánopřed 3 hhodinami

V Řecku se při hašení srazily vrtulníky, dva mrtví. Požáry trápí i část USA

Západně od Athén se v neděli při hašení lesních požárů srazily dva vrtulníky. Oba členové posádky jednoho z nich zemřeli, posádku druhého stroje se podařilo zachránit, uvádí Reuters s odkazem na řecké hasiče. Požáry v této oblasti od pátku zničily už přes deset tisíc hektarů porostu. Byli také zatčeni dva lidé, kteří jsou podezřelí, že vypuknutí požáru nedbalostí způsobili. Stav nouze kvůli rychle se šířícím požárům vyhlásil americký stát Washington. Hasičům na jihozápadě Francie se naopak daří držet oheň nadále pod kontrolou.
13:23Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Úřady v Gaze hlásí, že Izrael za dva dny zabil v Pásmu přes dvacet lidí

Izraelská armáda v neděli v Pásmu Gazy zabila nejméně třináct Palestinců, informovala podle agentury AFP místní civilní obrana. Útoky zasáhly i stany, v nichž žijí obyvatelé vysídlení válkou, a mezi oběťmi je i devítileté dítě, tvrdí místní zdravotníci dle agentury Reuters. Už v sobotu zemřelo při izraelských úderech v Pásmu Gazy podle tamních institucí osm lidí. Izraelská armáda uvedla, že zabila tři teroristy.
08:32Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Zdravotnictví na Kubě kolabuje. Chybí léky i doktoři, na operaci čekají tisíce lidí

Kubánské zdravotnictví, svého času jedno z nejlepších v Latinské Americe, se potýká s krizí, kterou letos bezprecedentně zhoršilo americké ropné embargo. Časté výpadky elektřiny i dodávek vody postihují také nemocnice, které i proto mají na čekacích listinách na chirurgickou operaci přes sto tisíc pacientů. Zároveň rostou počty nakažených horečkou chikungunya, kterou přenášejí komáři množící se v haldách odpadků na ulicích, na jejichž odvoz není palivo, popsal server CiberCuba.
před 3 hhodinami

Rojí se v sadech i na vinicích. Itálie se potýká s broukem z Dálného východu

Duhově zelení brouci s měňavými krovkami, jejichž původní domovinou je Japonsko, se stávají čím dál větší hrozbou v Itálii. Rojí se po sadech a vinicích a zanechávají za sebou listy s vykousanými mřížkami, což oslabuje rostliny a snižuje úrodu. Brouk se šíří i do dalších evropských zemí.
před 6 hhodinami

Trump: USA a Izrael odloží chystané tvrdé údery na Írán

Spojené státy a Izrael se dohodly na odložení chystaného tvrdého útoku na Írán, uvedl americký prezident Donald Trump s tím, že o to prý požádal Teherán a další země regionu. Podmínkou je podle Trumpa brzké dosažení dohody, která umožní plné otevření Hormuzského průlivu. Íránská oficiální média s odkazem na své zdroje označují Trumpovo tvrzení o žádosti Teheránu za lež. Írán také mluví o psychologické válce.
05:12Aktualizovánopřed 9 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.