Zatímco se ukrajinské jednotky blíží ke strategickému městu Cherson na jihu země, ruské síly, které město ovládají od začátku letošní invaze, posilují své obranné pozice, přestože se odvážením místních obyvatel snaží vytvořit iluzi o svém ústupu, myslí si šéf ukrajinské vojenské rozvědky Kyrylo Budanov i analytici z amerického Institutu pro studium války (ISW).
Rusko-ukrajinská válka (únor 2022 až listopad 2023)
- 0:00
Novější zprávy z rusko-ukrajinské války najdete zde.
- 22:29
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na čtvrteční poradě v Záporoží nařídil vojákům rychle budovat opevnění na všech hlavních úsecích fronty, uvedl server Ukrajinska pravda s odvoláním na vyjádření samého prezidenta ve večerním videoprojevu.
"Na všech základních směrech, kde je nutné posílit (ukrajinské pozice), je třeba urychlit výstavbu (opevnění)," uvedl Zelenskyj. Jde podle hlavy státu především o úseky fronty u Avdijivky a Marjinky, Kupjanska a Lymanu, jakož i o výstavbu opevnění v Sumské, Černihivské, Kyjevské, Rivnenské, Volyňské a také na jihu Chersonské oblasti.
- 21:20
Pro americkou vládu by mohlo být po Novém roce velmi složité pokračovat v podpoře Ukrajiny, neuvolní-li Kongres na tento účel dodatečné finance. Na brífinku to řekl mluvčí Bílého domu John Kirby, který vyzval zákonodárce k urychlenému rozhodnutí. Žádost o další miliardy dolarů blokuje Republikánská strana, která chce vyčlenění peněz spojit se zpřísněním imigračních zákonů.
"Přistávací dráha se krátí," prohlásil Kirby. "Myslíme si, že máme čas zhruba do konce roku, než začne být velmi obtížné dál Ukrajinu podporovat. A konec roku přijde brzy," upozornil na tiskové konferenci mluvčí pro otázky národní bezpečnosti.
V pondělí Budanov uvedl, že Rusové se z Chersonu nestahují, ale naopak město připravují na očekávanou bitvu. Potvrzuje to i analytická zpráva ISW, podle které se sice Rusové částečně přeskupují ze severozápadu oblasti, zároveň se však připravují regionální metropoli bránit.
V rozhovoru pro deník Ukrajinska pravda šéf ukrajinské rozvědky zmínil, že generál jižní skupiny ruských ozbrojených sil Sergej Surovikin se posledními kroky pravděpodobně připravuje na zmírnění reakce ruské společnosti v případě kapitulace nebo ztráty Chersonu. Zároveň však svoje vojska v oblasti posiluje do obranných pozic.
Postavení ruské armády v severní části Chersonské oblasti je podle amerického institutu ISW neudržitelné a ukrajinské síly pravděpodobně tuto část znovu dobydou do konce letošního roku. O poznání zdrženlivější pohled má bývalý velitel výcvikového centra spojeneckých sil NATO Pavel Macko, podle něhož se budou Rusové „snažit město bránit až do úplného zničení“.
Hlavním problémem nadcházejících bojů podle něj bude terén, kvůli kterému není vývoj bitvy předem rozhodnutý. „Rusové si svoje obranné pozice už připravují. Útočit do zastavené oblasti na připravené obranné pozice je mimořádně vyčerpávající a znamenalo by to zdlouhavé boje a velké ztráty na straně Ukrajiny. Vyžaduje to leteckou převahu, kterou Ukrajina nedokáže vygenerovat. Pro ně by tedy bylo logické blokovat samotný Cherson a snažit se získat výhodný terén v celém okolí a pokračovat v nátlakové válce,“ uvedl generál ve výslužbě pro Českou televizi.
Takzvaná evakuace
V neděli potvrdil zástupce ruských okupačních úřadů v Chersonské oblasti Kirill Stremousov, že Rusko průběžně v celém regionu posiluje obranné linie. Okupační správa ostatně už před několika dny vyzvala obyvatele Chersonu a okolních obcí, aby se „evakuovali“ na východní břeh. Podle agentury Interfax tak učinilo dosud kolem pětadvaceti tisíc lidí.
Už dříve zástupci okupantů uvedli, že chtějí před příchodem ukrajinské armády z města dostat na šedesát tisíc Ukrajinců. Představitelé ukrajinské vlády a západní experti ale tvrdí, že motivací Ruska, které pokračuje v bombardování civilních objektů včetně energetické infrastruktury a obytných domů, není humanitární pomoc.
Někteří z oblasti prchají dobrovolně, ať už jde o místní obyvatele, kteří podporují ruskou invazi, nebo ruské úředníky a pracovníky, kteří byli později posláni do Chersonu. Většina odcházejících je ale podle ukrajinských úřadů nucena domovy opustit i ze strachu z represí.
„Nezdá se, že by Rusko mělo z přesídlení desítek tisíc nedobrovolných Ukrajinců do Ruska nějaký ekonomický prospěch, což naznačuje, že účelem takového stěhování je poškodit dlouhodobou ekonomickou obnovu Ukrajiny při znovudobývání jejího území. Hlavně jde ale o podporu pro ruskou kampaň etnických čistek, která se snaží vymýtit ukrajinské etnikum a kulturu,“ míní americký Intitut pro studium války.
Mobilizovaní do první linie
Ukrajinská armáda v neděli podle agentury AP uvedla, že ruské síly stáhly za západního břehu Dněpru také své důstojníky a ponechaly tam nově mobilizované, nezkušené síly.
„Je velmi nepravděpodobné, že by špatně vycvičení a nově zmobilizovaní záložníci Ruska obstáli a odolali ukrajinskému protiútoku,“ uvádí se rovněž ve zprávě ISW. Podle amerických analytiků by je tak kvůli špatnému výcviku ruských jednotek mohla čekat podobná porážka jako u Charkova.
Britští představitelé obrany v sobotu uvedli, že ruské síly posilují přechody přes řeku Dněpr u Chersonu. Pro posílení zásobování podle nich poprvé „po desetiletích“ použily bárkový most vedle poškozeného Antonovského mostu.
Miny na Kachovské nádrži
Podle agentury AP také ruské jednotky u obce Hornostajivka údajně pokládají miny na levý břeh Kachovské vodní nádrže, ale v minových polích ponechávají průchody pro případné stažení vlastních sil z pravého, západního břehu řeky.
Kyjev i západní spojenci tvrdí, že Rusko má v úmyslu zničit elektrárnu a zaplavit rozsáhlá území po proudu řeky Dněpr. Moskva naopak z plánu miny odpálit obviňuje Ukrajinu.
Úplné odpálení přehrady ale považuje generál ve výslužbě Pavel Macko za málo pravděpodobné, protože by se tak Rusové odřízli i od zásob vody na Krym. „Ruská armáda by ale mohla odpálit část přehrady tak, aby zaplavila částečně území na pravé straně řeky Dněpr. A to kvůli tomu, aby chytili do pasti ukrajinskou armádu v případě, že by postupovala rychleji,“ myslí si.
Šéf ukrajinské vojenské rozvědky Budanov v úterý poznamenal, že z důvodu odstřihnutí vodního kanálu zásobujícího Ruskem anektovaný Krym, nevidí zničení přehrady realisticky. Dodal ale, že i v případě úplné exploze by taková tragédie zpomalila postup ukrajinských vojsk směrem na Cherson pouze o dva týdny.
Úplné zničení vodního díla by podle něj vyžadovalo ještě další tuny trhaviny. Doplnil, že kdyby k takovému kroku Rusko přistoupilo, způsobilo by to ekologickou katastrofu, která by se ale dotkla i Putinových jednotek, protože by se na čas musely stáhnout zpět na Krym.
„Došlo by k úplnému zaplavení levého břehu Chersonu (který ovládá Rusko – pozn. redakce). Ztratili by tak i teoretickou možnost zásobovat vodou Severokrymský kanál a celý Krym,“ řekl. „Samozřejmě by nám na určitou dobu zkomplikovali postup. Ale to mimochodem není příliš dlouhá doba, asi zhruba na dva týdny,“ doplnil Budanov.
Cherson, ležící u ústí Dněpru do Černého moře, se stal se prvním velkým ukrajinským městem, kterého se Rusové zmocnili po letošním únorovém vpádu na Ukrajinu. Následně ruské vojsko získalo kontrolu nad velkou částí Chersonské oblasti, ukrajinským silám se ale od léta podařilo několik okupovaných obcí osvobodit.
Chersonská oblast je zároveň jednou ze čtyř ukrajinských oblastí, které se Rusko rozhodlo anektovat po pseudoreferendech, které Západ i Ukrajina neuznávají.
