Rusko obchází sankce často přes třetí země. Třeba z Íránu dováží ukradenou západní technologii

Nový výzkum odhalil, jak Rusko získává západní technologie, které poté používá proti Ukrajině. Již delší dobu existovalo podezření, že Moskva obchází mezinárodní sankce s pomocí Íránu, týmu britských výzkumníků se však podařilo ukázat na konkrétní společnost, která bez licence kopíruje zahraniční výrobky. Spojné státy americké i evropské státy upozorňují na další cesty, které mohou vést k porušování protiruských sankcí.

Organizace Conflict Armament Research (CAR) se sídlem ve Spojeném království zkoumá komponenty zbraní. Její poslední výzkum zjistil, že bezpilotní letouny Šáhed-136, které Írán prodává Rusku, jsou poháněny motorem založeným na německé technologii, kterou Írán nezákonně získal téměř před dvaceti lety, upozornila stanice CNN.

Od listopadu loňského roku do března 2023 se organizaci CAR podařilo na Ukrajině prozkoumat komponenty munice a dvaceti dronů íránské výroby, z nichž přibližně polovina byly bezpilotní letouny Šáhed-136.

CAR potvrdila, že motor v letounu Šáhed-136 byl zpětně zkonstruován íránskou společností Oje Parvaz Mado Nafar – známou jako Mado – se sídlem v průmyslové zóně severně od města Qom. Na společnost byly již v prosinci loňského roku uvaleny sankce ze strany EU, USA a Spojeného království.

Podle analytika Vojtěcha Bahenského z Asociace pro mezinárodní otázky (AMO) na ní ulpívalo podezření již dříve, ale je zásadní, že se ho podařilo potvrdit. Výzkumníci organizace CAR totiž nalezli označení společnosti Mado na víčkách zapalovacích svíček v motorech dronů a také pořadí sériových čísel, která Mado používala.

Firma Mado

Konstrukce motoru Mado vypovídá o íránském úsilí získat západní technologie pro své bezpilotní letouny navzdory rozsáhlým mezinárodním sankcím. 

V roce 2006 Teherán nezákonně získal motory pro bezpilotní letouny vyrobené německou společností Limbach Flugmotoren. O tři roky později íránský inženýr jménem Yousef Aboutalebi oznámil, že jeho společnost, ze které se později stala firma Mado, sestrojila motor pro bezpilotní letadla.

Podle organizace CAR se firma Mado zřejmě snažila utajit svou roli při konstrukci dronů Šáhed. Vyšetřovatelé zjistili, že původní sériová čísla na součástech bezpilotních letounů nalezených na Ukrajině byla vymazána, zřejmě ve snaze zakrýt jejich původ.

„Tyto úpravy zabránily vyšetřovatelům identifikovat akviziční sítě, které usnadňují mezinárodní dodávky klíčových komponentů do Íránu,“ uvedla CAR ve své zprávě.

„Je třeba přistupovat k sankcím tak, že jako prakticky jakýkoliv jiný nástroj zahraniční politiky jsou nedokonalé a vynutit stoprocentní dodržování sankcí je obtížné,“ prohlásil analytik Bahenský. Danou problematiku lze podle něj dobře ilustrovat na popsaném příkladu.

„Motory jsou skutečně vyrobené už v Íránu. Nicméně jsou to kopie německých motorů do dronů, které se v Íránu ocitly kolem roku 2010, kam byly nelegálně vyvezeny přes Hongkong,“ doplnil. Západní společnosti podle něj legálně vyvezou motory například do Hongkongu nebo Turecka, ale je pro ně velmi obtížné předem identifikovat, jaké firmy ze třetích zemí dané motory dále zakoupí.

Íránu ovšem stačí dostat se pouze k několika kusům západních technologií, které rozebere a okopíruje. „Firma, přes kterou se do Íránu motory dostaly, také může být přidána na sankční seznam, což nicméně daným státům v dlouhodobém horizontu nezabrání v tom, aby například založily nové fiktivní firmy, přes které se jim podaří technologie znovu získat,“ uvedl Bahenský.

Význam spolupráce Ruska a Íránu

Prodej bezpilotních letounů prohloubil vztahy Íránu s Ruskem, které se již dříve upevňovaly, protože obě země byly stále více vyřazovány z mezinárodního obchodu a finančních systémů. Podle Bahenského vztah připomněl, že západní analytici a novináři mají jen omezené schopnosti z otevřených zdrojů detailně sledovat, jaké zbraně a v jakých objemech jsou dodávány.

Rusko si v tuto chvíli nemůže příliš vybírat, s kým bude spolupracovat. To znamená, že například otázky ohledně budoucnosti Blízkého východu, na kterou mají Moskva i Teherán rozdílný pohled, mohou jít stranou, řekl Bahenský. Samotné dodávané drony podle něj na Ukrajině nedokázaly podlomit morálku obránců, ale významně se podílely na vyčerpání jejich protivzdušné obrany.

Zároveň lze podle analytika AMO očekávat, že Írán a Rusko mohou okopírovat a použít i jiné západní technologie.

„Vzhledem k tomu, že Rusko na bojišti ukořistilo sofistikované západní zbraně – například protitankovou střelu Javelin – a že se mezi oběma zeměmi rozšiřuje vojenská spolupráce a Írán má v tomto ohledu prokázané schopnosti, je podle mě pravděpodobné, že budou spolupracovat na kopírování těchto typů systémů,“ domnívá se Taimur Khan, analytik organizace CAR působící v oblasti Perského zálivu. 

Země podezřelé z obcházení sankcí

Kromě Íránu existují spekulace o tom, že i další země pomáhají Rusku vyhnout se dopadům západních sankcí. Marie Demertzisová z bruselského think tanku Bruegel řekla pro server Deutsche Welle (DW), že vzhledem k tomu, že podezřelí nejsou oficiálně evidováni, tak „velké podezření dopadá na země, které na Rusko neuvalily sankce“. Podle jejího názoru je v tomto ohledu potřeba zmínit Turecko a Čínu. Beata Javorciková, hlavní ekonomka Evropské banky pro obnovu a rozvoj, nabídla další tři jména: Arménie, Kazachstán a Kyrgyzstán.

V rozhovoru pro DW Javorciková uvedla: „Pokud se podíváte na souhrnný vývoz z Evropské unie do Ruska, došlo k dramatickému poklesu objemu tohoto vývozu přibližně o šedesát procent“. Současně dodala, že západní Evropa zvýšila vývoz do zemí, jako je Arménie, Kazachstán a Kyrgyzstán.

Vzhledem k tomu, že tyto země jsou – společně s Běloruskem a Ruskem – v Eurasijské celní unii, tak po vstupu zboží do některé z nich došlo k pouze minimální kontrole, vysvětlila Javorčíková. „To silně naznačuje, že vývoz, který směřoval přímo do Ruska, je nyní zprostředkován přes tyto země,“ dodala.

K této domněnce se vyjádřil i zástupce Evropské komise. „Hledáme příklady významných změn v obchodních tocích, které však samy o sobě nejsou důkazem obcházení sankcí, protože mohou být způsobeny i skutečným odklonem obchodu,“ upozornil vyslanec EU pro sankce David O'Sullivan v rozhovoru pro DW. Dodal, že obzvláště zajímavé jsou země, které s Ruskem sousedí a s nimiž se obchod výrazně zvýšil.

Další zboží, které se Rusko snaží získat navzdory sankcím

Brian Nelson, náměstek ministra financí USA pro terorismus a finanční zpravodajství, navštívil na konci dubna Švýcarsko, Rakousko, Itálii a Německo. Američan se snažil v evropských zemích upozornit na „varovné signály“, které by mohly naznačovat obcházení sankcí, napsal server Financial Times (FT).

Podle něj se jedná o falšování smluv a nákladních listů s cílem zakrýt vazby na Rusko nebo odmítnutí žádosti banky o poskytnutí informací o konečném použití výrobku. Dalším signálem mohou být nenadálé změny na poslední chvíli případně časté změny konečných uživatelů či příjemců plateb, napsal FT.

Washington podle FT identifikoval zboží, které se Rusko snaží touto cestou získat. Jedná se například o optiku, elektrické oscilátory, osciloskopy a komponenty termovizí nebo další elektronické součástky. Právě s přístroji na noční vidění má Rusko problém, protože je nedokáže samo produkovat na dostatečné úrovni.

„Rusové ve výrobě těchto přístrojů nikdy zrovna neexcelovali. Taky je známé, že třeba některé jejich tanky používají francouzské infračervené senzory, ale kvůli sankcím se tam již nedováží, takže Rusku v jednu chvíli nezbytně dojdou,“ říká vojensko-bezpečnostní analytik Lukáš Visingr. Proto podle něj Rusové používají nekvalitní senzory vlastní výroby nebo se je snaží dovážet ze zahraničí.

Jejich význam je na moderním bojišti značný a mohou mít využití i během dne za zhoršené viditelnosti, míní Visingr. „Používají se jako zaměřovače pro pušky, používají se samozřejmě na bojových vozidlech, včetně tanků, aby mohly vést palbu v noci a za zhoršených podmínek. To může být prach, dým a podobně, což se na bojišti samozřejmě vyskytuje,“ upřesnil analytik.

Na využití techniky pro noční vidění se během svých operací spoléhají například Spojené státy americké. V současnosti je úroveň tohoto vybavení na ukrajinské i ruské straně ještě vyrovnaná, míní Visingr.

Ovšem vzhledem k dodávkám západních tanků a obrněných vozidel, které jsou vybavené moderní technikou pro noční vidění a zaměřování, je možné, že by Ukrajina mohla během připravované protiofenzivy získat v tomto ohledu převahu, doplnil analytik. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Raketa SpaceX miliardáře Muska vybuchla při testu ještě na zemi

Raketa s kosmickou lodí Starship ve čtvrtek ráno středoevropského času explodovala při testu na kosmodromu společnosti SpaceX. Ukazují to záběry z místa. Společnost informovala o anomálii, která nastala při testu. Později majitel a zakladatel společnosti Elon Musk uvedl, že pravděpodobně selhala tlaková nádoba na dusík. Nikdo nebyl zraněn a ani obyvatelé v okolí nemají důvod k obavám, informovala média.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

V Irsku odhalují historii domovů pro svobodné matky. Zemřely v nich tisíce dětí

Irsko se jen pomalu vyrovnává s děsivým dědictvím, kterým je historie církevních domů pro svobodné matky. V Tuamu na západě země se u takového zaniklého domova chystá exhumace hromadného hrobu. Teprve před třemi roky a díky kampani aktivistů přijal irský parlament zákon, který exhumaci umožní. Experti porovnají nalezenou DNA se vzorky lidí, kteří se domnívají, že jde o příbuzné, a pak těla řádně pohřbí. V Tuamu se našly ostatky dětí od novorozeňat do tří let věku. Podle vyšetřování jich mohlo být téměř osm set. Podobných zařízení ale vedla katolická církev v Irsku ve 20. století ještě sedmnáct. Za sedm desítek let jejich existence se v nich narodilo 57 tisíc dětí. Devět tisíc z nich za nejasných okolností zemřelo.
před 4 hhodinami

Trump do dvou týdnů rozhodne, zda se USA zapojí do izraelsko-íránského konfliktu

O případném zapojení Spojených států do izraelsko-íránského konfliktu se rozhodne během následujících dvou týdnů, oznámil podle Reuters ve čtvrtek vpodvečer středoevropského času Bílý dům. Údery obou zemí přitom pokračují. Íránské rakety zasáhly nejméně čtyři místa v Izraeli včetně nemocnice ve městě Beerševa na jihu země. Jeruzalém zasáhl několik jaderných zařízení a vojenské cíle v Íránu. Izraelská armáda odhaduje, že zasáhla až dvě třetiny odpališť íránských balistických raket. Odpoledne vyslal Teherán další rakety na sever židovského státu.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Trump podepsal nařízení prodlužující lhůtu pro prodej TikToku v USA

Prezident USA Donald Trump potřetí od svého návratu do Bílého domu odsunul zákaz provozu aplikace TikTok ve Spojených státech, tentokrát o devadesát dní. Oblíbenou sociální platformu, kterou využívá 170 milionů Američanů a zhruba 7,5 milionu podniků v zemi, musí její čínský vlastník ByteDance podle zákona přijatého Kongresem prodat do amerických rukou, jinak bude muset v USA skončit. Washington se obává, že čínská komunistická vláda může síť zneužít ke špionáži či šíření propagandy. O osudu TikToku teď rozhodne postoj Pekingu, který prodej zatím odmítá.
před 6 hhodinami

„Nic nešlo podle plánu,“ popsal náročnou misi dobrovolník bojující za Ukrajinu

Ukrajinská armáda se už delší dobu potýká s nedostatkem bojeschopných mužů. Ten částečně vyvažuje dvacet tisíc zahraničních dobrovolníků. V ukrajinském Záporoží s nimi natáčel zpravodaj ČT Jan Řápek.
před 7 hhodinami

Představa, že Chameneí by byl zabit, mi nepřijde správná, říká Lipavský

„Írán s námi dlouhé roky hrál hru na kočku a myš, kdy se tvářil, že jaderný program má pro mírové a energetické účely,“ sdělil ministr zahraničních věcí Jan Lipavský (nestr.) v reakci na dění na Blízkém východě ve čtvrtečním Interview ČT24 moderovaném Terezou Řezníčkovou. Dodal, že přesvědčení, že šlo o vojenský program, plně sdílí. „Izrael má naši podporu se bránit, má ji i v tom, aby existoval. Íránská rétorika i konkrétní kroky dlouho mířily k tomu, že chtějí stát Izrael zničit – je to jejich mantra,“ vysvětlil šéf tuzemské diplomacie. Vhodnou myšlenkou dle něj je, že íránský lid sám určí, kdo povede zemi, takže případné zabití duchovního vůdce Alí Chameneího mu nepřijde správné.
před 7 hhodinami

Palestinci tvrdí, že bylo Izraelem zabito přes 400 lidí čekajících na potraviny

Izraelská armáda ve čtvrtek v Pásmu Gazy zabila dalších 72 Palestinců, uvedla podle AFP tamní civilní obrana, podle ní mezi nimi bylo i 21 lidí, čekajících na humanitární pomoc. Podle úřadů v Pásmu Gazy, které ovládá teroristické hnutí Hamás, bylo izraelskou střelbou u distribučních center pomoci zabito od konce května přes 400 lidí. Humanitární situace v Pásmu je kritická, více než polovina obyvatel trpí katastrofálním nedostatkem potravin, uvádí mezinárodní organizace Global Network Against Food Crises.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Ruský ministr prohlásil, že tamní ekonomika je na pokraji recese

Ruský ministr hospodářství Maxim Rešetnikov na mezinárodním ekonomickém fóru v Petrohradu prohlásil, že ruská ekonomika je na pokraji recese. O tom, zda do ní skutečně vstoupí, podle něj rozhodne vývoj měnové politiky, informuje agentura Reuters.
před 10 hhodinami
Načítání...