Rusko je přímým ohrožením pro uspořádání světa, uvedla ve čtvrtek předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová po jednání s japonským premiérem Fumiem Kišidou o dopadech války na Ukrajině. Britský premiér Boris Johnson sdělil, že obnovení vztahů s ruským vůdcem Vladimirem Putinem je nepředstavitelné. Finští lídři podpořili vstup země do NATO. Evropská komise ve čtvrtek představila soubor doporučení, která mají pomoci urychlit přepravu milionů tun ukrajinské pšenice a kukuřice.
Rusko-ukrajinská válka (únor 2022 až listopad 2023)
- 0:00
Novější zprávy z rusko-ukrajinské války najdete zde.
- 22:29
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na čtvrteční poradě v Záporoží nařídil vojákům rychle budovat opevnění na všech hlavních úsecích fronty, uvedl server Ukrajinska pravda s odvoláním na vyjádření samého prezidenta ve večerním videoprojevu.
"Na všech základních směrech, kde je nutné posílit (ukrajinské pozice), je třeba urychlit výstavbu (opevnění)," uvedl Zelenskyj. Jde podle hlavy státu především o úseky fronty u Avdijivky a Marjinky, Kupjanska a Lymanu, jakož i o výstavbu opevnění v Sumské, Černihivské, Kyjevské, Rivnenské, Volyňské a také na jihu Chersonské oblasti.
- 21:20
Pro americkou vládu by mohlo být po Novém roce velmi složité pokračovat v podpoře Ukrajiny, neuvolní-li Kongres na tento účel dodatečné finance. Na brífinku to řekl mluvčí Bílého domu John Kirby, který vyzval zákonodárce k urychlenému rozhodnutí. Žádost o další miliardy dolarů blokuje Republikánská strana, která chce vyčlenění peněz spojit se zpřísněním imigračních zákonů.
"Přistávací dráha se krátí," prohlásil Kirby. "Myslíme si, že máme čas zhruba do konce roku, než začne být velmi obtížné dál Ukrajinu podporovat. A konec roku přijde brzy," upozornil na tiskové konferenci mluvčí pro otázky národní bezpečnosti.
„Chceme převzít větší odpovědnost v regionu, který je tak důležitý pro naši prosperitu,“ napsala šéfka Komise na Twitteru. Ocenila také „silnou“ reakci Japonska na ruskou agresi Ukrajiny.
Japonsko je jednou z pěti zemí v indo-pacifickém regionu, které přijaly sankce proti Moskvě po ruské invazi na Ukrajinu. Obě strany na 28. summitu EU-Japonsko se shodly, že budou i nadále koordinovat své reakce na ruskou agresi a budou při tom brát v potaz i pozici Číny.
„Ruská invaze na Ukrajinu není jen záležitostí Evropy, ale otřásá srdcem mezinárodního řádu, včetně Asie. To nelze tolerovat,“ řekl Kišida.
Johnson: Obnovení vztahů s Putinem je nepředstavitelné
Britský premiér Johnson řekl rozhlasové stanici LBC, že normalizace vztahů s ruským vůdcem Putinem je po jeho invazi na Ukrajinu nepředstavitelná.
„Předpokládám, že nic není nemožné, ale za nic na světě si nedokážu představit, jak bychom nyní mohli s Putinem znovu navázat vztahy,“ odpověděl Johnson na otázku, zda by vládce Kremlu mohl být znovu přijat na světové scéně, kdyby se kál.
Podle Johnsona by v takovém případě hrozilo opakování situace z roku 2014, kdy Rusko anektovalo Krym. Svět na anexi zareagoval odsouzením kroků Moskvy a uvalením sankcí, ale zároveň s Putinem „tak trochu zahájil jednání o dalším postupu,“ uvedl Johnson. „A Putin to v podstatě využil k tomu, aby Ukrajině zatnul tipec,“ dodal předseda britské vlády.
„Kdyby teď Ukrajinci uzavřeli s Putinem nějakou dohodu, hrozí, že udělá přesně totéž a oni to vědí. Takže krátká odpověď je ne. Žádné obnovení vztahů, Spojené království v tom má jasno,“ řekl premiér.
Evropská komise chce pomoci s přepravou ukrajinských plodin
Evropské kamiony a vlaky by v nejbližších týdnech mohly převzít značnou část přepravy obilí a dalších zemědělských produktů z Ukrajiny, jejichž obvyklou cestu po moři blokuje Rusko. Evropská komise ve čtvrtek představila soubor doporučení, která mají urychlit složitou pozemní přepravu pro miliony tun ukrajinské pšenice, kukuřice a dalších potravin.
Přepravci by se podle plánu měli produktům z Ukrajiny věnovat přednostně, státy zase maximálně zrychlit procedury na hranicích. Komise chce také v delším horizontu investovat unijní peníze do lepšího dopravního propojení EU se zemí za její východní hranicí.
Nejen evropské, ale zejména africké či blízkovýchodní země spoléhají na dodávky z Ukrajiny, která před válkou vyvážela po moři 4,5 milionu tun zemědělské produkce měsíčně. Zajišťovala 12 procent světového exportu pšenice, 15 procent kukuřice a polovinu vývozu slunečnicového oleje.
Nedostatek potravin pro Afriku
Ruská blokáda černomořských přístavů však tuto cestu vyřadila, kvůli čemuž hrozí akutní nedostatek potravin zejména v některých afrických státech. EU se nyní chce pokusit převézt po souši co největší část z 20 milionů tun obilovin, které musejí opustit Ukrajinu do konce července před další sklizní.
„Je to obrovský úkol, takže je nezbytné koordinovat a optimalizovat logistické řetězce, zavést nové trasy a tak, jak je to jen možné, se vyhnout vzniku překážek,“ prohlásila ve čtvrtek eurokomisařka pro dopravu Adina Valeanová. Připomněla, že Rumunsko už začalo přepravovat ukrajinské obilí loděmi z přístavu Konstanca, vodní cestou se však stihne převézt jen malá část produkce.
Brusel proto vyzval úřady členských zemí i přepravce, aby vyhradili pro dopravu ukrajinského obilí nové časové sloty na železnici a poskytli další vlaky a kamiony. Do terminálů na hranicích by měly zamířit mobilní nakladače obilí, aby urychlily překládku – ukrajinská železnice má jiný rozchod kolejí než ta unijní.
Rychlejší by měly být i celní procedury, neboť v současnosti je podle Valeanové průměrný čas nutný k převozu potravinářského nákladu z Ukrajiny přes hranici EU 16 dní. Komise chce také v koordinaci s členskými státy zajistit větší kapacitu pro přechodné skladování ukrajinského exportu na území sedmadvacítky.
Unijní exekutiva hodlá také výrazně zlepšit dopravní propojení Ukrajiny v rámci její očekávané poválečné obnovy. V plánu má například zvýšení kapacity terminálů pro vývoz zboží nebo začlenění klíčových ukrajinských dopravních tepen do páteřní transevropské sítě TEN-T.
