Ruská policie zadržela bratra a blízké spolupracovníky Navalného, opozičník zůstává ve vazbě

3 minuty
Události ČT: Zatýkání kolem Navalného
Zdroj: ČT24

Ruská policie zatkla několik blízkých spolupracovníků a příznivců opozičního politika Alexeje Navalného. Na 48 hodin zadržela například jeho bratra Olega, spolupracovnici Ljubov Sobolovou nebo lékařku Anastasiju Vasiljevovou. Vyšetřuje je v souvislosti s údajným porušením opatření proti šíření koronaviru během sobotních protestů v Moskvě. Sám Navalnyj zůstane podle rozhodnutí moskevského soudu až do 15. února ve vazbě.

Ze stejných důvodů policie zadržela rovněž Mariju Aljochinovou z punkové kapely Pussy Riot. Ruské úřady už dříve uvedly, že protestů se v Moskvě zúčastnilo nejméně 19 infikovaných osob, a varovaly, že by kvůli tomu během dvou týdnů mohly narůst počty nakažených. 

Sérii zadržení předcházely ve středu policejní razie v bytech a kancelářích lidí s vazbami na opozičního politika, včetně prohlídky bytu samotného Navalného. Vyšetřovací výbor (ruská kriminální ústředna) ve čtvrtek mezitím oznámil, že zahájil trestní řízení proti dalšímu blízkému spolupracovníkovi předního ruského opozičníka, Leonidu Volkovi. Viní ho z údajného navádění nezletilých Rusů k účasti na nepovolených sobotních protestech.

Vyšetřování Volkova, jenž je v současné době mimo Rusko, je součástí tvrdého zásahu policie proti Navalného spolupracovníkům poté, co desítky tisíc lidí v sobotu vyšly v Rusku do ulic a požadovaly propuštění opozičního politika. Bezpečnostní síly použily sílu a podle nevládního portálu OVD-Info, jenž se zabývá monitoringem policejních zásahů, zatkly bezmála čtyři tisíce osob.

Demonstrace se odehrály ve více než stovce ruských měst, což ukazuje na narůstající hněv vůči Kremlu, podotkla agentura AP, podle níž k nespokojenosti přispěla i nedávno zveřejněná vyšetřovací zpráva Fondu boje s korupcí, podle níž prezident Vladimir Putin vlastní u Černého moře honosnou rezidenci, což šéf Kremlu popírá. Video, které výsledky vyšetřování představuje, už má více než 98 milionů zhlédnutí.

Navalného spolupracovníci a příznivci plánují na tuto neděli další protesty, které ruské úřady označily rovněž za nelegální.

Soud zamítl Navalného odvolání proti uvalení vazby

Alexej Navalnyj se vrátil do Ruska 17. ledna po skoro půlročním pobytu v Německu, kde se zotavoval z otravy látkou novičok, z níž viní ruskou tajnou službu a prezidenta Vladimira Putina. Kreml obvinění odmítá.

Policie ho okamžitě po příletu zatkla a soud konaný v rozpooru s procesními pravidly přímo na policejní stanici ho o den později poslal do 15. února do vazby, kde čeká na verdikt, zda půjde do vězení za nedodržení pravidel dříve uloženého podmíněného trestu. Ta údajně porušl tím, že se nedostavil ke kontrole v době, kdy se léčil z otravy v Německu.

Ve čtvrtek moskevský soud zamítl Navalného odvolání proti uvalení vazby. „Neúspěšně nás zastrašujete,“ zaregoval Navalnyj podle agentury Reuters. „Ano, teď je na vaší straně hrubá síla. Můžete mě spoutat, (ale) nepotrvá to věčně,“ dodal.

Opozičník tak za mřížemi zůstává, přičemž 2. února bude soud rozhodovat o tom, zda se mu změní podmíněný trest za údajnou zpronevěru v trest vězení. „Pak by se nedostal na svobodu dalších tři a půl roku. Zřejmě by pak nebyl ani ve vězení, ale v kárné kolonii někde na Sibiři,“ uvedl spolupracovník ČT Tomasz Dawid Jedruchów.

2 minuty
Tomacz Dawid Jedruchów: Vláda chce, aby Navalnyj ve vazbě zůstal
Zdroj: ČT24

Země EU by měly prosadit sankce, tvrdí Senát

Podle českého Senátu by státy Evropské unie kvůli zadržení Navalného měly zavést další sankce vůči ruským představitelům. Ve čtvrtek se na tom shodl téměř jednomyslně. Sněmovna hlasy vládních poslanců, SPD a KSČM v úterý odmítla podobný návrh opoziční ODS projednat.

„Senát vyjadřuje přesvědčení, že státy EU by měly společně jednoznačně odmítnout potlačování práv a svobod, jemuž musí čelit občané Ruské federace. Apeluje na členy parlamentů států EU, aby prosadily společný postup Evropské unie, a to včetně zavedení dalších sankcí vůči představitelům Ruské federace,“ uvádí se v usnesení. Navrhl ho předseda senátního zahraničního výboru Pavel Fischer (nezávislý).

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Na Ukrajinu poputují další maskovací sítě z Česka

Maskovací sítě pro Ukrajinu nově pletou dobrovolníci v Jablonci nad Nisou. Vznikla tam iniciativa Motanka. Asi šestnáct sítí odtamtud mají v plánu poslat na konci ledna do centra ve Lvově. Pletení sítí pro zemi bránící se už téměř čtyři roky otevřené ruské invazi se v tuzemsku věnují i další organizace – například v Brně.
před 1 mminutou

Čech vězněný ve Venezuele Jan Darmovzal byl propuštěn

Po několika týdnech intenzivního vyjednávání se podařilo propustit Čecha Jana Darmovzala vězněného ve Venezuele. Na mimořádném brífinku to ve sněmovně oznámili ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a premiér Andrej Babiš (ANO). Český občan byl dle Macinky propuštěn v pátek okolo 04:00 SEČ a je v docela uspokojivém zdravotním stavu v Caracasu. Česko pro něj do země posílá letadlo. Macinka později Radiožurnálu sdělil, že letoun do Prahy přepraví i dalších šest propuštěných jiných národností.
09:37Aktualizovánopřed 8 mminutami

Ukrajina už nemá ani jednu plně funkční elektrárnu, řekl Šmyhal

Ukrajina již nemá ani jednu plně funkční elektrárnu, uvedl tamní ministr energetiky Denys Šmyhal. Země chce dovážet více elektřiny a chystá jednání se spojenci, dodal. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle portálu listu Ukrajinska pravda prohlásil, že Ukrajina nedokáže pokrýt více než třetinu energetických potřeb.
17:12Aktualizovánopřed 9 mminutami

Počet migrantů, kteří vstoupili do EU nelegálně, klesl loni o čtvrtinu

Počet migrantů, kteří loni nelegálně překročili hranice Evropské unie, klesl oproti roku 2024 o 26 procent na přibližně 178 tisíc. Je to nejnižší zaznamenané číslo od roku 2021 a je téměř poloviční ve srovnání s rokem 2023, uvedla ve čtvrtek unijní pohraniční agentura Frontex. Nejvyužívanější byly trasy přes střed a východ Středozemního moře. Frontex ale varuje, že situace na hranicích Evropy zůstává nejistá.
před 11 mminutami

Írán odpojil internet v panice, Starlink rušit nedokáže

Teherán odpojil internet během protestů v panice a o přístup k síti přišlo dočasně i ministerstvo zahraničí. Píše to list Financial Times s odkazem na experty. Odříznutí Íránci se navzdory hrozbě represí pokoušejí komunikovat se světem přes Starlink. Íránské úřady se marně snaží rušit signál, a tak zabavují lidem antény.
před 1 hhodinou

Trumpův zmocněnec zamíří do Grónska v březnu. Věří v dohodu

Zmocněnec amerického prezidenta Donalda Trumpa Jeff Landry chce Grónsko navštívit v březnu, aby usiloval o dohodu s Dány, sdělil stanici Fox News. Trump opakovaně prohlašuje, že USA o arktický ostrov, který je poloautonomní součástí Dánska, stojí, prý kvůli strategickým a bezpečnostním důvodům. Grónští i dánští státníci to ovšem odmítají, jednat s nimi má v pondělí generální tajemník NATO Mark Rutte.
před 2 hhodinami

„Viděl jsem peklo.“ Íranci popisují kulometnou palbu a pach krve v ulicích

Íránské bezpečnostní síly střílely protestující bez rozdílu do hlavy a lidé teď musejí hledat své děti v kontejnerech mezi stovkami znetvořených těl. Tak popisují masakry svědci, kterým se podařilo i přes blackout spojit se zahraničními médii. Podle pozůstalých chtějí úřady za odvoz těl spoustu peněz. Osud možná až dvaceti tisíc zatčených demonstrantů zůstává nejasný. Podle expertů režim protesty zřejmě prozatím potlačil, píše agentura AFP.
11:21Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Pavel: Česká iniciativa dodává Kyjevu půlku munice. Zelenskyj za ni děkoval

Česká muniční iniciativa zajišťuje polovinu dodávek velkorážní munice pro ukrajinskou armádu, řekl prezident Petr Pavel po pátečním setkání se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským v Kyjevě. Ten ocenil, že bude projekt pokračovat i za nové vládní koalice. Hlavy státu hovořily také o stavu mírových jednání či situaci v ukrajinské energetice, která se potýká s problémy v důsledku ruských útoků.
13:46Aktualizovánopřed 3 hhodinami
Načítání...