Kyjev/Moskva - Rusko odmítlo obvinění NATO, že připravuje v blízké době vpád na Ukrajinu. Aliance varovala, že u hranic čeká 20 tisíc ruských vojáků, kteří mohou být každou chvíli posláni na Ukrajinu pod záminkou humanitární nebo mírové mise. Ruský ministr obrany přitom právě dnes navštívil základnu ruských mírových sil. Ruské velení navíc v současné době cvičí vojska po celé zemi. Také polský premiér Donald Tusk prohlásil, že hrozba přímé ruské intervence v posledních dnech stoupla. Moskva mezitím reaguje na západní sankce - zvažuje další omezení letecké dopravy. Kromě uzavření sibiřských koridorů by se týkalo charterových letů západních společností i ukrajinských letadel.
Situace na východě Ukrajiny je v posledních dnech značně napjatá. Ukrajinská armáda pokračuje ve vytlačování povstalců. Ovládla už některé oblasti v okolí Doněcku a snaží se také o obklíčení Luhansku. Humanitární situace se podle OSN den ode dne zhoršuje. Do Ruska prý prchlo přes 168 tisíc lidí, ruský velvyslanec při OSN Vitalij Čurkin ale hovoří až o 800 tisících uprchlíků. Kritickou situaci by Moskva mohla využít jako záminku pro změnu své politiky a na východě Ukrajiny přeci jen intervenovat, obává se Aliance.
Podle polského ministra zahraničí Radoslawa Sikorského není vyloučeno, že ruská armáda v nejbližší době vtrhne na Ukrajinu pod záminkou nasazení „mírových sil“. „Máme důvod mít podezření - a informace získané v posledních hodinách to potvrzují - že riziko přímé intervence (ruské armády na Ukrajinu) je nyní rozhodně vyšší, než tomu bylo před několika dny,“ prohlásil předseda polské vlády. Sikorski ovšem nechce tvrdit, že Kreml o vpádu na Ukrajinu už rozhodl. „Dozvíme se to ale velmi brzy,“ dodal.
- Moskvě navíc hrají do karet čísla zveřejněná OSN, která současnou situaci na východní Ukrajině označila za téměř nevyhnutelnou humanitární krizi. Oblasti zmítané boji podle organizace opustilo už přes půl milionů lidí.
Miroslav Karas, zpravodaj ČT
„Ruský prezident hovořil od začátku krymské a později ukrajinské krize o pomoci Rusům několikrát, nikdy se ale nezmínil o tom, že by mohl někdo vstoupit v rámci humanitární či jiné mise na cizí území. Pravdou je, že ho k tomu vyzývali separatisté v Doněcku a Luhansku, a to několikrát. Putin na to ale nereagoval. V posledních dnech ale přibývá různých spekulací a obav ze shromažďování ruských vojsk v blízkosti ukrajinské hranice.“
Případná reakce Západu neznámá
Pokud by se Moskva k takovému kroku skutečně odhodlala, „vznikla by zjevně kvalitativně nová situace,“ řekl Tusk. „Nikdo dnes podle mého názoru nemá dobrou, jednoznačnou odpověď na otázku, jak by západní společenství mělo na něco takového reagovat,“ poznamenal.
„Nehodláme hádat, co má Rusko v úmyslu,“ řekla novinářům mluvčí Aliance. „Vidíme ale, co Rusko skutečně dělá, a to nás velmi znepokojuje. Rusko soustředilo na východních ukrajinských hranicích kolem 20 tisíc k boji připravených vojáků,“ prohlásila Oana Longescuová. Podle dřívějších informací NATO, zveřejněných v červenci, udržovala ruská armáda v pohraničních oblastech kolem 10 tisíc až 12 tisíc mužů. Ukrajinské údaje hovořily až o čtyřnásobku.
Rusko obvinění z přípravy agrese rozhořčeně odmítlo. Ministerstvo obrany v prohlášení „vyjádřilo soustrast“ s těmi, kdo prý podobné nesmysly šíří.
Reakce Moskvy
„Vypadají přitom jako seriózní lidé. Jsou ale nuceni ve svých prohlášeních neustále improvizovat, aby alespoň nějak zachovali vážnost svých slov. Jejich neustálé eskapády o stahování ruských vojsk k ukrajinským hranicím připomínají výprodej mýdlových bublin,“ prohlásil armádní mluvčí Igor Konašenkov.
Mluvčí novinářům oznámil, že jeho úřad připravuje sérii účtů na sociálních sítích a videoserverech, na nichž chce zveřejňovat objektivní informace o akcích ruské armády. Cílem je „poskytnout informační pomoc Pentagonu a ministerstvu zahraničí USA a zastavit výmysly o ruském vojenském nebezpečí,“ konstatoval Konašenkov.
Šojgu navštívil ruské „mírotvorce“
Ruský ministr obrany Sergej Šojgu dnes podle ITAR-TASS navštívil výcvikový tábor ruské armády v Povolží. Ve vojenské posádce Posjolok Roščinskij v Samarské oblasti provedl inspekci druhé gardové armády, jejíž součástí je motostřelecká brigáda ruských „mírotvorců“. Přijel právě v době, kdy podle ruské agentury brigáda procvičovala „různé varianty mírové operace“. Podle ITAR-TASS brigáda mírových sil předvedla ministrovi nácvik ženijního průzkumu, doprovodu humanitárních konvojů, ochrany uprchlických táborů a doprovodu uprchlíků na bezpečné místo.
Radoslaw Sikorski, polský ministr zahraničí:
„Rusko posiluje svou bojeschopnost na hranici s Ukrajinou, má tam už přes deset praporů a značné množství bojové techniky. Takové věci se dělají buď s cílem politického nátlaku, nebo v přípravě na intervenci.“
Rusko demonstruje ve velkém svou vojenskou sílu
V evropské části Ruska pokračují už třetí den mohutná velitelská a štábní cvičení. Do rozsáhlých manévrů na západě Ruska se podle armádní tiskové zprávy zapojily stíhací letouny Su-27 a MiG-31, víceúčelové útočné letouny Su-34, bombardéry Su-24 a bojové vrtulníky Mi-8, Mi-24 a Mi-28. Letectvo má nacvičovat likvidaci pozemních a vzdušných cílů a operuje vůbec poprvé na území několika ruských vojenských okruhů.
Další vojenské cvičení dnes začalo za polárním kruhem, kde podle agentury ITAR-TASS ruské bombardéry Su-24 provedly cvičný útok na kolonu bojových vozidel protivníka na Kolském poloostrově. Letouny startující z vojenského letiště na polárním souostroví Nová země svrhly šestnáct půltunových pum v doprovodu nadzvukových stíhaček MiG-31. Letouny byly za polární kruh přepraveny z čeljabinské letecké základny Šagol a permské základny Sokol, uvedla ruská agentura.
Velitel ruského východního vojenského okruhu generál Sergej Surovikin vyhlásil bleskovou prověrku bojové připravenosti jednotek dislokovaných na Kamčatce. Cvičný poplach byl vyhlášen v útvarech námořní pěchoty, pobřežního dělostřelectva, protivzdušné obrany, letectva a vojenského námořnictva.
Rusko zvažuje další omezení letecké dopravy, týkalo by se i charterů
Moskva také řeší, jak odpovědět na nejnovější vlnu hospodářských sankcí, kterou uvalily na ruské podniky USA a Evropská unie. V souvislosti s evropskými sankcemi vůči Dobroljotu, který je dceřinou společností státního Aeroflotu, chce Rusko omezit leteckou dopravu. List Vedomosti napsal, že by mohlo aerolinkám z EU omezit nebo zcela zakázat lety přes Sibiř. Opatření by těmto aerolinkám zvýšilo náklady u letů do Asie. Zákaz by ovšem neměl dopady pouze na evropské letecké společnosti, jako je například Lufthansa, British Airways či Air France, ale i na samotný Aeroflot. Ten totiž od těchto aerolinek dostává za lety přes ruské území poplatky (více zde).
Podle zdroje agentury ITAR-TASS by ale ruské úřady kromě toho mohly zablokovat charterové lety pro osobní a nákladní dopravu společností, které využívají ruské koridory dočasně, mimo dlouhodobě sjednané smlouvy. Zastaveno by mohlo být i jednání Ruska se západoevropskými partnery o modernizaci sibiřských leteckých koridorů. Dalším ruským protiopatřením by podle ruské agentury mohl být zákaz tranzitních přeletů přes ruské území, který by platil pro ukrajinské letecké společnosti.
Tusk dnes připustil, že za sankce Evropské unie uvalené na Rusko evropská ekonomika zaplatí. Nulová reakce na ruský postup vůči Ukrajině by ale podle něj měla „katastrofální následky“.
