Řecká policie mobilizuje. K hranicím dorazily stovky běženců, čekají, až Turecko „otevře brány“

Nahrávám video

Stovky migrantů se shromáždily u řeky Evros na turecko-řecké hranici. Podle řecké televize běženci čekají na přechodu Pazarkule na příležitost, jak se dostat do Řecka. Turecký prezident Recept Tayyip Erdogan uvedl, že jeho země nadále nebude bránit syrským uprchlíkům v cestě do Evropy. Reagoval tak na zabití tureckých vojáků v syrském Idlibu. Řecko a Bulharsko už kvůli obavám z další migrační vlny posílily hlídky na hranicích.

V turecké provincii Edirne, která hraničí s Řeckem i Bulharskem, se daly kolem půlnoci do pohybu asi tři stovky lidí včetně žen a dětí. Podle turecké agentury Demirören jsou ve skupině Syřané, Íránci a Iráčané.

Také ve městech Izmir, Mugla a Çanakkale se shromažďují migranti, aby se přes moře vydali na cestu do Evropy, upozornila další turecká agentura Anadolu. Rovněž ve čtvrti Zeytinburnu v evropské části Istanbulu se prý lidé chystají odjet do Edirne nebo do měst na pobřeží.

Atény už zdvojnásobily počet policistů střežících hranice s Tureckem a policie pro své příslušníky vydala interní výzvu k mobilizaci. „Vše je pod kontrolou, není důvod k obavám,“ tvrdí nejmenovaný řecký policejní činitel, na kterého se odvolává agentura AFP.

Turci zatím běžencům brání překonat hranici

Zpravodajové řeckých médií informují, že na hraniční přechod Kastanies/Pazarkule se sjelo mnoho policistů, pohraničníků i vojáků. Na místě už je první skupina migrantů.

„Snaží se dostat do Řecka, ale zatím je od toho turecká policie odrazuje a nepodařilo se jim to. Řecké hlídky by podle pokynů za žádných okolností neměly umožnit běžencům, aby přešli hranici. Na ostrově Lesbos by pak měly být posíleny námořní hlídky. Řecku umožňuje zpřísnit hraniční kontroly i opatření v souvislosti se šířením koronaviru,“ popsal situaci spolupracovník ČT Thomas Kulidakis.

Běženci se shromažďují na turecko-řecké hranici
Zdroj: Huseyin Aldemir/Reuters

Řecký premiér Kyriakos Mitsotakis o posledním vývoji v Turecku mluvil s německou kancléřkou Angelou Merkelovou. Zdůraznil, že Atény nebudou tolerovat žádné pokusy o nelegální překročení hranic. Řecko podle něj nenese žádnou odpovědnost za tragické události v Sýrii a nehodlá nést následky rozhodnutí, která učinili jiní.

Bulharský premiér Bojko Borisov oznámil, že jeho země maximálně zostřuje bezpečnostní opatření na hranicích s Tureckem.

Nahrávám video

Ankara možná tlačí na EU kvůli situaci v Idlibu

Turecká média ve čtvrtek informovala, že Ankara už nehodlá bránit migrantům, kteří se chtějí dostat do Evropské unie. Podle listu Sabah toto rozhodnutí přijala na mimořádném zasedání bezpečnostní rada státu, které předsedal prezident Erdogan.

Rada se sešla krátce poté, co při náletech v severosyrské provincii Idlib zahynulo nejméně 33 tureckých vojáků. Podle Ankary má letecké údery na svědomí syrský režim prezidenta Bašára Asada. Kvůli incidentu roste napětí mezi Ruskem a Tureckem.

Ve čtvrtek večer mluvčí vládní strany AKP uvedl, že Turecko již není schopno zadržovat uprchlíky, kteří chtějí odejít do Evropy. Zdůraznil zároveň, že turecká migrační politika se „nezměnila“.

Analytici tyto zprávy považují v první řadě za prostředek turecké vlády, jak vyvinout na partnery v EU nátlak a získat pomoc v krizi kolem Idlibu, píše agentura DPA. Úřad Vysokého komisaře pro uprchlíky (UNHCR) však uvedl, že od Turecka nedostal žádné informace ohledně jakékoliv změny přístupu k syrským uprchlíkům.

Stejně se vyjádřila i Evropská komise. „Z našeho pohledu společná dohoda stále platí a očekáváme, že Turecko nadále splní své závazky. Turecké úřady oficiálně potvrdily, že nedošlo k žádné změně oficiální politiky. Očekáváme, že tomu tak bude i nadále,“ zdůraznil mluvčí Evropské komise Peter Stano.

V Turecku nyní pobývají asi čtyři miliony migrantů, většinou Syřanů. Ankara v minulosti už několikrát hrozila, že jim přestane bránit v pohybu. Podle agentury AFP používala tyto hrozby jako páku na země Evropské unie, které mají v živé paměti migrační krizi z roku 2015.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

VideoHumanitární pracovníci pomáhají milionům lidí. Často i s nasazením vlastního života

Devatenáctý srpen je Světovým humanitárním dnem. Z podnětu Valného shromáždění OSN od roku 2008 vzdává hold organizacím a dobrovolníkům, kteří na celém světě pomáhají lidem v nouzi i těm, kteří se ocitnou v ohrožení života. Humanitární pracovníci tak často činí s nasazením toho vlastního. V loňském roce čelil dle kanadsko-australské databáze útoku nebo únosu rekordní počet z nich. Bylo jich více než devět set, přičemž 350 zemřelo. „Vážíme si obětavých pracovníků, kteří poskytují životně důležitou pomoc milionům lidí v nouzi. Zároveň se setkáváme s děsivou pravdou: sloužit druhým je nebezpečnější než dřív,“ poznamenal generální tajemník OSN António Gutteres. Kromě hrozby fyzickou likvidací navíc čelí humanitární pracovníci i dalším překážkám. Například neobdržení dotací a krácení rozpočtů na pomoc, bránění v přístupu k potřebným, dezinformacím či erozi důvěry.
před 1 hhodinou

Ukrajinské protikorupční úřady vyšetřují poslance a členy prezidentské kanceláře

Národní protikorupční úřad Ukrajiny (NABU) a speciální protikorupční prokuratura (SAP) oznámily vyšetřování skupiny, která zahrnuje bývalého a současného poslance a také vysoce postavené osoby z prezidentské kanceláře. Podle vládních agentur jsou podezřelí z vyprání 150 milionů hřiven (70 milionů korun) použitých jako kauce pro obviněné v korupčním případu v energetice. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v reakci odvolal náměstkyni šéfa své kanceláře Irynu Mudrou.
09:23Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Maďarské úřady ukončily vyšetřování „zlatého konvoje“, žádný zločin se nestal

Maďarská celní a daňová správa (NAV) ukončila vyšetřování podezření z praní špinavých peněz, kvůli kterému maďarské úřady v březnu dočasně zadržely pracovníky ukrajinské banky přepravující přes Maďarsko hotovost a zlato z Rakouska na Ukrajinu. Vyšetřování skončilo, protože se žádný zločin nestal, napsala agentura MTI.
před 1 hhodinou

VideoNový maďarský prezident se ujal funkce

Třiasedmdesátiletý právník András Baka se ujal funkce maďarského prezidenta. Zvolila ho do ní vládní strana Tisza, zatímco opoziční Fidesz volbu bojkotoval. Předčasné ukončení mandátu jeho předchůdce Tamáse Sulyoka, kterého premiér Péter Magyar označoval za loutku režimu svého předchůdce Viktora Orbána, bylo součástí rychlých a výrazných změn ve fungování země, kterou současná vláda provádí. Úkolem prezidenta Baky bude mimo jiné dohlížet na jejich ústavnost. „Stav našich institucí je pouze jednou částí dědictví, s nímž se musíme vypořádat. Za nejzávažnější důsledek posledních let považuji hluboké rozdělení maďarské společnosti,“ prohlásil Baka v den svého zvolení.
před 2 hhodinami

VideoAntisemitské útoky jsou v USA na vzestupu, mezi nábožensky motivovanými dominují

Vyšetřovatelé řeší ve Spojených státech ročně jedenáct tisíc zločinů z nenávisti motivovaných etnickou příslušností, rasou, pohlavím, sexuální orientací nebo náboženskou příslušností oběti. V poslední kategorii dominují židé, na něž loni mířilo 62,3 procenta z 2703 nahlášených útoků. Nejvíc alarmující je dle FBI situace v New Yorku, kde židovská komunita tvoří asi desetinu obyvatel. Ačkoli starosta této metropole Zohran Mamdani deklaruje, že vytváří městskou skupinu pro boj s antisemitismem, někteří tamní židé ho kvůli jeho hlasité kritice Izraele vnímají jako součást problému. Antisemitské útoky v USA eskalují počínaje teroristickým útokem Hamásu na Izrael ze 7. října 2023.
před 3 hhodinami

Ruský dron zasáhl mikrobus v Chersonu, Ukrajina opět mířila na ruský průmysl

Čtyři mrtvé a pět zraněných si vyžádal útok ruského FPV dronu na mikrobus v jihoukrajinském Chersonu, informoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. V Záporožské oblasti po ruských úderech zemřeli dva lidé, stejně tak v Žytomyru, kde zasáhly policejní velitelství. Ukrajinské drony v noci na středu útočily na průmyslovou oblast ve městě Ufa v Baškortostánu a zřejmě také na závod na výrobu výbušnin v Dzeržinsku v Nižegorodské oblasti, tvrdí média a někteří regionální činitelé.
09:02Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Sesuv ve zlatém dole ve Středoafrické republice si vyžádal nejméně sto obětí

Sesuv, k němuž došlo v úterý v nelegálním zlatém dole ve Středoafrické republice, si vyžádal nejméně sto obětí na životech, mnoho dalších lidí utrpělo zranění. První informace uváděly nejméně tři desítky mrtvých. Záchranné práce ještě pokračují, informovala ve středu v podvečer SELČ agentura AFP.
18:58Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Počet příslušníků německé armády je nejvyšší za třináct let

Zájem o službu v německé armádě výrazně roste. Počet žádostí o přijetí se meziročně zvýšil o 26 procent, což německá vláda vítá v době rostoucího napětí mezi Ruskem a členskými státy NATO.
před 4 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.