Řecká policie mobilizuje. K hranicím dorazily stovky běženců, čekají, až Turecko „otevře brány“

7 minut
Spolupracovník ČT Kulidakis: Zatím to vypadá jen na výhrůžky, Turecko nepouští migranty přes hranice
Zdroj: ČT24

Stovky migrantů se shromáždily u řeky Evros na turecko-řecké hranici. Podle řecké televize běženci čekají na přechodu Pazarkule na příležitost, jak se dostat do Řecka. Turecký prezident Recept Tayyip Erdogan uvedl, že jeho země nadále nebude bránit syrským uprchlíkům v cestě do Evropy. Reagoval tak na zabití tureckých vojáků v syrském Idlibu. Řecko a Bulharsko už kvůli obavám z další migrační vlny posílily hlídky na hranicích.

V turecké provincii Edirne, která hraničí s Řeckem i Bulharskem, se daly kolem půlnoci do pohybu asi tři stovky lidí včetně žen a dětí. Podle turecké agentury Demirören jsou ve skupině Syřané, Íránci a Iráčané.

Také ve městech Izmir, Mugla a Çanakkale se shromažďují migranti, aby se přes moře vydali na cestu do Evropy, upozornila další turecká agentura Anadolu. Rovněž ve čtvrti Zeytinburnu v evropské části Istanbulu se prý lidé chystají odjet do Edirne nebo do měst na pobřeží.

Atény už zdvojnásobily počet policistů střežících hranice s Tureckem a policie pro své příslušníky vydala interní výzvu k mobilizaci. „Vše je pod kontrolou, není důvod k obavám,“ tvrdí nejmenovaný řecký policejní činitel, na kterého se odvolává agentura AFP.

Turci zatím běžencům brání překonat hranici

Zpravodajové řeckých médií informují, že na hraniční přechod Kastanies/Pazarkule se sjelo mnoho policistů, pohraničníků i vojáků. Na místě už je první skupina migrantů.

„Snaží se dostat do Řecka, ale zatím je od toho turecká policie odrazuje a nepodařilo se jim to. Řecké hlídky by podle pokynů za žádných okolností neměly umožnit běžencům, aby přešli hranici. Na ostrově Lesbos by pak měly být posíleny námořní hlídky. Řecku umožňuje zpřísnit hraniční kontroly i opatření v souvislosti se šířením koronaviru,“ popsal situaci spolupracovník ČT Thomas Kulidakis.

Běženci se shromažďují na turecko-řecké hranici
Zdroj: Huseyin Aldemir/Reuters

Řecký premiér Kyriakos Mitsotakis o posledním vývoji v Turecku mluvil s německou kancléřkou Angelou Merkelovou. Zdůraznil, že Atény nebudou tolerovat žádné pokusy o nelegální překročení hranic. Řecko podle něj nenese žádnou odpovědnost za tragické události v Sýrii a nehodlá nést následky rozhodnutí, která učinili jiní.

Bulharský premiér Bojko Borisov oznámil, že jeho země maximálně zostřuje bezpečnostní opatření na hranicích s Tureckem.

3 minuty
Události: Migranti zamířili z Turecka k hranicím Řecka
Zdroj: ČT24

Ankara možná tlačí na EU kvůli situaci v Idlibu

Turecká média ve čtvrtek informovala, že Ankara už nehodlá bránit migrantům, kteří se chtějí dostat do Evropské unie. Podle listu Sabah toto rozhodnutí přijala na mimořádném zasedání bezpečnostní rada státu, které předsedal prezident Erdogan.

Rada se sešla krátce poté, co při náletech v severosyrské provincii Idlib zahynulo nejméně 33 tureckých vojáků. Podle Ankary má letecké údery na svědomí syrský režim prezidenta Bašára Asada. Kvůli incidentu roste napětí mezi Ruskem a Tureckem.

Ve čtvrtek večer mluvčí vládní strany AKP uvedl, že Turecko již není schopno zadržovat uprchlíky, kteří chtějí odejít do Evropy. Zdůraznil zároveň, že turecká migrační politika se „nezměnila“.

Analytici tyto zprávy považují v první řadě za prostředek turecké vlády, jak vyvinout na partnery v EU nátlak a získat pomoc v krizi kolem Idlibu, píše agentura DPA. Úřad Vysokého komisaře pro uprchlíky (UNHCR) však uvedl, že od Turecka nedostal žádné informace ohledně jakékoliv změny přístupu k syrským uprchlíkům.

Stejně se vyjádřila i Evropská komise. „Z našeho pohledu společná dohoda stále platí a očekáváme, že Turecko nadále splní své závazky. Turecké úřady oficiálně potvrdily, že nedošlo k žádné změně oficiální politiky. Očekáváme, že tomu tak bude i nadále,“ zdůraznil mluvčí Evropské komise Peter Stano.

V Turecku nyní pobývají asi čtyři miliony migrantů, většinou Syřanů. Ankara v minulosti už několikrát hrozila, že jim přestane bránit v pohybu. Podle agentury AFP používala tyto hrozby jako páku na země Evropské unie, které mají v živé paměti migrační krizi z roku 2015.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Odtajněné dokumenty ukazují, jak Argentina pomáhala utéct nacistům

Argentina odtajnila dokumenty, které ukazují, že země po druhé světové válce do značné míry pomáhala nacistům uniknout z Evropy. K on-line zpřístupnění stovek dokumentů svolil argentinský prezident Javier Milei. Napsal to britský list The Times.
před 1 hhodinou

Kyjev to s mírem myslí vážně, říká Lipavský o paktu s USA

Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha označil americko-ukrajinskou dohodu o přírodních zdrojích za milník v partnerství obou zemí. Šéf české diplomacie Jan Lipavský (nestr.) považuje ujednání za důkaz, že Kyjev je připraven na mírová jednání, zatímco Rusko se dál vykrucuje.
před 1 hhodinou

Ruský dronový útok zabil v Oděse dva lidi a dalších patnáct zranil

Ruský dronový útok na rezidenční čtvrť v ukrajinské Oděse zabil v noci na čtvrtek dva lidi a dalších patnáct zranil, informovala agentura Reuters s odvoláním na šéfa vojenské správy Oděské oblasti Oleha Kipera. Moskvou dosazený šéf Ruskem okupované části Chersonské oblasti Vladimir Saldo tvrdí, že při ranním ukrajinském dronovém útoku zemřelo sedm lidí na trhu ve městě Olešky.
06:16Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Trump po dohodě o nerostech schválil prodej zbraní Ukrajině

Administrativa Donalda Trumpa poprvé od lednového nástupu k moci odsouhlasila prodej zbraní Kyjevu. Spojené státy a Ukrajina ve středu podepsaly historickou „dohodu o hospodářském partnerství“, která umožní Washingtonu přístup k ukrajinským vzácným nerostným surovinám a založení společného investičního fondu pro obnovu Ruskem napadené země. Moskva se k vývoji zatím nevyjádřila.
00:34Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Sesazený jihokorejský prezident Jun Sok-jol čelí další obžalobě

Jihokorejská prokuratura obžalovala sesazeného prezidenta Jun Sok-jola ze zneužití pravomocí, informovala agentura Jonhap. Exprezident už je také souzen za vzpouru v souvislosti s vyhlášením stanného práva na začátku loňského prosince. Statní zastupitelství pro Juna vazbu nepožadovalo. Ve čtvrtek také podle očekávání rezignoval na své funkce premiér a úřadující prezident Han Duk-so, aby se mohl 3. června zúčastnit předčasných prezidentských voleb.
08:03Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Čapími mláďaty se chlubí už sedm hnízd

V sedmi pozorovaných hnízdech na západě a jihu země se v posledních dnech narodila čápata, která se tradičně líhnou až kolem poloviny května. Odborná data naznačují, že pokračuje vědecky zdokumentovaný trend dřívějšího hnízdění těchto ptáků. Informace ČT potvrdil ředitel České společnosti ornitologické Zdeněk Vermouzek. V rámci programu Čapí hnízda sledují ornitologové se zapojením veřejnosti 1709 známých hnízd čápa bílého v Česku.
před 7 hhodinami

Proměny USA za 100 dnů s Trumpem jsou výrazné, shodli se hosté Událostí, komentářů

Šéf Bílého domu Donald Trump má za sebou prvních sto dnů svého druhého prezidentského období. O tom, jak se to projevilo v ekonomice či v zahraniční politice, diskutovali v pořadu Události, komentáře za vládní strany poslanec Hayato Okamura (KDU-ČSL) a ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN), za opozici pak poslanec Jiří Kobza (SPD) a pražský zastupitel a šéf Pirátů Zdeněk Hřib. ANO ani po několika dnech od pozvání svého zástupce do debaty neposlalo. Přítomni byli také amerikanistka z Metropolitní univerzity Praha Kateřina Březinová a investiční bankéř Ondřej Jonáš. Speciální vydání pořadu moderoval Martin Řezníček.
před 15 hhodinami

Mezinárodní soudní dvůr řeší izraelskou blokádu zboží pro Gazu

Zástupci Spojených států znovu podpořili Izrael, tentokrát u Mezinárodního soudního dvora, který se na popud OSN zabývá humanitární situací v Pásmu Gazy. Ta se rapidně zhoršila od března, kdy Jeruzalém přerušil dodávky zboží do palestinské enklávy. Izrael se blokádou snaží – zatím bezvýsledně – vytvořit tlak na teroristické hnutí Hamás, aby složilo zbraně a propustilo izraelská rukojmí.
před 18 hhodinami
Načítání...