Rakousko uzavřelo kvůli běžencům dálnici A4 u hranice s Maďarskem

Rakouské úřady se rozhodly z bezpečnostních důvodů uzavřít dálnici A4 u hranic s Maďarskem, protože po této komunikaci míří pěšky do Vídně desítky migrantů. Na rakousko-maďarský přechod v Nickelsdorfu jich dorazily od půlnoci bezmála čtyři tisíce, hranice mezi Řeckem a Makedonií za posledních 24 hodin překročilo asi 7600 běženců.

Rakousko již ve čtvrtek pozastavilo železniční spojení s Maďarskem vzhledem k obrovskému přetížení, kterému vlaky musely čelit kvůli uprchlické vlně. Vlaky nebudou jezdit ani o víkendu, uvedly rakouské dráhy s tím, že cílem opatření je stabilizovat situaci na velkých vídeňských nádražích.

Hranice mezi Maďarskem a Rakouskem byla vystavena náporu o víkendu, kdy ji překročilo na 14 tisíc migrantů. Většina těch, kteří do Rakouska přicestovali z Maďarska, zamířila dál do Německa. Policejní ředitel ve spolkové zemi Burgenland Hans Peter Doskozil uvedl, že za celý čtvrtek přišlo 7500 lidí, jejich počet v příštích dnech opět poroste.

Další tisíce uprchlíků se hromadí na srbsko-maďarské hranici, kam přicházejí přes Řecko a Makedonii. Snaží se dostat dál do Evropy ještě před 15. zářím, po němž slíbila Budapešť zavést mnohem přísnější ochranu hranic. K zastavení mohutné uprchlické vlny chce Maďarsko povolat vojáky, potřebný zákon ale ještě musí schválit parlament. Armáda by pak měla právo zastavovat vozidla, uzavírat nebezpečné zóny, prosazovat svá opatření silou a v případě potřeby rovněž omezovat osobní svobody. Na jižní hranici Maďarska se již pohybuje asi 3800 vojáků, uvedl maďarský ministr obrany István Simicskó.

Nahrávám video

Hranice mezi Makedonií a Řeckem překročilo za jediný den zhruba 7600 migrantů, z nichž většina prchá z válkou zmítané Sýrie. Úřady uvádějí, že letos jich už prošlo Makedonií přes 160 tisíc.

Úřad Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) uvítal návrh Evropské komise na přerozdělení uprchlíků jako krok správným směrem. Vyzval zároveň k vytvoření obřích přijímacích středisek, která by měla vzniknout v Řecku, Itálii a Maďarsku. Uvítal také oznámení USA, že přijmou 10 tisíc syrských uprchlíků, uvedl nicméně, že vzhledem k rozsahu krize by Spojené státy mohly a měly dělat více.

Maďarská policie vyslechla kameramanku, která kopala do běženců

Maďarská policie vyslechla kameramanku stanice N1TV, která na srbsko-maďarské hranici podrazila nohy uprchlíkovi s dítětem v náručí a kopala do běženců. Byla vyslýchána jako podezřelá, ve vazbě ale nezůstane. Případem se ve čtvrtek začal zabývat státní zástupce z maďarské župy Csongrád.

Incident se stal v úterý večer u pohraniční obce Röszke, kde v utečeneckém táboře končí migranti překračující srbsko-maďarské hranice přes železniční trať a po silnici. Videozáznam, který jednání kameramanky zachycoval, se na internetu rychle rozšířil. Trestní oznámení na ni podaly opoziční strany Demokratická koalice a Dialog za Maďarsko. Televizní stanice N1TV, která je blízká nacionalistické straně Jobbik, oznámila, že žena byla propuštěna, a tím považuje případ za vyřízený.

Do Řecka letos podle odhadů Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) dorazilo 175 tisíc Syřanů; Středozemní moře překonalo přes 430 tisíc migrantů.

Čtyřicetiletá kameramanka Petra Lászlóová se za své chování omluvila. V dopise, který zveřejnil deník Magyar Nemzet, uvedla, že „upřímně lituje toho, co se stalo“. Nicméně dodala: „Bála jsem se, když dav mířil směrem ke mně, a pak se ve mně něco zlomilo. (…) Nejsem bezcitná, rasistická kameramanka kopající do dětí,“ napsala Lászlóová. „Nezasloužím si tento politický hon na čarodějnice, který proti mně začal, ani pomluvy a často i výhrůžky smrtí. Jsem jen žena a nyní nezaměstnaná matka malých dětí, která učinila špatné rozhodnutí v situaci, kde vládla panika. Je mi to opravdu líto,“ dodala.

HRW: Česká debata o migraci by na Západě vzbudila poprask

Domácí veřejná debata o uprchlické krizi je v České republice vedena způsobem, který by v zemích západní Evropy vzbudil mezinárodní poprask, míní Andrew Stroehlein z bruselské pobočky organizace Human Rights Watch (HRW). Reputaci země a jejích politiků tak zatím podle něj do značné míry zachraňuje fakt, že mimo ČR samotnou ovládá český jazyk jen málokdo.

„Kdyby některé věci, které v těchto dnech zaznívají v české debatě, zazněly - dejme tomu - ve Francii nebo v Německu, bylo by z toho pozdvižení. Nejen kvůli rozdílné náladě ve společnosti, ale také proto, že okolní svět by si toho okamžitě všiml," míní Stroehlein. Naproti tomu Česko, Slovensko a Maďarsko, tedy tři ze čtyř zemí visegrádské skupiny (V4), podle něj žijí v „pohodlné izolované bublině".

Právě země V4 jsou v současnosti nejhlasitější opozicí vůči návrhům Evropské komise na přerozdělení části žadatelů o azyl z Itálie, Řecka a Maďarska mezi ostatní státy osmadvacítky.

V Česku, jak připomíná Stroehlein, je nejhlasitější skupina Islám v ČR nechceme biologa Martina Konvičky. „Je zajímavé, že nejsilnější, nejextrémnější protimuslimská rétorika zní ze země, kde s nimi (s muslimy) nemají vůbec žádné zkušenosti," poznamenal zástupce HRW. „Daleko závažnější“ však podle něj je, když podobné uskupení podpoří v rozhovoru pro média také prezident Miloš Zeman.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Mezi berlínskými gangy „letí“ nelegální zbraně z Česka

V ulicích německé metropole se mnohem víc střílí. Vyšetřovatelé případy spojují s tureckými kriminálními gangy, které bojují proti sobě a vydírají místní podnikatele. Do Berlína se dostává i velké množství nelegálních zbraní z Česka.
před 35 mminutami

„Noc hrůzy v Kyjevě.“ Po velkém ruském útoku hlásí ukrajinská metropole přes dvacet mrtvých

Rusko v noci na čtvrtek podniklo masivní útok na Kyjev a další ukrajinská města. Při úderech na metropoli zahynulo podle místních úřadů přes dvacet lidí, stovka dalších utrpěla zranění. V Dněpropetrovské oblasti zabil ruský útok dítě, další člověk zemřel při náletu okupantů v Charkovské oblasti. Nejvyšší ukrajinští představitelé vyzvali západní spojence k posílení ukrajinské protivzdušné obrany. Ukrajina v noci zasáhla ropnou rafinerii v ruské Nižegorodské oblasti.
včeraAktualizovánopřed 54 mminutami

VideoSamozvaní polští domobranci se vydávali za vojáky a kontrolovali cizince

Polské úřady zasáhly proti skupině samozvaných domobranců ze skupiny BPG, kteří se vydávali za vojáky a na vlakových nádražích po nocích kontrolovali cizince. Své činy hájili bojem proti migraci. Členové skupiny jsou napojení na polskou krajní pravici. Premiér Donald Tusk je označil za chuligány.
před 1 hhodinou

Alijev tvrdí, že deset států EU již dováží ázerbájdžánský plyn a další mohou následovat

Ázerbájdžán je největším obchodním partnerem Evropské unie na jižním Kavkaze, uvedl prezident země Ilham Alijev během setkání s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou. Dodal, že Baku usiluje o rozšíření spolupráce s EU v oblasti energetiky, dopravy a obnovitelných zdrojů energie.
před 4 hhodinami

Starmer se omluvil za roli státu v nucených adopcích dětí svobodných matek

Britský premiér Keir Starmer se omluvil za roli státu v oddělování desítek tisíc svobodných matek od jejich dětí a v nucených adopcích. Informovaly o tom tiskové agentury, podle nichž tato praktika přetrvávala až do konce sedmdesátých let minulého století. Starmer označil nucené adopce za skvrnu na historii Británie.
před 5 hhodinami

V Polsku obvinili dva lidi podezřelé ze špionáže ve prospěch Běloruska

Polská prokuratura obvinila jednoho občana Běloruska a jednoho Poláka z náboru osob v Polsku za účelem provádění činností ve prospěch zahraniční zpravodajské služby, uvedly ve čtvrtek úřady.
před 5 hhodinami

Rusové infiltrovali „pevnostní město“ Kosťantynivku, bojuje se tam

Rusům se podařilo infiltrovat Kosťantynivku, první ze čtyř měst takzvaného pevnostního pásu v ukrajinské Doněcké oblasti, uvádějí analytici a obránci. Podle nich je z města „šedá zóna,“ kterou nekontroluje ani jedna strana a o kterou se bojuje. Situace v Kosťantynivce tak je složitější, než vyplývá z některých oficiálních ukrajinských prohlášení. Není ale zároveň tak katastrofální, jak ji vykresluje ruská propaganda, podle níž je město už téměř celé obsazené. Analytici i někteří ukrajinští vojáci nicméně připouštějí, že do konce podzimu by mohlo padnout.
před 5 hhodinami

Americká vědkyně vytvořila umělé buňky, které se umí samy rozmnožovat

Dělí se, replikují svůj genom, vypadají jako živé. Ale tyto buňky vznikly pod rukama vědců v laboratoři. Od opravdového umělého života je sice dělí ještě propast, ale jsou prvním náznakem toho, jak by v budoucnosti mohl vypadat.
před 5 hhodinami

Evropský pohled