Putin zabil mého muže, protože ho nedokázal zlomit, prohlásila Julija Navalná

5 minut
Události: Okolnosti ohledně smrti Navalného
Zdroj: ČT24

Julija Navalná, vdova po ruském opozičním politikovi Alexeji Navalném, obvinila z manželovy smrti ruského vůdce Vladimira Putina. Ve videovzkazu uvedla, že chce pokračovat v práci svého muže a bojovat za svobodné Rusko. Putin podle ní Navalného zabil, protože „ho nedokázal zlomit“, a přislíbila, že brzy společně s manželovými spolupracovníky promluví o konkrétní příčině, proč se ho šéf Kremlu rozhodl odstranit. Matce Navalného ruští představitelé údajně odepřeli přístup do márnice, kde je údajně uložené jeho tělo.

Ruské úřady podle Navalné skrývají tělo jejího manžela. Obvinila je, že čekají na to, až z jeho těla vyprchají stopy nervově paralytické látky novičok. Matku Navalného a jeho advokáty v pondělí ruští představitelé nepustili do márnice v Salechardu na severu Ruska, kde je patrně uloženo tělo opozičního představitele, podle serveru Meduza to uvedla politikova mluvčí Kira Jarmyšová.

Ruské úřady kromě toho podle Jarmyšové sdělily matce i právním zástupcům, že příčina smrti Navalného se stále vyšetřuje a že tělo nevydají, protože s ním v příštích čtrnácti dnech podniknou blíže neupřesněnou chemickou analýzu. „Brzy ráno Alexejova matka a advokáti přijeli k márnici. Dovnitř je nepouštějí. Jednoho z advokátů doslova vystrčili. Na otázku, zda tam je Alexejovo tělo, pracovníci neodpovídají,“ napsala Jarmyšová na síti X.

Vyšetřovací výbor, který plní roli kriminální ústředny, kromě toho Navalného blízkým oznámil, že vyšetřování okolností jeho smrti bylo prodlouženo. „Víme, proč konkrétně Putin Alexeje před třemi dny zabil. Brzy vám o tom řekneme,“ sdělila Navalná.

Navalná podotkla, že chce žít ve svobodném Rusku a chce jej pomoci vybudovat. Dodala, že smrt jejího muže Alexeje jí zlomila srdce, ale nemůže se vzdát. „Budu pokračovat v práci Alexeje Navalného. Pokračovat v práci za naši zemi a vyzývám vás, abyste stáli po mém boku,“ apelovala ve videoprojevu Navalná. Rusy vyzvala, aby se nebáli a jednali.

Média poukazují na nejasnosti

Navalnyj byl roky hlavní tváří ruské opozice a hlasitě kritizoval režim prezidenta Vladimira Putina především za korupci. Od roku 2021 byl ve vězení. Minulý týden v pátek vězeňská služba oznámila, že sedmačtyřicetiletému politikovi se po procházce ve vězeňské kolonii za polárním kruhem udělalo špatně, ztratil vědomí a nepodařilo se ho oživit.

Zprávy o opozičníkově úmrtí jsou spojeny s mnoha nejasnostmi. Opoziční list Novaja gazeta s odvoláním na nejmenovaného pracovníka záchranářů napsal, že na Navalného těle byly modřiny, které mu mohly způsobit během záchvatu pouta. „Člověk sebou škube v záchvatu, snaží se ho držet, ale pouta jsou velmi pevná, a tak vznikají podlitiny,“ popsal záchranář. Uvedl také, že Navalnyj měl modřinu na hrudníku, která může vzniknout v souvislosti s masáží srdce.

Navalnyj mohl tedy mít zástavu srdce, vyvodil opoziční list s tím, že ale nejsou žádné zprávy o jejích možných příčinách. List nicméně připomněl, že v roce 2020 byl tento známý kritik Kremlu podle západních expertů otráven bojovou látkou ze skupiny novičok. Takovéto látky v organismu zvyšují přítomnost neuropřenašeče acetylcholinu, což má vliv na řadu faktorů včetně fungování srdce, řekl dříve v souvislosti s Navalného otravou lékař a odborník na intenzivní medicínu Michail Fremderman.

Podezření také vzbuzuje rychlost, s jakou po pátečním oznámení o Navalného smrti vězeňská služba přišla s prohlášením, které působilo jako předem připravené, nebo s jakou mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov předstoupil s komentářem před média, podotkl britský deník The Times. „Toto rychlé načasování může znamenat jenom jedno – vše bylo dopředu naplánováno a zkoordinováno,“ uvedla lidskoprávní organizace Gulagu.net.

Od jednoho z Navalného spoluvězňů Novaja gazeta zjistila, že se vězni o opozičníkově smrti dozvěděli v pátek už v deset hodin dopoledne místního času. Navalného smrt byla ale oficiálně oznámena až po druhé hodině místního času.

Nezvyklého dění v trestaneckém zařízení si tento nejmenovaný vězeň ale všimnul už večer předchozího dne. Správa zařízení podle něj zesílila ochranu a večer a během noci do areálu třikrát přijížděla jakási auta. Naopak následující den ráno žádné sanitky podle něj nepřijížděly a objevily se až poté, co se vězni dozvěděli o Navalného úmrtí. „Proto si myslím, že Navalnyj zemřel mnohem dřív než v ten čas, který řekli. Nejspíš ještě předchozí den večer,“ uvedl tento zdroj opozičního listu.

Předvolání ruských velvyslanců

Ministerstva zahraničí Německa, Švédska, Francie, Španělska a Nizozemska si kvůli smrti Alexeje Navalného předvolala ruské velvyslance v Berlíně, Stockholmu, Paříži, Madridu a Haagu. Berlín žádá propuštění všech politických vězňů v Rusku, dodala v této souvislosti mluvčí německé vlády.

„Je šokující, že jsou v Rusku zatýkáni lidé při položení květin k uctění památky Alexeje Navalného,“ cituje mluvčí list Deutsche Welle.

Francouzský ministr zahraničí Stéphane Séjourné oznámil zprávu o předvolání ruského ambasadora v Paříži během své pondělní návštěvy Argentiny. K Navalného úmrtí v sibiřské trestanecké kolonii dodal, že „režim ruského vládce Vladimira Putina opět ukázal svou skutečnou podstatu“.

„Evropská unie musí jednat proti politickému útlaku v Rusku. Je to o to důležitější, že 16. února zemřel ve vězení Alexej Navalnyj,“ uvedl v dnešním prohlášení švédský ministr zahraničí Tobias Billström. Tisková zpráva jeho úřadu oznámila, že švédská vláda na evropské úrovni iniciovala prozkoumání možnosti nových sankcí vůči Moskvě.

Předvolání ruského velvyslance v Madridu dnes večer oznámilo španělské ministerstvo zahraničí, uvedla stanice RTVE. Již v pátek šéf španělské diplomacie José Manuel Albares vyzval Rusko, aby objasnilo všechny okolnosti úmrtí známého odpůrce Putinovy vlády. Podle Albarese nesou v konečném důsledku odpovědnost za Navalného úmrtí „ti, kteří ho nespravedlivě zavřeli do vězení z politických důvodů“.

Nizozemská ministryně zahraničí Hanke Bruinsová Slotová uvedla, že odpoledne nechala předvolat ruského velvyslance, aby ho požádala o objasnění okolností Navalného smrti. „Důrazně vyzýváme Rusko, aby předalo Navalného tělo jeho rodině a blízkým,“ uvedla ministryně, podle které ruský opozičník zaplatil nejvyšší cenu v boji za svobodné a demokratické Rusko.

K předvolání ruského velvyslance přistoupila již minulý týden Británie. Mluvčí českého ministerstva zahraničí Daniel Drake oznámil, že ministr Jan Lipavský (Piráti) v tomto případě dává přednost celounijnímu postupu. V pondělí v Bruselu šéf diplomacie uvedl, že Česko podporuje přijetí dalších sankcí vůči Rusku kvůli Navalného smrti.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Izrael chce další osady na Západním břehu. Maří tak variantu dvoustátního řešení

Izrael schválil dalších devatenáct židovských osad na Západním břehu. Za poslední tři roky jich legalizoval už 69. Vláda v Jeruzalémě jejich výstavbu dlouhodobě podporuje i přes mezinárodní kritiku a nijak se netají, že tím chce zmařit možnost dvoustátního řešení. Dovnitř izraelské populace pak ještě zaznívají argumenty bezpečnostní a náboženské, říká ředitelka Herzlova centra izraelských studií Irena Kalhousová.
před 47 mminutami

Pád letounu mexického námořnictva v Texasu nepřežilo pět lidí

Nejméně pět lidí zahynulo po pádu malého letadla mexického námořnictva v americkém státě Texas. Letoun se zřítil v pondělí tamního času, přepravoval jednoročního pacienta spolu se sedmi dalšími lidmi. Informovala o tom agentura AP s odvoláním na lokální činitele.
před 2 hhodinami

Policie v Srbsku obklíčila slovenské demonstranty při návštěvě Pellegriniho

Srbská policie při pondělní návštěvě slovenského prezidenta Petera Pellegriniho v srbském městě Báčsky Petrovec obklíčila v parku demonstranty z řad slovenské menšiny. Ti protestovali proti srbskému prezidentovi Aleksandru Vučičovi, který slovenského protějška při návštěvě doprovázel. Informoval o tom slovenský deník Pravda. Slovenská menšina tvoří v Báčském Petrovci až 60,5 procenta z přibližně šesti tisíc obyvatel.
před 3 hhodinami

Trump hájí snahy o Grónsko americkou „národní bezpečností“

Americký prezident Donald Trump v pondělí prohlásil, že Spojené státy potřebují Grónsko nikoliv kvůli nerostnému bohatství, ale z důvodů národní bezpečnosti. Jeho prohlášení citovala agentura Reuters. O snahách získat Grónsko hovořil šéf Bílého domu letos opakovaně. Grónsko však náleží Dánsku, má status poloautonomního území.
před 5 hhodinami

Ve složkách o Epsteinovi chybí fotky s Trumpem, vadí demokratům

Američtí demokraté viní ministerstvo spravedlnosti, že ze zveřejněných složek o odsouzeném sexuálním delikventovi Jeffreym Epsteinovi odstranilo několik dokumentů. Týká se to i fotografií prezidenta Donalda Trumpa. Resort musel do pátku zveřejnit spisy týkající se zemřelého finančníka. Úřad nicméně zatím zpřístupnil jen jejich zlomek, některé přitom zcela začerněné. Zbytek chce publikovat v následujících týdnech. Podle ministerstva jde totiž o stovky tisíc dokumentů, které je třeba anonymizovat, pokud by zobrazovaly oběti nebo by ohrozily vyšetřování.
před 8 hhodinami

Rusko odmítlo vánoční příměří, chystá rozsáhlé útoky, varoval Zelenskyj

Rusko odmítlo americký návrh na vánoční příměří a zjevně se připravuje podniknout proti Ukrajině o svátcích rozsáhlé útoky, varoval v pondělí ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Za klíčové podle tamních médií označil posílení protivzdušné obrany země. Ta se plnohodnotné ruské invazi brání už bezmála čtyři roky.
před 9 hhodinami

U Žiliny otevřeli nový úsek dálnice D1 s nejdelším tunelem na Slovensku

Na Slovensku byl otevřen nový klíčový úsek dálnice D1 u Žiliny, jehož součástí je také nejdelší dálniční tunel v zemi. Nová dálnice na severu Slovenska, kterou se podařilo dokončit až s výrazným zpožděním oproti původním plánům, pomůže hlavně tranzitní dopravě. Řidičům z Česka zrychlí jízdu mimo jiné do Vysokých a Nízkých Tater. Slavnostního přestřižení pásky při otevření tunelu se zúčastnili také slovenský premiér Robert Fico (Smer) či ministr dopravy Jozef Ráž.
před 17 hhodinami

Trump jmenoval zvláštního vyslance pro Grónsko, Dánsko si předvolá velvyslance

Americký prezident Donald Trump jmenoval zvláštního vyslance pro Grónsko, jímž bude guvernér Louisiany Jeff Landry. Ten na sociálních sítích napsal, že jeho cílem v nové funkci bude připojení Grónska k Americe. Trump dal letos opakovaně najevo, že by Spojené státy měly ostrov, který je autonomní oblastí Dánského království, získat. Kodaň to opakovaně odmítla a v nejbližších dnech si předvolá amerického velvyslance. K zachování suverenity ostrova vyzvala také EU. Pro Grónsko se podle slov jeho premiéra nic nemění.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami
Načítání...